Případ se týkal údajného opomenutí Úřadu zvláštního zástupce Evropské unie (dále jen „úřad zvláštního zástupce EU“) v Kosovu informovat žadatele o stáž o krocích v rámci přijímacího řízení. Veřejná ochránkyně práv se touto otázkou zabývala a uvedla, že „je zdvořilé a oddané potvrdit přijetí přihlášek a informovat uchazeče o významných krocích (jako je jejich vyloučení z přijímacího řízení), které ovlivňují jejich postup v přijímacím řízení.“ Úřad zvláštního zástupce EU vysvětlil, že má velmi omezené zdroje, a proto může o výsledku řízení informovat pouze osoby zařazené do užšího výběru. Uvedla však, že zkoumá, jak zlepšit svou komunikaci s osobami, které si přejí být stážisty, například tím, že všechny tyto osoby informuje o příslušných krocích v řízení tím, že na svých internetových stránkách uvede příslušné informace. Veřejná ochránkyně práv vyzvala úřad zvláštního zástupce EU, aby podal zprávu o provádění tohoto řešení.

The complaints were made by three persons representing a private university based in Switzerland. They concerned the Commission's decision rejecting the university's application sent in response to the Erasmus University Charters 2013 Call for Proposals. In their complaints, the complainants claimed that the Commission and/or the Education, Audiovisual and Culture Executive Agency (EACEA) failed to (i) indicate the means of redress available as regards the decision, and (ii) notify the university in good time of the decision. The Ombudsman inquired into these matters and found no maladministration as regards the notification of the decision. However, the Ombudsman found that the university had not been properly informed about the means of redress. After having been invited to do so by the Ombudsman, the Commission, on its own behalf and on behalf of the EACEA, apologised to the complainants for this omission. The Ombudsman thus concluded that there were no grounds for further inquiries into that aspect of the complaints.

Případ se týkal způsobu, jakým agentura ENISA přerozdělila úkoly a provedla změny v pracovním prostředí stěžovatele, zaměstnance agentury ENISA. Veřejná ochránkyně práv se touto otázkou zabývala a předložila návrh smírného řešení, které agentura ENISA nepřijala. Veřejná ochránkyně práv poté předložila návrhy doporučení, v nichž požádala agenturu ENISA: 1) uznat, že a) nekonzultovala stěžovatele před přijetím rozhodnutí o přeřazení, b) neodůvodnila své kroky, c) řádně nesdělila svá rozhodnutí o přeřazení, d) neodpověděla na příslušné žádosti stěžovatele a e) řádně nezohlednila blaho stěžovatele; 2) nabídnout stěžovateli omluvu; 3) zaplatit stěžovateli ex gratia částku 1 000 eur; a 4) dát veřejnému ochránci práv formální závazek, že se v budoucnu takových případů nesprávného úředního postupu nedopustí. Agentura ENISA přijala návrhy doporučení veřejné ochránkyně práv a podnikla kroky k jejich provedení. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavřela.

Stížnost se týká toho, že Evropská komise údajně neoznámila stěžovateli své zjištění, že porušil kodex chování volebních pozorovatelských misí EU.

Poté, co stěžovatel působil jako volební pozorovatel EU, byl třetími stranami informován o tom, že Komise zjistila, že porušil kodex chování těchto pozorovatelů. Stěžovatel byl znepokojen skutečností, že mu toto rozhodnutí nebylo sděleno a že by to ovlivnilo jeho šance na výběr pro budoucí volební pozorovatelské mise EU.

Veřejná ochránkyně práv zjistila řadu problémů v postupu uplatňovaném Komisí. Nebyl zcela přesvědčen o tom, že byla dodržena práva stěžovatele zaručená Listinou základních práv Evropské unie a Evropským kodexem řádné správní praxe. Veřejná ochránkyně práv proto předložila návrh smírného řešení, v němž navrhla opatření, která by Komise mohla přijmout k nápravě situace, pokud jde i) o osobní situaci stěžovatele a ii) o obecný postup.

Pokud jde o osobní situaci stěžovatele, Komise případ vyřešila poskytnutím ujištění, že stěžovatel zůstává plně způsobilým kandidátem na budoucí volební pozorovatelské mise EU.

Pokud jde o obecné postupy pro zjištění porušení kodexu chování pozorovatelů EU, Komise ve své odpovědi uvedla, že již provádí návrh veřejné ochránkyně práv na provedení přezkumu. Veřejná ochránkyně práv přezkum uvítala a předložila v souvislosti s ním určité návrhy.

Stížnost se týká výběrového řízení na přijetí finančního asistenta (smluvního zaměstnance) Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), jehož se stěžovatel účastnil.

Stěžovatel ve své stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv uvedl, že středisko ECDC neprovedlo výběrové řízení spravedlivým a řádným způsobem.

Veřejná ochránkyně práv zjistila v postupu střediska ECDC řadu nedostatků. Zaprvé se výběrová komise nesprávně rozhodla nezohlednit relevantní písemnou zkoušku. Zadruhé podmínka, že uchazeči musí získat minimální bodové hodnocení 70 %, nebyla uchazečům nikdy sdělena. Veřejná ochránkyně práv rovněž zjistila, že středisko ECDC řádně neinformovalo uchazeče o výsledku výběrového řízení. Na základě svých zjištění předložil veřejný ochránce práv návrh smírného řešení, v němž navrhl kroky, které by středisko ECDC mohlo učinit, aby věci napravilo, a to jak s ohledem na probíhající přijímací řízení, tak na budoucí taková řízení.

Veřejná ochránkyně práv vzala na vědomí a ocenila celkově pozitivní přístup střediska ECDC k jeho návrhu smírného řešení. Případ proto uzavřel zjištěním, že žádná další šetření nejsou odůvodněná. Předložil také návrhy na další zlepšení.