Vyrobeno v souladu s čl. 3 odst. 6 statutu evropského veřejného ochránce práv ^[1].

Souvislosti stížnosti

1. Dne 26. července 2018 stěžovatel požádal Výkonnou agenturu pro inovace a sítě (INEA), aby mu poskytla přístup veřejnosti k úplné dokumentaci předložené veřejným podnikem (vnitrostátním orgánem pro kybernetickou bezpečnost členského státu) v reakci na výzvu k předkládání návrhů týkající se posílených vnitrostátních služeb kybernetické bezpečnosti a schopností pro interoperabilitu (eCSI)^[2].

2. Dne 1. srpna 2018 odpověděla INEA stěžovateli a označila požadované dokumenty jako formuláře žádosti o grant A až D předložené veřejným podnikem. Odmítla mu poskytnout přístup veřejnosti na základě výjimky týkající se obchodních zájmů podle čl. 4 odst. 2 první odrážky a výjimky týkající se osobních údajů podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 ^[3].

3. Téhož dne podal stěžovatel žádost o přezkum (tzv. „potvrzující žádost“) a požádal agenturu INEA, aby přezkoumala své předchozí zamítnutí a poskytla mu přístup veřejnosti k požadovaným dokumentům.

4. Dne 7. srpna 2018 INEA konzultovala veřejný podnik, od něhož požadované dokumenty pocházejí, v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení č. 1049/2001.

5. Dne 21. srpna 2018 INEA potvrdila své předchozí rozhodnutí o odepření přístupu veřejnosti k požadovaným dokumentům.

6. Dne 7. října 2018 podal stěžovatel stížnost veřejné ochránkyni práv.

Návrh řešení předložený veřejným ochráncem práv

7. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že v návaznosti na žádost stěžovatele o přezkum konzultovala agentura INEA s veřejným podnikem, od něhož dokumenty pocházejí, možnost zpřístupnit požadované dokumenty. Agentura INEA přitom předložila návrh na částečné zpřístupnění informací. Uvedla informace, které považuje za obchodně citlivé a osobní údaje, a které by proto měly být skryty, a vyzvala veřejný podnik, aby se k navrhovanému zveřejnění vyjádřil. Veřejný podnik uvedl, že nesouhlasí se zpřístupněním dokumentů. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že agentura INEA není stanoviskem veřejného podniku vázána, jak bylo zjištěno ve věci Terezakis v. Komise [4].

8. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že požadované dokumenty obsahují podrobný popis projektu. Obsahují rovněž některé technické informace, které se zdají být metodikou a know-how veřejného podniku, jakož i finanční informace týkající se odhadovaných rozpočtových částek a nákladů projektu.^[5] Veřejná ochránkyně práv uznala obchodní hodnotu těchto informací a souhlasila s tím, že jejich zveřejnění konkurentům (prostřednictvím přístupu veřejnosti) by v budoucích výzvách k podávání nabídek a návrhů pravděpodobně vytvořilo nespravedlivou výhodu. Veřejná ochránkyně práv rovněž dospěla k závěru, že stěžovatel neprokázal převažující veřejný zájem na zpřístupnění požadovaného dokumentu, který by odůvodňoval odepření ochrany obchodních zájmů veřejného podniku. Veřejná ochránkyně práv proto dospěla k závěru, že tyto informace by měly být považovány za obchodně citlivé v souladu s čl. 4 odst. 2 prvním záměrem nařízení č. 1049/2001.

9. Veřejný ochránce práv však zjistil, že požadované dokumenty obsahují některé informace, jako je rozsah a cíle navrhovaného projektu, jeho relevantnost a popisy činnosti, které se nezdají být důvěrné z obchodního hlediska, ale spíše obecné informace o projektu v souladu s veřejně dostupnou výzvou k předkládání návrhů [6]. ^Veřejný ochránce práv poznamenal, že nejenže je výzva k předkládání návrhů již veřejně dostupná, ale také informace o projektu, jak potvrdil stěžovatel ^[7] a agentura INEA ^[8]. S ohledem na to dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že tyto informace nejsou citlivé a jejich zveřejnění by neohrozilo obchodní zájmy veřejného podniku ani práva duševního vlastnictví.

10. Veřejná ochránkyně práv se domnívala, že stěžovatel neprokázal nezbytnost předání osobních údajů ^[9], a souhlasila s tím, že osobní údaje v požadovaných dokumentech by měly být v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 a čl. 8 písm. b) nařízení č. 45/2001 skryty.

11. Na základě výše uvedeného posouzení veřejná ochránkyně práv navrhla, aby agentura INEA částečně zveřejnila požadované formuláře žádosti o grant A a D předložené veřejným podnikem v souvislosti s výzvou k předkládání návrhů v rámci Nástroje pro propojení Evropy a skryla pouze informace, které považuje za skutečně obchodně citlivé nebo osobní údaje vyžadující ochranu. Veřejná ochránkyně práv navrhla, že vhodným základem pro další postup je původní návrh agentury INEA na částečné zpřístupnění informací (předložený v průběhu konzultací). Veřejná ochránkyně práv se domnívala, že při zveřejňování dokumentů by agentura INEA měla postupovat podle postupu AKZO a předem oznámit rozhodnutí veřejnému podniku a dát mu možnost vznést právní námitku, pokud si to přeje ^[10].

Posouzení veřejné ochránkyně práv po návrhu řešení

12. Agentura INEA zamítla návrh veřejné ochránkyně práv na částečné zpřístupnění formulářů žádosti o grant A a D. Kromě svých předchozích argumentů poskytla agentura INEA další důvody pro nezpřístupnění požadovaných dokumentů.

13. Agentura INEA uvedla, že existují informace o rozsahu a cílech projektu eCSI, které jsou veřejně dostupné a které se „v zásadě shodují“ s informacemi obsaženými v částech dokumentů, jejichž zveřejnění veřejná ochránkyně práv navrhla. Tvrdila, že administrativní zátěž spojená s prováděním návrhu veřejného ochránce práv „nevyvažuje možný zájem žadatele na získání již veřejných informací“. Měla za to, že částečný přístup by postrádal smysl, neboť informace, které by mohly být zveřejněny, jsou již veřejné ^[11].

14. Agentura INEA rovněž zdůraznila, že projekt se týká kybernetické bezpečnosti, což je oblast, v níž je důvěrnost zásadní. Konstatovala, že pokud by požadované dokumenty byly zpřístupněny, byla by narušena důvěra mezi Komisí a příslušnými prováděcími subjekty, což by mohlo vést k neochotě požádat v budoucnu o granty. Uvedla, že tito aktéři ve svých návrzích projektů uvádějí podrobnosti o svých zaměstnancích a operacích, které by v případě zveřejnění umožnily externím subjektům pochopit jejich fungování. Kromě toho konstatovala, že vzhledem k tomu, že někteří prováděcí aktéři jsou součástí bezpečnostní a zpravodajské infrastruktury členských států. V důsledku toho by zveřejnění mohlo rovněž poškodit kybernetickou bezpečnost členských států prostřednictvím cílených kybernetických útoků.

15. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že provádění jejího návrhu nepředstavuje pro agenturu INEA administrativní zátěž. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že při konzultaci s veřejným podnikem, od něhož dokumenty pocházejí, již agentura INEA předložila původní návrh na částečné zpřístupnění. Veřejná ochránkyně práv rovněž konstatuje, že ve svém návrhu agentura INEA uvedla informace, které jsou obchodně citlivé a osobní údaje. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že poskytnutí částečného přístupu k požadovaným dokumentům by nevyžadovalo významnou dodatečnou práci agentury INEA, neboť práce již byla vykonána.

16. Veřejná ochránkyně práv se rovněž domnívá, že skutečnost, že informace jsou již veřejně dostupné, neznamená, že by přístup veřejnosti k požadovaným dokumentům byl zbytečný. Poznamenává, že zpřístupnění může být považováno za bezvýznamné nebo bezpředmětné pouze tehdy, pokud jsou úpravy natolik rozsáhlé, že činí dokument „zcela zbaveným svého obsahu“^[12]. V tomto případě tomu tak není. Je-li třeba vyvodit závěr ze skutečnosti, že některé informace obsažené v dokumentech jsou již veřejně dostupné, je třeba konstatovat, že zpřístupněním těchto informací nemohou být ohroženy zájmy chráněné nařízením č. 1049/2001. 

17. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že návrh na zveřejnění se týká informací, jako je rozsah a cíle projektu, jeho relevantnost a popis činností. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že tyto informace se nezdají být citlivé. Jedná se spíše o obecné informace o projektu v souladu s veřejně přístupnou výzvou k předkládání návrhů. Veřejný ochránce práv rovněž považuje za opodstatněnou úpravu informací týkajících se metodiky a know-how veřejného podniku, jakož i finančních informací týkajících se odhadovaných rozpočtových částek a nákladů na projekt, které mohou být obchodně citlivými informacemi.^[13] Rovněž považuje úpravu osobních údajů za opodstatněnou.^[14] Veřejný ochránce práv proto konstatuje, že částečné zpřístupnění požadovaných dokumentů by nenarušilo důvěru mezi Komisí a veřejným podnikem.

18. Veřejná ochránkyně práv rovněž konstatuje, že vnitrostátní kybernetickou bezpečnost nelze ohrozit částečným zpřístupněním, neboť části dokumentů, které by měly být zpřístupněny, obsahují informace, které jsou již veřejné. V každém případě tyto informace neobsahují podrobné technické informace, které by externím subjektům umožnily pochopit fungování vnitrostátních agentur pro kybernetickou bezpečnost, a v důsledku toho poškodit kybernetickou bezpečnost členských států.

19. S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv domnívá, že odmítnutí agentury INEA poskytnout částečný přístup k dokumentům představovalo nesprávný úřední postup. V souladu s čl. 3 odst. 6 statutu evropského veřejného ochránce práv proto níže předkládá odpovídající doporučení.

Doporučení

Na základě šetření této stížnosti předkládá veřejná ochránkyně práv Výkonné agentuře pro inovace a sítě následující doporučení:

Výkonná agentura pro inovace a sítě by měla požadované formuláře žádosti o granty A a D částečně zveřejnit a skrýt pouze informace, které jsou skutečně obchodně citlivé nebo se jedná o osobní údaje vyžadující ochranu.

Výkonná agentura pro inovace a sítě a stěžovatel budou o tomto doporučení informováni. V souladu s čl. 3 odst. 6 statutu evropského veřejného ochránce práv zašle agentura INEA do 1. července 2019 podrobné stanovisko.

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk, 1. dubna 2019

[1] Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (94/262/ESUO, ES, Euratom), Úř. věst. 1994, L 113, s. 15.

[2] Enhanced National Cyber Security Services and Capabilities for Interoperability (eCSI), Action 2016-RO-IA-0128, k dispozici na internetových stránkách agentury INEA: https://ec.europa.eu/inea/en/connecting-europe-facility/cef-telecom/2016-ro-ia-0128; Výzva k předkládání návrhů týkající se projektů společného zájmu v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti transevropských telekomunikačních sítí, CEF-TC-2016-3: Kybernetická bezpečnost, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/inea/sites/inea/files/2016-3_ceftelecom_calltext_cybersecurity_200916_final.pdf, příloha, pracovní program na rok 2016, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/inea/sites/inea/files/wp2016_adopted_20160303.pdf.

[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32001R1049&rid=1.

[4] Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. ledna 2008 ve věci Terezakis v. Komise, T-380/04.

[5] Rozsudek Tribunálu ze dne 21. října 2010, Agapiou Joséphidès v. Komise a EACEA, T-439/08; Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. ledna 2008 ve věci Terezakis v. Komise, T-380/04.

[6] Výzva k předkládání návrhů týkající se projektů společného zájmu v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti transevropských telekomunikačních sítí, CEF-TC-2016-3: Kybernetická bezpečnost, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/inea/sites/inea/files/2016-3_ceftelecom_calltext_cybersecurity_200916_final.pdf, příloha, pracovní program na rok 2016, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/inea/sites/inea/files/wp2016_adopted_20160303.pdf.

[7] Oznámení o zahájení zadávacího řízení, 2018/S 019-040409, k dispozici na adrese: https://ted.europa.eu/udl?uri=TED:NOTICE:040409-2018:TEXT:RO:HTML.

[8] Internetové stránky agentury INEA, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/inea/en/connecting-europe-facility/cef-telecom/2016-ro-ia-0128, https://ec.europa.eu/inea/en/connecting-europe-facility/cef-telecom/apply-funding/2016-cef-telecom-call-cyber-security-cef-tc-2016-3; internetové stránky veřejného podniku, které jsou k dispozici na adrese: https://www.cert.ro/pagini/ecsi-page; internetové stránky věnované projektu, které jsou k dispozici na adrese: https://ecsi.cert.ro/; Rumunský systém/platforma pro zadávání veřejných zakázek, k dispozici na adrese: www.e-licitatie.ro; a Tenders Electronic Daily, k dispozici na adrese: www.ted.europa.eu.

[9] V souladu s čl. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/TXT/?uri=CELEX:32001R0045.

[10] Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 24. června 1986 ve věci AKZO Chemie BV a AKZO Chemie UK Ltd v. Komise, věc 53/85, bod 29.

[11] INEA odkazuje na rozsudky Soudu prvního stupně ze dne 12. července 2001, Mattila v. Rada a Komise, T-204/99, bod 69, a ze dne 20. března 2014; ve věci Reagens v. Komise, T-181/10, bod 161–175; rozsudky Soudu prvního stupně ze dne 19. července 1999, Hautala v. Rada, věc T-14/98, bod 30, a ze dne 7. února 2002, Kuijer v. Rada, věc T-211/00, bod 57.

[12] Viz rozsudek Reagens v. Komise, T-181/10, body 172 a 175.

[13] V souladu s čl. 4 odst. 2 první odrážkou nařízení č. 1049/2001.

[14] V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001.