Chcete podat stížnost na orgán či instituci EU?

Vyhledat šetření

Strana 1 – 20 z {totalResult}}

Rozhodnutí ve věci OI/5/2020/MHZ o fungování mechanismu pro podávání a vyřizování stížností Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) v souvislosti s údajným porušováním základních práv a s úlohou úředníka pro otázky základních práv

Středa | 08 června 2022

Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření z vlastní iniciativy s cílem prozkoumat, jak Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) řeší údajná porušení základních práv prostřednictvím „mechanismu pro podávání a vyřizování stížností“ a s cílem zabývat se úlohou a nezávislostí úředníka pro otázky základních práv agentury Frontex v tomto ohledu.

V souvislosti s předchozím šetřením veřejná ochránkyně práv doporučila vytvoření nezávislého mechanismu pro vyřizování stížností na operace agentury Frontex. Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností byl schválen zákonodárci EU a začal být používán v roce 2016.

Prostřednictvím tohoto mechanismu agentura Frontex vyřizuje stížnosti osob, které jsou přesvědčeny, že byla v souvislosti s operacemi agentury Frontex porušena jejich základní práva. Úlohou úředníka pro otázky základních práv je přímo se zabývat těmito stížnostmi na činnost zaměstnanců agentury Frontex, jakož i zajistit, aby byly náležitě příslušnými orgány prošetřeny stížnosti na zaměstnance vnitrostátních orgánů zapojené do operací agentury Frontex.

Cílem tohoto šetření bylo posoudit, jak agentura Frontex provádí nová pravidla týkající se mechanismu pro podávání a vyřizování stížností a úředníka pro otázky základních práv, jež vstoupila v platnost v listopadu 2019. Šetření se rovněž snažilo posoudit celkovou účinnost mechanismu pro podávání a vyřizování stížností s ohledem na obavy veřejnosti, pokud jde o porušování základních práv v souvislosti s operacemi agentury Frontex.

Od jeho vytvoření byl v rámci mechanismu pro podávání a vyřizování stížností zpracován velmi malý počet stížností a dosud žádná stížnost na činnost zaměstnanců agentury Frontex. Od roku 2016 do ledna 2021 obdržel úředník pro otázky základních práv 69 stížností, z čehož 22 bylo přípustných. Jelikož se na operacích podílí zaměstnanci z různých subjektů, kteří se zodpovídají různým orgánům, může být pro případné stěžovatele složité určit údajné pachatele a pochopit, jak a komu mohou oznámit údajná porušení práv, a usilovat o nápravu vhodnými cestami.

V tomto šetření veřejná ochránkyně práv rovněž přezkoumala stížnosti, které byly zpracovány v rámci mechanismu pro podávání a vyřizování stížností, a zjistila několik nedostatků, které mohou jednotlivcům ztěžovat oznamování údajných porušení základních práv a úsilí o nápravu. V rámci šetření veřejné ochránkyně práv se rovněž zjistilo, že v agentuře Frontex došlo ke zpoždění při provádění nových povinností týkajících se mechanismu pro podávání a vyřizování stížností a úředníka pro otázky základních práv.

Na základě tohoto šetření veřejná ochránkyně práv předložila agentuře Frontex řadu doporučení ke zlepšení, jejichž cílem je zlepšit dostupnost mechanismu pro podávání a vyřizování stížností pro případné oběti porušování základních práv a posílit odpovědnost agentury Frontex za její operace a také odpovědnost všech, kdo se na nich podílejí. Jedná se například o doporučení ohledně toho, jak pomoci případným obětem porušování základních práv, aby si byly vědomy možností nápravy a oznamování incidentů, jakož i doporučení na zlepšení způsobu zpracování stížnost a toho, jaká jsou v souvislosti s nimi prováděna návazná opatření.

Rozhodnutí o odmítnutí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům týkajícím se policejní mise EU pro palestinská území (případ 2051/2021/MIG)

Pondělí | 07 března 2022

Případ se týkal žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům týkajícím se civilní mise EU na palestinských územích. ESVČ určila šest dokumentů, na které se žádost stěžovatele o přístup k dokumentům vztahuje, a přístup k nim zamítla. Dovolávala se přitom výjimek stanovených právními předpisy EU o přístupu veřejnosti k dokumentům, přičemž argumentovala tím, že zpřístupnění dokumentů by mohlo ohrozit veřejný zájem, pokud jde o veřejnou bezpečnost a mezinárodní vztahy.

Tým veřejné ochránkyně práv, který prováděl šetření, nahlédl do dotčených dokumentů a získal od ESVČ doplňující vysvětlení důvěrné povahy. Na základě toho a s ohledem na široký prostor pro uvážení, který mají orgány a instituce EU v případech, kdy se domnívají, že je ohrožena veřejná bezpečnost a mezinárodní vztahy, veřejná ochránkyně práv shledala, že rozhodnutí ESVČ odmítnout přístup nebylo zjevně nesprávné. Vzhledem k tomu, že dotčený veřejný zájem nemůže mít přednost před jiným veřejným zájmem, který je považován za důležitější, veřejná ochránkyně práv případ uzavřela a shledala, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.