Vyrobeno v souladu s čl. 2 odst. 10 statutu evropského veřejného ochránce práv [1]

Skutečnosti předcházející stížnosti

1. Stížnost se týká rozhodnutí agentury Frontex o žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům [2].

2. Dne 8. února 2023 požádal stěžovatel o přístup veřejnosti k:

(i) Úř. věst. zpráva úředníka pro otázky základních práv o činnosti agentury Frontex v Albánii za roky 2021 a 2022, včetně doporučení; a

(ii) Úř. věst. Návštěvní zpráva úředníka pro otázky základních práv o činnosti agentury Frontex v Albánii za roky 2021 a 2022, včetně doporučení.

3. Dne 21. února 2023 agentura Frontex stěžovatele informovala, že nemá v držení dokumenty uvedené v bodě i), a označila jeden dokument za dokument spadající do oblasti působnosti bodu ii). Agentura Frontex odmítla poskytnout přístup k určenému dokumentu s odvoláním na potřebu chránit soukromí a integritu jednotlivce [3], rozhodovací proces [4] a veřejný zájem, pokud jde o veřejnou bezpečnost [5] a mezinárodní vztahy [6].

4. Agentura Frontex se domnívala, že dokument není možné částečně zpřístupnit, neboť administrativní zátěž spojená s nezbytnými úpravami by byla nepřiměřená zájmu na zveřejnění. Dodala, že redigovaný dokument nebude mít vzhledem k rozsahu redakcí žádnou informativní hodnotu.

5. Stěžovatel je nespokojen s tím, že agentura Frontex odmítla poskytnout přístup k příslušnému dokumentu. Poté, co stěžovatelka obdržela zápornou odpověď na svou potvrzující žádost, se v dubnu 2023 obrátila na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

6. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se odmítnutí agentury Frontex poskytnout veřejnosti přístup ke spornému dokumentu.

7. V průběhu šetření vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv příslušný dokument zkontroloval. Agentura Frontex poskytla vyšetřovacímu týmu veřejné ochránkyně práv neupravenou verzi dokumentu, jakož i verzi dokumentu, v níž byly upraveny odstavce, o nichž se má za to, že se na ně vztahují příslušné výjimky v nařízení č. 1049/2001. Úpravy byly provedeny pouze v dokumentu poskytnutém veřejnému ochránci práv, neboť agentura Frontex stěžovateli nesdělila žádné informace.

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

8. Stěžovatel zastává názor, že existuje převažující veřejný zájem na zveřejnění dokumentu, neboť existují zprávy o závažných incidentech z Albánie, které zmiňují vytlačování a další porušování základních práv. Tvrdila proto, že vzhledem k tomu, že požadovaný dokument obsahuje informace o operační oblasti, kde byla nahlášena porušení předpisů, měl by být zveřejněn.

9. Dodala, že agentura Frontex v minulosti zveřejňovala zprávy úředníků pro otázky základních práv, včetně zpráv o návštěvách na místě. Nezpřístupnění dokumentu v projednávané věci je tedy podle ní v rozporu s dřívější praxí.

10. Agentura Frontex zopakovala postoj uvedený v rozhodnutí o žádosti stěžovatele. Agentura Frontex rovněž odkázala na výjimku, které se dříve v řízení nedovolávala, a tvrdila, že zpřístupnění dokumentu by ohrozilo ochranu cílů vyšetřování [7].

11. Pokud jde o veřejnou bezpečnost, agentura Frontex tvrdila, že dokument obsahuje podrobnosti týkající se počtu a profilů příslušníků nasazených v operační oblasti a informace týkající se způsobu práce, nástrojů pro podávání zpráv, metod a komunikačních prostředků používaných příslušníky donucovacích orgánů provádějícími ochranu hranic. Zveřejnění těchto informací by odhalilo silné a slabé stránky operací agentury Frontex a odhalilo pracovní metody používané během těchto operací. To by je připravilo o jejich účinnost v boji proti trestné činnosti na hranicích a nedovolenému překračování hranic a v předcházení této trestné činnosti. Podle agentury Frontex dokument rovněž obsahuje podrobnosti o probíhající operaci, jejíž zveřejnění by převaděčským a jiným zločineckým sítím poskytlo zpravodajské informace, které by jim umožnily změnit způsob fungování, což by v konečném důsledku ohrozilo život migrantů.

12. Pokud jde o mezinárodní vztahy, agentura Frontex uvedla, že dokument obsahuje citlivé informace o spolupráci se třetími zeměmi. Obsahuje rovněž odkazy na způsob fungování, analýzy a hodnocení této spolupráce, jakož i na současnou situaci, pokud jde o uplatňovaná opatření v oblasti bezpečnosti hranic. Zveřejnění těchto informací by narušilo vzájemnou důvěru mezi agenturou Frontex, členskými státy a třetími zeměmi v rámci mezinárodních vztahů, což by v konečném důsledku narušilo spolupráci mezi těmito aktéry v procesech navracení a zpětného přebírání osob.

13. Pokud jde o ochranu soukromí a osobnosti jednotlivce, agentura Frontex uvedla, že dokument obsahuje osobní údaje, jakož i charakteristické rysy, které by mohly vést k identifikaci jednotlivců.

14. Pokud jde o existenci převažujícího veřejného zájmu na zpřístupnění, agentura Frontex uvedla, že takový zájem nelze určit. V každém případě se na většinu dokumentu vztahují výjimky týkající se veřejné bezpečnosti a mezinárodních vztahů, které jsou absolutní a nemohou být převáženy existencí veřejného zájmu na zpřístupnění.

15. Pokud jde o údajný nesoulad ve své praxi zveřejňování informací, agentura Frontex tvrdila, že každý dokument je posuzován případ od případu. Z tohoto důvodu byly zveřejněny některé předchozí zprávy úředníka pro otázky základních práv, včetně zpráv o návštěvách.

Posouzení veřejného ochránce práv

16. Veřejná ochránkyně práv po přezkumu sporného dokumentu souhlasí s tím, že na většinu informací, které agentura Frontex upravila v dokumentu poskytnutém veřejné ochránkyni práv, se vztahují výjimky uvedené agenturou Frontex, které odůvodňují její nezveřejnění. Tak je tomu v případě úprav založených na ochraně veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost a ochranu soukromí a osobnosti jednotlivců.  

17. Pokud jde o ty části dokumentu, které obsahují informace týkající se mezinárodních vztahů, je rozumné odepřít přístup k výňatkům, které odkazují na opatření a postupy uplatňované albánskými orgány v rámci společné operace, neboť jednostranné zpřístupnění by mohlo narušit spolupráci mezi touto zemí a agenturou Frontex.

18. Veřejná ochránkyně práv se však domnívá, že agentura Frontex by měla poskytnout částečný přístup k požadovanému dokumentu.

19. Argument agentury Frontex, podle kterého by administrativní zátěž nezbytná k odstranění důvěrných částí dokumentu byla nepřiměřená zájmu na samotném zpřístupnění, není přesvědčivý. Zaprvé, dokument je velmi krátký a jeho redigování by nevyžadovalo značné úsilí. Zadruhé agentura Frontex z vlastního podnětu navrhla úpravy dokumentu při jeho sdílení s veřejným ochráncem práv. Poskytnutí částečného přístupu stěžovateli by proto v této fázi od agentury Frontex nevyžadovalo žádné další úsilí.

20. Veřejná ochránkyně práv je toho názoru, že zveřejnění upravené verze dokumentu by bylo smysluplné jak pro stěžovatele, tak pro veřejnost obecně. Ve své potvrzující žádosti stěžovatelka vyjádřila obavy ohledně vytlačování a dalšího porušování lidských práv, kterého se údajně dopustili albánští příslušníci pohraniční stráže. Mezi body, o nichž agentura Frontex neuvedla, že se na ně vztahuje jedna z výjimek z přístupu veřejnosti, patří informace o existenci tvrzení nezávislých organizací v tomto ohledu, postoj albánských orgánů k těmto tvrzením a skutečnost, že osoby pověřené sledováním základních práv agentury Frontex zapojené do mise nebyly svědky špatného zacházení s migranty ze strany albánské policie ani zaměstnanců agentury Frontex. Tyto odstavce navíc obsahují podrobné informace o záměru agentury Frontex spolupracovat s albánskými orgány s cílem předcházet možnému porušování základních práv a řešit jej a chránit zranitelné migranty.

21. Zveřejnění těchto informací, u nichž agentura Frontex neurčila, že se na ně vztahuje některá z výjimek, by proto bylo pro stěžovatele smysluplné.

22. Veřejná ochránkyně práv se dále domnívá, že by mohly být zveřejněny určité informace, o nichž se agentura Frontex domnívá, že se na ně vztahuje výjimka týkající se mezinárodních vztahů. Konkrétně se některé výňatky týkají možného nezákonného vyhoštění migrantů albánskými orgány. Tyto části jsou formulovány hypoteticky a neodrážejí postoj agentury Frontex k této záležitosti, ale spíše posouzení toho, zda by tvrzení, pokud by byla pravdivá, představovala porušení mezinárodního práva, jakož i význam využívání mechanismů agentury Frontex pro podávání zpráv v podobných případech. Vzhledem ke své hypotetické povaze není zřejmé, že se na tyto informace vztahuje výjimka týkající se mezinárodních vztahů. I když tyto části obsahovaly zjištění, že k takovým protiprávním činnostem v Albánii skutečně dochází, judikatura EU stanoví, že pouhý odkaz na politickou situaci nebo situaci v oblasti lidských práv v zemi nepostačuje k odepření přístupu na základě výjimky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážce nařízení 1049/2001 [8].

23. Pokud jde o ochranu rozhodovacího procesu a účel vyšetřování, veřejná ochránkyně práv se domnívá, že agentura Frontex nezavedla dostatečně konkrétní vazby mezi informacemi v dokumentu a rizikem ohrožení rozhodovacího procesu nebo účelu vyšetřování. Tyto výjimky navíc nejsou absolutní a mohly by být převáženy existencí veřejného zájmu na zpřístupnění. Jelikož se však zdá, že se na informace v rámci těchto výjimek vztahuje i výjimka týkající se ochrany veřejného zájmu souvisejícího s veřejnou bezpečností, která nemůže být převážena veřejným zájmem, nezdá se být užitečné zabývat se touto otázkou.  

Návrh řešení

Na základě výše uvedených zjištění veřejná ochránkyně práv navrhuje, aby agentura Frontex přehodnotila své rozhodnutí odepřít přístup a poskytnout částečný přístup ke spornému dokumentu a zveřejnila informace, které neupravila v dokumentu poskytnutém veřejnému ochránci práv, jakož i informace uvedené v posouzení veřejné ochránkyně práv, na které se podle všeho nevztahuje výjimka stanovená v čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážce nařízení 1049/2001.

Agentura Frontex se vyzývá, aby do 15. září 2023 informovala veřejnou ochránkyni práv o veškerých opatřeních, která v souvislosti s výše uvedeným návrhem řešení přijala.

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk, 16. června 2023

[1] Úř. věst. Dostupné na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.L_.2021.253.01.0001.01.ENG&toc=OJ%3AL%3A2021%3A253%3ATOC

[2] Úř. věst. Podle nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise:

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=celex%3A32001R1049.

[3] Úř. věst. V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001.

[4] Úř. věst. V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1049/2001.

[5] Úř. věst. V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) první odrážkou nařízení č. 1049/2001.

[6] Úř. věst. V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážkou nařízení č. 1049/2001.

[7] Úř. věst. V souladu s čl. 4 odst. 2 třetí odrážkou nařízení č. 1049/2001.

[8] Úř. věst. Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 7. února 2022, T-211/00, Kuijer v. Rada, body 60-62. K dispozici zde: https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=47741&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=241263.