Štrasburk 24. září 2007

Vážený pane P.,

Dne 5. července 2006 jste jménem nadace „Fundación Pere Tarrés“ podal evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na Evropskou komisi. Stížnost se týká studie o nezletilých přistěhovalcích bez doprovodu, kterou provedla Vaše nadace a která je financována z prostředků Společenství (č.j.: JAI/DAP/00/131/c).

Dne 16. srpna 2006 jsem informoval předsedu Komise o Vaší stížnosti a požádal jsem ho, aby k ní do 30. listopadu 2006 předložil stanovisko. Dne 4. října 2006 jste mi zaslal doplňující informace. Dne 12. ledna 2007 mi Komise zaslala své stanovisko v angličtině. Dne 25. ledna 2007 zaslala Komise své stanovisko ve španělštině, které Vám bylo předáno dne 1. února 2007.

Neobdržel jsem od Vás žádné písemné vyjádření. Ve dnech 30. a 31. července 2007 Vás můj sekretariát neformálně telefonicky kontaktoval, aby zjistil, zda Komise problém vyřešila. Na žádost mého sekretariátu jste odpověděl dne 1. srpna 2007.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Podle stěžovatele jsou skutkové okolnosti případu v souhrnu následující:

Stěžovatel je zástupcem španělské nadace („Fundación Pere Tarrés“). Dne 13. února 2001 Komise poskytla stěžovateli finanční podporu na provedení studie týkající se nezletilých přistěhovalců bez doprovodu. Projekt měl být dokončen do konce roku 2001. V červenci 2002, po dokončení prací, zaslal stěžovatel Komisi všechny příslušné dokumenty. V březnu 2003 si Komise vyžádala důkazy o platbách, které v souvislosti s projektem provedl ve prospěch španělské státní pokladny a španělského sociálního zabezpečení. Stěžovatel nebyl schopen tyto dokumenty poskytnout, neboť příslušné španělské orgány je v té době nevydaly. V červenci 2004 zaslala Komise stěžovateli své konečné finanční vyrovnání. Ve stejném měsíci stěžovatel Komisi odpověděl a ke svému dopisu přiložil všechny požadované finanční důkazy, zejména řadu dokumentů vydaných španělskými orgány. Vzhledem k tomu, že stěžovatel neodpověděl, zaslal dne 12. prosince 2005 Komisi znovu dopis, v němž žádal, aby orgán přehodnotil své finanční hodnocení projektu, a požadoval, aby byla provedena konečná platba. Stěžovatel neobdržel odpověď na svůj dopis. Poté podal stížnost veřejnému ochránci práv.

Stěžovatel ve své stížnosti uvedl následující tvrzení a tvrzení:

Stěžovatel tvrdil, že Komise neodpověděla na jeho dopis ze dne 12. prosince 2005, který následoval po jeho předchozí korespondenci z července 2004, v níž přiložil písemné doklady týkající se výdajů projektu, aby mohl požádat o konečnou platbu.

Stěžovatel proto tvrdí, že by Komise měla na jeho dotaz odpovědět a dokončit platbu projektu.

Dne 4. října 2006 stěžovatel napsal veřejnému ochránci práv a vysvětlil, že dne 27. září 2006 obdržel dopis Komise ze dne 14. září 2006, v němž jej informovala, že jeho útvary co nejdříve provedou konečnou platbu za projekt ve výši 49 127,04 EUR. Stěžovatel rovněž uvedl, že v témže dopise se Komise omluvila za to, že neodpověděla na jeho předchozí dopis ze dne 12. prosince 2005.

Šetření

Stanovisko Komise

Komise ve svém stanovisku nejprve poskytla určité podkladové informace. Vysvětlila, že v rámci výzvy Daphne 2000 se „Fundación Pere Tarrés“ úspěšně podílela na návrhu projektu „CONRED: Comunidad virtual contra violencia ejercida sobre los niños y adolescentes inmigrantes SIN RED de apoyo social". Roční projekt byl zahájen dne 1. ledna 2001 a ukončen dne 31. prosince 2001.

Dne 15. března 2001 Komise odpověděla na dotaz stěžovatele ze dne 14. března 2001 týkající se formuláře žádosti o konečnou platbu. Dne 28. března 2002 předložil stěžovatel závěrečnou zprávu a závěrečný finanční výkaz. Dne 8. dubna 2002 jej Komise požádala o poskytnutí konečné účetní závěrky elektronickými prostředky. Dne 3. května 2002, jelikož revidovaná konečná účetní závěrka ještě nebyla dokončena, Komise informovala stěžovatele, že by měl předložit i příjmovou část konečné účetní závěrky. Dne 9. května 2002 stěžovatel zaslal požadované informace ve formátu Excel. Dne 17. května 2002 mu Komise na žádost stěžovatele z téhož dne poskytla vzor konečné účetní závěrky v elektronické podobě. Vzhledem k tomu, že konečná účetní závěrka předložená stěžovatelem byla neúplná a nebyla v souladu s povinnými požadavky, požádala Komise dne 17. prosince 2002 stěžovatele o zaslání revidované konečné účetní závěrky a vzorku výdajových položek, aby mohla provést posouzení vzorku výdajových položek projektu. V dopise Komise bylo rovněž uvedeno, že nebyla obdržena žádná žádost o konečnou platbu. Dne 23. ledna 2003 stěžovatel potvrdil přijetí dopisu Komise a požádal o prodloužení lhůty pro předložení doplňujících informací. Dopisem ze dne 3. března 2003 předložil stěžovatel opravenou konečnou účetní závěrku, která však nebyla podepsána ani ověřena. Nebyla odeslána žádná žádost o platbu. Dne 17. dubna 2003 Komise informovala stěžovatele, že aby mohla přistoupit ke konečné platbě, potřebuje další dokumenty, a to požadovaný vzorek výdajových položek. Dne 9. července 2004 obdržela Komise vzorek výdajových položek. Dopisem ze dne 19. července 2004 Komise informovala stěžovatele, že konečnou platbu nelze zpracovat, protože Komise dosud neobdržela podepsanou a ověřenou verzi konečné účetní závěrky a formální žádost o platbu za neuhrazenou platbu, jak bylo požadováno dne 17. dubna 2003. Komise stěžovatele rovněž informovala, že podle výsledku prvního posouzení jeho konečné účetní závěrky a podpůrných dokumentů by mohla být provedena konečná platba ve výši 49 127,04 EUR. V témže sdělení Komise nabídla stěžovateli možnost předložit dodatečné informace týkající se zamítnutých položek.

Dopisem ze dne 30. listopadu 2005, opatřeným poštovním razítkem ze dne 12. prosince 2005 a zaevidovaným Komisí dne 14. prosince 2005, si stěžovatel stěžoval na skutečnost, že dosud neobdržel neuhrazenou platbu.

Komise uvedla, že ačkoli neobdržela formální žádost o platbu v souladu se svým sdělením ze dne 19. července 2004, je připravena přijmout dopis stěžovatele ze dne 12. prosince 2005 jako takový, aby mohla uzavřít spis. Komise proto uvedla, že podnikla nezbytné kroky k provedení konečné platby ve výši 49 127,04 EUR na účet stěžovatele.

Pokud jde o údajné neposkytnutí odpovědi na dopisy stěžovatele ze dne 12. prosince 2005, Komise se omluvila za to, že stěžovateli neodpověděla. Vysvětlila, že vnitřní reorganizace, k níž došlo v lednu 2004, zavedla nové oddělení zabývající se těmito spisy. Od roku 2005, kdy došlo ke konsolidaci oddělení, zavedlo oddělení systém sledování výkonnosti, pokud jde o příchozí poštu. V letech 2004, 2005 a 2006 byl uzavřen velký počet nevyřízených spisů a za předpokladu, že příjemci těchto projektů splní povinné požadavky, by v budoucnu neměly nastat podobné situace jako v této stížnosti.

Komise na závěr uvedla, že nyní podnikla nezbytné kroky k provedení konečné platby projektu. Dne 14. září 2006 zaslala Komise stěžovateli dopis, v němž jej o tom informovala.

Připomínky stěžovatele

Stěžovatel nepředložil ke stanovisku Komise žádné připomínky. Ve dnech 30. a 31. července 2007 jej sekretariát veřejného ochránce práv neformálně telefonicky kontaktoval. V odpovědi ze dne 1. srpna 2007 stěžovatel vysvětlil, že předmět jeho stížnosti byl vyřešen, ačkoli stále existují některé nevyřešené otázky týkající se konečné platby Komise, kterou v současné době vyjednává s jejími útvary. Stěžovatel poděkoval veřejnému ochránci práv za jeho úsilí o nalezení řešení tohoto problému.

ROZHODNUTÍ

1 Neposkytnutí odpovědi Komisí na dopis

1.1 Stěžovatel tvrdí, že Komise neodpověděla na jeho dopis ze dne 12. prosince 2005, který navazoval na jeho předchozí korespondenci z července 2004, v níž požadoval, aby Komise vyplatila finanční podporu, která měla být poskytnuta na realizaci projektu, který uskutečnil ve vztahu k nezletilým přistěhovalcům bez doprovodu. Stěžovatel se domnívá, že jeho dopis, který rovněž obsahoval všechny nezbytné důkazy týkající se výdajů projektu, představoval žádost o provedení konečné platby.

Stěžovatel proto tvrdí, že by Komise měla na jeho dotaz odpovědět.

1.2 Komise se ve svém stanovisku omlouvá za to, že stěžovateli neodpověděla. Vysvětluje však, že vnitřní reorganizace, k níž došlo v lednu 2004, zavedla nové oddělení zabývající se těmito spisy. Od roku 2005 po konsolidaci oddělení zavedlo systém sledování výkonnosti, pokud jde o příchozí poštu. Komise konstatuje, že v letech 2004, 2005 a 2006 byl uzavřen velký počet nevyřízených spisů, a pokud příjemci těchto projektů splní povinné požadavky, neměly by v budoucnu nastat podobné situace jako v této stížnosti.

Ve stejném stanovisku Komise vysvětluje, že byla nyní připravena považovat dopis stěžovatele ze dne 12. prosince 2005 za formální žádost o platbu a podnikla nezbytné kroky k provedení konečné platby projektu a uzavření spisu. Dne 14. září 2006 zaslala Komise stěžovateli dopis, v němž jej informovala o tomto rozhodnutí týkajícím se konečné platby.

1.3 V dopise veřejnému ochránci práv ze dne 4. října 2006 stěžovatel vysvětluje, že dne 27. září 2006 obdržel odpověď Komise ze dne 14. září 2006, v níž se omluvila za to, že neodpověděla na jeho dopis ze dne 12. prosince 2005.

Veřejný ochránce práv bere na vědomí, že dne 1. srpna 2007 se stěžovatel obrátil na sekretariát veřejného ochránce práv, aby mu poděkoval za úsilí vynaložené na dosažení řešení. Stěžovatel vysvětlil, že předmět jeho stížnosti byl vyřešen.

1.4 Veřejný ochránce práv bere na vědomí, že podle článku 14 Evropského kodexu řádné správní praxe (1) obdrží každý dopis nebo stížnost zaslaná kterémukoli orgánu EU potvrzení o přijetí ve lhůtě dvou týdnů, s výjimkou případů, kdy lze v této lhůtě zaslat věcnou odpověď. Podle čl. 17 odst. 1 tohoto kodexu je třeba na dopisy odpovědět v přiměřené lhůtě a v každém případě nejpozději do dvou měsíců ode dne jejich obdržení.

Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že i když Komise v tomto případě nejednala v souladu s výše uvedenými ustanoveními, odpověděla na dopis stěžovatele v návaznosti na šetření veřejné ochránkyně práv a omluvila se za to, že neodpověděla. Veřejný ochránce práv si je rovněž vědom skutečnosti, že Komise vysvětlila opatření, která mezitím přijala, aby zabránila tomu, že v budoucnu nastane podobná situace jako v tomto případě.

1.5 S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv domnívá, že Komise zřejmě podnikla odpovídající kroky k vyřešení tohoto aspektu případu, a tím stěžovatele uspokojila.

2 Platba projektu provedeného stěžovatelem

2.1 Stěžovatel tvrdí, že jak požadoval ve svém dopise ze dne 12. prosince 2005, Komise by měla dokončit platbu projektu, který uskutečnil na konci roku 2001 a který se týkal nezletilých přistěhovalců bez doprovodu.

2.2 Komise ve svém stanovisku vysvětluje, že přijala dopis stěžovatele ze dne 12. prosince 2005 jako žádost o platbu, aby mohla uzavřít spis. Komise proto souhlasí s tím, že podnikne nezbytné kroky k provedení konečné platby ve výši 49 127,04 EUR na účet stěžovatele. Rovněž bere na vědomí, že o této žalobě informovala stěžovatele dopisem ze dne 14. září 2006.

2.3 V dopise veřejnému ochránci práv ze dne 4. října 2006 stěžovatel vysvětluje, že dne 27. září 2006 obdržel odpověď Komise ze dne 14. září 2007, v níž ho informovala, že jeho útvary co nejdříve provedou konečnou platbu odpovídající projektu provedenému stěžovatelem ve výši 49 127,04 eur.

2.4 Veřejný ochránce práv konstatuje, že dne 1. srpna 2007 stěžovatel neformálně kontaktoval svůj sekretariát, aby mu poděkoval za úsilí vynaložené na dosažení řešení. Vysvětlil rovněž, že předmět jeho stížnosti byl vyřešen, i když se zdá, že existují některé nevyřešené aspekty týkající se konečné platby Komise, kterou stěžovatel právě vyjednával se svými útvary.

2.5 S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv domnívá, že Komise zřejmě podnikla kroky k vyřešení tohoto aspektu případu.

Veřejná ochránkyně práv však konstatuje, že se zdá, že existují určité otázky týkající se konečné platby projektu, které dosud nebyly vyřešeny a jsou předmětem jednání mezi Komisí a stěžovatelem. Veřejný ochránce práv si je vědom skutečnosti, že tyto otázky nebyly vzneseny v původní stížnosti, a proto nebyly součástí jeho šetření.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že žádná další šetření týkající se těchto otázek se nezdají být odůvodněná.

Veřejný ochránce práv by rád zdůraznil, že stěžovatel může zvážit obnovení své stížnosti, pokud výše uvedený problém týkající se podrobností konečné platby Komise nebude vyřešen k jeho spokojenosti.

3 Závěr

Na základě informací shromážděných v průběhu šetření veřejný ochránce práv dospěl k závěru, že Komise urovnala první aspekt stížnosti ke spokojenosti stěžovatele. Pokud jde o tvrzení stěžovatele, veřejný ochránce práv dospěl k závěru, že žádná další šetření se nezdají být odůvodněná.

Veřejná ochránkyně práv se proto rozhodla případ uzavřít.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Komise.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Evropský kodex řádné správní praxe je k dispozici na internetových stránkách veřejného ochránce práv: (http://www.ombudsman.europa.eu/code/pdf/en/code2005_en.pdf).