Štrasburk 10. října 2007

Vážený pane B.,

Dne 28. února 2007 jste jménem společnosti STATEWATCH podal stížnost na Evropskou komisi.

Dne 28. března 2007 jsem Vaši stížnost předal Komisi.

Dne 16. dubna 2007 jste objasnil své tvrzení a nárok.

Dne 25. dubna 2007 jsem Komisi informoval o výše uvedeném vysvětlení.

Dne 10. července 2007 zaslala Komise své stanovisko, které jsem Vám předal s výzvou k vyjádření.

Dne 12. září 2007 jste zaslal své připomínky.

Dne 28. září 2007 Vám útvary v mé pravomoci ohledně Vaší stížnosti zavolaly.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

SPOLEČNOST

Stěžovatel, nevládní organizace, poznamenal, že do dne podání stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv Evropská komise nezveřejnila svou výroční zprávu za rok 2005 týkající se počtu případů, v nichž odepřela přístup k dokumentům, důvodů těchto odepření a počtu citlivých dokumentů nezaznamenaných v rejstříku. Podle stěžovatele by Komise měla každoročně zveřejňovat zprávu za předchozí rok podle čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (dále jen „nařízení č. 1049/2001“)(1). Stěžovatel proto poznamenal, že výroční zprávy Komise za roky 2002, 2003 a 2004 byly zveřejněny dne 29. dubna 2003, 30. dubna 2004 a 29. července 2005. Kromě toho se stěžovatel domnívá, že jediný způsob, jak mohou být občané informováni o odpovědi Komise na žádosti o přístup k jejím dokumentům, je prostřednictvím její výroční zprávy.

Ve své původní stížnosti veřejnému ochránci práv, která byla objasněna v dalším dopise ze dne 16. dubna 2007, stěžovatel tvrdil, že Komise v roce 2006 nezveřejnila výroční zprávu za rok 2005, jak vyžaduje čl. 17 odst. 1 nařízení č. 1049/2001, a že se jedná o jasný případ nesprávného úředního postupu.

Stěžovatel tvrdil, že Komise by měla zveřejnit svou výroční zprávu za rok 2005.

Šetření

Stanovisko Komise

Komise zaslala své stanovisko v červenci 2007. Uvedla, že „byla si dobře vědoma“povinnosti zveřejňovat výroční zprávu. Vypracování výroční zprávy za rok 2005 se však zpozdilo z důvodu i) upřednostnění zahájení veřejné konzultace o přezkumu nařízení č. 1049/2001, včetně vypracování, přijetí a zveřejnění zelené knihy; a ii) velká fluktuace zaměstnanců útvaru pověřeného prováděním nařízení č. 1049/2001. Komise dodala, že návrh výroční zprávy za rok 2005 se v současné době překládá, aby mohl být přijat a zveřejněn v červenci 2007.

Připomínky stěžovatele

Stěžovatel zaslal připomínky dne 12. září 2007 a v souhrnu uvedl, že ke dni 11. září 2007 Komise dosud nepředložila svou výroční zprávu za rok 2005 o přístupu k dokumentům podle nařízení č. 1049/2001. Stěžovatel zopakoval, že Komise má podle nařízení č. 1049/2001 právní povinnost každoročně vypracovat výroční zprávu týkající se předchozího roku. Stěžovatel proto připomněl článek 17 nařízení č. 1049/2001, který stanoví, že Komise musí do 31. ledna 2004 podat zprávu o provádění nařízení a vydat doporučení. Kromě toho v této zprávě, která byla skutečně zveřejněna dne 31. ledna 2004, nebylo žádné doporučení zavést změny nařízení č. 1049/2001 (stěžovatel citoval příslušný výňatek).

Pokud jde o první důvod, který Komise uvedla pro své zpoždění, stěžovatel se domníval, že i kdyby prioritou Komise bylo zveřejnění zelené knihy, první povinností Komise by bylo dodržet svou právní povinnost. Stěžovatel proto poukázal na to, že zelená kniha je vnitřní záležitostí Komise, aby rozhodla poté, co splní své právní povinnosti. V tomto ohledu stěžovatel rovněž uvedl, že Komise přislíbila připravit zelenou knihu na říjen 2006, ale objevila se až v dubnu 2007. Stěžovatel rovněž uvedl, že „je obtížné pochopit“jakýkoli důvod pro upřednostnění zelené knihy, neboť ústava EU je „mrtvá“ a probíhají diskuse o reformní smlouvě s ohledem na oslavy 50. výročí EU, které se konaly v Berlíně.

Pokud jde o druhý důvod Komise, stěžovatel se domníval, že právě z důvodu „velké fluktuace zaměstnanců“, s níž se Komise setkala, měla dát přednost svým právním povinnostem před svými nepovinnými iniciativami. Vzhledem k dlouhé době, která uplynula, a ke skutečnosti, že Komise dosud nevypracovala výroční zprávu za rok 2005, se ukázalo, že zdroje a zaměstnanci Komise nebyly přiděleny na plnění jejích právních povinností. V takové situaci se stěžovatel domníval, že útvary interního auditu Komise a případně Účetní dvůr by měly být informovány o výše uvedeném selhání Komise.

Žadatel dospěl k závěru, že obě vysvětlení Komise posílila jeho názor, že se jedná o případ nesprávného úředního postupu. Stěžovatel proto připomněl, že podle judikatury Soudního dvora se členské státy nemohou dovolávat administrativních nebo politických obtíží jako omluvy za to, že ve stanovené lhůtě správně neprovedly právo ES. Podle stěžovatele platí totéž pravidlo pro orgány EU, a zejména pro Komisi.

Telefonický hovor ze dne 28. září 2007

Dne 28. září 2007 útvary veřejného ochránce práv vyzvaly zástupce stěžovatele, aby jej informoval, že se veřejný ochránce práv dozvěděl, že Komise nyní zveřejnila svou zprávu o uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise v roce 2005 (KOM(2007) 548 v konečném znění ze dne 24. září 2007)(2). Útvary veřejného ochránce práv ho rovněž informovaly, že veřejný ochránce práv má v úmyslu předložit návrh doporučení Komisi, ale že se to již nejeví jako užitečné. Zástupce stěžovatele vysvětlil, že zprávu Komise již viděl, a byl rád, že ji Komise nakonec zveřejnila. Souhlasil s tím, že návrh doporučení již nebude sloužit žádnému účelu. Doufal však, že veřejný ochránce práv potvrdí, že skutečnost, že Komise nezveřejnila zprávu včas, byl nesprávný úřední postup.

ROZHODNUTÍ

1 Údajné zpoždění ve zveřejnění výroční zprávy za rok 2005

1.1 Stěžovatel, nevládní organizace, tvrdil, že Evropská komise v roce 2006 nezveřejnila výroční zprávu za rok 2005, jak požaduje čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (3) (dále jen "nařízení 1049/2001"). Podle stěžovatele bylo výše uvedené selhání Komise jasným případem nesprávného úředního postupu.

Stěžovatel tvrdil, že Komise by měla zveřejnit svou výroční zprávu za rok 2005.

1.2 Komise ve svém stanovisku uvedla, že očekává zveřejnění své zprávy v červenci 2007. Komise rovněž uvedla, že "byla si dobře vědoma"své povinnosti zveřejňovat výroční zprávu.

Komise uvedla následující důvody, aby vysvětlila své zpoždění při zveřejnění zprávy za rok 2005: zaprvé z důvodu upřednostnění zveřejnění zelené knihy o přezkumu nařízení č. 1049/2001 (4) a zadruhé z důvodu „významné fluktuace zaměstnanců“ ve službě pověřené prováděním uvedeného nařízení.

1.3 Veřejný ochránce práv nejprve konstatuje, že Komise zveřejnila svou výroční zprávu za rok 2005 až 28. září 2007, přestože informovala veřejného ochránce práv a stěžovatele (5) ve svém stanovisku, že tak učiní do července 2007.

Veřejný ochránce práv v tomto ohledu zdůrazňuje, že občané mohou jen stěží důvěřovat orgánům, pokud nejsou schopni dodržet lhůty, které sami stanovili.

1.4 Veřejný ochránce práv dále připomíná, že čl. 17 odst. 1 nařízení č. 1049/2001 stanoví, že:

„Každý orgán každoročně zveřejní zprávu za předchozí rok, v níž uvede počet případů, kdy odepřel přístup k dokumentům, důvody těchto odepření a počet citlivých dokumentů nezaznamenaných v rejstříku.“(zvýraznění doplněno).

1.5 Komise uznala, že výše uvedený článek jí ukládá povinnost zveřejnit svou výroční zprávu za rok 2005 před koncem roku 2006 a že tuto povinnost nesplnila. Podle názoru veřejné ochránkyně práv důvody, které Komise uvedla pro vysvětlení svého selhání a které se týkají administrativních a organizačních omezení, neprokazují, že Komise objektivně nemohla splnit svou právní povinnost (ultra posse nemo obligatur (6)).

Skutečnost, že Komise nezveřejnila zprávu za rok 2005 před koncem roku 2006, byla tedy nesprávným úředním postupem a níže bude uvedena kritická poznámka.

1.6 Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že nesprávný úřední postup zjištěný tímto šetřením je obzvláště politováníhodný, neboť zveřejňování zpráv je klíčovým mechanismem odpovědnosti vůči evropským občanům a komunikace s nimi. Komise by měla jít dobrým příkladem mnoha novým agenturám Společenství, které byly nedávno zřízeny, tím, že v budoucnu bude přikládat vysokou prioritu včasnému zveřejňování zpráv. Veřejný ochránce práv učiní k tomuto bodu další poznámku.

2 Závěr

Na základě šetření veřejného ochránce práv v této věci je nezbytné učinit následující kritickou poznámku:

Nesplnění právní povinnosti Komise zveřejnit výroční zprávu za rok 2005 v souladu s článkem 17 nařízení č. 1049/2001 bylo nesprávným úředním postupem.

Vzhledem k tomu, že Komise zprávu nakonec zveřejnila v září 2007, veřejný ochránce práv případ uzavřel.

Předseda Komise bude o tomto rozhodnutí informován.

DALŠÍ POZNÁMKA

Zveřejňování zpráv je klíčovým mechanismem odpovědnosti vůči evropským občanům a komunikace s nimi. Veřejný ochránce práv vybízí Komisi, aby šla dobrým příkladem mnoha novým agenturám Společenství, které byly nedávno zřízeny, a aby v budoucnu přikládala vysokou prioritu zajištění včasného zveřejňování zpráv.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Úř. věst. 2001, L 145, s. 43. Článek 17 odst. 1 nařízení č. 1049/2001 stanoví:

„Každý orgán každoročně zveřejní zprávu za probíhající rok, v níž uvede počet případů, kdy odepřel přístup k dokumentům, důvody tohoto odepření a počet citlivých dokumentů nezaznamenaných v rejstříku.“

(2) http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2007/com2007_0548en01.pdf

(3) Úř. věst. 2001, L 145, s. 43.

(4) KOM(2007) 185 v konečném znění, Zelená kniha Přístup veřejnosti k dokumentům v držení Evropského společenství Přezkum.

(5) V souladu se standardní praxí veřejného ochránce práv zaslaly jeho útvary stěžovateli stanovisko Komise.

(6) Viz rozsudek Soudního dvora ve věci Parlament v. Rada, 13/83, Recueil 1985, s. 1513, bod 48.