Evropský veřejný ochránce práv, P.Nikiforos Diamandouros, obdržel v roce 2005 3 920 stížností od občanů EU, společností, nevládních organizací a sdružení. "Míra stížností je stále na rekordně vysoké úrovni dosažené v roce 2004," řekl pan Diamandouros při prezentaci své výroční zprávy za rok 2005 v Bruselu. Čtvrtina šetření provedených v roce 2005 se týkala nedostatečné transparentnosti správy EU, včetně odmítnutí informací. Podle veřejné ochránkyně práv „orgány EU v průběhu let učinily mnoho pro zlepšení svých služeb pro veřejnost, ale je před námi ještě dlouhá cesta k vytvoření plně otevřené, transparentní a odpovědné správy, která občany uklidní“.

Většina šetření v roce 2005 se týkala Evropské komise (68 %), po níž následoval Evropský úřad pro výběr personálu, Evropský parlament a Rada. Mezi údajné druhy nesprávného úředního postupu patřilo odmítnutí informací, nespravedlnost, zneužití pravomoci, diskriminace, procesní chyby nebo průtahy, kterým bylo možné předejít. V roce 2005 se evropský veřejný ochránce práv zabýval celkem 627 šetřeními. Po jeho zásahu orgány EU vypořádaly účty, zaplatily úroky, zveřejnily dokumenty, napravily nespravedlnosti a omluvily se za chyby.

Největší počet stížností předložilo Španělsko (20 % z celkového počtu), následované Německem (11 %), Francií (10 %) a Polskem (9 %). V poměru k počtu obyvatel však většina stížností pocházela z Malty, Kypru a Lucemburska. "Mnoho občanů neví, že mohu vyšetřovat pouze údajný nesprávný úřední postup orgánů a institucí EU, a nikoli stížnosti na vnitrostátní nebo regionální orgány v členských státech, i když se týkají práva Společenství," řekl pan Diamandouros. "Dvě třetiny stížností jsou tedy stále mimo můj mandát." Evropský veřejný ochránce práv však mohl pomoci více než 75 % stěžovatelů tím, že zahájil šetření, předal stížnosti příslušnému orgánu nebo poradil, kam se obrátit.

Shrnutí a statistiky veřejného ochránce práv za rok 2005 jsou k dispozici ve všech úředních jazycích EU a obsahují shrnutí případů, základní informace a statistiky. Lze jej stáhnout na následující internetové adrese:

Úplná výroční zpráva v angličtině je rovněž k dispozici na této internetové adrese. V červenci bude k dispozici ve všech 20 úředních jazycích.

Evropský veřejný ochránce práv prošetřuje stížnosti na nesprávný úřední postup v orgánech a institucích EU. Každý občan EU, který má bydliště nebo podnik či sdružení v členském státě, může podat stížnost veřejnému ochránci práv. Veřejná ochránkyně práv nabízí rychlý, flexibilní a bezplatný způsob řešení problémů se správou EU. Další informace: http://www.ombudsman.europa.eu

 

Kontaktní osoba pro tisk: Gundi Gadesmann, tiskový mluvčí, tel. +32 2 284 2609

---

FACT SHEET VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005
Kolik stížností?

Veřejný ochránce práv obdržel v roce 2005 3 920 stížností. Toto číslo představuje 5% nárůst ve srovnání s rokem 2004 (3 726). Zabýval se 627 šetřeními (z toho 284 z roku 2004), z toho pět šetření z vlastního podnětu.

Kolik přípustných stížností?

Veřejný ochránce práv může vyšetřovat pouze údajný nesprávný úřední postup orgánů EU, a nikoli stížnosti na vnitrostátní nebo regionální orgány v členských státech, i když se týkají práva Společenství.

V roce 2005 bylo 1 184 stížností v rámci mandátu veřejného ochránce práv (31 %) a 2 673 stížností mimo mandát (69 %). Ve více než 75 % případů však veřejný ochránce práv mohl pomoci zahájením šetření, předáním případu příslušnému orgánu nebo poskytnutím poradenství ohledně toho, kam jinam se obrátit.

Proti komu?

68 % šetření provedených v roce 2005 se týkalo Komise, následoval Evropský úřad pro výběr personálu (12 %), Evropský parlament (9 %) a Rada (2 %).

O čem?

Nedostatek nebo odmítnutí informací (24 % všech šetření), nespravedlnost nebo zneužití pravomoci (17 %), diskriminace (13 %), procesní chyby (10 %), zpoždění, kterému lze předejít (9 %), nedbalost (6 %). Stížnosti sahaly od obvinění z neposkytnutí přístupu k dokumentům přes opožděné platby za smlouvy EU až po diskriminaci zaměstnanců EU.

Od koho?

Největší počet stížností předložilo Španělsko (20 %), následované Německem (11 %), Francií (10 %) a Polskem (9 %). V poměru k počtu obyvatel však většina stížností pocházela z Malty, Kypru a Lucemburska.

Většinu stížností podali jednotliví občané (94,5 %) se společnostmi nebo sdruženími odpovědnými za zbývajících 5,5 %. Pokud jde o stížnosti podané společnostmi a sdruženími, je důležité poznamenat, že přibližně polovina z nich spadala do působnosti veřejného ochránce práv ve srovnání s přibližně pětinou stížností podaných jednotlivými občany.

Jaké výsledky?

Orgány po podání stížnosti veřejnému ochránci práv vyřešily celkem 89 případů. Sedm (7) stížností vyústilo v přátelská řešení. Ve 29 případech učinil veřejný ochránce práv kritickou poznámku. Kritická poznámka je obvykle učiněna, pokud již není možné odstranit případ nesprávného úředního postupu. V případech, kdy je nesprávný úřední postup obzvláště závažný a je stále možné jej odstranit, předloží veřejný ochránce práv návrh doporučení. V roce 2005 bylo předloženo 20 návrhů doporučení. Ve 114 případech šetření veřejného ochránce práv neodhalilo žádný nesprávný úřední postup.

Konečnou zbraní veřejného ochránce práv je zvláštní zpráva pro Evropský parlament. V roce 2005 byly vypracovány tři zvláštní zprávy.

---

VÝBĚR PŘÍPADŮ 2005
Vyrovnávací platba

Komise souhlasila s vyplacením odškodnění ve výši 56 000 EUR francouzskému novináři poté, co veřejná ochránkyně práv zjistila, že nedodržela přiměřená očekávání stěžovatele. Komise zrušila svůj finanční příspěvek na projekt stěžovatele čtyři týdny před jeho uskutečněním.

Odmítnutí zasedání Rady na veřejnosti

Veřejná ochránkyně práv předložila Evropskému parlamentu zvláštní zprávu poté, co Rada neuvedla pádné důvody pro odmítnutí veřejného setkání, kdykoli jedná v rámci své zákonodárné funkce. Šetření veřejného ochránce práv následovalo po stížnosti německého poslance EP pana Elmara BROKA, v níž tvrdil, že jednací řád Rady není v souladu se Smlouvou o Evropské unii, podle níž musí Rada a ostatní orgány a instituce Společenství přijímat rozhodnutí co nejotevřeněji.

Klamavá prohlášení úřadu OLAF

Veřejná ochránkyně práv zaslala Evropskému parlamentu zvláštní zprávu týkající se prohlášení, která Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) učinil v souvislosti s šetřením, které provedl. Šetření se týkalo obvinění z úplatkářství ze strany úřadu OLAF, která by mohla být chápána tak, že jsou namířena proti určitému novináři. Novinář poté podal stížnost veřejnému ochránci práv a tvrdil, že informace poskytnuté úřadem OLAF mohou „uvést evropského veřejného ochránce práv v omyl a zmanipulovat šetření“. Veřejný ochránce práv ve své zvláštní zprávě doporučil, aby úřad OLAF uznal, že učinil nesprávná a zavádějící prohlášení.

Opožděná platba

Komise vyřešila případ opožděné platby německému vědeckému novináři, vysvětlila důvody zpoždění a souhlasila s placením úroků. Potvrdila, že mezitím přijala opatření k urychlení plateb odborníkům. Stěžovatel následně poukázal na to, že za služby poskytnuté na základě jeho poslední smlouvy byl zaplacen během pouhých 30 dnů.

Zrušení věkové hranice pro stážisty

Komise zrušila věkovou hranici 30 let jako jedno z kritérií výběru ve svém programu stáží při zaměstnání. Následovala stížnost týkající se pravidel, jimiž se program řídí. Veřejný ochránce práv konstatoval, že několik dalších orgánů a institucí Společenství uplatňuje ve svých programech stáží věkovou hranici. Oznámil proto, že zahájí šetření těchto programů z vlastního podnětu.

Problémy s přístupem k dokumentům

Veřejná ochránkyně práv kritizovala Radu za to, že řádně a pečlivě nevyřídila žádost o přístup veřejnosti k dokumentům. To následovalo po šetření, které ukázalo, že na rozdíl od původní odpovědi Rady stěžovateli týkající se počtu příslušných dokumentů ve skutečnosti existuje mnoho dalších dokumentů. V důsledku šetření veřejného ochránce práv byl stěžovateli umožněn přístup k dodatečným dokumentům.