Souvislosti stížnosti

1. Stěžovatel se zúčastnil výběrového řízení na nábor úředníků EU, které uspořádal Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)[1]. Výběrové řízení bylo uspořádáno za účelem náboru vyšetřovatelů specializovaných na „celní a obchodní záležitosti, tabák a padělané zboží“.

2. V listopadu 2016 úřad EPSO informoval stěžovatele, že prošel první fází výběrového řízení (testy na počítači), a že byl tedy přijat do druhé fáze, tj. do výběrového řízení na základě kvalifikačních předpokladů, nazývaného rovněž „kontrolor talentů“. V testu talentů musí uchazeči zodpovědět řadu otázek týkajících se jejich odborné praxe a kvalifikace. Otázky vycházejí z výběrových kritérií pro dané výběrové řízení. Výběrová komise poté posoudí odpovědi uchazečů a označí je [2].

3. V březnu 2017 úřad EPSO informoval stěžovatele, že na základě informací, které poskytl v odpovědi na otázky týkající se hodnocení talentů, nezískal dostatečný počet bodů, aby dosáhl požadovaného minimálního počtu bodů pro přijetí do závěrečné fáze výběrového řízení (hodnotící centrum). Stěžovatel získal 14 bodů a požadovaný minimální počet bodů byl 24 bodů.  Úřad EPSO poskytl stěžovateli body, které mu byly uděleny za každou z jeho odpovědí v testu talentů.

4. Stěžovatel požádal o přezkum rozhodnutí, kterým mu bylo v testu talentů uděleno 14 bodů. V dubnu 2017 úřad EPSO stěžovatele informoval, že výběrová komise přezkoumala své rozhodnutí a udělila mu dalších 8 bodů. Celkové bodové hodnocení, které stěžovatel získal (22 bodů), však stále nestačilo k tomu, aby byl přijat do fáze hodnotícího centra výběrového řízení.

5. Stěžovatel nebyl spokojen s výsledkem přezkumu a v červnu 2017 se obrátil na veřejnou ochránkyni práv. 

Šetření

6. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření stížnosti, že úřad EPSO nesprávně nepřipustil stěžovatele do další fáze výběrového řízení.

7. V průběhu šetření veřejný ochránce práv zohlednil argumenty a informace poskytnuté stranami, jak jsou uvedeny v dokumentech poskytnutých stěžovatelem, které zahrnovaly korespondenci mezi ním a úřadem EPSO v dané věci. Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv rovněž zkontroloval spis úřadu EPSO týkající se tohoto případu.

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

8. Stěžovatel tvrdil, že se výběrová komise mýlila, když mu neudělila žádné body za jeho odpovědi na otázky 1 [3] a 8 [4] osoby provádějící hodnocení talentů, neboť se domníval, že má požadované zkušenosti.

9. Úřad EPSO uvedl, že výběrová komise před hodnocením profilů uchazečů rozhodla o „vážení“ každého kritéria výběru uvedeného v oznámení o výběrovém řízení. Výběrová komise poté stanovila hodnotící kritéria a bodovací tabulku pro každou otázku týkající se hodnocení talentů, která odpovídala výběrovým kritériím. Váha, jakož i hodnotící kritéria byly stanoveny na základě relevantnosti každého kritéria pro povahu úkolů pracovních míst, která mají být obsazena, s přihlédnutím k potřebám orgánů v oblasti náboru. Hodnocení talentů bylo tedy provedeno na základě předem stanovených kritérií a postup byl důsledně uplatňován na všechny uchazeče, aby bylo zajištěno rovné zacházení. Výběrová komise udělila body na základě relevance, doby trvání, úrovně úkolů a povinností, které každý uchazeč uvedl v odpovědích na otázky týkající se hodnocení talentů. Úřad EPSO dodal, že podle ustálené judikatury [5] osobní přesvědčení uchazeče o relevanci jeho profilu nemůže nahradit posouzení výběrové komise a nepředstavuje nevyvratitelný důkaz zjevného pochybení, kterého se dopustila výběrová komise.

10. Během kontroly provedené vyšetřovacím týmem veřejného ochránce práv ´s úřad EPSO vysvětlil, že podle „kritéria pro hodnocení talentů“ pro dané výběrové řízení (přijatého výběrovou komisí v říjnu 2016) bylo hodnocení uchazečů, kteří v odpovědi na otázky 1 a 8 uvedli „méně než 6 let praxe“, stanoveno na 0 bodů. Úřad EPSO poskytl veřejnému ochránci práv kopii tohoto dokumentu.

Posouzení veřejného ochránce práv

11. Výběrová komise je vázána výběrovými kritérii stanovenými v oznámení o výběrovém řízení. Zároveň má široký prostor pro uvážení při posuzování kvalifikace a odborné praxe uchazeče na základě těchto kritérií [6]. Prostor pro uvážení přiznaný výběrové komisi znamená, že veřejný ochránce práv může zpochybnit posouzení provedené výběrovou komisí pouze v případě zjevné chyby [7].  

12. Cílem hodnotitele talentů je vybrat ze způsobilých uchazečů ty, jejichž profily nejlépe odpovídají povinnostem, které mají být vykonávány. Výběrová komise přitom uplatnila bodové hodnocení popsané v bodě 9 výše, které zcela spadá do posuzovací pravomoci výběrové komise. V tomto výběrovém řízení výběrová komise rozhodla, že uchazečům, kteří ve svých odpovědích na otázky 1 a 8 hodnotitele talentů uvedli méně než 6 let relevantní praxe, nebudou uděleny žádné body.

13. Je pochopitelné, že stěžovatel je zklamán tím, že neprošel výběrovým řízením. Nic však nenasvědčuje tomu, že by se výběrová komise dopustila zjevného pochybení při hodnocení odpovědí pracovníka hodnotícího talenty stěžovatele, když konstatovala, že stěžovatel neměl požadovaný počet let relevantní praxe, aby mu byly uděleny body v souvislosti s otázkami 1 a 8 pracovníka hodnotícího talenty.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany úřadu EPSO, pokud jde o nepřipuštění stěžovatele do závěrečné fáze výběrového řízení.

Stěžovatel a úřad EPSO budou o tomto rozhodnutí informováni.

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk, 2. října 2018

[1] EPSO/AD/323/16 AD7 viz:

 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=Úř. věst.:C:2016:187A:FULL&from=EN

[2] Další informace o nástroji pro hodnocení talentů naleznete na adrese https://epso.europa.eu/help/faq/2711_en.

[3] Otázka č. 1: Máte odborné zkušenosti s prováděním šetření zaměřených na ochranu finančních zájmů EU v oblasti cel a obchodu, tabáku nebo padělaného zboží?

[4] Otázka 8: Máte odborné zkušenosti s prací v mezinárodním prostředí nebo s mezinárodními organizacemi v souvislosti s povinnostmi popsanými pro tento profil?

[5] Rozsudek Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 15. července 1993 ve spojených věcech T-17/90, T-28/91 a T-17/92, Camara Alloisio e.a. v. Komise, ECLI:EU:T:1993:69, bod 90.

[6] Rozsudek Tribunálu ze dne 11. února 1999 ve věci T-244/97, Mertens v. Komise, ECLI:EU:T:1999:27, bod 44; rozsudek Tribunálu ze dne 11. května 2005 ve věci T-25/03, De Stefano v. Komise, ECLI: EU:T:2005:168, bod 34.

[7] Viz rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv, kterým se uzavírá šetření stížnosti 14/2010/ANA na

Evropský úřad pro výběr personálu, bod 14 (rozhodnutí je k dispozici zde:

https://www.ombudsman.europa.eu/cases/decision.faces/en/10427/html.bookmark#_ftnref5); rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 31. května 2005 ve věci T-294/03, Gibault v. Komise, ECLI:EU:T:2005:190, bod 41.