Štrasburk 25. června 2007

Vážená paní D.,

Dne 5. května 2006 jste podal stížnost na Evropský parlament k evropskému veřejnému ochránci práv. Vaše stížnost se týkala toho, že Parlament vybral kandidáty z hlavní skupiny potenciálních smluvních zaměstnanců. Vybraní uchazeči se zúčastní testů/pohovorů pořádaných Parlamentem. Výběr hlavní skupiny provedl Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) jménem evropských orgánů, včetně Parlamentu.

Dne 17. května 2006 jste zaslal další dokumenty týkající se Vaší stížnosti.

Dne 22. června 2006 jsem předal stížnost předsedovi Parlamentu. Rovněž jsem informoval úřad EPSO o Vaší stížnosti pro případ, že by se chtěl k Vaší stížnosti vyjádřit.

Dne 6. září 2006 zaslal Parlament stanovisko k Vaší stížnosti. Dne 11. září 2006 úřad EPSO rovněž zaslal stanovisko k Vaší stížnosti.

Ve dnech 8. a 18. září 2006 jsem Vám zaslal stanoviska Parlamentu a EPSO s výzvou k vyjádření.

Dne 30. října 2006 jste mi zaslal své připomínky.

Nyní Vám píši, abych Vás informoval o výsledcích provedených šetření.

Stížnost

Dne 8. března 2005 podala stěžovatelka v návaznosti na výzvu k vyjádření zájmu o výběr první skupiny zaměstnanců v bulharském a rumunském jazyce (dále jen „výzva“) žádost o místo asistentky/správkyně souborů zaměstnanců. Výzvu provedl Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) jménem evropských orgánů, včetně Parlamentu. Výzva byla použita k vytvoření databáze potenciálních smluvních zaměstnanců, z níž by orgány vybíraly uchazeče pro další pohovory/testy.

Stěžovatelka úspěšně dokončila on-line registraci. Stěžovatel však nebyl Parlamentem pozván k výběrovým testům ani k pohovoru. Domnívala se však, že splnila kritéria stanovená ve výzvě, zejména vzhledem k tomu, že má titul v oboru právo na Bukurešťské univerzitě; diplom v oboru administrativních věd na belgické vysoké škole Haute Ecole; a pětiletou relevantní odbornou praxi.

Stěžovatelka rovněž uvedla, že o své přihlášce neobdržela žádné zprávy přímo od úřadu EPSO. Veškeré informace, které získala, byly získány z internetových stránek úřadu EPSO.

Dne 24. června 2005 zaslala stěžovatelka úřadu EPSO e-mail s žádostí o informace týkající se stavu její žádosti. Požádala rovněž o informace o kritériích, která Parlament používá při výběru uchazečů pro další pohovory/testy. Oddělení vnitřní organizace Parlamentu odpovědělo na e-mail stěžovatele téhož dne (1). Parlament uvedl, že dokončil výběrové řízení na první skupinu smluvních zaměstnanců. Parlament rovněž uvedl, že má v úmyslu vybrat v blízké budoucnosti více uchazečů pro další pohovory/testy a že výběrové řízení zahájily i další orgány. Parlament rovněž uvedl, že úřad EPSO zveřejní v roce 2006 oznámení o otevřených výběrových řízeních pro úředníky se znalostí bulharštiny a rumunštiny. V neposlední řadě Parlament poukázal na to, že pokud jde o výzvu, Parlament bude kontaktovat pouze osoby pozvané k testům/rozhovorům. Vzhledem k tomu, že úřad EPSO obdržel v návaznosti na výzvu 14 000 přihlášek, nemohl tedy Parlament každého jednotlivého kandidáta individuálně informovat o stavu jeho přihlášky.

Stěžovatelka ve své stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv tvrdila, že kritéria použitá pro výběr uchazečů z databáze uchazečů o pozice smluvních zaměstnanců v bulharském a rumunském jazyce, která byla vytvořena na základě výzvy, nejsou transparentní.

Stěžovatelka tvrdila, že Parlament by ji měl informovat o kritériích pro výběr kandidátů z výše uvedené databáze na místo asistenta/správce spisů zaměstnanců.

Také tvrdila, že by měla být pozvána na testy nebo pohovor.

Šetření

Stanovisko Parlamentu

Stanovisko Parlamentu lze shrnout následovně.

Zaprvé Parlament odkázal na okolnosti projednávané věci.

Vzhledem k plánovanému přistoupení Bulharska a Rumunska k EU se Parlament v listopadu 2004 rozhodl vyzvat vnitrostátní parlamenty Bulharska a Rumunska, aby po podpisu smlouvy o přistoupení jmenovaly pozorovatele, kteří se budou účastnit jednání Parlamentu. S cílem zajistit těmto pozorovatelům pomoc při jejich práci se Parlament rozhodl přijmout první skupinu smluvních zaměstnanců v bulharském a rumunském jazyce. Smluvní zaměstnanci měli začít pracovat od července 2005.

V únoru 2005 vyhlásil úřad EPSO na žádost Parlamentu výzvu, která se týkala řady pracovních míst, včetně místa asistenta/správce spisů zaměstnanců.

Podmínky způsobilosti byly stanoveny v bodě A výzvy. Různé fáze výběru kandidátů byly popsány v bodě C výzvy. V reakci na výzvu k podávání žádostí o 226 pracovních míst v generálním sekretariátu Parlamentu bylo podáno 14 000 přihlášek. Na dvě pracovní místa asistenta/správce souborů zaměstnanců bylo zaregistrováno 254 přihlášek.

Předběžný výběr kandidátů byl uspořádán následujícím způsobem.

GŘ pro personál Parlamentu vybralo z databáze vytvořené úřadem EPSO na základě výzvy deset uchazečů na každé dostupné pracovní místo. Výběr byl založen na tom, kdo se v databázi jevil jako nejkvalifikovanější osoba.

Poté dva výběrové výbory, jeden pro kandidáty v bulharském jazyce a druhý pro kandidáty v rumunském jazyce, přezkoumaly spis každého z deseti kandidátů.

Tyto výbory vybraly čtyři kandidáty na každé volné pracovní místo. Tito čtyři uchazeči byli pozváni k testům v Bruselu, Bukurešti nebo Sofii. V případě zkoušek pro překladatele se uchazeči účastnili písemných zkoušek, zatímco u všech ostatních pracovních míst se uchazeči účastnili ústních zkoušek.

Písemné a ústní zkoušky se konaly v červnu 2005. Nábor byl zahájen v červenci 2005. Téměř všechna dostupná místa byla obsazena.

Po dokončení náboru požádal Parlament úřad EPSO, aby uchazeče prostřednictvím internetových stránek úřadu EPSO informoval o tom, že výběrové řízení bylo dokončeno. Vzhledem k vysokému počtu uchazečů, tj. 14 000 uchazečů, nebylo možné informovat každého uchazeče individuálně o jeho přihlášce.

Pokud jde o tvrzení a nároky stěžovatele, Parlament uvedl, že kritéria a postup pro výběr smluvních zaměstnanců nejsou stanoveny v pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen „pracovní řád“).

Ustanovení čl. 82 odst. 5 pracovního řádu stanoví, že orgány mohou požádat úřad EPSO o pomoc při výběru smluvních zaměstnanců. Pracovní řád nestanoví, že přijímání smluvních zaměstnanců má za cíl zajistit orgánu služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti. Naproti tomu článek 27 služebního řádu, který se týká přijímání úředníků, a čl. 12 odst. 1 pracovního řádu, který se týká přijímání dočasných zaměstnanců, takový požadavek stanoví. Vnitřní pravidla Parlamentu pro přijímání úředníků a ostatních zaměstnanců, která Parlament přijal dne 3. května 2004, navíc nestanoví žádný zvláštní postup pro výběr smluvních zaměstnanců a nestanoví žádná kritéria pro tento výběr. Parlament má proto při výběru smluvních zaměstnanců široký prostor pro uvážení. V tomto ohledu Parlament vzal na vědomí, že bod C výzvy stanoví, že:

„[o]rgány budou v databázi vyhledávat uchazeče, kteří nejlépe vyhovují jejich požadavkům, zejména pokud jde o jejich vzdělání, jazykové znalosti a příslušnou odbornou praxi. Na pohovor a/nebo testy budou pozváni pouze předběžně vybraní uchazeči. Obsah pohovoru a/nebo testů, jakož i další potřebné informace jim budou sděleny v jejich zvacím dopise, neboť každý orgán může použít svůj vlastní systém výběru. V této fázi se vyberou nejlepší kandidáti (...).“

V souladu s tímto ustanovením byla kritéria předběžného výběru zveřejněna na internetových stránkách úřadu EPSO. Pouze předběžně vybraní uchazeči, kteří byli pozváni k účasti na zkouškách nebo k účasti na zkouškách a/nebo k pohovoru, však byli individuálně informováni o výsledku těchto testů a/nebo pohovorů.

Parlament dále konstatoval, že kritéria způsobilosti stanovená ve výzvě odpovídají minimálním podmínkám stanoveným v čl. 82 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) bodě i) pracovního řádu pro nábor smluvních zaměstnanců ve funkčních skupinách II, III a IV, do nichž ohlášená pracovní místa patří.

Parlament měl za to, že je legitimní, aby Parlament na základě kritérií předběžného výběru stanovených ve výzvě pozval k účasti na zkouškách pouze omezený počet kandidátů. Na podporu tohoto názoru Parlament poukázal na široký prostor pro uvážení, který mají orgány při výběru smluvních zaměstnanců, a na velký počet uchazečů, kteří byli na základě výzvy zaregistrováni v databázi.

Výběrové komise však konstatovaly, že velký počet uchazečů má vysoké vzdělání, jazykové a odborné dovednosti a že počet uchazečů převyšuje počet volných pracovních míst.

Stěžovatelka je zjevně vysoce kvalifikovaná a úroveň jejího studia daleko přesahuje dovednosti nezbytné k převzetí povinností asistenta/správce souborů zaměstnanců. Její právní vzdělání, a zejména její odborná praxe, by ji opravňovaly k tomu, aby pracovala jako administrátorka.

Stěžovatel nebyl vybrán k pohovorům/testům, protože u jiných přihlášek, které splňovaly kritéria způsobilosti stanovená ve výzvě, se mělo za to, že více odpovídají profilu místa asistenta/správce souborů zaměstnanců.

Parlament konečně uvedl, že otevřená výběrová řízení pro úředníky vyhrazená pro občany Rumunska a Bulharska byla mezitím zahájena úřadem EPSO, který bez výjimky umožnil všem osobám, které splnily podmínky přípustnosti, účastnit se těchto výběrových řízení. Parlament počká na zveřejnění rezervních seznamů sestavených na základě těchto výběrových řízení, aby do léta 2007 nahradil své smluvní zaměstnance úředníky ve zkušební době.

Nezdálo se tedy nezbytné uspořádat nové výběrové řízení za účelem náboru smluvních zaměstnanců v bulharském a rumunském jazyce.

Připomínky úřadu EPSO

Připomínky úřadu EPSO lze shrnout následovně.

Dne 24. února 2005 vyhlásil úřad EPSO tuto výzvu. Databáze uchazečů, kteří se na základě výzvy úspěšně zaregistrovali, měla zůstat k dispozici po dobu dvou let. Orgány mohly během tohoto období nahlížet do seznamu uchazečů v této databázi, aby mohly provádět výběrová a náborová řízení.

Pokud jde o kritéria způsobilosti, uchazeči museli být občany Bulharska nebo Rumunska nebo jednoho z tehdejších stávajících členských států EU a měli nárok na plná občanská práva. Museli mít "důkladnou" znalost bulharštiny nebo rumunštiny jako svého prvního jazyka a "uspokojivou" znalost angličtiny, němčiny nebo francouzštiny jako svého druhého jazyka. Kromě toho musely splnit veškeré povinnosti, které jim ukládají jejich vnitrostátní právní předpisy týkající se vojenské služby, a musely splňovat požadavky na povahu těchto povinností. Uchazeči, kteří se ucházejí o místo asistenta/správce spisů zaměstnanců (jak tomu bylo v případě stěžovatele), musí mít úspěšně ukončené postsekundární vzdělání doložené diplomem a nejméně tříletou odbornou praxi relevantní pro dané pracovní místo.

Do databáze vytvořené úřadem EPSO na základě výzvy bylo zařazeno 14 000 uchazečů. Stěžovatel byl jedním z nich.

Po vytvoření databáze zveřejnil úřad EPSO na svých internetových stránkách tyto informace: i) skutečnost, že do databáze bylo zařazeno 14 000 uchazečů, a ii) rozpis údajů uchazečů podle státní příslušnosti, hlavního jazyka a kategorie a pozice. Internetové stránky úřadu EPSO rovněž uváděly, že od okamžiku zveřejnění databáze k ní měly přístup evropské orgány. Pouze oni sami byli zodpovědní za svá vlastní výběrová řízení. Úřad EPSO konstatoval, že Parlament počítá se 100 místy pro uchazeče v bulharském jazyce a se 100 místy pro uchazeče v rumunském jazyce. Ostatní evropské orgány se domnívaly, že budou přijímat uchazeče se znalostí těchto jazyků do konce roku 2005 nebo do začátku roku 2006.

Poté, co Parlament dokončil výběrové řízení na smluvní zaměstnance v bulharském a rumunském jazyce, EPSO na žádost Parlamentu na svých internetových stránkách uvedl, že Parlament dokončil výběr smluvních zaměstnanců v bulharském a rumunském jazyce z databáze a že v Parlamentu již nejsou volná místa pro smluvní zaměstnance v bulharském a rumunském jazyce. Konstatovala, že od července 2005 budou mít do databáze přístup i další evropské orgány.

Dne 24. června 2005 požádal stěžovatel úřad EPSO o doplňující informace týkající se výběru uchazečů z databáze. Téhož dne úřad EPSO odpověděl, že Parlament vybral z databáze první skupinu uchazečů a že tito uchazeči byli Parlamentem pozváni k testům (2). Úřad EPSO dodal, že Parlament má v úmyslu vybrat z databáze další skupiny zaměstnanců a že další orgány rovněž zahájí postupy pro výběr bulharských a rumunských zaměstnanců. Úřad EPSO uvedl, že vzhledem k počtu uchazečů, kteří se přihlásili v reakci na výzvu, tj. 14 000 uchazečů, nebyl Parlament schopen informovat každého jednotlivého uchazeče o stavu jeho přihlášky.

Dne 23. července 2005 stěžovatelka zopakovala svou žádost ze dne 24. června 2005. Dne 25. července 2005 EPSO odpověděl, že Parlament dokončuje svůj nábor, a pokud ji Parlament ještě nekontaktoval, znamená to, že její přihláška nebyla, pokud jde o nábor do Parlamentu, úspěšná. Úřad EPSO uvedl, že pokud chce stěžovatelka vědět, proč nebyla vybrána z databáze, měla by se obrátit přímo na Parlament. Úřad EPSO dodal, že ostatní orgány nahlížejí do databáze vytvořené na základě výzvy za účelem náboru uchazečů.

Úřad EPSO dospěl k závěru, že databáze uchazečů byla zřízena úřadem EPSO v souladu s kritérii způsobilosti uvedenými ve výzvě. Úřad EPSO prostřednictvím svých internetových stránek řádně informoval všechny uchazeče: i) o všech fázích postupu předběžného výběru; ii) že by každá instituce uplatňovala svá vlastní výběrová kritéria; a iii) že k pohovoru a/nebo testům budou pozváni pouze uchazeči vybraní orgány z databáze. Úřad EPSO nakonec na žádost Parlamentu zveřejnil informaci o tom, že výběrové řízení Parlamentu bylo dokončeno.

Připomínky stěžovatele

Stručně řečeno, stěžovatelka měla za to, že Parlament její přihlášku nepřijal, protože byla příliš kvalifikovaná na pracovní místo, o které se ucházela (vzhledem k tomu, že měla vysokoškolský diplom).

Stěžovatel souhlasil s tím, že Parlament má širokou posuzovací pravomoc, pokud jde o výběr kandidátů, vzhledem k tomu, že kritéria pro výběr smluvních zaměstnanců nejsou v pracovním řádu stanovena. Parlament však měl dodržovat zásadu nediskriminace. Parlament tuto zásadu porušil tím, že ji vyloučil z důvodu, že má vysokoškolský diplom. Stěžovatel v této souvislosti odkázal na judikaturu Soudu prvního stupně (věc T-60/92 Noonan v. Komise (3)).

Stěžovatelka měla dále za to, že pokud splní podmínky stanovené v této výzvě, může se svobodně rozhodnout, o které pracovní místo z pracovních míst oznámených ve výzvě se ucházet.

Kromě toho se domnívala, že podmínky způsobilosti stanovené ve výzvě jsou pouze minimálními podmínkami. Stěžovatel rovněž uvedl, že oddíl „Obecné informace“ výzvy obsahuje tyto informace: „Cílem této výzvy k vyjádření zájmu je určit vysoce kvalifikované pracovníky (...).“

Stěžovatel měl navíc za to, že na uchazeče byly v návaznosti na výzvu uplatněny dva druhy kritérií, a to tajná kritéria a veřejná kritéria. Kritéria, která úřad EPSO použil k výběru uchazečů do databáze, byla veřejná, neboť byla uvedena ve výzvě zveřejněné úřadem EPSO na jeho internetových stránkách. Kritéria použitá orgány pro výběr kandidátů z databáze však byla tajná.

Stěžovatelka dospěla k závěru, že ačkoli byla informována o kritériích uplatňovaných Parlamentem pro výběr kandidátů z databáze na pozici asistenta/správce spisů zaměstnanců pouze v průběhu šetření veřejného ochránce práv, jiní kandidáti nebyli nikdy žádným způsobem informováni o těchto kritériích týkajících se pozic, na které se ucházeli.

ROZHODNUTÍ

1 Úvodní poznámky

1.1 Stěžovatelka ve své stížnosti tvrdila, že kritéria použitá pro výběr uchazečů z databáze uchazečů o pozice smluvních zaměstnanců v bulharštině a rumunštině, která byla vytvořena na základě výzvy, nejsou transparentní. Uvedla, že Parlament by ji měl informovat o kritériích použitých pro výběr uchazečů z výše uvedené databáze na místo asistentky/správkyně spisů zaměstnanců a že by měla být pozvána na testy nebo pohovor. Zdá se, že stěžovatelka ve svém vyjádření ke stanovisku Parlamentu předložila nové tvrzení, že ji Parlament diskriminoval tím, že ji nevybral, protože měla vysokoškolský diplom.

1.2 Veřejný ochránce práv se domnívá, že rozšíření rozsahu jeho šetření tak, aby zahrnovalo nové tvrzení, by nepřiměřeně zpozdilo rozhodnutí o původní stížnosti týkající se otázky transparentnosti, pokud jde o kritéria používaná Parlamentem při výběru kandidátů z databáze. Veřejný ochránce práv proto své rozhodnutí omezuje na původní tvrzení a tvrzení stěžovatele. Stěžovatel si však ponechává možnost podat novou stížnost veřejnému ochránci práv, pokud to považuje za užitečné.

2 Informace o kritériích, která Parlament používá k výběru uchazečů z databáze zřízené úřadem EPSO

2.1 Stěžovatel tvrdil, že kritéria použitá pro výběr kandidátů na pozice smluvních zaměstnanců v bulharském a rumunském jazyce z databáze vytvořené na základě výzvy nebyla transparentní.

Stěžovatelka tvrdila, že Parlament by ji měl informovat o kritériích použitých pro výběr uchazečů z databáze na místo asistenta/správce spisů zaměstnanců („první žádost“).

Rovněž tvrdila, že by měla být pozvána k testům/pohovorům („druhá žádost“).

2.2 V souhrnu Parlament ve svém stanovisku uvedl, že kritéria a postup pro výběr smluvních zaměstnanců nejsou stanoveny v pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen "pracovní řád"). Vnitřní předpisy Parlamentu („Réglementation interne relative au recrutment des fonctionnaires et autres agents“) navíc neobsahují žádný odkaz na kritéria a postup pro výběr smluvních zaměstnanců . Parlament konstatoval, že pracovní řád nestanoví, že nábor smluvních zaměstnanců bude zaměřen na zajištění služeb úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti pro orgán. Naproti tomu článek 27 služebního řádu, který se týká přijímání úředníků, a čl. 12 odst. 1 pracovního řádu, který se týká přijímání dočasných zaměstnanců, takový požadavek stanoví. Vnitřní pravidla Parlamentu pro přijímání úředníků a ostatních zaměstnanců, která Parlament přijal dne 3. května 2004, navíc nestanoví žádný zvláštní postup pro výběr smluvních zaměstnanců a nestanoví žádná kritéria pro tento výběr.

Podle Parlamentu má tedy tento orgán při výběru smluvních zaměstnanců široký prostor pro uvážení. S ohledem na tento široký prostor pro uvážení a vzhledem k velkému počtu uchazečů v databázi v návaznosti na výzvu byl Parlament oprávněn přizvat k účasti na výběrových zkouškách pouze omezený počet uchazečů. Pokud jde o základ předvolebních kritérií, Parlament odkázal na bod C výzvy: „Orgány budou v databázi vyhledávat uchazeče, kteří nejlépe vyhovují jejich požadavkům, zejména pokud jde o jejich vzdělání, jazykové znalosti a příslušnou odbornou praxi (...)“. V případě daného pracovního místa (asistent/správce spisů zaměstnanců) vybral Parlament z databáze ty přihlášky, které splňovaly kritéria stanovená ve výzvě a u nichž se mělo za to, že nejlépe odpovídají profilu pracovního místa asistenta/správce spisů zaměstnanců. Parlament rovněž uvedl, že nemá v úmyslu přijímat další smluvní zaměstnance v bulharském a rumunském jazyce.

2.3 Úřad EPSO ve svém stanovisku stručně uvedl, že je odpovědný pouze za první fázi výběru, tedy za vytvoření databáze. V tomto ohledu úřad EPSO uvedl, že uchazeči byli vybráni k zařazení do této databáze na základě podmínek účasti stanovených v bodě A výzvy. Orgány byly výhradně odpovědné za další fáze výběrového řízení, včetně předběžného výběru uchazečů, kteří lépe odpovídali jejich potřebám, z databáze. V tomto ohledu úřad EPSO rovněž odkázal na bod C výzvy.

Úřad EPSO rovněž uvedl, že na svých internetových stránkách zveřejnil všechny informace, které byly pro uchazeče relevantní. Zejména informovala uchazeče o podmínkách účasti v databázi ve výzvě (bod A). Rovněž je informovala o dalších fázích výběru ve výzvě (bod C). Na žádost Parlamentu zveřejnil úřad EPSO na svých internetových stránkách rovněž prohlášení určené všem uchazečům v databázi, v němž je informoval o tom, že Parlament ukončil své výběrové řízení.

2.4 Po přezkoumání bodu C výzvy veřejná ochránkyně práv vyrozuměla, že výběrové řízení zahrnovalo tyto fáze:

1. Potvrzení uchazečů úřadem EPSO a vytvoření databáze.
2. Předběžný výběr kandidátů z databáze. V této fázi orgány nahlédly do databáze a určily vhodné kandidáty. Předem vybraní uchazeči mohou být pozváni k testům/pohovorům.
3. Konečný výběr kandidátů pro potenciální nábor. Během této fáze byli uchazeči buď pozváni k pohovorům nebo testům, nebo alternativně k testům a pohovorům. Nejlepším uchazečům bylo nabídnuto zaměstnání jako smluvní zaměstnanci.

2.5 Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že stěžovatelka ve svých připomínkách zastávala názor, že kritéria používaná úřadem EPSO k určení uchazečů, kteří by mohli být zařazeni do databáze, jsou transparentní.

2.6 Veřejná ochránkyně práv proto chápe, že obvinění a tvrzení se týkají pouze kritérií používaných Parlamentem k výběru uchazečů z databáze zřízené úřadem EPSO v souladu s výzvou, tj. kritérií používaných ve fázi předběžného výběru.

2.7 Pokud jde o předběžný výběr kandidátů, veřejná ochránkyně práv konstatuje, že v bodě C výzvy se uvádí, že „orgány budou vyhledávat v databázi, aby předběžně vybraly uchazeče, kteří nejlépe vyhovují jejich požadavkům, zejména pokud jde o uchazeče´ vzdělání, jazykové znalosti a příslušnou odbornou praxi. „(zvýraznění doplněno). Bod C výzvy proto stanoví kritéria, která by měly orgány (včetně Parlamentu) použít při „předvýběru“ uchazečů z databáze zřízené úřadem EPSO. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že nic nenasvědčuje tomu, že by měla být přiznána větší váha nějakému konkrétnímu kritériu ze tří kritérií, která lze použít zejména k určení toho, kteří uchazeči nejlépe vyhovují požadavkům instituce (konkrétně vzdělání, jazykové znalosti a příslušná odborná praxe). Pokud jde o kritérium „relevantní odborné praxe“, uchazeči, kteří se ucházeli o místo asistenta/správce spisů zaměstnanců, mohli z výzvy snadno pochopit, že „relevantní“ odborná praxe by se mohla týkat odborné praxe jako správce spisů.

2.8 Z prohlášení Parlamentu v jeho stanovisku veřejný ochránce práv vyrozuměl, že vzhledem k tomu, že neexistují zvláštní pravidla pro výkon jeho diskreční pravomoci při výběru smluvních zaměstnanců, dodržel kritéria uvedená ve výzvě k předběžnému výběru uchazečů z databáze.

2.9 Dotčená kritéria byla proto stěžovateli známa, protože byla zahrnuta do výzvy. Veřejný ochránce práv proto neshledává žádný případ nesprávného úředního postupu, pokud jde o tvrzení stěžovatele.

2.10 Veřejný ochránce práv dále bere na vědomí prohlášení Parlamentu, pokud jde o kritéria použitá pro výběr kandidátů na místo asistenta/správce spisů zaměstnanců, že "výběr byl proveden na základě toho, kdo se jevil jako nejkvalifikovanější osoba v databázi"a že "[k]andidatura stěžovatele nebyla předem vybrána, protože jiné kandidatury, které splňovaly kritéria stanovená ve výzvě (...), byly považovány za vhodnější pro profil místa asistenta/správce spisů zaměstnanců". Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že úřad EPSO s odkazem na výzvu uvedl, že pokud jde o uchazeče, kteří se ucházejí o místo asistenta/správce spisů zaměstnanců (jako tomu bylo v případě stěžovatele), musí uchazeči úspěšně absolvovat postsekundární vzdělání doložené diplomem a mít nejméně tříletou odbornou praxi relevantní pro dané místo (zvýraznění doplněno).

V tomto ohledu se zdá, že stěžovatel byl v průběhu šetření veřejného ochránce práv informován o kritériích Parlamentu pro výběr kandidátů na místo asistenta/správce spisů zaměstnanců. Stěžovatelka ve svém vyjádření souhlasila s tím, že tomu tak je.

Veřejná ochránkyně práv chápe, že stěžovatelka může nesouhlasit se způsobem, jakým byla tato kritéria uplatněna na její kandidaturu, a zejména se domnívá, že ji Parlament diskriminoval tím, že ji nevybral, protože měla vysokoškolský diplom. Veřejný ochránce práv v oddíle 1 výše konstatoval, že toto tvrzení není součástí tohoto šetření.

2.11 S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv nedomnívá, že další šetření jsou oprávněná, pokud jde o první tvrzení stěžovatele.

2.12 Veřejný ochránce práv však konstatuje, že, jak zdůraznil i stěžovatel, zdá se, že ostatní předem nevybraní kandidáti nebyli Parlamentem individuálně informováni o stavu svých přihlášek. V tomto ohledu bere veřejná ochránkyně práv na vědomí vysvětlení úřadu EPSO a Parlamentu týkající se tohoto bodu, tj. že počet 14 000 uchazečů v databázi znemožnil individuálně informovat každého uchazeče o stavu jeho přihlášek.

2.13 Vysvětlení úřadu EPSO a Parlamentu má své opodstatnění, neboť kontaktování všech uchazečů pokaždé, když jsou někteří uchazeči vybráni z databáze pro účely provádění testů a/nebo pohovorů, by pro orgán představovalo nepřiměřenou zátěž. Veřejná ochránkyně práv se však domnívá, že by bylo v zájmu dobrých vztahů s občany a v souladu se zásadami řádného úředního chování, aby orgány (včetně Parlamentu) a/nebo úřad EPSO v budoucích výběrových řízeních podobné povahy jednotlivě poděkovaly každému uchazeči za jeho účast ve výzvě a informovaly jej o důvodech, proč nebyl orgány vybrán. Mohlo by být vhodné, aby k takové individuální komunikaci došlo, jakmile různé orgány, které využívají příslušnou databázi, dokončí svá výběrová řízení.

V tomto ohledu učiní veřejná ochránkyně práv první další poznámku níže.

2.14 Pokud jde o druhé tvrzení stěžovatelky, že by měla být pozvána na testy/pohovory, veřejná ochránkyně práv chápe, že stěžovatelka odkázala na výběr smluvních zaměstnanců v rumunském jazyce.

2.15 Veřejný ochránce práv proto konstatuje, že Parlament vysvětlil, proč nepovažuje za užitečné organizovat další výběry smluvních zaměstnanců v bulharském nebo rumunském jazyce.

2.16 S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv nedomnívá, že další šetření jsou oprávněná, pokud jde o druhé tvrzení stěžovatele.

2.17 Bez ohledu na závěry uvedené výše v bodech 2.9, 2.11 a 2.16 považuje veřejný ochránce práv za nezbytné objasnit, jak chápe řadu prohlášení Parlamentu. Ve svém stanovisku Parlament uvedl, že kritéria a postup pro výběr smluvních zaměstnanců nejsou stanoveny v pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen „pracovní řád“). Dále konstatoval, že vnitřní předpisy Parlamentu („Réglementation interne relative au recrutment des fonctionnaires et autres agents“) neobsahují žádný odkaz na kritéria a postup výběru smluvních zaměstnanců. Uvedl rovněž, že pracovní řád nestanoví, že přijímání smluvních zaměstnanců má za cíl zajistit orgánu služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti. Kromě toho zdůraznila, že její vnitřní pravidla pro přijímání úředníků a ostatních zaměstnanců, která Parlament přijal dne 3. května 2004, nestanoví žádný zvláštní postup pro výběr smluvních zaměstnanců a neurčují žádná kritéria pro tento výběr. Parlament dále uvedl, že má široký prostor pro uvážení, pokud jde o výběr smluvních zaměstnanců. S ohledem na tento široký prostor pro uvážení a vzhledem k velkému počtu uchazečů v databázi v návaznosti na výzvu byl Parlament oprávněn přizvat k účasti na výběrových zkouškách pouze omezený počet uchazečů. Podle názoru veřejné ochránkyně práv však platí, že i kdyby žádná zvláštní pravidla nevyžadovala, aby Parlament přijímal smluvní zaměstnance s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti, zásady řádné správy, které je Parlament povinen dodržovat, vyžadují, aby byl tento nábor prováděn podle objektivních kritérií, která by zahrnovala nábor smluvních zaměstnanců s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti.

Veřejný ochránce práv konstatuje, že v daném případě Parlament uvádí, že se při výkonu svého prostoru pro uvážení skutečně řídil bodem C výzvy. Stručně řečeno, předběžně vybrala kandidáty, „kteří nejlépe odpovídají [jeho] potřebám, zejména pokud jde o vzdělání, jazykové znalosti a příslušnou odbornou praxi kandidátů (...)“. V této souvislosti veřejná ochránkyně práv chápe, že v daném případě byl nábor prováděn podle objektivních kritérií. S cílem pomoci Parlamentu v podobných situacích, které by mohly nastat v budoucnu, však veřejný ochránce práv učiní další poznámku.

3 Závěr

Pokud jde o tvrzení stěžovatele, veřejný ochránce práv neshledává žádný případ nesprávného úředního postupu ze strany Parlamentu nebo úřadu EPSO.

Veřejný ochránce práv se domnívá, že další šetření nejsou odůvodněná, pokud jde o první a druhé tvrzení stěžovatele.

Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

DALŠÍ POZNÁMKY

1. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že by bylo v zájmu dobrých vztahů s občany a v souladu se zásadami řádné správní praxe, aby orgány (včetně Parlamentu) a/nebo úřad EPSO v budoucích výběrových řízeních podobné povahy jednotlivě poděkovaly každému uchazeči za jeho účast ve výzvě a informovaly jej o důvodech, proč nebyl orgány vybrán. Mohlo by být vhodné, aby k takové individuální komunikaci došlo, jakmile různé orgány, které využívají příslušnou databázi, dokončí svá výběrová řízení.
2. Veřejný ochránce práv se domnívá, že i když žádná zvláštní pravidla nevyžadují, aby Parlament přijímal smluvní zaměstnance s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti, zásady řádné správy, které je Parlament povinen dodržovat, vyžadují, aby byl tento nábor prováděn v souladu s objektivními kritérii, která by zahrnovala nábor smluvních zaměstnanců s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Stěžovatelka ke své stížnosti připojila kopii této odpovědi.

(2) Na základě dokumentů předložených stěžovatelkou se však zdá, že obdržela odpověď Parlamentu.

(3) Věc T-60/92 Noonan v. Komise, Sb. rozh. 1996, s. II-215.