Štrasburk 2. října 2007

Vážený pane X,

Dne 21. dubna 2006 jste předložil evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na Evropský parlament týkající se výběrového řízení č. G 682 organizovaného skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu.

Dokumenty týkající se Vaší stížnosti byly zaslány elektronickou poštou dne 29. května 2006 a dopisem ze dne 31. května 2006.

V souladu s Vaší žádostí bylo s Vaší stížností nakládáno důvěrně.

Dne 21. června 2006 jsem předal Vaši stížnost předsedovi Parlamentu a požádal jej o stanovisko.

Dopisem ze dne 25. září 2006 požádal Parlament o prodloužení lhůty pro předložení svého stanoviska a zaslal jej dne 31. října 2006. Předala jsem Vám jej s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 28. listopadu 2006.

Dopisem ze dne 17. července 2007 jsem Vás informoval, že mám k dispozici všechny údaje nezbytné k rozhodnutí o Vaší stížnosti, a že další šetření tedy nejsou nutná.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Stěžovatel se zúčastnil výběrového řízení č. G 682 pořádaného skupinou Evropského parlamentu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) za účelem přijetí dočasného zaměstnance ve francouzském jazyce na místo administrátora .. Výběrová komise udělila stěžovateli písemnou zkoušku A.3. 12 bodů z 30 za obsah (průkaz č. 15) a 6 bodů z 10 za jazykovou kvalitu (průkaz č. 5). Vzhledem k tomu, že stěžovatel nedosáhl požadovaného minimálního počtu bodů pro zkoušku, nebyl k pohovoru připuštěn.

Dne 7. prosince 2005 se stěžovatel písemně obrátil na předsedu výběrové komise a požádal i) o přezkoumání své zkoušky; ii) kopii jeho testu; a iii) kopii označovací mřížky (la grille de correction).

Dopisem ze dne 8. prosince 2005 (1) potvrdil předseda výběrové komise stěžovateli výsledky, kterých dosáhl v každé ze tří písemných zkoušek A.1 - A.3, a sdělil mu, že jeho esej byla znovu přezkoumána a stále je považována za nedostatečnou. Rovněž poznamenal, že poskytnutí podrobných výsledků je pro něj rovněž poskytnutím označovací mřížky.

Dne 28. prosince 2005 podal stěžovatel generálnímu tajemníkovi ALDE stížnost podle čl. 90 odst. 2, v níž zejména:

1. uvedl, že vzhledem k rychlé odpovědi výběrové komise ze dne 8. prosince 2005 na jeho žádost o přezkum ze dne 7. prosince 2005 má pochybnosti o tom, zda výběrová komise skutečně přezkoumala jeho esej;
2. vyjádřil názor, že mu výběrová komise neposkytla kopii označovací tabulky, a pochyboval, zda byla taková tabulka skutečně vytvořena;
3. informoval skupinu ALDE, že jeho esej si znovu přečetl odborník v anglickém jazyce, který se domníval, že si zaslouží známku odpovídající alespoň 50 %; a
4. požádal o i) kopii označovací tabulky, ii) věcný přezkum svého písemného testu nezávislou značkou a iii) o pozvání k pohovoru.

Dopisem ze dne 4. dubna 2006 vedoucí skupiny ALDE formálně zamítl stížnost stěžovatele podle čl. 90 odst. 2 z těchto důvodů:

1. Vzhledem k nezávislosti výběrových komisí nemůže orgán oprávněný ke jmenování rozhodnutí výběrové komise zrušit ani změnit. Pokud orgán oprávněný ke jmenování zjistí, že došlo k protiprávnosti nebo formální chybě, může pouze zrušit příslušné přijímací řízení a zahájit nové.
2. Orgán oprávněný ke jmenování však po přezkoumání rozhodnutí výběrové komise týkajícího se stěžovatele nezjistil žádnou protiprávnost ani formální chybu. V souladu s bodem VI.A.3 oznámení o výběrovém řízení výběrová komise vyloučila uchazeče, kteří nezískali minimálně 20 bodů, tj. 15 bodů z 30 a 5 bodů z 10, pro zkoušku A.3. Výběrová komise navíc důsledně uplatňovala stejná hodnotící kritéria na všechny uchazeče a nebyla odhalena žádná nesrovnalost; a dodržovala zásadu rovného zacházení.
3. Stěžovatelova esej byla znovu přezkoumána všemi čtyřmi členy výběrové komise, kteří jednomyslně zachovali původní označení.
4. I přes tajnost jednání výběrové komise poskytl předseda výběrové komise dopisem ze dne 13. ledna 2006 (2) stěžovateli podrobné vysvětlení důvodů, proč byla jeho výkonnost shledána nedostatečnou.
5. Výběrová komise stěžovatele znovu informovala, že hodnotící tabulka stanoví stupnici od 0 do 30 bodů pro obsah eseje a od 0 do 10 bodů pro jazykovou úroveň eseje. Tato hodnotící tabulka byla použita výběrovou komisí pro opravu všech testů uchazečů a umožnila hodnocení testů v souladu s bodem VI.A.3 oznámení o výběrovém řízení. Test stěžovatele tedy nemohl být znovu přezkoumán osobou mimo výběrovou komisi, protože by to ohrozilo rovné zacházení s uchazeči.
6. Podle ustálené judikatury (věc T-19/03 Konstantopoulou v. Soudní dvůr (3)) má výběrová komise široký prostor pro uvážení, pokud jde o metody opravy. V projednávané věci stěžovatel nepředložil žádný důkaz, který by prokazoval, že metoda opravy použitá výběrovou komisí nezajišťuje rovné zacházení s uchazeči a objektivitu výběru mezi nimi.
7. Otázka, zda jsou hodnotové rozsudky výběrové komise opodstatněné, či nikoli, může být přezkoumána pouze soudy Společenství v případech porušení pravidel, jimiž se řídí jednání výběrové komise. Tato pravidla však byla v projednávané věci dodržena.

Stěžovatel ve své stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv tvrdil, že mu Parlament na jeho žádost neposkytl podrobnou označovací tabulku. Tvrdil, že Parlament by mu měl poskytnout tak podrobnou označovací tabulku a že pokud tak neučiní, mělo by být výběrové řízení zrušeno a zahájeno nové.

Šetření

Stanovisko Parlamentu

Veřejná ochránkyně práv postoupila stížnost Parlamentu a požádala jej, aby předložil stanovisko k tvrzení stěžovatele a jeho tvrzením. Veřejná ochránkyně práv rovněž požádala Parlament, aby poskytl kopii hodnotících kritérií používaných výběrovou komisí.

Stanovisko Parlamentu lze shrnout takto:

Parlament uvedl, že výběrová komise striktně uplatňovala ustanovení oznámení o výběrovém řízení tím, že do dalších fází výběrového řízení nepřipustila uchazeče, kteří nedosáhli prahových hodnot stanovených v tomto oznámení. Parlament citoval bod VI.A. oznámení o výběrovém řízení, který zní takto (4):

„Povaha, trvání a označení zkoušek

1. Test, který zahrnuje řadu otázek s výběrem odpovědí v angličtině nebo francouzštině a jehož cílem je posoudit znalosti o Evropské unii, jejích orgánech a politikách, jakož i o jejím kulturním a sociálním prostředí.

Doba trvání zkoušky: 20 minut
Značení: 0 až 20 bodů

Každá známka nižší než 12/20 povede k eliminaci.

2. Shrnutí ve francouzštině nebo v angličtině na základě dokumentu distribuovaného v angličtině nebo ve francouzštině. Cílem tohoto testu je posoudit schopnost uchazečů analyzovat a shrnout určité téma, jakož i úroveň jejich jazykových znalostí.

Doba trvání zkoušky: 45 minut
Označení: 0 až 10 bodů za obsah
0 až 10 bodů za jazykovou úroveň

Každá známka nižší než 5/10 + 5/10 povede k eliminaci.

3. Esej ve francouzštině nebo angličtině na téma zvolené uchazeči ze tří návrhů výběrové komise – v angličtině nebo ve francouzštině – v oblastech činnosti Evropské unie. Cílem tohoto testu je posoudit redakční schopnosti uchazečů, úroveň znalostí a jazykovou úroveň.

Doba trvání zkoušky: 60 minut
Označení: 0 až 30 bodů za obsah
0 až 10 bodů za jazykovou úroveň

Každá známka nižší než 15/30 + 5/10 povede k eliminaci.

(…)

Výběrová komise jmenovaná AIPN skupiny může pozvat k pohovoru pouze uchazeče, kteří získali minimálně 42/80 bodů za všechny testy a pro každou část získali minimální požadovaný počet bodů.“

Parlament připomněl, že stěžovatelův test A.3. (esej) bylo uděleno 12 bodů z 30 za obsah a 6 bodů z 10 za jazyk. Poukázala na to, že s ohledem na tyto známky stěžovatel nezískal prahovou hodnotu 15 bodů za obsah, a proto v souladu s oznámením o přijetí nemohl být připuštěn k pohovoru. Parlament dodal, že esej stěžovatele byla opravena čtyřmi členy výběrové komise, kteří jednomyslně stanovili konečnou známku.

Parlament dále uvedl, že v návaznosti na žádost stěžovatele ze dne 7. prosince 2005 o přezkoumání jeho eseje mu předseda výběrové komise napsal dne 8. prosince 2005, 9. prosince 2005 a 13. ledna 2006. Parlament poskytl kopie těchto dopisů a shrnul jejich obsah ve svém stanovisku.

Přesněji řečeno, dopisem ze dne 8. prosince 2005 předseda výběrové komise potvrdil stěžovateli výsledky, kterých dosáhl v písemných zkouškách A.1. - bod A.3.:

„Zkouška č. 1 (MCQ) 23/35
Zkouška č. 2 (shrnutí) 5,5/10 v obsahu a 8/10 ve francouzském jazyce (celkem: 13/20) [(5)]
Zkouška č. 3 (esej) 12/30 v obsahu a 6/10 v anglickém jazyce (Celkem: 18/40)"(6).

V témže dopise ze dne 8. prosince 2005 předseda výběrové komise uvedl, že poskytnutí výše uvedených informací stěžovateli představuje poskytnutí označovací tabulky stěžovateli. Uvedl také, že poté, co společně se zástupcem výboru zaměstnanců Parlamentu přezkoumal esej stěžovatele, ji stále považuje za nedostatečnou.

Ve svém stanovisku k této stížnosti Parlament objasnil, že z výše uvedeného dopisu vyplývá, že předseda výběrové komise spolu s jedním členem, a sice zástupcem výboru zaměstnanců Parlamentu, okamžitě přezkoumal esej stěžovatele a potvrdil známku, kterou získal.

Kromě toho předseda výběrové komise dopisem ze dne 9. prosince 2005 znovu informoval stěžovatele o výsledcích písemných zkoušek a zopakoval, že poskytnutí těchto informací představuje poskytnutí hodnotící tabulky stěžovateli. K dopisu byly přiloženy kopie tří písemných testů stěžovatele.

Předseda výběrové komise dále ve svém dopise stěžovateli ze dne 13. ledna 2006 vyjádřil své zděšení nad tím, že (ve stížnosti podle čl. 90 odst. 2) zpochybnil bezúhonnost výběrové komise na základě její rychlé a odborné odpovědi ze dne 8. prosince 2005 na jeho žádost o nové posouzení ze dne 7. prosince 2005. Předseda výběrové komise ho ujistil, že všichni, kdo se podílejí na opravách testů, jsou plně oddáni nejvyšší úrovni nestrannosti a profesionality. Rovněž stěžovatele informoval, že po pečlivém přezkoumání zůstalo původní hodnocení jeho eseje nezměněno, a to z těchto důvodů:

1. Výběrová komise jednomyslně rozhodla, že esej neobsahuje minimální úroveň politické analýzy a odpovídající znalosti témat, která jsou vyžadována od politického poradce v ALDE.
2. Nedostatek kritického přístupu v eseji, její stručnost a nekonzistentní závěry ukazují na neschopnost analyzovat složité jevy politických stran v evropské společnosti.
3. Esej postrádá historické pozadí krize mnoha tradičních politických stran v Evropě a nepopisuje vývoj nově založených evropských stran.
4. Chybí vnímání těchto jevů ze strany občanů, jakož i případné nové nápady, jak zlepšit spojení mezi politickými stranami a širší evropskou společností.

Ve svém stanovisku k této stížnosti Parlament vyjádřil názor, že ve výše uvedeném dopise stěžovatel obdržel úplné a podrobné odůvodnění, proč jeho esej nedosáhla požadovaného minimálního počtu bodů.

Ve svém stanovisku Parlament rovněž odkázal na judikaturu Soudu prvního stupně týkající se výběrových komisí v otevřených výběrových řízeních. Parlament uvedl, že tato judikatura se obdobně použije i na jednání výběrových komisí. Parlament zejména odkázal na věc T-24/01 Staelen v. Parlament, podle níž má orgán oprávněný ke jmenování při stanovování podmínek výběrového řízení široký prostor pro uvážení, a rovněž vysvětlil, že výběrová komise je vázána zněním zveřejněného oznámení o výběrovém řízení (7). Parlament dále uvedl, že pokud orgán oprávněný ke jmenování zjistí protiprávnost nebo procesní chybu, může výběrové řízení pouze zrušit. Není-li zjištěna protiprávnost nebo procesní chyba, může orgán oprávněný ke jmenování pouze vyzvat výběrovou komisi, aby přezkoumala své rozhodnutí týkající se uchazeče.

Parlament dále odkázal na věc T-291/94 Pimley-Smith v. Komise, podle níž má výběrová komise široký prostor pro uvážení, pokud jde o obsah zkoušek. Podle této věci mohou soudy Společenství přezkoumat volbu provedenou senátem pouze v případech, kdy tato volba překračuje rámec uvedený v oznámení o výběrovém řízení nebo v žádném případě nesouvisí s účelem testu nebo výběrového řízení (8). Z toho podle Parlamentu vyplývá, že odvolací senát disponuje širokým prostorem pro uvážení při určování, zda jsou hodnotící kritéria vyplývající z oznámení o výběrovém řízení dostatečně přesná, aby mu umožnila plnit jeho úlohu.

Parlament rovněž odkázal na věc T-237/95 Carbajo Ferrero v. Parlament. V této věci Soudní dvůr rozhodl, že i) výběrová komise disponuje širokým prostorem pro uvážení při hodnocení výsledků testů výběrového řízení a ii) opodstatněnost hodnotících rozsudků komise, které jsou srovnávací povahy, může přezkoumat pouze v případech porušení pravidel, jimiž se řídí jednání komise (9). Parlament však zdůraznil, že v projednávané věci byla tato pravidla dodržena.

Pokud jde o hodnotící tabulku, Parlament uvedl, že tato tabulka byla vypracována v souladu s bodem VI.A.3 oznámení o výběrovém řízení a stanovila stupnici od 0 do 30 bodů pro obsah eseje a od 0 do 10 bodů pro jazykovou úroveň eseje. Účelem této hodnotící tabulky, kterou výběrová komise používala při hodnocení všech testů uchazečů, bylo zajistit rovné zacházení s uchazeči a umožnit, aby na ně výběrová komise uplatňovala objektivní kritéria jednotným způsobem. Stěžovatelova esej byla proto vyhodnocena v souladu s bodem VI.A.3 oznámení o výběrovém řízení a nemohla být znovu přezkoumána markerem mimo výběrovou komisi.

Pokud jde o kritéria pro označování, Parlament uvedl, že způsoby a kritéria pro označování byly definovány před zkouškami. Parlament však rovněž odkázal na věc T-19/03 Konstantopoulou v. Soudní dvůr , podle níž jsou jednání výběrové komise ve fázi posuzování schopností uchazečů především srovnávací povahy, a proto se na ně vztahuje tajnost, která je s těmito řízeními spojena. Podle téhož rozsudku jsou kritéria pro označování stanovená výborem před zkouškami nedílnou součástí posouzení výboru, a proto se na ně vztahuje tajnost, která je vlastní jeho řízení (10). Z výše uvedeného rozsudku rovněž vyplývá, že výběrová komise disponuje širokým prostorem pro uvážení, pokud jde o metody opravy testů, které mohou být přezkoumány soudy Společenství pouze v rozsahu nezbytném k zajištění rovného zacházení s uchazeči a objektivity výběru mezi nimi(11).

Na základě výše uvedených argumentů dospěl Parlament k závěru, že stěžovatel byl informován o hodnotící tabulce stanovené výběrovou komisí, a dospěl k závěru, že všechny otázky vznesené v jeho stížnosti byly ve stanovisku Parlamentu ke stížnosti správně vyřešeny.

Připomínky stěžovatele

Stěžovatel ve svém vyjádření zopakoval, že ho nepřesvědčila rychlá odpověď výběrové komise ze dne 8. prosince 2005 na jeho žádost o nové posouzení ze dne 7. prosince 2005. Uvedl, že Parlament nezaslal žádné důkazy, jako je oznámení o účasti na přezkumu nebo zápis z něj, které by prokazovaly, že se skutečně uskutečnila naléhavá schůze výběrové komise.

Pokud jde o označovací tabulku, stěžovatel uvedl, že Parlament na ni odkázal ve svém stanovisku. Měl za to, že kopie tabulky měla být zaslána veřejnému ochránci práv, aby mohl prokázat její skutkovou existenci a ověřit, zda je opodstatněná, či nikoli. Dále uvedl, že takový postup by nevyžadoval předání tabulky stěžovateli, a dodal, že plně přijímá zásadu důvěrnosti.

Na základě výše uvedených skutečností se stěžovatel domníval, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, nesrovnalostem a nedostatečné transparentnosti, které odůvodňovaly opětovné zahájení přijímacího řízení a rozhodnutí zaslat mu pozvánku na pohovor.

ROZHODNUTÍ

1.1 Stěžovatel se zúčastnil výběrového řízení č. G 682 pořádaného parlamentní skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) za účelem přijetí dočasného zaměstnance ve francouzském jazyce na místo administrátora . V písemném testu A.3 nedosáhl požadovaného minimálního počtu bodů pro obsah. (esej v angličtině), a proto nebyl k pohovoru připuštěn.

Během výměny korespondence s ALDE, která byla zahájena dne 7. prosince 2005, a ve své stížnosti podle čl. 90 odst. 2 ze dne 28. prosince 2005 stěžovatel mimo jiné požádal i) o přezkoumání své eseje; ii) kopii eseje; a iii) kopii označovací mřížky.

Dopisy ze dne 8. prosince 2005, 9. prosince 2005 a 13. ledna 2006 předseda výběrové komise i) informoval stěžovatele, že jeho esej byla znovu přezkoumána předsedou spolu s jedním dalším členem výběrové komise a byla stále shledána nedostatečnou; ii) mu poskytl kopie svých tří písemných zkoušek; iii) informoval jej o výsledcích, které při těchto zkouškách získal, a poznamenal, že poskytnutí těchto informací pro něj představuje poskytnutí označovací tabulky; a iv) mu poskytl podrobné vysvětlení důvodů, proč jeho zkouška A.3. (Posudek) byl shledán nedostatečným. Dopisem ze dne 4. dubna 2006 vedoucí skupiny ALDE stížnost stěžovatele podle čl. 90 odst. 2 formálně zamítl. Informoval jej mimo jiné o tom, že po přezkoumání rozhodnutí výběrové komise týkajícího se stěžovatele orgán oprávněný ke jmenování nezjistil žádnou nezákonnost nebo formální chybu v označení jeho eseje. Kromě toho byla tato esej znovu posouzena všemi čtyřmi členy výběrové komise, kteří jednomyslně potvrdili své původní výsledky. Stěžovatele rovněž informoval, že hodnotící tabulka stanoví stupnici od 0 do 30 bodů pro hodnocení obsahu eseje a od 0 do 10 bodů pro hodnocení jazykové úrovně eseje. Vedoucí skupiny ALDE rovněž uvedl, že výběrová komise jednotně uplatňovala stejná hodnotící kritéria na všechny uchazeče. Kromě toho respektovala zásadu rovného zacházení a nevykazovala žádné známky nevhodného zacházení.

Stěžovatel ve své stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv tvrdil, že mu Parlament na jeho žádost neposkytl podrobnou označovací tabulku. Tvrdil, že Parlament by mu měl poskytnout podrobnou označovací tabulku a že pokud tak neučiní, měl by zrušit výběrové řízení a zahájit nové.

1.2 Ve svém stanovisku Parlament tvrdil, že stěžovatele informoval o označovací mřížce. V tomto ohledu Parlament odkázal na své dopisy ze dne 8. prosince 2005 a 9. prosince 2005 zaslané stěžovateli, v nichž jej předseda výběrové komise informoval o výsledcích písemných zkoušek a v nichž uvedl, že poskytnutí těchto informací stěžovateli představuje poskytnutí označovací tabulky stěžovateli.

Parlament dodal, že hodnotící tabulka byla vypracována v souladu s bodem VI.A.3 oznámení o výběrovém řízení, a zopakoval, že stanoví stupnici od 0 do 30 bodů pro hodnocení obsahu eseje a od 0 do 10 bodů pro jazykovou úroveň eseje. Tato hodnotící tabulka, kterou výběrová komise používala při hodnocení všech testů uchazečů, měla zajistit rovné zacházení s uchazeči a umožnit, aby výběrová komise uplatňovala objektivní kritéria na všechny uchazeče jednotným způsobem. Parlament rovněž odkázal na judikaturu, podle níž i) výběrová komise disponuje širokým prostorem pro uvážení, pokud jde o metody, kterými se rozhodne opravit zkoušky, a ii) tyto metody mohou být přezkoumány soudy Společenství pouze v rozsahu nezbytném k zajištění rovného zacházení s uchazeči a objektivity výběru mezi nimi(12).

Parlament rovněž uvedl, že kritéria pro označování byla definována před zkouškami. Odkázala rovněž na judikaturu, podle níž se na jednání výběrové komise ve fázi posuzování schopností uchazečů vztahuje tajnost, která je jim vlastní, jakož i hodnotící kritéria, která tvoří nedílnou součást posouzení výběrové komise (13). Parlament však zdůraznil, že dopisem ze dne 13. ledna 2006 poskytl stěžovateli úplné a podrobné odůvodnění, proč jeho esej nedosáhla požadovaného minimálního počtu bodů.

1.3 Veřejný ochránce práv bere na vědomí, že v návaznosti na žádost stěžovatele ze dne 7. prosince 2005 o kopii označovací tabulky mu předseda výběrové komise dopisem ze dne 8. prosince 2005 sdělil následující:

„(…) Potvrzuji Vám (…) výsledky písemných testů z výše uvedeného výběrového řízení, a proto Vám poskytuji označovací tabulku.

Zkouška č. 1 (MCQ) 23/35
Zkouška č. 2 (shrnutí) 5,5/10 v obsahu a 8/10 ve francouzském jazyce (Celkem: 13/20) [(14)]

Zkouška č. 3 (esej) 12/30 v obsahu a 6/10 v anglickém jazyce (Celkem: 18/40)“(15).

Veřejný ochránce práv dále konstatuje, že předseda výběrové komise informoval stěžovatele podobným způsobem dopisem ze dne 9. prosince 2005:

"Znovu vám zašleme také získané výsledky a tím i označovací mřížku."(16)

Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že z výše uvedeného vyplývá, že výběrová komise měla za to, že poskytnutí těchto informací stěžovateli představuje poskytnutí označovací tabulky stěžovateli.

1.4 Veřejný ochránce práv dále konstatuje, že ALDE ve svém rozhodnutí ze dne 4. dubna 2006 o stížnosti stěžovatele podle čl. 90 odst. 2 stěžovatele mimo jiné informovala, že "[t]ato tabulka, kterou požadujete, je následující: stanoví hodnocení obsahu eseje na stupnici od 0 do 30 bodů a jazykové úrovně na stupnici od 0 do 10 bodů."(17)

Veřejný ochránce práv rovněž konstatuje, že Parlament ve svém stanovisku k této stížnosti uvedl, že tabulka byla vypracována v souladu s bodem VI.A.3 oznámení o výběrovém řízení, a zopakoval, že stanoví hodnocení obsahu eseje na stupnici od 0 do 30 bodů a jeho jazykové úrovně na stupnici od 0 do 10 bodů.

1.5 Na základě skutečností shrnutých v bodech 1.3 a 1.4 výše je veřejný ochránce práv srozuměn s tím, že označovací tabulka byla v projednávané věci dokumentem vypracovaným výběrovou komisí, který byl vypracován před dotčenými zkouškami a jehož cílem bylo řídit budoucí označování těchto zkoušek stanovením váhy různých částí zkoušky. Veřejný ochránce práv však rovněž konstatuje, že stěžovatel ve své stížnosti jasně uvedl, že nepovažuje tuto označovací tabulku za dostatečně podrobnou, a požadoval, aby mu Parlament poskytl podrobnou tabulku.

V tomto ohledu veřejný ochránce práv odkazuje na informace, které skupina ALDE poskytla stěžovateli během výměny korespondence s ním, jakož i na informace, které Parlament poskytl v průběhu tohoto šetření. Na základě těchto informací veřejný ochránce práv poukazuje na to, že hodnotící tabulka vytvořená výběrovou komisí stanovila hodnocení obsahu eseje na stupnici od 0 do 30 bodů a jeho jazykové úrovně na stupnici od 0 do 10 bodů a že žádná jiná hodnotící tabulka neexistuje. Výběrová komise se tedy rozhodla označovat eseje na základě označovací tabulky, která je totožná s tabulkou uvedenou v bodě VI.A.3 oznámení o výběrovém řízení, aniž tuto tabulku podrobněji rozpracovala.

Na základě výše uvedených skutečností veřejný ochránce práv konstatuje, že Parlament nemůže stěžovateli poskytnout to, co by považoval za podrobnou označovací tabulku, neboť se zdá, že taková „podrobná“ tabulka neexistuje.

1.6 Veřejný ochránce práv bere ve svém stanovisku na vědomí odkaz Parlamentu na judikaturu, podle níž výběrová komise disponuje širokým prostorem pro uvážení, pokud jde o metody, kterými se rozhodne testy opravit. Tato judikatura rovněž stanoví, že opravné metody komise mohou být přezkoumány soudy Společenství pouze v rozsahu nezbytném k zajištění rovného zacházení s kandidáty a objektivity volby mezi nimi (18).

V této souvislosti se veřejná ochránkyně práv domnívá, že stěžovatel nepředložil žádné důkazy ani argumenty, které by prokazovaly, že i) výběrová komise tím, že se rozhodla označit eseje na základě hodnotící tabulky, která byla totožná s tabulkou uvedenou v bodě VI.A.3 oznámení o výběrovém řízení, jednala mimo svůj široký prostor pro uvážení, nebo ii) hodnotící tabulka používaná výběrovou komisí jí neumožnila provést srovnávací posouzení schopností uchazečů a zajistit rovné zacházení s uchazeči a objektivitu výběru mezi nimi.

1.7 Veřejná ochránkyně práv dále bere na vědomí prohlášení Parlamentu, že kritéria pro označování písemných testů byla definována před testy. Parlament rovněž odkázal na judikaturu, podle níž se na jednání výběrové komise ve fázi posuzování schopností uchazečů vztahuje tajnost vlastní srovnávací povaze těchto řízení, jakož i hodnotící kritéria (19).

V tomto ohledu veřejný ochránce práv bere na vědomí skutečnost, že předseda výběrové komise informoval stěžovatele dopisem ze dne 13. ledna 2006 o důvodech, proč jeho esej nedosáhla požadovaného minimálního počtu bodů. Jednalo se o:

1. Nedosažení minimální úrovně politické analýzy a odpovídající znalosti témat požadovaných od politického poradce skupiny ALDE;
2. nedostatek kritického přístupu v eseji, stručnost a nekonzistentní závěry, které ukazují neschopnost analyzovat složité jevy politických stran v evropské společnosti;
3. Absence historického pozadí krize tradičních politických stran v Evropě a nezmínka o vývoji nově zřízených evropských politických stran; a
4. Absence i) vnímání těchto jevů občany a ii) nových nápadů, jak zlepšit spojení mezi politickými stranami a evropskou společností, jak je chápáno obecně.

1.8 Podle názoru veřejného ochránce práv výše uvedená vysvětlení Parlamentu poskytnutá stěžovateli ukazují, že jeho esej byla označena na základě kritérií, která byla definována před zkouškami a která byla v souladu s účelem písemné zkoušky A.3. (esej) ve smyslu bodu VI.A.3. ve spojení s bodem II. oznámení o přijetí. Cílem bylo posoudit redakční schopnosti uchazečů, úroveň znalostí a jazykovou kvalitu nezbytnou pro pomoc členům skupiny ALDE při výkonu jejich funkcí. Mezi tyto funkce patří: účast na legislativní činnosti parlamentních výborů; politické poradenství; příprava soudržných postojů Parlamentu v hlavních oblastech činnosti Evropské unie; organizace zasedání a návazná opatření; informační a komunikační úkoly; jakož i veškeré činnosti nezbytné pro řádné fungování skupiny ALDE. Podle téhož bodu II oznámení o výběrovém řízení navíc toto pracovní místo vyžaduje dobrou znalost politických systémů v rámci Evropské unie.

Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že stěžovatel měl k dispozici komplexní informace, které mu umožnily pochopit kritéria, na jejichž základě byl jeho esej označen. Ze stejných důvodů nemá veřejný ochránce práv žádný důvod pochybovat o faktické existenci hodnotících kritérií.

1.9 Veřejný ochránce práv považuje za vhodné zabývat se obavami stěžovatele ohledně označení a přezkoumání jeho eseje.

Za prvé, veřejný ochránce práv připomíná argument stěžovatele uvedený v jeho stížnosti podle čl. 90 odst. 2, že si nechal svou esej znovu přečíst odborníkem v anglickém jazyce, který měl za to, že esej si zaslouží známku odpovídající alespoň 50 %. V tomto ohledu veřejný ochránce práv poukazuje na to, že esej stěžovatele získal, pokud jde o jeho jazykovou kvalitu, 6 bodů z 10. Proto podle názoru veřejného ochránce práv argument stěžovatele pouze potvrzuje postoj Parlamentu, že při označování jeho eseje nebyla odhalena žádná nesrovnalost.

Za druhé, veřejný ochránce práv bere na vědomí pochybnosti stěžovatele vyjádřené v jeho stížnosti podle čl. 90 odst. 2 a jeho vyjádření ke stanovisku Parlamentu, zda s ohledem na rychlost odpovědi výběrové komise ze dne 8. prosince 2005 na jeho žádost o nové posouzení ze dne 7. prosince 2005 byla jeho esej skutečně znovu posouzena výběrovou komisí dne 8. prosince 2005. V tomto ohledu veřejný ochránce práv poukazuje na to, že Parlament nikdy netvrdil, že dne 8. prosince 2005 byla esej stěžovatele znovu přezkoumána všemi čtyřmi členy výběrové komise. Z dostupných důkazů naopak vyplývá, že na žádost stěžovatele ze dne 7. prosince 2005 předseda výběrové komise spolu s jedním dalším členem výboru, a sice zástupcem výboru zaměstnanců Parlamentu, jeho esej okamžitě přezkoumal. Na základě stejných důkazů se rovněž zdá, že po stížnosti stěžovatele podle čl. 90 odst. 2 byla jeho esej znovu přezkoumána všemi čtyřmi členy výběrové komise.

1.10 Ve světle všech výše uvedených skutečností veřejný ochránce práv neshledává žádný případ nesprávného úředního postupu, pokud jde o tvrzení stěžovatele, a domnívá se, že jeho tvrzením nelze vyhovět.

2 Závěr

Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že šetření této stížnosti neodhalilo případ nesprávného úředního postupu. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

Předseda Parlamentu bude o tomto rozhodnutí informován.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Kopii tohoto dopisu poskytl Parlament v průběhu tohoto šetření.

(2) Kopii tohoto dopisu zaslal veřejnému ochránci práv pouze Parlament jako přílohu svého stanoviska. Jeho obsah je proto shrnut v oddíle „Stanovisko Parlamentu“ níže.

(3) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Konstantopoulou v. Soudní dvůr, T-19/03, Sb. VS s. I-A-25 a II-107, bod 60.

(4) Kopie oznámení o výběrovém řízení byla připojena ke stanovisku Parlamentu. Překlad z francouzštiny prostřednictvím služeb veřejného ochránce práv.

(5) Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že stěžovatel chybu v tomto řádku při počítání nebo psaní neřešil ani nezpochybnil. Toto šetření se jím tedy nezabývá.

(6) Překlad z francouzštiny prostřednictvím služeb veřejného ochránce práv.

(7) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Staelen v. Parlament, T-24/01, Recueil FP, s. I-A-79 a II-423, bod 47.

(8) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Pimley-Smith v. Komise, T-291/45, Recueil FP, s. I-A-209 a II-637, bod 26.

(9) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Carbajo Ferrero v. Parlament, T-237/95, Recueil FP, s. I-A-141 a II-429, bod 101.

(10) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Konstantopoulou v. Soudní dvůr, T-19/03, Sb. VS s. I-A-25 a II-107, body 28 až 30.

(11) Výše uvedený rozsudek ve věci Konstantopoulou v. Soudní dvůr, T-19/03, bod 60.

(12) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Konstantopoulou v. Soudní dvůr, T-19/03, Sb. VS s. I-A-25 a II-107, bod 60.

(13) Výše uvedený rozsudek ve věci Konstantopoulou v. Soudní dvůr, T-19/03, body 28 až 32.

(14) Viz poznámka 5 výše.

(15) Překlady z francouzštiny poskytované útvary veřejného ochránce práv.

(16) Překlady z francouzštiny poskytované útvary veřejného ochránce práv.

(17) Překlady z francouzštiny poskytované útvary veřejného ochránce práv.

(18) Rozsudek Soudu prvního stupně ve věci Konstantopoulou v. Soudní dvůr, T-19/03, Sb. VS s. I-A-25 a II-107, bod 60.

(19) Výše uvedený rozsudek ve věci Konstantopoulou v. Soudní dvůr, T-19/03, body 28 až 30.