Vyrobeno v souladu s čl. 2 odst. 10 statutu evropského veřejného ochránce práv [1]

Souvislosti stížnosti

1. Stížnost se týká rozhodnutí agentury Frontex o žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům [2].

2. Dne 8. února 2023 požádal stěžovatel o přístup veřejnosti k:

i) zpráva úředníka pro otázky základních práv o operaci agentury Frontex v Albánii za roky 2021 a 2022, včetně doporučení, a

ii) Zpráva úředníka pro otázky základních práv z návštěvy týkající se operace agentury Frontex v Albánii za roky 2021 a 2022, včetně doporučení.

3. Dne 21. února 2023 agentura Frontex informovala stěžovatele, že nemá v držení dokumenty uvedené v bodě i), a označila jeden dokument za dokument spadající do oblasti působnosti bodu ii). Agentura Frontex odmítla poskytnout přístup k určenému dokumentu s odvoláním na potřebu chránit soukromí a integritu jednotlivce [3], rozhodovací proces [4] a veřejný zájem, pokud jde o veřejnou bezpečnost [5] a mezinárodní vztahy [6].

4. Agentura Frontex se domnívala, že není možné dokument částečně zpřístupnit, neboť administrativní zátěž spojená s provedením nezbytných úprav by byla nepřiměřená zájmu na zpřístupnění. Dodala, že upravený dokument nebude mít vzhledem k rozsahu úprav žádnou informační hodnotu.

5. Stěžovatel není spokojen s tím, že agentura Frontex odmítla poskytnout přístup k příslušnému dokumentu. Poté, co stěžovatelka obdržela zápornou odpověď na svou potvrzující žádost, obrátila se v dubnu 2023 na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

6. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se odmítnutí agentury Frontex poskytnout veřejnosti přístup ke spornému dokumentu.

7. V průběhu šetření provedl vyšetřovací tým veřejného ochránce práv kontrolu příslušného dokumentu. Agentura Frontex poskytla vyšetřovacímu týmu veřejné ochránkyně práv neupravenou verzi dokumentu, jakož i verzi dokumentu, v níž byly odstavce považované za zahrnuté do příslušných výjimek v nařízení č. 1049/2001 upraveny. Tyto úpravy byly provedeny pouze v dokumentu poskytnutém veřejné ochránkyni práv, neboť agentura Frontex stěžovateli nezpřístupnila žádné informace.

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

8. Stěžovatel se domnívá, že existuje převažující veřejný zájem na zveřejnění dokumentu, neboť existují zprávy o závažných incidentech z Albánie, které zmiňují nucené navracení a další porušování základních práv. Tvrdila proto, že požadovaný dokument obsahuje informace o operační oblasti, kde byla nahlášena porušení, a proto by měl být zveřejněn.

9. Dodala, že agentura Frontex v minulosti zveřejňovala zprávy úředníka pro otázky základních práv, včetně zpráv o návštěvách na místě. Podle jejího názoru je tedy nezpřístupnění dokumentu v projednávané věci v rozporu s dřívější praxí.

10. Agentura Frontex zopakovala postoj uvedený ve svém rozhodnutí o žádosti stěžovatele. Agentura Frontex rovněž odkázala na výjimku, které se dříve v řízení nedovolávala, a tvrdila, že zpřístupnění dokumentu by ohrozilo ochranu cílů vyšetřování [7].

11. Pokud jde o veřejnou bezpečnost, agentura Frontex tvrdila, že dokument obsahuje podrobnosti týkající se počtu a profilů příslušníků vyslaných do operační oblasti a informace týkající se způsobu práce, nástrojů pro podávání zpráv, metod a komunikačních prostředků používaných příslušníky donucovacích orgánů provádějícími ochranu hranic. Zveřejnění těchto informací by odhalilo silné a slabé stránky operací agentury Frontex a odhalilo pracovní metody používané během těchto operací. To by je připravilo o jejich účinnost v boji proti trestné činnosti na hranicích a nedovolenému překračování hranic a v předcházení těmto jevům. Podle agentury Frontex dokument rovněž obsahuje podrobnosti o probíhající operaci, jejíž zpřístupnění by poskytlo pašeráckým a jiným zločineckým sítím zpravodajské informace, které by jim umožnily změnit způsob fungování, což by v konečném důsledku ohrozilo život migrantů.

12. Pokud jde o mezinárodní vztahy, agentura Frontex uvedla, že dokument obsahuje citlivé informace o spolupráci se třetími zeměmi. Obsahuje rovněž odkazy na způsob fungování, analýzy a hodnocení této spolupráce, jakož i na současnou situaci, pokud jde o uplatňovaná opatření v oblasti bezpečnosti hranic. Zpřístupnění těchto informací by oslabilo vzájemnou důvěru mezi agenturou Frontex, členskými státy a třetími zeměmi v rámci mezinárodních vztahů a v konečném důsledku by narušilo spolupráci mezi těmito aktéry v procesech navracení a zpětného přebírání osob.

13. Pokud jde o ochranu soukromí a osobnosti jednotlivce, agentura Frontex uvedla, že dokument obsahuje osobní údaje, jakož i charakteristické rysy, které by mohly vést k identifikaci jednotlivců.

14. Pokud jde o existenci převažujícího veřejného zájmu na zpřístupnění, agentura Frontex uvedla, že žádný takový zájem nelze identifikovat. V každém případě se na většinu dokumentu vztahují výjimky týkající se veřejné bezpečnosti a mezinárodních vztahů, které jsou absolutní a nemohou být převáženy existencí veřejného zájmu na zpřístupnění.

15. Pokud jde o údajný nesoulad v praxi zveřejňování informací, agentura Frontex tvrdila, že každý dokument je posuzován případ od případu. Proto byly zveřejněny některé předchozí zprávy úředníka pro otázky základních práv, včetně zpráv o návštěvách.

Posouzení veřejného ochránce práv

16. Po přezkoumání sporného dokumentu veřejný ochránce práv souhlasí s tím, že na většinu informací, které agentura Frontex v dokumentu poskytnutém veřejnému ochránci práv skryla, se vztahují výjimky uvedené agenturou Frontex, což odůvodňuje její nezveřejnění. Tak je tomu v případě úprav založených na ochraně veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost, a na ochraně soukromí a osobnosti jednotlivců.  

17. Pokud jde o ty části dokumentu, které obsahují informace týkající se mezinárodních vztahů, je rozumné odepřít přístup k úryvkům, které odkazují na opatření a postupy uplatňované albánskými orgány v souvislosti se společnou operací, neboť jednostranné zpřístupnění by mohlo bránit spolupráci mezi touto zemí a agenturou Frontex.

18. Veřejná ochránkyně práv se však domnívá, že agentura Frontex by měla poskytnout částečný přístup k požadovanému dokumentu.

19. Argument agentury Frontex, podle kterého by administrativní zátěž nezbytná k odstranění důvěrných částí dokumentu byla nepřiměřená zájmu na samotném zpřístupnění, není přesvědčivý. Za prvé, dokument je velmi krátký a jeho redigování by nevyžadovalo značné úsilí. Zadruhé agentura Frontex z vlastního podnětu navrhla úpravy dokumentu při jeho sdílení s veřejným ochráncem práv. Poskytnutí částečného přístupu stěžovateli by proto v této fázi od agentury Frontex nevyžadovalo žádné další úsilí.

20. Veřejná ochránkyně práv je toho názoru, že zveřejnění upravené verze dokumentu by bylo smysluplné jak pro stěžovatele, tak pro veřejnost obecně. Ve své potvrzující žádosti stěžovatelka vyjádřila obavy ohledně nuceného navracení a dalšího porušování lidských práv, kterého se údajně dopustila albánská pohraniční stráž. Body, v nichž agentura Frontex neuvedla, že se na ně vztahuje jedna z výjimek z přístupu veřejnosti, zahrnují informace o existenci obvinění v tomto ohledu od nezávislých organizací, postoj albánských orgánů k těmto obviněním a skutečnost, že osoby pověřené sledováním základních práv agentury Frontex zapojené do mise nebyly svědky špatného zacházení s migranty ze strany albánské policie ani zaměstnanců agentury Frontex. Tyto odstavce navíc obsahují podrobné informace o záměru agentury Frontex spolupracovat s albánskými orgány s cílem předcházet možnému porušování základních práv a řešit je a chránit zranitelné migranty.

21. Zveřejnění těchto informací, u nichž agentura Frontex nezjistila, že se na ně vztahuje některá z výjimek, by proto bylo pro stěžovatele smysluplné.

22. Kromě toho se veřejná ochránkyně práv rovněž domnívá, že některé informace, o nichž se agentura Frontex domnívá, že se na ně vztahuje výjimka týkající se mezinárodních vztahů, by mohly být zveřejněny. Konkrétně se některé výňatky týkají možného nezákonného vyhošťování migrantů albánskými orgány. Tyto části jsou formulovány hypoteticky a neodrážejí postoj agentury Frontex k této záležitosti, ale spíše posouzení toho, zda by tvrzení, pokud by byla pravdivá, představovala porušení mezinárodního práva, jakož i relevantnost využití mechanismů podávání zpráv agentury Frontex v podobných případech. Vzhledem ke své hypotetické povaze není zřejmé, zda se na tyto informace vztahuje výjimka týkající se mezinárodních vztahů. I kdyby tyto části obsahovaly zjištění, že k takovým protiprávním činnostem v Albánii dochází, judikatura EU stanoví, že pouhý odkaz na politickou situaci nebo situaci v oblasti lidských práv v zemi nepostačuje k odepření přístupu podle výjimky uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážce nařízení č. 1049/2001 [8].

23. Pokud jde o ochranu rozhodovacího procesu a účel vyšetřování, veřejná ochránkyně práv se domnívá, že agentura Frontex nevytvořila dostatečně konkrétní vazby mezi informacemi v dokumentu a rizikem narušení rozhodovacího procesu nebo účelu vyšetřování. Kromě toho tyto výjimky nejsou absolutní a mohly by být převáženy existencí veřejného zájmu na zpřístupnění. Jelikož se však zdá, že na informace podle těchto výjimek se vztahuje i výjimka týkající se ochrany veřejného zájmu souvisejícího s veřejnou bezpečností, která nemůže být převážena veřejným zájmem, nezdá se být užitečné se touto otázkou zabývat.  

Návrh řešení

Na základě výše uvedených zjištění veřejná ochránkyně práv navrhuje, aby agentura Frontex přehodnotila své rozhodnutí odepřít přístup a poskytnout částečný přístup ke spornému dokumentu a zveřejnila informace, které v dokumentu poskytnutém veřejnému ochránci práv neupravila, jakož i informace uvedené v posouzení veřejného ochránce práv, na které se podle všeho nevztahuje výjimka uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážce nařízení č. 1049/2001.

Agentura Frontex se vyzývá, aby do 15. září 2023 informovala veřejnou ochránkyni práv o veškerých opatřeních, která v souvislosti s výše uvedeným návrhem řešení přijala.

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk, 16. června 2023

[1] K dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.L_.2021.253.01.0001.01.ENG&toc=OJ%3AL%3A2021%3A253%3ATOC

[2] Podle nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise:

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=celex%3A32001R1049.

[3] V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001.

[4] V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1049/2001.

[5] V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) první odrážkou nařízení č. 1049/2001.

[6] V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážkou nařízení č. 1049/2001.

[7] V souladu s čl. 4 odst. 2 třetí odrážkou nařízení č. 1049/2001.

[8] Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 7. února 2022, Kuijer v. Rada, T-211/00, body 60-62. K dispozici zde: https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=47741&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=241263.