Stěžovatel požádal Radu EU, aby poskytla veřejnosti přístup ke všem dokumentům, které má v držení a které se týkají jejích jednání o návrzích právních předpisů o zdanění digitálních služeb a jednání o této záležitosti v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Rada poskytla přístup pouze k částem dokumentů, které označila za dokumenty, na něž se žádost vztahuje. Při odepření přístupu ke zbývajícím dokumentům se dovolávala výjimky stanovené v pravidlech EU pro přístup veřejnosti k dokumentům a tvrdila, že zpřístupnění dokumentů by mohlo ohrozit probíhající rozhodovací procesy.

Na základě šetření a kontroly dokumentů veřejnou ochránkyní práv dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že rozhodnutí Rady ´s odepřít veřejnosti přístup k dokumentům bylo v té době odůvodněné. Během probíhajícího vyšetřování navíc Rada poskytla veřejnosti přístup k pěti z deseti požadovaných dokumentů. Veřejná ochránkyně práv proto šetření uzavřela.