Věc se týkala způsobu, jakým Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) vyřizoval žádosti o přezkum podané uchazečem, který ve dvou výběrových řízeních neuspěl. Stěžovatel mimo jiné tvrdil, že úřad EPSO dostatečně neřešil jeho obavy, a zpochybnil, zda odpovídajícím způsobem přezkoumal jeho výkonnost.

Poté, co veřejná ochránkyně práv zahájila šetření, poskytl úřad EPSO stěžovateli další odpovědi. Veřejný ochránce práv zjistil, že mezi nimi a odpověďmi, které původně obdržel, existují nesrovnalosti a že není jasné, zda úřad EPSO skutečně přezkoumal svá původní rozhodnutí. V průběhu šetření úřad EPSO poskytl další vysvětlení, aby to vysvětlil.

Veřejná ochránkyně práv případ uzavřela zjištěním, že žádná další šetření nejsou odůvodněná, neboť úřad EPSO nakonec poskytl přiměřené vysvětlení, jak vyřídil žádosti stěžovatele o přezkum. Šetření však odhalilo problémy se standardními odpověďmi úřadu EPSO na žádosti o přezkum. V této souvislosti veřejná ochránkyně práv navrhla úřadu EPSO zlepšení a požádala jej, aby v budoucnu zajistil, že uchazeči, kteří podali žádost o přezkum, obdrží jasnou, přesnou a úplnou odpověď, která je informuje o tom, zda přezkum proběhl, a o důvodech rozhodnutí úřadu EPSO.

 

Případ se týkal toho, jak Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA) ukončila smlouvu s externím odborníkem v návaznosti na obvinění z neprofesionálního chování vůči tlumočníkům během azylové podpůrné mise. Stěžovatel tvrdil, že rozhodnutí postrádá dostatečné odůvodnění, že nebyl řádně informován o podstatě tvrzení, že nebylo dodrženo jeho právo na obhajobu a že přijatá opatření jsou nepřiměřená. Agentura EUAA tvrdila, že ukončení smlouvy bylo založeno na několika důvěryhodných zprávách o pochybení, že stěžovatel byl informován o obavách prostřednictvím schůzek a jiné komunikace a že úvahy o důvěrnosti omezují zveřejnění některých podrobností.

Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že ačkoli dopis o ukončení smlouvy sám o sobě jasně a dostatečně neuvádí skutkové a právní důvody, na nichž je rozhodnutí založeno, širší kontext ukázal, že agentura EUAA se stěžovatelem před ukončením jeho smlouvy několikrát spolupracovala. Veřejná ochránkyně práv se domnívala, že stěžovatel byl informován o povaze obav a dostal příležitost reagovat. Agentura EUAA se rovněž pokusila situaci řešit prostřednictvím méně přísných opatření, než přistoupila k ukončení. Ačkoli by bylo více v souladu s osvědčenou správní praxí, aby agentura EUAA vedla strukturovanější záznamy a v dopise o ukončení poskytla podrobnější odůvodnění, veřejná ochránkyně práv nezjistila zjevnou chybu v posouzení nebo procesní nedostatek, který by byl dostatečně závažný na to, aby představoval nesprávný úřední postup.

Veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření zjištěním, že při vyřizování rozhodnutí o ukončení smlouvy stěžovatele agenturou EUAA nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Tyto tři případy se týkaly toho, jak Evropská komise uplatňovala svá pravidla pro zlepšování právní úpravy a další procesní požadavky při přípravě legislativních návrhů týkajících se náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti (983/2025/MIK), boje proti převaděčství migrantů (2031/2024/VB) a společné zemědělské politiky (1379/2024/MIK). Komise považovala tyto návrhy za naléhavé, a proto ve svých pravidlech opomenula kroky, jako jsou posouzení dopadů a veřejné konzultace. Stěžovatelé, kteří jsou organizacemi občanské společnosti, se domnívali, že tato opomenutí jsou v rozporu s pravidly Komise pro zlepšování právní úpravy. Ve dvou případech stěžovatelé rovněž tvrdili, že Komise neposoudila soulad legislativních návrhů s cíli EU v oblasti klimatu, jak vyžaduje evropský právní rámec pro klima. V jednom případě se stěžovatel dále obával, že Komise porušila svůj jednací řád pro konzultace mezi útvary.

Veřejná ochránkyně práv na základě svých šetření zjistila procesní nedostatky ve způsobu, jakým Komise připravovala dotčené legislativní návrhy, což ve svém souhrnu představovalo nesprávný úřední postup. V zájmu řešení těchto nedostatků veřejná ochránkyně práv doporučila, aby Komise zajistila předvídatelné, soudržné a nesvévolné uplatňování svých pravidel pro zlepšování právní úpravy tím, že vymezí „naléhavé“ situace, které odůvodňují odchylku od jejich požadavků, a zaznamená a vysvětlí důvody všech udělených odchylek. Kromě toho by v případech, kdy jsou uděleny výjimky, měla Komise stanovit postup, který zajistí, aby naléhavá příprava legislativních návrhů byla stále v souladu se zásadami transparentního, fakticky podloženého a inkluzivního legislativního procesu. S cílem pomoci Komisi v tomto úkolu veřejná ochránkyně práv rovněž předložila čtyři návrhy na zlepšení, které zahrnovaly: vyjasnění svých pravidel pro konzultace se zúčastněnými stranami v případě naléhavých návrhů; zajistit, aby analytické dokumenty nahrazující posouzení dopadů a uvádějící důkazy na podporu jejích návrhů byly zveřejňovány včas, a umožnily tak veřejnou diskusi před přijetím právních předpisů; vydávání pokynů k provádění posouzení konzistentnosti v oblasti klimatu; poskytování a zaznamenávání odůvodnění při zkrácení období konzultací mezi útvary pod stanovené prahové hodnoty.

Ve své odpovědi veřejné ochránkyni práv se Komise dohodla, že během nadcházející revize pravidel pro zlepšování právní úpravy zváží vymezení „naléhavých“ situací a zaznamená a zveřejní důvody pro uplatnění jakýchkoli odchylek od jejich požadavků. Komise se rovněž zavázala zajistit cílené konzultace o svých „naléhavých“ návrzích, zveřejnit analytické dokumenty s důkazy na podporu svých návrhů do tří měsíců od přijetí, zahrnout posouzení konzistentnosti v oblasti klimatu jak do analytických dokumentů, tak do vysvětlujících memorand pro budoucí návrhy a poskytnout odůvodnění pro zkrácené meziútvarové konzultace.

Stěžovatelé se ve svých připomínkách k odpovědi Komise domnívali, že závazky Komise nejsou ani jasné, ani dostatečně konkrétní, aby zaručily transparentní, inkluzivní a fakticky podložený legislativní proces.

Veřejná ochránkyně práv uvítala celkovou konstruktivní odpověď Komise na její doporučení a návrhy na zlepšení. Reakce Komise však dosud neposkytuje dostatečnou jasnost ohledně konkrétních kroků, které hodlá podniknout k provedení doporučení a návrhů veřejné ochránkyně práv na zlepšení.

Veřejná ochránkyně práv proto bude tuto záležitost sledovat na základě budoucích stížností a poté, co Komise dokončí revizi pravidel pro zlepšování právní úpravy. V této fázi nejsou žádná další šetření odůvodněná a veřejný ochránce práv tyto tři případy uzavřel.