José Manuel Barroso
předseda Evropské komise
1049 Bruxelles
BELGIQUE

Štrasburk 6. května 2009

Šetření z vlastního podnětu OI/2/2009/MHZ týkající se Evropské komise

Vážený pane předsedající,

Dne 5. srpna 2008 jsem obdržel stížnost polské nevládní organizace na Komisi (stížnost 2330/2008/MHZ). Stěžovatel tvrdil, že Komise neoprávněně odepřela přístup k odůvodněnému stanovisku, které v souladu s postupem uvedeným v článku 226 ES zaslala Polsku v souvislosti s prováděním směrnice 85/337/EHS. Komise své odepření založila na čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001, který stanoví, že orgány odepřou přístup k dokumentu, pokud by zpřístupnění vedlo k porušení ochrany „účelů inspekce, vyšetřování a auditu“, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zpřístupnění. Komise uvedla, že šetření probíhá, a zpřístupnění odůvodněného stanoviska by proto mohlo ohrozit ochranu jeho účelu. Komise v tomto ohledu odkázala na příslušnou judikaturu (T-191/99 Petrie a další v. Komise [1999] II-3677, bod 68).

S ohledem na výše uvedenou judikaturu jsem nenalezl dostatečné důvody pro zahájení šetření výše uvedené stížnosti, ale rozhodl jsem se navrhnout Komisi, aby při řešení případných podobných případů v budoucnu informovala žadatele o tom, že odepření přístupu podle nařízení č. 1049/2001 nepředstavuje překážku možnému zpřístupnění dokumentu podle vnitrostátního práva. Pokud tak tedy tito žadatelé dosud neučinili, mohli by zvážit, zda se v tomto ohledu obrátit na své vnitrostátní orgány.

Ve svých odpovědích ze dne 29. ledna a 16. února 2009 Komise můj návrh nepřijala.  V dopise ze dne 16. února 2009 učinila toto prohlášení:  „[...] pokud Komise odepřela přístup k dokumentu, který zaslala členskému státu, bylo by nekonzistentní nevydat po konzultaci s tímto členským státem záporné stanovisko ke zpřístupnění.“

Toto prohlášení vzbuzuje obavy, jelikož se zdá, že odráží obecnou politiku Komise vydávat záporné stanovisko, pokud je podle článku 5 nařízení č. 1049/2001 konzultována vnitrostátními orgány ohledně žádostí o přístup k odůvodněným stanoviskům Komise, které jim byly předloženy v souladu s vnitrostátním právem. Judikatura ve věci Petrie, na níž Komise správně založila své zamítavé rozhodnutí ve věci 2330/2008/MHZ, se navíc opírá o myšlenku, že členský stát může rozumně očekávat, že Komise ve vztahu k těmto dokumentům zachová důvěrnost. Nezdá se však rozumné, aby se Komise dovolávala takového očekávání jako důvodu pro vydání záporného stanoviska, pokud členský stát sám konzultuje Komisi.

Proto jsem se rozhodl zahájit šetření z vlastního podnětu týkající se politiky Komise v rámci odpovědí na konzultace členských států ohledně přístupu k odůvodněným stanoviskům/výzvám.

V tomto ohledu bych byla vděčná, kdyby Komise mohla odpovědět na následující otázky:

• Kolikrát od vstupu nařízení č. 1049/2001 v platnost konzultovaly členské státy Komisi ohledně jednotlivých žádostí o přístup k jejím odůvodněným stanoviskům/výzvám, které jim byly předloženy v souladu s vnitrostátním právem? Jak Komise na tyto konzultace odpověděla? Pokud byla některá z odpovědí Komise záporná, jaké odůvodnění pro takovou odpověď poskytla?
• Jaký je podle názoru Komise právní základ pro taková negativní stanoviska?
• Kolika z těchto konzultací předcházelo odmítnutí přístupu Komise ke stejnému dokumentu v reakci na přímou žádost, kterou jí předložila fyzická osoba?
• Konzultuje Komise dotčený členský stát předtím, než rozhodne, zda zveřejní svá odůvodněná stanoviska/výzvy?

Vyzývám Komisi, aby své stanovisko předložila do 31. července 2009. Rád bych rovněž informoval Komisi, že kopii tohoto dopisu předám stálým zastoupením členských států pro informaci a případné připomínky.

Moje právní zástupkyně, paní Marta Hirsch-Ziembinska (tel.: +33 388 172746), bude odpovědný za případ.

Upřímně,

P. Nikiforos DIAMANDOUROS