Souvislosti stížnosti

1. Dne 29. března 2017 oznámilo Spojené království Evropské radě svůj záměr vystoupit z EU. V souladu s článkem 50 Smlouvy o Evropské unii mělo k vystoupení dojít dne 29. března 2019, ačkoli nedávný vývoj situaci změnil ^[1].

2. Pokud jde o EU, podmínky vystoupení vyjednala Komise prostřednictvím své pracovní skupiny pro přípravu a vedení jednání se Spojeným královstvím podle článku 50 Smlouvy o EU (dále jen „pracovní skupina“).^[2]

3. Pracovní skupina obdržela žádosti o setkání od zúčastněných stran. Pro Komisi představovala tato setkání příležitost shromáždit informace o plánování zúčastněných stran v souvislosti s brexitem.

4. Dne 4. dubna 2018 si stěžovatel od pracovní skupiny vyžádal dokumenty obsahující informace o interakcích mezi pracovní skupinou a finančními organizacemi, včetně zápisů ze zasedání a písemné komunikace včetně souvisejících e-mailů. Žádost se týkala období od 14. června 2017 do 4. dubna 2018.

5. Pracovní skupina na žádost stěžovatele odpověděla zveřejněním seznamu všech schůzek ^[3] mezi pracovní skupinou a finančními organizacemi, které se uskutečnily v příslušném období. Uveřejnila rovněž řadu redigovaných e-mailů, které si pracovní skupina vyměnila se zástupci těchto organizací.

6. Dne 1. června 2018 stěžovatel požádal Komisi o přezkum svého rozhodnutí (v tzv. „potvrzující žádosti“).

7. Dne 20. června 2018 požádala Komise stěžovatele, aby upřesnil svůj zájem o požadované dokumenty. Komise rovněž požádala stěžovatele, aby souhlasil s omezením své žádosti na nejvýše sedm finančních organizací s cílem snížit administrativní zátěž spojenou s vyřízením žádosti. Stěžovatel tento návrh přijal a vybral sedm ^[4].

8. Ve své konečné odpovědi ze dne 6. září 2018 Komise odepřela přístup k zápisům ze schůzek, ale poskytla širší částečný přístup k některým e-mailovým výměnám, které již zveřejnila ^[5].

9. Dne 31. října 2018 se stěžovatel obrátil na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

10. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření s cílem posoudit, zda Komise nesprávně odepřela veřejnosti plný přístup k požadovaným dokumentům.

11. Stěžovatel tvrdí, že rozhodnutí Komise nezveřejnit celý zápis nebo jeho část během fáze, v níž se jednání mezi EU a Spojeným královstvím týkají vystoupení Spojeného království z EU, by mohlo vytvořit znepokojivý precedens pro jednání o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím. 

12. V průběhu šetření veřejný ochránce práv nahlédl do dokumentů obsažených ve spisu Komise.

Posouzení veřejného ochránce práv

K odmítnutí zpřístupnění dokumentů

13. Stěžovatel tvrdil, že když Komise odmítla zpřístupnit části požadovaných dokumentů, porušila nařízení č. 1049/2001 ^[6] tím, že uplatnila příliš restriktivní přístup.

14. Komise uvedla tři důvody pro neposkytnutí přístupu k požadovaným dokumentům: chránit obchodní zájmy finančních organizací, s nimiž se setkala, chránit veřejný zájem, pokud jde o mezinárodní vztahy, a chránit soukromí a integritu dotčených osob ^[7]. 

15. Komise zvážila částečný přístup k zápisům z těchto schůzek, ale rozhodla se proti tomu, neboť byla toho názoru, že důvody pro nezveřejnění by se týkaly většiny obsahu a že zbývající části by nebyly smysluplné, pokud by byl částečný přístup poskytnut.

16. Stěžovatel nezpochybňuje potřebu chránit soukromí a integritu osob zapojených do schůzek ani skrytí jakýchkoli informací, které by odhalily jejich totožnost. Podle názoru stěžovatele nejsou tyto informace relevantní.

17. Stěžovatel však zpochybňuje ostatní důvody uvedené Komisí pro odepření přístupu k požadovaným dokumentům.

Obchodní zájmy dotčených finančních organizací

18. Pokud jde o argument Komise, že odepřela přístup k požadovaným dokumentům za účelem ochrany obchodních zájmů dotčených finančních organizací, stěžovatel s tím nesouhlasí ze dvou důvodů.

19. Za prvé, stěžovatel je toho názoru, že vzhledem k tomu, že rozsah žádosti zahrnuje dvě obchodní sdružení s širokým členstvím zastupující mnoho hospodářských subjektů z finančního sektoru, informace týkající se jejich postavení nemohou být obchodně důvěrné, neboť se zdá, že „v rámci těchto sdružení spolupracují všichni hlavní konkurenti“.

20. Zadruhé si stěžovatel klade otázku, zda lze mít za to, že se na „názory“ vyjádřené finančními organizacemi vztahuje výjimka stanovená nařízením pro: ‚ochrana [..] obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby, včetně duševního vlastnictví‘“.

21. Komise ve svém rozhodnutí uvedla, že dotčené finanční organizace sdílely své „předběžné posouzení konkrétního trhu, na němž vykonávají svou činnost, informace o svém podílu na trhu, jakož i o svých obavách a strategiích, které sledují za účelem zmírnění důsledků vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Z těchto důvodů se informace obsažené v dokumentech odrážejících zápisy z těchto schůzek jednoznačně týkají obchodních strategií a obchodních vztahů těchto subjektů.“

22. S cílem pomoci posoudit, zda informace, které Komise zaznamenala ze svých schůzek s těmito společnostmi a sdruženími, byly skutečně obchodně citlivé, a mohly by proto ohrozit ochranu obchodních zájmů těchto organizací, konzultovala Komise sedm dotčených organizací. Vyjádřili názor, že se podělili o své „názory a obchodní informace s tím, že s diskusemi bude zacházeno důvěrně“.

23. Veřejná ochránkyně práv na základě kontroly dokumentů konstatuje, že zatajené dokumenty jsou zápisy z dvoustranných jednání týkajících se plánování těchto organizací pro předpokládané vystoupení Spojeného království z EU. Obsah zahrnuje řadu otázek, které vyvstávají a jak k nim každá organizace přistupuje, vzhledem k nejistotě ohledně možných výsledků. V této souvislosti lze obsah požadovaných dokumentů důvodně považovat za obchodně citlivý.

24. Skutečnost, že jednotlivé organizace patří k příslušným obchodním sdružením, nemá vliv na důvěrnou povahu jejich příslušných dvoustranných schůzek s pracovní skupinou. Kromě toho přezkum dokumentů veřejným ochráncem práv neodhalil žádný zvláštní veřejný zájem na zpřístupnění obsahu, který by měl přednost před zájmem na zachování důvěrné povahy obsahu a skutečnosti, že schůzky probíhaly na základě vzájemného porozumění důvěrnosti ve specifickém kontextu procesu podle článku 50. Ze způsobu, jakým byly dokumenty vypracovány, vyplývá, že zasedání byla spíše shromažďováním informací ze strany Komise než pokusem o ovlivnění výsledků jednání mezi EU a Spojeným královstvím ze strany finančních organizací.

K veřejnému zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy

25. Pokud jde o argument Komise, že odepřela přístup k požadovaným dokumentům za účelem ochrany veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy, stěžovatel s tím nesouhlasí, zejména proto, že tím Komise tvrdí, že zpřístupnění by mohlo vést k nepatřičným spekulacím ve veřejné diskusi o vyjednávacím postoji EU.

26. Výjimka obsažená v nařízení týkající se veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy, nemůže být převážena jinými důvody obecného zájmu. Komise však se stěžovatelem jednala o tom, zda v této době existuje veřejný zájem na zpřístupnění dokumentu. Komise v potvrzujícím rozhodnutí uvedla, že „pokud by důvěrné informace předložené příslušnými zúčastněnými stranami Evropské komisi byly zveřejněny, existovalo by jasné riziko, že tyto zúčastněné strany nebudou v budoucnu sdílet podobné informace. To znamená, že Evropská komise by byla zbavena možnosti získat přesné a relevantní informace, které by jí umožnily objektivně posoudit její možnosti vyjednávání, a účinně tak vykonávat politickou odpovědnost, která jí byla svěřena jako vyjednavači Evropské unie. Zveřejňování informací by tak v této fázi hrozilo narušením jednání o velmi citlivé otázce dopadu vystoupení Spojeného království z Evropské unie na odvětví finančních služeb, což by negativně ovlivnilo vyjednávací postoj Evropské komise a ohrozilo úspěšný výsledek jednání.“

27. Veřejná ochránkyně práv souhlasí s Komisí, že je v zájmu EU, aby Komise jakožto vyjednavač EU pro dohodu o vystoupení Spojeného království byla schopna shromáždit veškeré informace, které potřebuje k pochopení dopadu vystoupení Spojeného království. Pokud by se zúčastněné strany před vystoupením Spojeného království z EU domnívaly, že již nemohou s Komisí důvěrně sdílet své názory a obchodní informace, mohlo by to oslabit její schopnost informovat o svých vyjednávacích postojích.

Strategická iniciativa veřejné ochránkyně práv týkající se transparentnosti jednání o brexitu

28. Od začátku roku 2017 do ledna 2019 se veřejná ochránkyně práv ujala iniciativy a sledovala úroveň transparentnosti pracovní skupiny a dospěla k závěru, že dosažená úroveň byla velmi vysoká.^[8] Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že tomu tak bylo zejména ve srovnání s mezinárodními jednáními, která EU vedla v minulosti.

29. Při monitorování pracovní skupiny veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise zaujala aktivnější přístup tím, že zveřejní více dokumentů týkajících se schůzek s finančními organizacemi, například zápisy z těchto schůzek.

30. V reakci na to pracovní skupina vysvětlila, že by bylo obtížné přijmout takový proaktivní přístup ke všem dokumentům, zejména proto, že by to vyžadovalo konzultaci s finančními organizacemi uvedenými v dokumentech s cílem posoudit, zda dokumenty obsahují důvěrné obchodní informace. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že Komise při zpracování žádosti o přístup veřejnosti, která je předmětem této stížnosti, kontaktovala dotčené finanční organizace v rámci svého posouzení, zda zápis obsahuje obchodně citlivé informace.

31. Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí odkaz na návrh, který učinila ve svém dopise o strategické iniciativě z roku 2017 adresovaném Komisi, konkrétně: „Bylo by užitečné předem informovat zúčastněné strany, že jejich podání budou zveřejněna, pokud odesílatel neuvede oprávněné důvody důvěrnosti a neposkytne ke zveřejnění shrnutí, které nemá důvěrnou povahu.“ ^[9] Na základě kontroly veřejný ochránce práv chápe, že v souvislosti se zasedáními žádná z finančních organizací nepředložila takové podání, jelikož žádná z finančních organizací nepředložila Komisi k posouzení žádné písemné dokumenty. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že tento návrh není pro toto šetření relevantní, přestože je stále toho názoru, že by bylo osvědčenou správní praxí Komise zveřejňovat obdržená podání – nebo případně nedůvěrná znění podání vypracovaná dotčenou zúčastněnou stranou – proaktivně.

32. Veřejná ochránkyně práv chápe obavy stěžovatele, že rozhodnutí Komise nezveřejnit zápisy v plném rozsahu během této fáze jednání mezi EU a Spojeným královstvím by mohlo představovat precedens pro jednání o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím. Veřejná ochránkyně práv v tomto případě uznává zvláštní okolnosti procesu podle článku 50, připomíná však Komisi, aby během budoucích jednání o vztazích, kdy je Spojené království třetí zemí, nepodceňovala potřebu transparentnosti. Veřejná ochránkyně práv očekává, že Komise bude vycházet z norem transparentnosti pozastavených jednání o TTIP mezi EU a USA.

Závěr (závěry)

Na základě šetření uzavírá veřejný ochránce práv tento případ s těmito závěry/zjištěními:

Vzhledem ke specifickému kontextu jednání podle článku 50 nedošlo ze strany Evropské komise k nesprávnému úřednímu postupu při odepření přístupu k požadovaným dokumentům.

Stěžovatel a Komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk, 17. dubna 2019

[1] Znění „Smlouvy o Evropské unii“ je k dispozici zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex%3A12012M%2FTXT.

[2] Dohoda o vystoupení uzavřená mezi EU a Spojeným královstvím byla zveřejněna v Úředním věstníku EU dne 19. února 2019 spolu s politickým prohlášením, které stanoví rámec budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím. Viz: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=OJ%3AC%3A2019%3A066I%3ATOC.

[3] Dostupné zde: https://www.asktheeu.org/en/request/5340/response/17343/attach/5/Reply%20to%202018%201923%20Příloha%201%20list%20meetings.xlsx.pdf.

[4] Dokumenty posuzované v potvrzujícím rozhodnutí Komise se týkají Deutsche Bank, Association for Financial Markets in Europe/Securities Industry and Financial Markets Association, BNP Paribas, Barclays, Freshfields/Lloyd’s of London, Fédération Bancaire Française a Citigroup.

[5] Viz: https://www.asktheeu.org/en/request/5340/response/18600/attach/html/11/C%202018%205943%20F1%20DECISION%20LETTER%20CS%20V2%20P1%20992392.pdf.html.

[6] Nařízení 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex:32001R1049.

[7] Založeno na čl. 4 odst. 2 první odrážce; čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážka; a čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, který je k dispozici zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=celex%3A32001R1049.

[8] Viz závěry v závěrečné poznámce ke strategické iniciativě veřejné ochránkyně práv s Evropskou komisí týkající se jednání o vystoupení Spojeného království z EU (SI/1/2017/KR) zde: https://www.ombudsman.europa.eu/en/correspondence/en/109825.

[9] Viz: https://www.ombudsman.europa.eu/da/correspondence/cs/76528.