Smlouvy o EU vyžadují, aby všechna rozhodnutí EU byla přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům. Transparentnost a účast jsou považovány za obzvláště důležité, pokud jde o rozhodování EU týkající se životního prostředí. Jako smluvní strana Aarhuské úmluvy je EU odhodlána zajistit vysokou úroveň přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a účasti veřejnosti na rozhodování týkajícím se životního prostředí. Aby se veřejnost mohla podílet na rozhodování týkajícím se životního prostředí, musí mít přístup k aktuálním informacím týkajícím se životního prostředí a opatření EU v tomto ohledu.

Aby veřejná ochránkyně práv lépe porozuměla otázkám, s nimiž se veřejnost potýká, pokud jde o transparentnost rozhodování EU v této oblasti a účast na něm, vyzývá k poskytnutí příspěvků na základě těchto otázek:

Transparentnost

1. Popište prosím veškeré obtíže, s nimiž jste se setkali při vyhledávání a získávání informací nebo dokumentů týkajících se (rozhodování o) prostředí v držení orgánů EU.

2. Jsou podle vás informace o životním prostředí, které EU zveřejňuje, aktuální a přesné? Pokud ne, uveďte příklady.

3. Aarhuské nařízení EU ukládá orgánům EU povinnost zřídit veřejné databáze pro proaktivní a systémové šíření určitých informací o životním prostředí.[1] Co by podle vás měly orgány EU udělat pro to, aby tyto databáze byly co nejkomplexnější a uživatelsky nejvstřícnější? Druh informací, které by orgány EU měly zahrnout do své oblasti působnosti, je stanoven v článku 4 Aarhuského nařízení. Jaké konkrétní informace je třeba poskytnout, aby byl tento požadavek splněn? Měly by se orgány EU rozhodnout jít nad rámec tohoto právního požadavku? Jakým způsobem?

4. V některých šetřeních týkajících se přístupu veřejnosti k dokumentům veřejná ochránkyně práv zjistila, že dotčený orgán EU neuznává, že se jedná o „informace o životním prostředí“, a proto neuplatňuje vyšší standardy transparentnosti požadované Aarhuským nařízením EU.[2] Narazili jste na tuto otázku? Pokud ano, uveďte příslušné příklady.

5. Evropská komise má prováděcí pravomoci (v rámci tzv. postupu projednávání ve výborech), které rovněž využívá k přijímání rozhodnutí týkajících se životního prostředí, jako je schvalování účinných látek v pesticidech.[3] Komise v roce 2017 předložila návrh na změnu nařízení o postupu projednávání ve výborech, mimo jiné zveřejněním hlasování zástupců členských států EU v odvolacím výboru. Legislativní proces týkající se tohoto návrhu se však od té doby zastavil.[4] Mezitím Komise uvedla, že uvažuje o tom, jak zajistit další transparentnost postupů projednávání ve výborech.[5] Jak si myslíte, že může Komise zlepšit transparentnost postupů projednávání ve výborech, zejména pokud jde o rozhodování v oblasti životního prostředí?

6. Jsou podle vás osobní a/nebo profesní zájmy externích odborníků, s nimiž Komise konzultuje legislativní či jiné návrhy v oblasti životního prostředí, dostatečně transparentní? Uveďte důvody svého názoru.

7. Upozorněte prosím na jakékoli další otázky, které jste zaznamenali v souvislosti s transparentností rozhodování týkajícího se životního prostředí.

Účast

8. Co by Komise mohla zlepšit, pokud jde o zapojení občanské společnosti do přípravy a provádění politik s dopadem na životní prostředí, například ve „skupinách pro občanský dialog“ v souvislosti se společnou zemědělskou politikou EU nebo v „domácích poradních skupinách“ v souvislosti s prováděním dohod o volném obchodu?

9. Podle Aarhuského nařízení EU jsou orgány EU povinny poskytnout veřejnosti včasné a účinné příležitosti k účasti na přípravě, změně nebo přezkumu plánů nebo programů týkajících se životního prostředí a zohlednit výsledek účasti veřejnosti. ^[6] Víte o problémech v tomto ohledu, jako jsou případy, kdy orgány EU tuto povinnost odpovídajícím způsobem nedodržely? Pokud ano, uveďte příslušné příklady.

10. Co by měla Komise udělat pro zajištění odpovídající úrovně účasti veřejnosti, pokud jde o opatření, která mají být přijata v souvislosti s plánem REPowerEU [7] a balíčkem opatření na ochranu přírody [8]?

11. Upozorněte prosím na další otázky, které jste zaznamenali, pokud jde o způsob, jakým orgány EU usnadňují účast veřejnosti na rozhodování týkajícím se životního prostředí.

Jak přispět

Lhůta pro předložení připomínek je 15. prosince 2022. Příspěvky lze zasílat e-mailem (EOPublicConsult@ombudsman.europa.eu) nebo poštou na adresu:

Evropský veřejný ochránce práv
1 avenue du Président Robert Schuman
CS 30403, F - 67001, Štrasburk Cedex
Francie

Na začátku příspěvku jasně uveďte SI/5/2022/KR.

Příspěvky mohou být předloženy v kterémkoli z 24 úředních jazyků EU. Na výběr otázek je možné odpovědět pouze v případě, že si to budete přát. Jasně uveďte, ke kterým otázkám se vaše odpovědi vztahují. Pokud je to možné, nepřekračujte prosím 10 stran svého příspěvku, včetně případných příloh.

Veřejná ochránkyně práv má rovněž v úmyslu tyto příspěvky zpřístupnit na svých internetových stránkách. Fyzické osoby, které se domnívají, že v souladu s nařízením 2018/1725 o ochraně osobních údajů [9] by jejich jméno nemělo být zveřejněno, by měly informovat veřejného ochránce práv.

Budete-li potřebovat další informace, obraťte se prosím na odpovědného pracovníka pro otázky, pana Koena Rooverse, na telefonním čísle +32 2 284 11 41.

[1] Úř. věst. Článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Unie, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02006R1367-20211028

[2] Úř. věst. Viz například věc 311/2021/TE

[3] Úř. věst. Viz článek 79 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02009R1107-20210327

[4] Úř. věst. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí Viz: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=COM%3A2017%3A85%3AFIN

[5] Úř. věst. Viz: https://www.ombudsman.europa.eu/cs/doc/correspondence/cs/121412.

[6] Úř. věst. Viz článek 9 Aarhuského nařízení, viz poznámka pod čarou 1.

[7] Úř. věst. Sdělení Evropské komise ze dne 8. března 2022 nazvané „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“, COM(2022) 108 final,
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_1511.

[8] https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_3746

[9] Úř. věst. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295/39).