Vážený pane B.
Dne 22. listopadu 1996 jste podal pět stížností evropskému veřejnému ochránci práv. Toto rozhodnutí se zabývá jednou z těchto stížností: 1056/25.11.96/STATEWATCH/UK/IJH.
Stížnost č. 1054 byla předtím uzavřena odůvodněným rozhodnutím ze dne 14. listopadu 1997. Šetření veřejného ochránce práv stále pokračují ve třech dalších stížnostech a v šesté stížnosti, kterou jste podal dne 5. prosince 1996.
Dne 15. ledna 1997 jsem předal Vaše stížnosti Radě k vyjádření. Dne 26. března 1997 zaslala Rada odpověď, v níž zpochybnila pravomoc veřejného ochránce práv zabývat se stížnostmi. Dne 15. dubna 1997 jsem Radě písemně vysvětlil své rozhodnutí, že stížnosti spadají do pravomoci veřejného ochránce práv. Kopie této korespondence jsem vám předal pro informaci.
Dne 20. června 1997 zaslala Rada své stanovisko k opodstatněnosti všech žalobních důvodů. Předala jsem Vám stanovisko s výzvou k vyjádření.
Dne 5. července 1997 jste písemně požádal veřejného ochránce práv o objasnění jednoho aspektu stanoviska Rady ke stížnosti 1056/25.11.96/STATEWATCH/UK/IJH. Dne 21. července 1997 jsem požádal Radu o další informace týkající se této záležitosti. Dne 23. září 1997 jste mi zaslal své připomínky ke stanovisku Rady ze dne 20. června 1997. Dne 9. října 1997 Rada odpověděla na můj dopis ze dne 21. července 1997 a já jsem Vám předal odpověď k vyjádření, kterou jste zaslal dne 8. listopadu 1997. S ohledem na tyto připomínky jsem dne 20. listopadu 1997 požádal Radu o další informace. Odpověď Rady ze dne 20. ledna 1998 Vám byla předána a dne 24. února 1998 jste mi zaslal své připomínky k odpovědi.
píši Vám nyní, abych Vás informoval o výsledcích šetření, která byla učiněna v souvislosti se stížností 1056/25.11.96/STATEWATCH/UK/IJH.
Rozhodnutí veřejného ochránce práv o jurisdikční otázce vznesené Radou v dopise ze dne 26. března 1997 je uvedeno v kapitole 2 výroční zprávy za rok 1997, jejíž kopie je přiložena pro Vaši informaci.

Stížnost

Skutkový stav týkající se Vaší stížnosti je následující:
Dne 11. července 1996 jste písemně požádal generálního tajemníka Rady o kopii harmonogramu zasedání řídících skupin a pracovních skupin Rady v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí na období irského předsednictví (červenec–prosinec 1996). Vaše žádost byla předložena na základě rozhodnutí Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady (1) (dále jen „rozhodnutí 93/731“).
Dopisem ze dne 29. července 1996 generální sekretariát Rady Vaši žádost zamítl. Její dopis odkazoval na čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 93/731, který zní takto:

„Pokud byl požadovaný dokument sepsán fyzickou nebo právnickou osobou, členským státem, jiným orgánem nebo institucí Společenství nebo jiným vnitrostátním nebo mezinárodním subjektem, nesmí být žádost zaslána Radě, ale přímo autorovi.“

V dopise bylo uvedeno, že odpovědnost za harmonogram zasedání nese předsednictví, a nikoli generální sekretariát Rady, a proto se musíte obrátit přímo na irské předsednictví. Dne 15. srpna 1996 jste písemně požádal Stálé zastoupení Irska při Evropské unii o harmonogram zasedání. Vaše žádost byla zamítnuta s odůvodněním, že „není navrhováno zveřejnit dotčené informace“.
Tvrdil jste, že generální sekretariát nesprávně zamítl Vaši žádost s odkazem na čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 93/731, protože předsednictví není „jiným orgánem nebo institucí Společenství“, ale spíše funkcí nebo úřadem samotné Rady.

Šetření

Stanovisko Rady Stanovisko
Rady ke stížnosti obsahovalo toto:

„V tomto případě měl generální sekretariát za to, že podrobný harmonogram je pouze neformálním nástrojem pro organizaci jednání Rady, který předsednictví neustále aktualizuje a který sekretariát systematicky nerozšiřuje ani nepředkládá. Termíny zasedání naplánovaných v jízdních řádech jsou předběžné a jsou formalizovány pouze oficiálním svoláním zasedání dálnopisem.

Vzhledem k tomu, že generální sekretariát tedy nebyl schopen přesně určit, zda verze harmonogramu zasedání, kterou měl k dispozici, byla konečnou verzí tohoto dokumentu, požádal pana B., aby se obrátil přímo na předsednictví, které jako jediné může poskytnout přesné informace o aktuálním stavu svého plánování.

S ohledem na argumenty pana B. nyní generální tajemník přehodnocuje svou praxi a svůj výklad čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 93/731/ES, pokud jde o žádosti o přístup k dokumentům tohoto druhu.“

V odpovědi na žádost veřejné ochránkyně práv o další informace Rada potvrdila, že již změnila svou praxi a že generální sekretariát poskytl přístup k harmonogramům rozeslaným lucemburským předsednictvím. Rovněž uvedla, že má v úmyslu uplatňovat stejnou politiku v podobných případech i v budoucnu.
Rada rovněž objasnila, že tyto harmonogramy nemají oficiální a závaznou povahu a podléhají změnám během celého funkčního období předsednictví a že oficiální svolávání zasedání se provádí prostřednictvím dálnopisů, které stanoví data a pořady jednání.
Vaše připomínky
Ve svých připomínkách jste shrnul následující body:

i) V odpovědi Rady bylo vyjasněno, že Rada nyní poskytuje kopie harmonogramů zasedání v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí konaných během každého předsednictví. Tato část Vaší stížnosti byla proto uspokojena;

ii) Rada neodpověděla na Vaše tvrzení, že předsednictví není „jiným orgánem nebo institucí Společenství“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 93/731;

iii) Rada z tohoto důvodu nadále odmítala přístup k některým dokumentům. Zmínil jste zejména pořady jednání „skupiny na úrovni vyšších úředníků“ a „pracovní skupiny EU-USA“. Vaše potvrzující žádost o přístup k těmto dokumentům ze dne 28. července 1997 byla Radou zamítnuta s odůvodněním, že příslušné pořady jednání byly vypracovány společně předsednictvím, Komisí a orgány USA a že se použije čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 93/731, protože příslušné pořady jednání nebyly vypracovány na výlučnou odpovědnost Rady nebo jejího předsednictví.

Další šetření Po
pečlivém zvážení stanoviska Rady a Vašich připomínek se ukázalo, že je třeba provést další šetření: zaprvé za účelem vyjasnění postoje Rady k postavení jejího předsednictví ve smyslu čl. 2 odst. 2 rozhodnutí o přístupu veřejnosti k dokumentům a zadruhé proto, že vaše připomínky nastolily novou otázku; tj. zamítnutí Vaší potvrzující žádosti ze dne 28. července 1997 o přístup k pořadům jednání „skupiny na úrovni vyšších úředníků“ a „pracovní skupiny EU-USA“.
Odpověď Rady Ve
své odpovědi na žádost veřejného ochránce práv o další informace o těchto záležitostech Rada uvedla, že nepovažuje své předsednictví za „jiný orgán“ oddělený od Rady ve smyslu čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 93/731. Rada dále uvedla, že je třeba rozlišovat mezi:

„dokumenty sepsané členským státem vykonávajícím předsednictví jako předsednictví Rady a

dokumenty sepsané tímto členským státem, které nesouvisejí s jeho úlohou předsednictví Rady.“

Rada rovněž vyjádřila názor, že čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 93/731 je použitelný na druhou kategorii dokumentů.
Pokud jde o pořady jednání „skupiny na úrovni vyšších úředníků“ a „pracovní skupiny EU-USA“, Rada uvedla toto:

„Negativní odpověď na žádost pana B. ze dne 28. července 1997 ... nebyla odůvodněna skutečností, že předsednictví, které přispělo k vypracování dokumentu, bylo považováno za „jiný orgán“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 93/731/ES. V tomto konkrétním případě nebyly příslušné pořady jednání vypracovány pod výlučnou odpovědností předsednictví, ale společně předsednictvím, Komisí a orgány USA.“

Vaše připomínky k odpovědi Rady
V připomínkách k odpovědi Rady jste uvedl, že jste potěšen tím, že Rada již nepovažuje své předsednictví za jiný orgán oddělený od Rady. V souhrnu jste rovněž uvedl následující body:

i) Dokument sepsaný členským státem, který je zařazen na formální pořad jednání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci a který je následně schválen nebo přijat, se stává součástí acquis v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a měl by být použitelný podle rozhodnutí 93/731; dokument, který není následně schválen nebo přijat, ale který je součástí procesu tvorby nebo provádění politik, by měl být rovněž otevřen k takovému použití;

ii) Odůvodnění Rady týkající se odepření přístupu k pořadům jednání „skupiny na úrovni vyšších úředníků“ a „pracovní skupiny EU-USA“ bylo nepřijatelné: Evropští občané by měli mít možnost požádat Radu podle rozhodnutí 93/731 o přístup k dokumentům, jejichž spoluautorem je předsednictví Rady.

ROZHODNUTÍ

1 Přístup k kalendářům zasedání Rady
1.1 Původní stížnost se týkala odepření přístupu k kalendářům zasedání Rady plánovaných pro lucemburské předsednictví (červenec-prosinec 1996).
1.2 Šetření veřejného ochránce práv zjistilo, že Rada změnila svou praxi a umožnila přístup k kalendářům rozesílaným lucemburským předsednictvím. Rada rovněž uvedla, že má v úmyslu uplatňovat stejnou politiku v podobných případech i v budoucnu. Stěžovatel prohlásil, že je s touto odpovědí spokojen.
1.3 Rada proto podnikla kroky k vyřešení tohoto aspektu stížnosti, a tím stěžovatele uspokojila.
2 Postavení předsednictví
2.1 Zamítnutí žádosti stěžovatele o přístup k harmonogramům zasedání Rady Radou ze strany Rady podle čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Rady 93/731/ES o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady. Stěžovatel tvrdil, že odůvodnění Rady bylo nesprávné, protože předsednictví není „jiným orgánem nebo institucí“ ve smyslu čl. 2 odst. 2.
2.2 Během šetření veřejného ochránce práv Rada výslovně uvedla, že nepovažuje své předsednictví za "jinou instituci" ve smyslu čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 93/731. Stěžovatel uvedl, že je touto odpovědí potěšen.
2.3 Rada proto podnikla kroky k vyřešení tohoto aspektu stížnosti, a tím stěžovatele uspokojila.
2.4 Ve své odpovědi na žádost veřejného ochránce práv o další informace Rada rozlišovala mezi dokumenty sepsanými členským státem jakožto předsednictvím Rady a jinými dokumenty sepsanými tímto členským státem. Stěžovatel rovněž vznesl připomínky týkající se statusu dokumentů sepsaných členským státem a zařazených na formální pořad jednání schůzí v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Zdá se, že jak rozlišování Rady, tak připomínky stěžovatele odkazují spíše na hypotetické případy než na dokumenty, které byly předmětem stížnosti. Není proto vhodné, aby veřejný ochránce práv zaujal k této záležitosti stanovisko v tomto rozhodnutí.
3 Odepření přístupu k dokumentům, jejichž spoluautorem je Rada.
3.1 Žádost stěžovatele ze dne 28. července 1997 o přístup k pořadům jednání "skupiny na úrovni vyšších úředníků" a "pracovní skupiny EU-USA" byla Radou zamítnuta s odůvodněním, že předmětné pořady jednání byly vypracovány společně předsednictvím Rady, Komisí a orgány USA a že se použije čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 93/731, protože předmětné pořady jednání nebyly vypracovány pod výlučnou odpovědností Rady nebo jejího předsednictví.
3.2 Cílem rozhodnutí 93/731 je naplnit zásadu co nejširšího přístupu občanů k informacím s cílem posílit demokratický charakter institucí a důvěru veřejnosti ve správu.
V praxi však funguje jako výjimka, neboť jeho důsledkem je, že příchozí dokumenty jsou zcela vyloučeny z rozsahu působnosti obecného pravidla. Zahrnutí dokumentů, jejichž spoluautorem je Rada, do oblasti působnosti čl. 2 odst. 2 by značně rozšířilo oblast působnosti této faktické výjimky.
3.4 Podle judikatury Soudu prvního stupně platí, že je-li stanovena obecná zásada a jsou-li poté stanoveny výjimky z této zásady, měly by být výjimky vykládány a uplatňovány striktně způsobem, který nezpochybňuje použití obecného pravidla.(3)
3.5 Ani výslovné znění čl. 2 odst. 2, ani výše uvedená judikatura nepodporují postoj Rady, že dokumenty, jejichž je spoluautorem, spadají do působnosti čl. 2 odst. 2. Zdá se proto, že zamítnutí žádosti stěžovatele o přístup k pořadům jednání „skupiny na úrovni vyšších úředníků“ a „pracovní skupiny EU-USA“ Radou bylo založeno na nesprávném použití rozhodnutí 93/731. Je však třeba připomenout, že nejvyšším orgánem, pokud jde o smysl a výklad práva Společenství, je Soudní dvůr.
4 Závěry
4.1 Rada podnikla kroky k vyřešení aspektů stížnosti, kterými se zabývají části 1 a 2 tohoto rozhodnutí, a tím stěžovatele uspokojila.
4.2 Pokud jde o aspekt věci projednávaný v části 3 tohoto rozhodnutí, jeví se jako nezbytné učinit následující kritickou poznámku: Ani výslovné znění čl. 2 odst. 2, ani judikatura Soudu prvního stupně nepodporují stanovisko Rady, že dokumenty, jejichž je spoluautorem, spadají do působnosti čl. 2 odst. 2. Zdá se proto, že zamítnutí žádosti stěžovatele o přístup k pořadům jednání „skupiny na úrovni vyšších úředníků“ a „pracovní skupiny EU-USA“ Radou bylo založeno na nesprávném použití rozhodnutí 93/731. Je však třeba připomenout, že nejvyšším orgánem, pokud jde o smysl a výklad práva Společenství, je Soudní dvůr.
4.3 Článek 7 odst. 3 rozhodnutí Rady 93/731 výslovně stanoví, že žadatel, jehož potvrzující žádost o přístup k dokumentům byla zamítnuta, musí být informován o možnosti podat stížnost veřejnému ochránci práv. Kritická poznámka veřejného ochránce práv znamená, že Rada by měla znovu zvážit potvrzující žádost stěžovatele ze dne 28. července 1997 a umožnit přístup k požadovaným dokumentům, pokud se nepoužije jedna nebo více výjimek uvedených v článku 4 rozhodnutí 93/731. Vzhledem k tomu, že je na Radě, aby toto přezkoumání provedla a sdělila stěžovateli jeho výsledek, veřejný ochránce práv případ uzavírá.
Váš upřímně
Jacob Söderman

---

(1) Rozhodnutí Rady 93/731/ES ze dne 20. prosince 1993, Úř. věst. 1993, L 340/43.

(2) Věc T-174/95, Svenska Journalistförbundet (Tidningen Journalisten) v. Rada, rozsudek ze dne 17. června 1998, bod 66.

(3) Viz věc T-194/94, John Carvel a Guardian Newspapers v. Rada, Sb. rozh. 1995, s. II-2765; T-105/95, World Wide Fund for Nature (WWF) v. Komise, [1997] Sb. rozh. II-313; T-174/95 (poznámka 2 výše).