Štrasburk 25. června 2007

Vážená paní D.,

Dne 5. května 2006 jste podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv na Evropský parlament. Vaše stížnost se týkala výběru kandidátů ze základní skupiny potenciálních smluvních zaměstnanců Parlamentem. Vybraní uchazeči absolvují testy/rozhovory pořádané Parlamentem. Výběr základní skupiny provedl Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) jménem evropských orgánů, včetně Parlamentu.

Dne 17. května 2006 jste zaslal další dokumenty týkající se Vaší stížnosti.

Dne 22. června 2006 jsem předal stížnost předsedovi Parlamentu. Informoval jsem rovněž úřad EPSO o Vaší stížnosti v případě, že by se k ní chtěl vyjádřit.

Dne 6. září 2006 zaslal Parlament stanovisko k Vaší stížnosti. Dne 11. září 2006 úřad EPSO rovněž zaslal stanovisko k Vaší stížnosti.

Ve dnech 8. a 18. září 2006 jsem Vám předal stanoviska Parlamentu a úřadu EPSO s výzvou k vyjádření připomínek.

Dne 30. října 2006 jste mi zaslal své připomínky.

Nyní vám píši, abych vás informoval o výsledcích provedených šetření.

Stížnost

Dne 8. března 2005 podala stěžovatelka v návaznosti na výzvu k vyjádření zájmu o výběr první skupiny zaměstnanců v bulharském a rumunském jazyce (dále jen „výzva“) žádost o místo asistenta/správce souborů zaměstnanců. Výzvu provedl Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) jménem evropských orgánů, včetně Parlamentu. Výzva byla využita k vytvoření databáze potenciálních smluvních zaměstnanců, z níž by orgány vybíraly uchazeče pro další pohovory/testy.

Stěžovatelka úspěšně dokončila on-line registraci. Stěžovatel však nebyl pozván k výběrovým testům ani k pohovoru s Parlamentem. Domnívá se však, že splnila kritéria uvedená ve výzvě, zejména vzhledem k tomu, že má diplom v oboru právo z Bukurešťské univerzity; diplom v oboru administrativních věd z belgického Haute Ecole; a pět let příslušné odborné praxe.

Stěžovatelka rovněž uvedla, že ohledně své žádosti neobdržela žádné zprávy přímo od úřadu EPSO. Veškeré informace, které získala, byly získány z internetových stránek úřadu EPSO.

Dne 24. června 2005 zaslala stěžovatelka úřadu EPSO e-mail s žádostí o informace týkající se stavu její žádosti. Rovněž požádala, aby byla informována o kritériích, která Parlament používá při výběru uchazečů pro další pohovory/testy. Oddělení pro vnitřní organizaci Parlamentu odpovědělo na e-mail stěžovatele téhož dne(1). Parlament uvedl, že dokončil výběrové řízení na první skupinu smluvních zaměstnanců. Parlament rovněž uvedl, že má v úmyslu v blízké budoucnosti vybrat více uchazečů pro další pohovory/testy a že výběrové řízení zahájily i další orgány. Parlament rovněž uvedl, že úřad EPSO zveřejní v roce 2006 oznámení o otevřených výběrových řízeních pro úředníky se znalostí bulharštiny a rumunštiny. Parlament nakonec poukázal na to, že pokud jde o výzvu, Parlament bude kontaktovat pouze osoby pozvané k testům/pohovoru. Vzhledem k tomu, že úřad EPSO obdržel v návaznosti na výzvu 14 000 přihlášek, nemohl Parlament informovat každého uchazeče individuálně o stavu jeho přihlášky.

Ve své stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv stěžovatelka tvrdila, že kritéria použitá pro výběr kandidátů z databáze kandidátů na pozice smluvních zaměstnanců v bulharském a rumunském jazyce, která byla stanovena v návaznosti na výzvu, nebyla transparentní.

Stěžovatelka tvrdila, že Parlament by ji měl informovat o kritériích pro výběr kandidátů z výše uvedené databáze na místo asistenta/správce souborů zaměstnanců.

Také tvrdila, že by měla být pozvána na testy nebo pohovor.

Dotaz

Stanovisko Parlamentu

Stanovisko Parlamentu lze shrnout následovně.

Zaprvé Parlament odkázal na okolnosti případu.

S ohledem na plánované přistoupení Bulharska a Rumunska k EU se Parlament v listopadu 2004 rozhodl vyzvat národní parlamenty Bulharska a Rumunska, aby po podpisu smlouvy o přistoupení jmenovaly pozorovatele, kteří se budou účastnit jednání Parlamentu. Aby se zajistilo, že těmto pozorovatelům bude při jejich práci poskytnuta pomoc, rozhodl se Parlament přijmout první skupinu smluvních zaměstnanců v bulharském a rumunském jazyce. Smluvní zaměstnanci měli začít pracovat od července 2005.

V únoru 2005 zveřejnil úřad EPSO na žádost Parlamentu výzvu, která se týkala řady pracovních míst, včetně místa asistenta/správce souborů zaměstnanců.

Podmínky způsobilosti byly stanoveny v bodě A výzvy. Různé fáze výběru uchazečů byly popsány v bodě C výzvy. V reakci na výzvu bylo podáno 14 000 žádostí o 226 pracovních míst, která jsou k dispozici na generálním sekretariátu Parlamentu. Na dvě pracovní místa asistenta/správce souborů zaměstnanců bylo zaregistrováno 254 přihlášek.

Předběžný výběr kandidátů byl uspořádán následujícím způsobem.

GŘ pro personál Parlamentu vybralo z databáze vytvořené úřadem EPSO na základě výzvy deset uchazečů na každé volné pracovní místo. Výběr byl založen na tom, kdo se v databázi jevil jako nejkvalifikovanější osoba.

Poté dva výběrové výbory, jeden pro kandidáty v bulharském jazyce a druhý pro kandidáty v rumunském jazyce, přezkoumaly spis každého z deseti kandidátů.

Tyto výbory vybraly na každé volné pracovní místo čtyři kandidáty. Tito čtyři uchazeči byli pozváni k testům v Bruselu, Bukurešti nebo Sofii. V případě testů pro překladatele se uchazeči účastnili písemných testů, zatímco v případě všech ostatních pracovních míst se uchazeči účastnili ústních testů.

Písemné a ústní zkoušky se konaly v červnu 2005. Nábor byl zahájen v červenci 2005. Téměř všechna volná místa byla obsazena.

Po dokončení náboru požádal Parlament úřad EPSO, aby uchazeče prostřednictvím internetových stránek úřadu EPSO informoval o dokončení výběrového řízení. Vzhledem k vysokému počtu uchazečů, kteří podali přihlášku, tj. 14 000 uchazečů, nebylo možné každého uchazeče o jeho přihlášce informovat individuálně.

Pokud jde o tvrzení a nároky stěžovatele, Parlament uvedl, že kritéria a postup pro výběr smluvních zaměstnanců nejsou stanoveny v pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen „pracovní řád“).

Ustanovení čl. 82 odst. 5 pracovního řádu stanoví, že orgány mohou požádat úřad EPSO o pomoc při výběru smluvních zaměstnanců. Pracovní řád nestanoví, že nábor smluvních zaměstnanců je zaměřen na zajištění služeb úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti pro orgán. Naproti tomu článek 27 služebního řádu, který se týká přijímání úředníků, a čl. 12 odst. 1 PŘOZ, který se týká přijímání dočasných zaměstnanců, takový požadavek stanoví. Kromě toho vnitřní pravidla Parlamentu pro přijímání úředníků a jiných zaměstnanců, která Parlament přijal dne 3. května 2004, nestanoví žádný zvláštní postup pro výběr smluvních zaměstnanců a nestanoví žádná kritéria pro tento výběr. Parlament má proto při výběru smluvních zaměstnanců široký prostor pro uvážení. V tomto ohledu Parlament poznamenal, že bod C výzvy stanoví, že:

„Instituceprohledají databázi s cílem předběžně vybrat uchazeče, kteří nejlépe vyhovují jejich požadavkům, zejména pokud jde o vzdělání uchazečů, jejich jazykové znalosti a příslušnou odbornou praxi. K pohovoru a/nebo testům budou pozváni pouze předem vybraní uchazeči. Obsah pohovoru a/nebo testů, jakož i další potřebné informace, jim budou sděleny v pozvánce, neboť každý orgán může použít svůj vlastní systém výběru. Po této fázi se vyberou nejlepší uchazeči (...).“

V souladu s tímto ustanovením byla kritéria předběžného výběru zveřejněna na internetových stránkách úřadu EPSO. O výsledku těchto testů a/nebo pohovorů však byli jednotlivě informováni pouze předběžně vybraní uchazeči, kteří byli pozváni k účasti na zkouškách nebo aletativně k účasti na zkouškách a/nebo k pohovoru.

Parlament dále konstatoval, že kritéria způsobilosti definovaná ve výzvě odpovídají minimálním podmínkám stanoveným v čl. 82 odst. 2 písm. b) bodě i) a písm. c) bodě i) pracovního řádu pro nábor smluvních zaměstnanců ve funkčních skupinách II, III a IV, do nichž ohlášená pracovní místa patřila.

Parlament zastával názor, že je legitimní, aby Parlament na základě kritérií předběžného výběru stanovených ve výzvě přizval k testům pouze omezený počet kandidátů. Na podporu tohoto názoru Parlament poukázal na široký prostor pro uvážení, který mají orgány při výběru smluvních zaměstnanců, a na velký počet uchazečů, kteří byli po výzvě zaregistrováni v databázi.

Výběrové komise však konstatovaly, že velký počet uchazečů má vysoké vzdělání, jazykové a odborné dovednosti a že počet uchazečů převyšuje počet volných pracovních míst.

Stěžovatelka je zjevně vysoce kvalifikovaná a úroveň jejího studia daleko přesahuje dovednosti nezbytné k výkonu povinností asistenta/správce souborů zaměstnanců. Její právní vzdělání a zejména její odborná praxe by ji opravňovaly k tomu, aby pracovala jako administrátorka.

Stěžovatel nebyl vybrán k pohovorům/testům, protože u jiných přihlášek, které splňovaly kritéria způsobilosti stanovená ve výzvě, se mělo za to, že lépe odpovídají profilu pracovního místa asistenta/správce souborů zaměstnanců.

Parlament nakonec uvedl, že otevřená výběrová řízení pro úředníky vyhrazené pro občany Rumunska a Bulharska byla mezitím zahájena úřadem EPSO a umožnila všem osobám, které splnily podmínky přípustnosti, aby se těchto výběrových řízení zúčastnily, a to bez výjimky. Parlament počká na zveřejnění rezervních seznamů sestavených na základě těchto výběrových řízení, aby mohl do léta 2007 nahradit své smluvní zaměstnance úředníky ve zkušební době.

Nezdálo se tedy nezbytné uspořádat nové výběrové řízení za účelem náboru smluvních zaměstnanců v bulharském a rumunském jazyce.

Připomínky úřadu EPSO

Připomínky úřadu EPSO lze shrnout následovně.

Dne 24. února 2005 zveřejnil úřad EPSO výzvu. Databáze uchazečů, kteří se úspěšně zaregistrovali v návaznosti na výzvu, měla zůstat k dispozici po dobu dvou let. Orgány mohly během tohoto období nahlížet do seznamu uchazečů v této databázi, aby mohly provádět výběrová a náborová řízení.

Pokud jde o kritéria způsobilosti, kandidáti museli být občany Bulharska nebo Rumunska nebo jednoho z tehdy stávajících členských států EU a měli nárok na plná občanská práva. Jako první jazyk museli mít "důkladnou" znalost bulharštiny nebo rumunštiny a jako druhý jazyk "uspokojivou" znalost angličtiny, němčiny nebo francouzštiny. Kromě toho museli plnit veškeré povinnosti, které jim ukládá jejich vnitrostátní právo v oblasti vojenské služby, a museli splňovat požadavky na povahu pro výkon příslušných povinností. Pokud jde o uchazeče, kteří se ucházejí o místo asistenta / vedoucího složky zaměstnanců (jak tomu bylo v případě stěžovatele), museli mít úspěšně ukončené postsekundární vzdělání doložené diplomem a alespoň tři roky odborné praxe relevantní pro dané pracovní místo.

Do databáze vytvořené úřadem EPSO na základě výzvy bylo zařazeno 14 000 uchazečů. Stěžovatel byl jedním z nich.

Po zřízení databáze zveřejnil úřad EPSO na svých internetových stránkách tyto informace: i) skutečnost, že do databáze bylo zařazeno 14 000 uchazečů, a ii) rozčlenění údajů o uchazečích podle státní příslušnosti, hlavního jazyka, kategorie a pozice. Internetové stránky úřadu EPSO rovněž uváděly, že od okamžiku zveřejnění databáze k ní mají přístup evropské orgány. Za vlastní výběrová řízení odpovídali pouze oni sami. Úřad EPSO uvedl, že Parlament předpokládal 100 pracovních míst pro kandidáty v bulharském jazyce a 100 pracovních míst pro kandidáty v rumunském jazyce. Ostatní evropské orgány se domnívaly, že do konce roku 2005 nebo do začátku roku 2006 přijmou uchazeče se znalostí těchto jazyků.

Poté, co Parlament dokončil výběrové řízení na smluvní zaměstnance v bulharském a rumunském jazyce, úřad EPSO na žádost Parlamentu na svých internetových stránkách uvedl, že Parlament dokončil výběr smluvních zaměstnanců v bulharském a rumunském jazyce z databáze a že v Parlamentu již nejsou volná pracovní místa pro smluvní zaměstnance v bulharském a rumunském jazyce. Konstatovala, že od července 2005 budou mít k databázi přístup i další evropské orgány.

Dne 24. června 2005 požádal stěžovatel úřad EPSO o doplňující informace týkající se výběru uchazečů z databáze. Téhož dne úřad EPSO odpověděl, že Parlament vybral první skupinu uchazečů z databáze a že tyto uchazeče Parlament pozval k testům(2). Úřad EPSO dodal, že Parlament má v úmyslu vybrat z databáze další skupiny zaměstnanců a že další orgány rovněž zahájí postupy pro výběr bulharských a rumunských zaměstnanců. Úřad EPSO uvedl, že vzhledem k počtu uchazečů, kteří se přihlásili v reakci na výzvu, tj. 14 000 uchazečů, nebyl Parlament schopen každého uchazeče individuálně informovat o stavu jeho přihlášky.

Dne 23. července 2005 stěžovatelka zopakovala svou žádost ze dne 24. června 2005. Dne 25. července 2005 úřad EPSO odpověděl, že Parlament dokončuje svůj nábor, a pokud ji Parlament dosud nekontaktoval, znamená to, že její přihláška nebyla, pokud jde o nábor do Parlamentu, úspěšná. Úřad EPSO uvedl, že pokud si stěžovatelka přeje vědět, proč nebyla vybrána z databáze, měla by se obrátit přímo na Parlament. Úřad EPSO dodal, že další orgány nahlížely do databáze vytvořené v návaznosti na výzvu za účelem náboru uchazečů.

Úřad EPSO dospěl k závěru, že databáze uchazečů byla zřízena úřadem EPSO v souladu s kritérii způsobilosti uvedenými ve výzvě. Úřad EPSO prostřednictvím svých internetových stránek řádně informoval všechny uchazeče: i) o všech fázích postupu předběžného výběru; ii) aby každá instituce uplatňovala svá vlastní výběrová kritéria; a iii) že k pohovoru a/nebo testům budou pozváni pouze uchazeči vybraní orgány z databáze. Na žádost Parlamentu úřad EPSO zveřejnil informace o tom, že výběrové řízení Parlamentu bylo dokončeno.

Připomínky stěžovatele

Stručně řečeno, stěžovatelka se domnívala, že Parlament její přihlášku nepřijal, protože byla nadměrně kvalifikovaná pro pracovní místo, o které se ucházela (vzhledem k tomu, že měla vysokoškolský diplom).

Stěžovatel souhlasil s tím, že Parlament má široký prostor pro uvážení, pokud jde o výběr uchazečů, vzhledem k tomu, že kritéria pro výběr smluvních zaměstnanců nejsou v pracovním řádu stanovena. Parlament však měl dodržovat zásadu nediskriminace. Tím, že ji Parlament vyloučil z důvodu, že má vysokoškolský diplom, tuto zásadu nedodržel. Stěžovatel v této souvislosti odkázal na judikaturu Soudu prvního stupně (věc T-60/92 Noonan v. Komise(3)).

Kromě toho měla stěžovatelka za to, že pokud splní podmínky stanovené v této výzvě, může se svobodně rozhodnout, o které pracovní místo se z pracovních míst oznámených ve výzvě uchází.

Kromě toho se domnívala, že podmínky způsobilosti stanovené ve výzvě jsou pouze minimálními podmínkami. Stěžovatel rovněž uvedl, že oddíl „Obecné informace“ výzvy obsahuje tyto informace: „Tatovýzva k vyjádření zájmu je určena k identifikaci vysoce kvalifikovaných pracovníků (...).“

Kromě toho byl stěžovatel toho názoru, že na kandidáty byly v návaznosti na výzvu uplatněny dva druhy kritérií, a to tajná kritéria a veřejná kritéria. Kritéria, která úřad EPSO použil pro výběr uchazečů do databáze, byla veřejná, neboť byla uvedena ve výzvě zveřejněné úřadem EPSO na jeho internetových stránkách. Kritéria, která orgány použily při výběru uchazečů z databáze, však byla tajná.

Stěžovatelka dospěla k závěru, že ačkoli byla informována o kritériích používaných Parlamentem pro výběr kandidátů z databáze na pozici asistenta/správce souborů zaměstnanců až v průběhu šetření veřejné ochránkyně práv, jiní uchazeči nebyli o těchto kritériích týkajících se pozic, o něž se ucházeli, v žádném případě informováni.

ROZHODNUTÍ

1 Úvodní poznámky

1.1 Stěžovatelka ve své stížnosti tvrdila, že kritéria použitá pro výběr uchazečů z databáze uchazečů na pozice smluvních zaměstnanců v bulharském a rumunském jazyce, která byla stanovena v návaznosti na výzvu, nebyla transparentní. Uvedla, že Parlament by ji měl informovat o kritériích pro výběr uchazečů z výše uvedené databáze na místo asistenta/správce souborů zaměstnanců a že by měla být pozvána na testy nebo pohovor. Ve svém vyjádření ke stanovisku Parlamentu stěžovatelka zřejmě předkládá nové tvrzení, že ji Parlament diskriminoval tím, že ji nevybral, protože měla vysokoškolský diplom.

1.2 Veřejný ochránce práv se domnívá, že rozšíření rozsahu jeho šetření tak, aby zahrnovalo nové tvrzení, by nepřiměřeně zpozdilo rozhodnutí o původní stížnosti týkající se otázky transparentnosti, pokud jde o kritéria používaná Parlamentem k výběru kandidátů z databáze. Veřejný ochránce práv proto omezuje své rozhodnutí na původní tvrzení a nároky stěžovatele. Stěžovatel si však ponechává možnost podat novou stížnost veřejnému ochránci práv, pokud to považuje za užitečné.

2 Informace o kritériích používaných Parlamentem při výběru uchazečů z databáze zřízené úřadem EPSO

2.1 Stěžovatel tvrdil, že kritéria použitá pro výběr kandidátů z databáze uchazečů na pozice smluvních zaměstnanců v bulharském a rumunském jazyce vytvořené v návaznosti na výzvu, kteří budou jmenováni smluvními zaměstnanci, nebyla transparentní.

Stěžovatelka tvrdila, že Parlament by ji měl informovat o kritériích použitých pro výběr uchazečů z databáze pro pracovní místo asistenta/správce souborů zaměstnanců („první žádost“).

Rovněž tvrdila, že by měla být pozvána na testy/rozhovory („druhé tvrzení“).

2.2 Stručně řečeno, Parlament ve svém stanovisku uvedl, že kritéria a postup pro výběr smluvních zaměstnanců nejsou stanoveny v pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen "pracovní řád"). Kromě toho vnitřní předpisy Parlamentu („Réglementationinterne relative au recrutment des fonctionnaires et autres agents“)neobsahují žádný odkaz na kritéria a postup pro výběr smluvních zaměstnanců. Parlament konstatoval, že pracovní řád nepředpokládá, že nábor smluvních zaměstnanců bude zaměřen na zajištění služeb úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti pro orgán. Naproti tomu článek 27 služebního řádu, který se týká přijímání úředníků, a čl. 12 odst. 1 PŘOZ, který se týká přijímání dočasných zaměstnanců, takový požadavek stanoví. Kromě toho vnitřní pravidla Parlamentu pro přijímání úředníků a jiných zaměstnanců, která Parlament přijal dne 3. května 2004, nestanoví žádný zvláštní postup pro výběr smluvních zaměstnanců a nestanoví žádná kritéria pro tento výběr.

Podle Parlamentu má tedy tento orgán široký prostor pro uvážení, pokud jde o výběr smluvních zaměstnanců. S ohledem na tento široký prostor pro uvážení a vzhledem k velkému počtu uchazečů v databázi po výzvě bylo legitimní, aby Parlament pozval k účasti na výběrových testech pouze omezený počet uchazečů. Pokud jde o základ předvolebních kritérií, Parlament odkázal na bod C výzvy: „Orgányprohledají databázi s cílem předběžně vybrat uchazeče, kteří nejlépe vyhovují jejich požadavkům, zejména pokud jde o jejich vzdělání, jazykové znalosti a příslušnou odbornou praxi (...)“. V případě dotčeného pracovního místa (asistent/správce souborů zaměstnanců) Parlament vybral ty přihlášky z databáze, které splňovaly kritéria stanovená ve výzvě a u nichž se mělo za to, že nejlépe odpovídají profilu pracovního místa asistenta/správce souborů zaměstnanců. Parlament rovněž uvedl, že nemá v úmyslu přijímat další smluvní zaměstnance v bulharštině a rumunštině.

2.3 EPSO ve svém stanovisku stručně uvedl, že je odpovědný pouze za první fázi výběru, tedy za vytvoření databáze. V tomto ohledu úřad EPSO uvedl, že uchazeči byli vybráni k zařazení do této databáze na základě podmínek způsobilosti stanovených v bodě A výzvy. Orgány byly výhradně odpovědné za další fáze výběrového řízení, včetně předběžného výběru z databáze uchazečů, kteří lépe odpovídali jejich potřebám. V tomto ohledu úřad EPSO rovněž odkázal na bod C výzvy.

Úřad EPSO rovněž uvedl, že na svých internetových stránkách zveřejnil veškeré informace, které jsou pro uchazeče relevantní. Zejména uchazeče informovala o podmínkách způsobilosti pro databázi ve výzvě (bod A). Informovala je rovněž o dalších fázích výběru v rámci výzvy (bod C). V návaznosti na žádost Parlamentu zveřejnil úřad EPSO na svých internetových stránkách rovněž prohlášení určené všem uchazečům v databázi, v němž je informoval o tom, že Parlament ukončil své výběrové řízení.

2.4 Po přezkoumání bodu C výzvy má veřejný ochránce práv za to, že výběrové řízení zahrnovalo tyto fáze:

1. Potvrzení uchazečů úřadem EPSO a zřízení databáze.
2. Předběžný výběr uchazečů z databáze. Během této fáze orgány nahlédly do databáze a určily vhodné kandidáty. Předem vybraní uchazeči mohou být pozváni k testům/pohovorům.
3. Konečný výběr kandidátů pro potenciální nábor. Během této fáze byli uchazeči buď pozváni k pohovorům nebo testům, nebo případně k testům a pohovorům. Nejlepším uchazečům bylo nabídnuto zaměstnání jako smluvní zaměstnanci.

2.5 Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že stěžovatelka ve svých připomínkách zastávala názor, že kritéria používaná úřadem EPSO k určení toho, kteří uchazeči mohou být zařazeni do databáze, jsou transparentní.

2.6 Veřejný ochránce práv proto chápe, že tvrzení a nároky se týkají pouze kritérií používaných Parlamentem k výběru uchazečů z databáze zřízené úřadem EPSO v souladu s výzvou, tj. kritérií používaných ve fázi předběžného výběru.

2.7 Pokud jde o předběžný výběr uchazečů, veřejná ochránkyně práv konstatuje, že v bodě C výzvyse uvádí, že „orgány prohledají databázi s cílem předběžně vybrat uchazeče, kteří nejlépe vyhovují jejich požadavkům, zejména pokud jde o vzdělání, jazykové znalosti a příslušnou odbornou praxi uchazečů. „(zdůraznění doplněno). Bod C výzvy tedy stanoví kritéria, která by měly orgány (včetně Parlamentu) používat při „předběžném výběru“ uchazečů z databáze zřízené úřadem EPSO. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že nic nenasvědčuje tomu, že by měla být přikládána větší váha jakémukoliv konkrétnímu kritériu ze tří kritérií, která lze použít zejména k určení toho, kteří uchazeči nejlépe vyhovují požadavkům instituce (konkrétně vzdělání, jazykové znalosti a příslušná odborná praxe). Pokud jde o kritérium „příslušné odborné praxe“, uchazeči, kteří usilovali o místo asistenta/správce souborů zaměstnanců, mohli z výzvy snadno pochopit, že „příslušná“ odborná praxe se může týkat odborné praxe správce souborů.

2.8 Veřejný ochránce práv z prohlášení Parlamentu ve svém stanovisku vyrozuměl, že vzhledem k tomu, že neexistují zvláštní pravidla pro výkon jeho diskreční pravomoci při výběru smluvních zaměstnanců, řídil se kritérii uvedenými ve výzvě k předběžnému výběru uchazečů z databáze.

2.9 Dotčená kritéria byla proto stěžovateli známa, protože byla zahrnuta do výzvy. Veřejný ochránce práv proto neshledává žádný případ nesprávného úředního postupu, pokud jde o tvrzení stěžovatele.

2.10 Veřejný ochránce práv dále berena vědomí prohlášení Parlamentu, pokud jde o kritéria použitá pro výběr kandidátů na místo asistenta/správce souborů zaměstnanců, že "výběr byl proveden na základě toho, kdo se v databázi jevil jako nejkvalifikovanější osoba"a že "[n]abídkastěžovatele nebyla předběžně vybrána, protože jiné kandidatury, které splňovaly kritéria stanovená ve výzvě (...), byly považovány za vhodnější pro profil místa asistenta/správce souborů zaměstnanců". Veřejná ochránkyně práv dále konstatuje, že úřad EPSO citoval výzvu a uvedl, že pokud jde o uchazeče, kteří se ucházejí o místo asistenta/správce souborů zaměstnanců (jak tomu bylo v případě stěžovatele), uchazeči musí mít úspěšně ukončené postsekundární vzdělání doložené diplomem a alespoň tři roky odborné praxe relevantní pro dané pracovní místo (zdůraznění doplněno).

V tomto ohledu se zdá, že stěžovatel byl v průběhu šetření veřejného ochránce práv informován o kritériích Parlamentu pro výběr kandidátů na místo asistenta/správce souborů zaměstnanců. Stěžovatelka ve svém vyjádření souhlasila s tím, že tomu tak je.

Veřejná ochránkyně práv chápe, že stěžovatelka může nesouhlasit se způsobem, jakým byla tato kritéria uplatněna na její kandidaturu, a zejména že je toho názoru, že ji Parlament diskriminoval tím, že ji nevybral, protože měla vysokoškolský diplom. Veřejný ochránce práv v oddíle 1 výše uvedl, že toto tvrzení není součástí tohoto šetření.

2.11 S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv nedomnívá, že by další šetření týkající se prvního tvrzení stěžovatele byla oprávněná.

2.12 Veřejný ochránce práv však konstatuje, že jak zdůraznil i stěžovatel, zdá se, že ostatní nevybraní kandidáti nebyli Parlamentem jednotlivě informováni o stavu svých přihlášek. V tomto ohledu veřejná ochránkyně práv bere na vědomí vysvětlení úřadu EPSO a Parlamentu týkající se tohoto bodu, tj. že počet 14 000 uchazečů v databázi znemožnil informovat každého uchazeče individuálně o stavu jeho přihlášek.

2.13 Vysvětlení úřadu EPSO a Parlamentu má své opodstatnění, neboť kontaktování všech uchazečů pokaždé, když jsou někteří uchazeči vybráni z databáze za účelem provádění testů a/nebo pohovorů, by pro orgán představovalo nepřiměřenou zátěž. Veřejná ochránkyně práv se však domnívá, že by bylo v zájmu dobrých vztahů s občany a v souladu se zásadami řádné správní praxe, aby orgány (včetně Parlamentu) a/nebo EPSO v budoucích výběrových řízeních podobné povahy poděkovaly každému uchazeči individuálně za jeho účast ve výzvě a informovaly jej o důvodech, proč nebyl orgány vybrán. Mohlo by být vhodné, aby k této individuální komunikaci došlo poté, co různé orgány, které využívají příslušnou databázi, dokončí svá výběrová řízení.

V tomto ohledu učiní veřejný ochránce práv níže první další poznámku.

2.14 Pokud jde o druhé tvrzení stěžovatelky, že by měla být pozvána k testům/rozhovorům, veřejná ochránkyně práv má za to, že stěžovatelka odkázala na výběr smluvních zaměstnanců v rumunském jazyce.

2.15 Veřejný ochránce práv proto konstatuje, že Parlament vysvětlil, proč nepovažuje za užitečné uspořádat další výběr smluvních zaměstnanců v bulharském nebo rumunském jazyce.

2.16 S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv nedomnívá, že by další šetření týkající se druhého tvrzení stěžovatele byla oprávněná.

2.17 Bez ohledu na závěry uvedené výše v bodech 2.9, 2.11 a 2.16 považuje veřejný ochránce práv za nezbytné vyjasnit, jak chápe řadu prohlášení Parlamentu. Parlament ve svém stanovisku konstatoval, že kritéria a postup pro výběr smluvních zaměstnanců nejsou stanoveny v pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen „pracovní řád“). Dále konstatoval, že vnitřní předpisy Parlamentu („Réglementationinterne relative au recrutment des fonctionnaires et autres agents“)neobsahují žádný odkaz na kritéria a postup výběru smluvních zaměstnanců. Konstatovala rovněž, že pracovní řád nepředpokládá, že nábor smluvních zaměstnanců bude zaměřen na zajištění služeb úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti pro orgán. Kromě toho zdůraznila, že její vnitřní pravidla pro přijímání úředníků a jiných zaměstnanců, která Parlament přijal dne 3. května 2004, nestanoví žádný zvláštní postup pro výběr smluvních zaměstnanců a nestanoví žádná kritéria pro tento výběr. Parlament dále uvedl, že má široký prostor pro uvážení, pokud jde o výběr smluvních zaměstnanců. S ohledem na tento široký prostor pro uvážení a vzhledem k velkému počtu uchazečů v databázi po výzvě bylo legitimní, aby Parlament pozval k účasti na výběrových testech pouze omezený počet uchazečů. Veřejný ochránce práv je však toho názoru, že i kdyby žádná zvláštní pravidla nevyžadovala, aby Parlament zaměstnával smluvní zaměstnance s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti, zásady řádné správy, které je Parlament povinen dodržovat, vyžadují, aby byl tento nábor prováděn v souladu s objektivními kritérii, která by zahrnovala nábor smluvních zaměstnanců s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti.

Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že v daném případě Parlament uvádí, že při výkonu svého prostoru pro uvážení se skutečně řídil bodem C výzvy. Stručně řečeno, předběžně vybrala uchazeče,„kteří nejlépe vyhovují [jejich] potřebám, zejména pokud jde o vzdělání, jazykové dovednosti a příslušnou odbornou praxi (...)“. V této souvislosti veřejná ochránkyně práv chápe, že v daném případě byl nábor proveden v souladu s objektivními kritérii. S cílem pomoci Parlamentu v podobných situacích, které by mohly nastat v budoucnu, však veřejný ochránce práv učiní druhou další poznámku.

3 Závěr

Pokud jde o tvrzení stěžovatele, veřejná ochránkyně práv neshledala žádný případ nesprávného úředního postupu ze strany Parlamentu nebo úřadu EPSO.

Veřejný ochránce práv se domnívá, že další šetření nejsou opodstatněná, pokud jde o první a druhé tvrzení stěžovatele.

Veřejný ochránce práv proto případ uzavírá.

DALŠÍ POZNÁMKY

1. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že by bylo v zájmu dobrých vztahů s občany a v souladu se zásadami řádné správní praxe, aby orgány (včetně Parlamentu) a/nebo EPSO v budoucích výběrových řízeních podobné povahy jednotlivě poděkovaly každému uchazeči za jeho účast ve výzvě a informovaly jej o důvodech, proč nebyl orgány vybrán. Mohlo by být vhodné, aby k této individuální komunikaci došlo poté, co různé orgány, které využívají příslušnou databázi, dokončí svá výběrová řízení.
2. Veřejný ochránce práv je toho názoru, že i když žádná zvláštní pravidla nevyžadují, aby Parlament zaměstnával smluvní zaměstnance s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti, zásady řádné správy, které je Parlament povinen dodržovat, vyžadují, aby byl tento nábor prováděn v souladu s objektivními kritérii, která by zahrnovala nábor smluvních zaměstnanců s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti.

S pozdravem,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Stěžovatelka připojila kopii této odpovědi ke své stížnosti.

(2) Na základě dokumentů předložených stěžovatelkou se však zdá, že obdržela odpověď Parlamentu.

(3) Věc T-60/92 Noonan v. Komise, Sb. rozh. 1996, s. II-215.