Štrasburk 6. října 2005

Vážený pane P.,

Dne 11. července 2004 jste podal evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na Evropskou komisi týkající se údajného zpoždění při dokončování otevřeného výběrového řízení a některých jeho důsledků.

Vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv obdržel několik podobných stížností týkajících se řady výběrových řízení (COM/A/1/02, COM/A/2/02, COM/A/3/02 a COM/A/9/01), rozhodl se zahájit společné šetření v této věci.

Dne 16. září 2004 jsem předal Vaši stížnost předsedovi Komise. Komise zaslala své stanovisko dne 17. prosince 2004 . Předala jsem Vám jej s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 27. února 2005.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Podle stěžovatele jsou relevantními skutečnostmi v souhrnu tyto skutečnosti:

Dotčená výběrová řízení byla zahájena v letech 2001 a 2002, přičemž oznámení o výběrových řízeních uváděla, že budou dokončena přibližně do jednoho roku a že platnost výsledných rezervních seznamů skončí na konci roku 2003. Většina soutěží však trvala mnohem déle. Například konečné oznámení úspěšných uchazečů ve výběrovém řízení COM/A/3/02 bylo učiněno dopisem ze dne 21. dubna 2004. Toto zpoždění při dokončování výběrových řízení vedlo k tomu, že mnoho úspěšných uchazečů bylo přijato za výrazně méně příznivých podmínek přechodných opatření uvedených v článku 12 přílohy XIII nového služebního řádu, který vstoupil v platnost dne 1. května 2004.

Původní oznámení o výběrovém řízení obsahovala následující poznámku uvádějící, že úspěšní uchazeči mohou podléhat novému služebnímu řádu:

„Komise formálně předložila Radě návrh na změnu služebního řádu. Tento návrh obsahuje mimo jiné nový systém kariérního postupu. Úspěšným uchazečům tohoto výběrového řízení by proto mohlo být nabídnuto pracovní místo na základě nového služebního řádu, pokud jej Rada přijme.“

Sdělení však nijak nenaznačovalo velký rozdíl v platových třídách a kariérních vyhlídkách mezi zaměstnanci přijatými před vstupem nového služebního řádu a jeho přílohy XIII v platnost a po něm. To není v souladu se zásadou přiměřeného očekávání. Použití přechodných opatření uvedených v článku 12 přílohy XIII je navíc v rozporu s čl. 31 odst. 1 služebního řádu.

Toto sdělení bylo mimoto nesprávné, neboť nový služební řád se ve skutečnosti nevztahoval na dotčená výběrová řízení, která byla naopak upravena doložkou o výjimce obsaženou v příloze. Sdělení mělo vysvětlit, že úspěšní uchazeči nemají být přijati na základě nového služebního řádu, ale na základě zvláštního ustanovení v příloze.

Uchazeči nebyli později informováni o velkém dopadu přechodných opatření uvedených v článku 12 přílohy XIII na ty, kteří byli přijati po 1. květnu 2004. Jedinou poskytnutou informací byl dopis úspěšným uchazečům s uvedením jejich nové platové třídy v rámci přechodných opatření. Tyto dopisy neobsahovaly žádné informace o faktickém rozdílu mezi novými platovými třídami a třídami uvedenými v oznámeních o výběrových řízeních. Na tyto informace nebyly příslušné útvary Komise, které o výběrová řízení požádaly, ani upozorněny. Pokud by podmínky budoucího služebního řádu byly nejisté, neměla by Komise zahájit přijímací řízení, dokud by tyto podmínky nebyly jasné. Pokud byly podmínky pro Komisi během průběhu výběrových řízení překvapením, měla o tom Komise okamžitě informovat všechny uchazeče. Kromě toho byli úspěšní uchazeči nesprávně informováni o tom, zda je jmenování možné před 1. květnem 2004. Některým interním uchazečům byly přihlášky doručeny před 1. květnem 2004. Jiní obdrželi rozdílné informace o tom, že do 1. května 2004 nebudou ze seznamů úspěšných kandidátů jmenováni žádní kandidáti; že před 1. květnem 2004 bylo možné přijmout pouze určité typy interních uchazečů; nebo že před 1. květnem 2004 mohli být přijati pouze externí uchazeči.

Kromě toho všechna výběrová řízení zveřejněná dne 25. července 2002 (COM/A/1/02, COM/A/2/02 a COM/A/3/02) byla dokončena v různých termínech, což vedlo k větším příležitostem pro uchazeče z některých výběrových řízení, aby byli přijati podle starého služebního řádu a poté převedeni do nového služebního řádu ve výrazně vyšších platových třídách, než jsou platové třídy nabízené uchazečům přijatým podle nového služebního řádu. To rovněž znamenalo, že někteří uchazeči, kteří uspěli ve výběrovém řízení A8, které vyžadovalo pouze tříleté vysokoškolské vzdělání, byli přijati před 1. květnem 2004 na vyšší úrovni než úspěšní uchazeči výběrového řízení A6/A7, kteří byli přijati po 1. květnu 2004. Kvůli opožděnému dokončení výběrových řízení byla tato situace nerovného zacházení s uchazeči o to pravděpodobnější. Lze si klást otázku, zda Komise nezpozdila proces náboru osob především podle nového služebního řádu. V takovém případě Komise neměla zahájit přijímací řízení, dokud nebyl zveřejněn nový služební řád.

Zpoždění při dokončování výběrových řízení a v důsledku toho uplatňování přechodných opatření rovněž vyvolává otázky diskriminace na základě věku. Většina dotčených výběrových řízení byla první, která byla zveřejněna po zrušení věkových hranic. Přilákaly tedy velký počet starších a zkušenějších uchazečů, pro něž byly původní platové třídy, jak byly zveřejněny v oznámeních o výběrových řízeních, vhodné. Mladší platové třídy, které jsou nyní nabízeny, nejsou pro tyto kandidáty vhodné, což vede k nenapravitelně poškozeným kariérním vyhlídkám.

Konečně uplatnění přechodných opatření diskriminuje potenciální uchazeče, kteří byli vyloučeni z účasti na dotčených výběrových řízeních z důvodu nedostatku odborné praxe. Tito potenciální uchazeči by byli způsobilí k účasti na základě nových platových tříd uvedených v článku 12 přílohy XIII nového služebního řádu.

Dotčení kandidáti, podporovaní odbory (Aliance confédérale des syndicats libres), napsali dne 18. května 2004 panu Kinnockovi dopis, v němž vysvětlili situaci a požádali o nápravu. Neobdrželi však žádnou odpověď.

Tvrzení, která jsou společná všem stížnostem, jsou, že způsob, jakým Komise přistupovala k dotčeným výběrovým řízením, vedl k:

1. nepřiměřené zpoždění při dokončování výběrových řízení;
2. nedostatek transparentnosti v důsledku neinformování uchazečů o dopadu přechodných opatření uvedených v článku 12 přílohy XIII nového služebního řádu;
3. nedostatečné povědomí vlastních útvarů Komise o dopadu přechodných opatření;
4. Nesprávné informace pro úspěšné uchazeče, pokud jde o možnost jmenování před 1. květnem 2004;
5. Nerovné zacházení s úspěšnými uchazeči zaměstnanými před 1. květnem 2004 a po tomto datu, včetně:

5a. diskriminace na základě věku;

6. Diskriminace potenciálních uchazečů, kteří byli vyloučeni z účasti ve výběrových řízeních z důvodu nedostatečné odborné praxe: tito uchazeči by byli způsobilí k účasti na základě nových platových tříd podle článku 12 přílohy XIII nového služebního řádu; a
7. Neposkytnutí odpovědi na společnou a individuální korespondenci stěžovatelů týkající se této záležitosti.

Obecná tvrzení jsou, že:

1. Všichni úspěšní uchazeči ze seznamů zveřejněných před 1. květnem 2004 by měli být jmenováni do platových tříd, které odpovídají platovým třídám uvedeným v původních oznámeních o výběrovém řízení, a že hodnotící komisi by mělo být umožněno přihlížet ke kvalifikaci a zkušenostem, a získat tak rovnocennou úroveň jmenování a vyhlídky na kariérní rozvoj pro všechny úspěšné uchazeče bez ohledu na to, zda byli jmenováni před 1. květnem 2004 nebo po něm; a
2. Uchazeči v probíhajících výběrových řízeních, která byla vyhlášena za použití starého systému třídění, by měli být plně informováni o důsledcích přechodných opatření podle nového služebního řádu.

V této stížnosti stěžovatel dále tvrdí, že platnost seznamů obsahujících jména úspěšných kandidátů by měla být prodloužena, dokud veřejný ochránce práv nerozhodne a Komise neprovede veškerá doporučení.

Šetření

Stanovisko Komise

Komise ve svých stanoviscích shrnuje tyto připomínky:

Souvislosti

Do 30. dubna 2004 byli úspěšní uchazeči výběrových řízení organizovaných orgány přijímáni v souladu s ustanoveními platnými před vstupem nového služebního řádu v platnost prostřednictvím změn v nařízení Rady 723/04 (1). To znamenalo, že úspěšní uchazeči byli přijati do jedné z platových tříd (odpovídajících základním pracovním místům), přičemž každá platová třída obsahovala jednu nebo více platových tříd.

Podle systému platného před 30. dubnem 2004 bylo zařazení při nástupu do služebního poměru stanoveno články 31 (zařazení do jedné z platových tříd služebního postupu) a 32 (dodatečný počet odpracovaných let) služebního řádu. Klasifikace se týkala jak platové třídy (nižší nebo vyšší platová třída), tak platového stupně (1, 2 nebo 3).

Nový služební řád přinesl významnou změnu v procesu náboru zaměstnanců. Přijetím zásady lineárního služebního postupu zanikl pojem „platové třídy“ spojený s pojmem „základní pracovní místa“. Výběrová řízení se nyní týkají konkrétních platových tříd a nevyřešena zůstává pouze otázka dodatečného počtu odsloužených let (maximálně do stupně 2).

Po vstupu nového služebního řádu v platnost dne 1. května 2004 stále existovaly významné rezervní seznamy úspěšných uchazečů sestavené v rámci staré struktury služebního postupu. Rada vypracovala v rámci přílohy XIII nového služebního řádu přechodná ustanovení, která v článku 12 přílohy XIII vymezují postupy pro přijímání a klasifikaci těchto úspěšných uchazečů po vstupu nového služebního řádu v platnost.

Obecná tvrzení
Údajně nepřiměřené zpoždění při dokončování výběrových řízení

Informace v oznámeních o výběrových řízeních, že řízení budou trvat přibližně 12 měsíců v závislosti na počtu uchazečů, byly pouze orientační. Vzhledem k tomu, že délka otevřeného výběrového řízení do značné míry závisí na počtu uchazečů, nelze v okamžiku zveřejnění oznámení o výběrovém řízení poskytnout přesnější informace. Délka 12 měsíců odpovídá průměrné délce výběrového řízení.

Téměř 19 000 uchazečů se přihlásilo do výběrových řízení COM/A/1/02, COM/A/2/02 a COM/A/3/02, která byla zveřejněna dne 25. července 2002. Lhůta pro podání přihlášek uplynula dne 27. září 2002. Předběžné testy se konaly dne 21. března 2003. Po přezkoumání výsledků těchto testů se vybraní uchazeči zúčastnili písemných testů dne 11. července 2003 pro výběrová řízení COM/A/1/02 a COM/A/2/02 a dne 12. září 2003 pro výběrová řízení COM/A/3/02. Ústní zkoušky se konaly v období od listopadu 2003 do února 2004 v případě výběrových řízení COM/A/1/02 a COM/A/2/02 a v období od ledna do začátku dubna 2004 v případě výběrových řízení COM/A/3/02. Vzhledem k poměrně vysokému počtu přihlášek se období mezi předvýběrovými testy a koncem ústních testů - mezi 11 a 13 měsíci - jeví jako naprosto přiměřené. Je třeba rovněž poznamenat, že průměr 12 měsíců v případě výběrového řízení pořádaného Komisí a úřadem EPSO je menší než průměr 12 měsíců v případě výběrových řízení pořádaných jinými evropskými orgány v minulosti.

Komise neměla v úmyslu úmyslně zpomalit proces dotčených výběrových řízení. Aby byly v přesně stanovených lhůtách splněny požadavky útvarů a potřeby orgánů, muselo být souběžně připraveno a uspořádáno velké množství otevřených výběrových řízení, včetně těch, která byla zveřejněna v souvislosti s rozšířením. Potřeby vyjádřené útvary různých orgánů neumožňují žádné zablokování nebo zpomalení výběrového řízení.

Údajná nedostatečná transparentnost

Oznámení o výběrových řízeních COM/A/1/02, COM/A/2/02 a COM/A/3/02 obsahovala poznámku týkající se návrhu na změnu služebního řádu pro informaci všech uchazečů, kteří se chtějí přihlásit. Ve sdělení bylo vysvětleno, že úspěšným uchazečům může být nabídnuto přijetí na základě ustanovení nového služebního řádu.

Dotčená oznámení o výběrových řízeních byla zveřejněna v Úředním věstníku dne 25. července 2002. Nový služební řád byl schválen Radou dne 22. března 2004 a vstoupil v platnost dne 1. května 2004. V okamžiku zveřejnění dotčených oznámení o výběrových řízeních a vzhledem k pokračující povaze reformy služebního řádu se Komise mohla omezit na poskytnutí informací obsažených ve sdělení.

Pokud jde o argumenty stěžovatelů, že Komise neinformovala úspěšné uchazeče o důsledcích nového služebního řádu nebo že informace byly zpožděny, Komise zdůrazňuje, že Rada přijala změny služebního řádu dne 22. března 2004. Změny byly zveřejněny v Úředním věstníku dne 27. dubna 2004. Článek 12 přílohy XIII služebního řádu je navíc jedním z článků, které byly v Radě projednávány až do konce tohoto procesu. Útvary pro přijímání zaměstnanců neměly jinou možnost než vyčkat konečného přijetí nového služebního řádu, což by bylo z právního hlediska směrodatné. Během tohoto období tedy nebylo možné předjímat dopad přechodných pravidel a poskytnout úspěšným uchazečům přesné informace.

Komise však tvrdí, že všichni úspěšní uchazeči výběrových řízení, v nichž byly rezervní seznamy platné do 31. prosince 2003 a v nichž Komise prodloužila lhůtu, včetně COM/A/9/01, obdrželi osobní dopis od generálního ředitelství pro personál a administrativu (GŘ ADMIN), který obsahoval následující upozornění:

„Komise formálně předložila Radě návrh na změnu služebního řádu. Rád bych Vás upozornil na skutečnost, že tato změna služebního řádu zahrnuje mimo jiné nový systém služebního postupu, který by změnil podmínky a úroveň náboru v rámci orgánů.

V současné době se předpokládá, že tato změna vstoupí v platnost dne 1. května 2004. Je tedy nezbytné vědět, že se očekává, že každá osoba, která nastoupí do služebního poměru u orgánů od tohoto data vstupu v platnost, bude automaticky přijata na základě ustanovení tohoto nového služebního řádu.

Dovoluji si Vás informovat, že návrh Komise je k dispozici na internetových stránkách Komise na adrese: http://ec.europa.eu/reform/index_en.htm. Článek 11 přílohy XIII návrhu obsahuje srovnávací tabulku mezi kariérami v rámci stávajících výběrových řízení a platovými třídami pro přijímání zaměstnanců po vstupu pozměněného služebního řádu v platnost.

Chápete, že v současné době, kdy nebylo přijato žádné formální rozhodnutí, není možné, abychom úspěšným uchazečům, kteří by mohli nastoupit na pracovní místa v orgánech po dni vstupu této změny služebního řádu v platnost, poskytli další informace.“

Komise rovněž zdůrazňuje, že v každém nabídkovém dopise zaslaném úspěšnému uchazeči po přijetí nového služebního řádu bylo uvedeno:

„V návaznosti na dopis s nabídkou, který Vám byl zaslán dne ..., bych Vás rád informoval, že dne 22.3.2004 Rada formálně přijala změnu služebního řádu navrženou Komisí a podle plánu vstoupí tato nová ustanovení v platnost dne 1. května 2004. Tato nová ustanovení, která rovněž zahrnují nový systém služebního postupu, se budou vztahovat na všechny osoby nastupující do služebního poměru od 1. května 2004.

Podrobné informace jsou k dispozici na internetových stránkách http://ec.europa.eu/reform/index_en.htm. Článek 12 přílohy XIII uvádí shodu mezi platovými třídami výběrového řízení a novými platovými třídami pro přijímání zaměstnanců od 1. května 2004.

Vzhledem k tomu, že nastoupíte do služebního poměru dne ..., budete jako úspěšný uchazeč výběrového řízení ... přijati do nové platové třídy ..*.., platového stupně 1 (prozatímní zařazení). Hrubý základní plat odpovídající tomuto zařazení činí ... EUR. Nový služební řád stanoví, že může být přiznán stupeň 2, aby se zohlednila odborná praxe zaměstnance, a vaše konečné zařazení bude stanoveno co nejdříve.“

S ohledem na výše uvedené je nepřesné tvrdit, že informace Komise pro úspěšné uchazeče týkající se dopadu přechodných opatření vymezených v článku 12 přílohy XIII služebního řádu nebyly dostatečně transparentní.

V odpovědi na argument předložený některými stěžovateli, že se Komise měla zdržet pořádání výběrových řízení až do přijetí nového služebního řádu, Komise uvádí, že cíl vnitřní reformy, včetně zejména změny služebního řádu, byl jednou z priorit předsedy Prodiho. Tento cíl byl oznámen na začátku jeho funkčního období v září 1999. Je nutno konstatovat, že služební zájem neumožňoval Komisi zdržet se pořádání výběrových řízení v letech 1999 až 2004.

Údajná nedostatečná informovanost v rámci vlastních útvarů Komise

Komise tvrdí, že nebyly předloženy žádné důkazy na podporu tvrzení o nedostatečné informovanosti o dopadu přechodných opatření v rámci vlastních útvarů Komise. Komise se naopak domnívá, že svým zaměstnancům poskytla úplné informace. Obecně bylo zahájení procesu reformy služebního řádu předmětem průběžné informační operace pro všechny zaměstnance orgánu a pro širokou veřejnost. Informace byly zpřístupněny především na intranetu Komise a na internetu (http://europa.eu) na stránkách, které byly průběžně aktualizovány. V průběhu dotčeného období bylo zaměstnancům Komise rovněž distribuováno mnoho publikací.

Zvláštní důraz byl kladen na síť vedoucích lidských zdrojů pro generální ředitelství a útvary, kteří se pravidelně setkávali a byli konzultováni a informováni o tomto tématu. Jejich postavení jako kontaktní osoby pro provozní oddělení jim umožnilo předat informace těmto oddělením a úspěšným uchazečům, kteří jim často píší přímo při hledání volných pracovních míst.

Údajné dezinformace o úspěšných kandidátech

Komise tvrdí, že nebyly předloženy žádné důkazy na podporu tvrzení, že úspěšní uchazeči byli nesprávně informováni o možnostech přijetí do zaměstnání před 1. květnem 2004.

Úkolem GŘ ADMIN, a zejména těch, kteří odpovídají za nábor úředníků a dočasných zaměstnanců, je co nejrychleji a nejúčinněji uspokojovat potřeby orgánu v oblasti lidských zdrojů s cílem zajistit kontinuitu služby v souladu s rozpočtovými zdroji a v mezích stanovených v plánu pracovních míst. Jedná se tedy o průběžný proces, který se řídí neustálou potřebou obsazovat volná pracovní místa, ať už dodatečná, nebo pracovní místa vyplývající z odchodu úředníků.

Následující údaje ukazují, že Komise v průběhu dotčeného období rozhodně nezpomalila přijímání zaměstnanců. Statistiky se týkají období mezi lednem 2003 (datum, kdy lze mít za to, že seznamy úspěšných uchazečů z vlny výběrových řízení v roce 2001 začaly vést k významnému náboru) a 30. dubnem 2004 (těsně před vstupem nového služebního řádu v platnost). Během tohoto období Komise přijala 1 563 osob v kategorii A, 545 osob v kategorii B a 601 osob v kategorii C. Vzhledem k možnostem plánu pracovních míst by bylo velmi obtížné v kategoriích B a C, ne-li nemožné v kategorii A, přijmout během tohoto období více osob, jak ukazuje počet volných pracovních míst (2) k 1. dubnu 2004: 4 v kategorii A/LA, 173 v kategorii B a 76 v kategorii C. Kromě toho se celkový počet volných pracovních míst (3) během dotčeného období snížil ze 459 na 253, zejména z důvodu snížení z 283 na 4 v kategorii A/LA. Je rovněž nesprávné tvrdit, že Komise uměle obsadila stálá pracovní místa dočasnými zaměstnanci. Počet dočasných zaměstnanců typu 2b je stabilní v kategoriích A a C (269 a 270 k 1. lednu 2003 a 265 a 290 k 1. dubnu 2004) a pomalu roste v kategorii B (169 k 1. lednu 2003 a 232 k 1. dubnu 2004).

Je rovněž nepřesné tvrdit, že Komise zpozdila výběr z rezervních seznamů vytýkaných výběrových řízení. Komise poskytuje grafy se statistikami o používání těchto rezervních seznamů. Komise tvrdí, že tyto grafy mají nejen charakteristickou formu „logistické křivky“, ale také naznačují mírný přebytek při přijímání zaměstnanců před vstupem nového služebního řádu v platnost. Obecněji lze říci, že měsíční statistiky náboru pracovníků ze seznamů 15 členských států (15 EUR) za období 2003/2004 vykazují podobný trend. Tyto statistiky, které jsou rovněž poskytovány jako grafy, potvrzují, že jmenování nových úředníků se z velké části řídí křivkou ukazující počet volných pracovních míst. I v tomto případě je situace v rozporu s tvrzením stěžovatelů, neboť před 1. květnem 2004 byl přijat vysoký počet zaměstnanců.

S ohledem na výše uvedené Komise tvrdí, že jakékoli tvrzení, že náborové oddělení poskytlo informace o tom, že před 1. květnem 2004 mohli být přijati pouze interní uchazeči, by mělo být vyvráceno. Bylo rovněž přijato mnoho úspěšných uchazečů ze zemí mimo orgán. V období od 1. ledna 2004 do 30. dubna 2004 přijala Komise 863 A/LA, 354 B a 306 C. Pokud se tyto údaje upraví odstraněním náboru dočasných zaměstnanců v rámci rozpočtu na výzkum, „skutečný“ nábor činí 222 A/LA, 103 B a 125 C. Počet interních uchazečů činil pouze 38 A, 44 B a 15 C. Jinými slovy, počet externích náborů během tohoto období činí 178 A, 52 B a 107 C. Lze jistě poznamenat, že podíl interních uchazečů na externích uchazečích je poměrně vysoký, především v kategorii B. To však odráží dobře známý jev. Je zřejmé, že mezi úspěšnými uchazeči daného výběrového řízení jsou ti, kteří jsou již zaměstnáni orgánem, přijímáni v průměru rychleji než externí uchazeči. Tato skutečnost souvisí se zájmem služby, neboť interní uchazeči začínají pracovat rychleji, a generální ředitelství je proto více vyhledávají. Nejedná se o nový jev a rozhodně nesouvisí se změnou služebního řádu.

Údajná nerovnost v zacházení

Od 1. května 2004 neměla Komise jinou možnost než použít nový platný služební řád, včetně služebního řádu týkajícího se platové třídy pro přijímání zaměstnanců. Uplatňování jiných pravidel by bylo zcela nezákonné. I když je pravda, že úspěšní uchazeči ze stejného výběrového řízení byli přijati za různých podmínek v závislosti na tom, zda ke jmenování došlo před 1. květnem 2004, nebo po něm, nic to nemění na tom, že to, co stěžovatelé považují za nerovné zacházení, je ve skutečnosti pouze výsledkem dvou odlišných právních a objektivních souvislostí. Rozdílné podmínky se navíc neomezují na platovou třídu, ale týkají se mnoha aspektů, na které se vztahuje služební řád.

Uchazeč, který uspěje v otevřeném výběrovém řízení a je zapsán na rezervní seznam, nemá právo být přijat. Orgán není povinen tyto uchazeče zaměstnávat. Ti zase mohou odmítnout jakoukoli nabídku zaměstnání ze strany orgánu. Rezervní seznam pouze stanoví způsobilost k přijetí do zaměstnání.

Kromě toho článek 5 přílohy III („Výběrová řízení“) starého i nového služebního řádu stanoví, že „[p]okud výběrová komise dokončí své řízení, sestaví seznam vhodných kandidátů stanovený v článku 30 služebního řádu; seznam musí pokud možno obsahovat nejméně dvojnásobek jmen, než je počet pracovních míst, která mají být obsazena“ (zvýraznění v originále). Toto ustanovení tedy prokazuje, že i) je velmi pravděpodobné, že před uplynutím platnosti tohoto seznamu nemusí být k dispozici dostatečná pracovní místa pro přijetí všech uchazečů na daný rezervní seznam; a ii) je rovněž zohledněna možnost, že někteří uchazeči na rezervním seznamu si následně již nebudou přát vstoupit do orgánu.

Z toho podle Komise vyplývá, že i) úspěch v otevřeném výběrovém řízení a zápis na rezervní seznam nezakládá ani právo na přijetí, ani povinnost orgánu přijmout zaměstnance; a ii) uchazeči, kteří nebyli přijati po uplynutí doby platnosti rezervního seznamu, na němž jsou zapsáni, již nebudou moci být přijati na základě dotčeného otevřeného výběrového řízení. V praxi se může a stává, že někteří uchazeči na rezervním seznamu, jehož platnost vyprší, nebyli přijati, zatímco jiní byli přijati. V projednávaném případě nemohou prvně uvedení legitimně tvrdit, že byli diskriminováni nebo že byla porušena zásada legitimního očekávání.

Údajná diskriminace na základě věku

Podle stěžovatelů jsou starší uchazeči diskriminováni, protože podle starého služebního řádu měli být přijati do vyšší platové třídy, a proto podle nového služebního řádu trpí více.

Komise tvrdí, jak bylo uvedeno výše, že se v žádném případě nemůže odchýlit od ustanovení článku 12 přílohy XIII nového služebního řádu. Kromě toho je toto tvrzení založeno na nesprávné hypotéze, že podle starého systému byl nábor do vyšší platové třídy určen starším úspěšným uchazečům. Ve skutečnosti ve starém systému nebyl věk při rozhodování o zařazení do vyšší platové třídy zohledněn. Pokud jde o délku odborné praxe, která pouze velmi nepřímo souvisí s věkem, jednalo se pouze o jedno z řady kumulativních kritérií zohledněných pro zařazení do vyšší platové třídy, přičemž dalšími kritérii byla povaha a relevance akademického vzdělávání, relevance odborné praxe a nedostatek profesního zázemí uchazeče na trhu práce.

Údajná diskriminace potenciálních kandidátů

Komise považuje dotčené tvrzení za obtížně pochopitelné. Domnívá se, že není jasné, jak by údajné předsudky vůči potenciálním kandidátům, kteří jsou méně kvalifikovaní než stěžovatelé, mohly nepříznivě ovlivnit stěžovatele.

Údajné neposkytnutí odpovědi na korespondenci stěžovatelů

Pokud je útvarům GŘ ADMIN známo, byly na žádosti, které mu byly zaslány, poskytnuty individuální odpovědi v podobě, v jaké byly obdrženy (dopisem, e-mailem, telefonicky).

Společné nároky
Nábor do platových tříd odpovídajících platovým třídám uvedeným v oznámeních o výběrových řízeních

Komise tvrdí, že na základě nového služebního řádu je právně nemožné, aby orgány přijímaly úspěšné uchazeče v jakékoli jiné platové třídě, než jsou platové třídy stanovené v článku 12 přílohy XIII služebního řádu. Podle ustanovení přílohy XIII je úroveň (platová třída) náboru určena datem jmenování.

Informace pro uchazeče v probíhajících výběrových řízeních

Podle Komise obsahuje každé oznámení o výběrovém řízení zveřejněné od 25. července 2002 sdělení určené uchazečům, v němž jsou informováni o možných důsledcích návrhu na změnu služebního řádu pro úspěšné uchazeče. Tento postup se jeví jako nejvhodnější způsob informování uchazečů. U všech otevřených výběrových řízení zveřejněných před 25. červencem 2002, tj. u všech oznámení, která neobsahovala informace týkající se návrhu na změnu služebního řádu, obdrželi úspěšní uchazeči individuální dopis Komise v této věci.

Dodatečná žádost
Prodloužení platnosti rezervních seznamů

Podle Komise je její praxí zachovat platnost rezervních seznamů tak dlouho, jak to vyžadují potřeby služby, a tak dlouho, dokud tyto seznamy obsahují dostatečný počet úspěšných uchazečů, kteří jsou stále k dispozici. O případném prodloužení platnosti se rozhoduje každoročně. Rozhodnutí o prodloužení platnosti dotčených seznamů po 31. prosinci 2004 se v době předložení stanoviska veřejnému ochránci práv stále připravovala.

Připomínky stěžovatelů

Ne všichni stěžovatelé předložili připomínky ke stanovisku Komise a někteří stěžovatelé předložili pouze stručné připomínky. Řada stěžovatelů však předložila dokument obsahující společné připomínky. Vzhledem k tomu, že kolektivní připomínky byly nejpodrobnější a zahrnovaly rovněž obsah kratších připomínek některých stěžovatelů, veřejný ochránce práv založí všechna rozhodnutí, jichž se společné šetření týká, na následujícím shrnutí kolektivních připomínek:

Obecné připomínky

Komise jedná, jako by její mandát spočíval pouze v uplatňování stávajícího služebního řádu a jako by se jednalo o jiný orgán než ten, který služební řád změnil. Stěžovatelé se však domnívají, že Komise má morální povinnost nenavrhovat diskriminační právní předpisy. Je odpovědností Komise zajistit, aby její návrhy nových právních předpisů předložené Radě nevedly k diskriminačnímu zacházení s uchazeči na rezervních seznamech pro nábor. Tím, že ve svém stanovisku uvedla, že Rada vypracovala přechodná ustanovení, zatímco ve skutečnosti Komise navrhla Radě tatáž ustanovení, se Komise snaží skrýt skutečnost, že se dopustila nesprávného úředního postupu.

Stěžovatelé tvrdí, že si nyní stěžují prostřednictvím kanálů, které mají k dispozici, což bude nakonec znamenat předložení Komise soudům Společenství, což povede k enormnímu množství práce pro Komisi. Stěžovatelé se proto ptají, zda by nebylo vhodné nalézt řešení této záležitosti v této dřívější fázi řízení.

Stěžovatelé dále poukazují na to, že si stěžují jako účastníci výběrových řízení, nikoli jako zaměstnanci Komise, a že si stěžují především na nerovné zacházení a diskriminaci.

Konkrétní připomínky ke stanovisku Komise
Údajně nepřiměřené zpoždění při dokončování výběrových řízení

Podle stěžovatelů je zpoždění skutečností: Období od září 2002 (lhůta pro podání přihlášek) do dubna 2004 (zveřejnění rezervních seznamů) činí 20 měsíců, nikoli 13, a škody způsobené tímto zpožděním účastníkům dotčených výběrových řízení nelze odůvodnit.

Komise každoročně vyhlašuje stovky výzev k předkládání návrhů, nabídkových řízení a soutěží, jako jsou programy FP6, Leonardo a Socrates. Žádný jiný útvar Komise není oprávněn zdůvodňovat zpoždění na základě rozhodovacího procesu Komise nebo vysoké míry účasti. Všechny útvary Komise musí vypracovat spolehlivé prognózy a provádět účinné plánování.

Výběrová řízení tohoto druhu jsou pořádána již mnoho let, což mělo Komisi umožnit přesně předpovědět počet účastníků předvýběrových testů. Počet účastníků následujících fází výběrových řízení byl stanoven v oznámeních o výběrových řízeních, a byl tedy Komisi od počátku znám. Není tedy rozumné tvrdit, že ke zpoždění přispěl počet účastníků v pozdějších fázích výběrových řízení. Počet účastníků v každé fázi soutěže byl proto nezávislý na „vysoké úrovni účasti“. Počet účastníků mohl způsobit zpoždění pouze v první fázi výběrových řízení, tj. v předvýběrových testech. Tyto testy však byly opraveny elektronicky, a oprava proto měla být rychlá bez ohledu na počet účastníků.

Stanovisko Komise nevysvětluje, proč dotčená výběrová řízení trvala téměř dvojnásobek průměrné doby potřebné k dokončení.

Zpoždění výrazně devalvovalo potenciální platovou třídu uchazečů, zbytečně prodloužilo období nejistoty, během něhož byly pozastaveny nebo ztraceny jiné profesní možnosti, a zvýšilo stres uchazečů, kteří museli studovat po delší dobu, aby udrželi své znalosti čerstvé. Stěžovatelé se proto cítí diskriminováni vůči účastníkům jiných výběrových řízení, kteří dodrželi očekávaný časový rámec stanovený v oznámeních o výběrových řízeních.

Údajná nedostatečná transparentnost

Podle stěžovatelů obsahuje stanovisko Komise protichůdná tvrzení. Komise na jedné straně tvrdí, že všechny relevantní informace byly k dispozici na internetových stránkách Europa. Na druhé straně uvádí, že úplné důsledky nového systému třídění byly známy až dne 22. března 2004. Stěžovatelé tvrdí, že původní návrh byl znám během diskusí v Radě a Parlamentu mnohem dříve. Stanovisko Maďarska vůči článkům 2 a 11 přílohy XIII je ze dne 8. ledna 2004. Komise proto mohla kandidátům naznačit možné důsledky projednávaných návrhů již v této době nebo ještě dříve, zejména proto, že Komise, která měla legislativní iniciativu, věděla o možných důsledcích již v rané fázi. První návrh Komise Radě a Parlamentu byl předložen před písemnými zkouškami, tj. osm měsíců před tím, než byly uchazečům poskytnuty konkrétní informace. I kdyby výsledek návrhů nebyl jednoznačný, Komise měla kandidáty upozornit na možné důsledky vzhledem k závažným důsledkům. Pokud by bylo vyjasněno znehodnocení platových tříd, mnoho uchazečů by se rozhodlo z dotčených výběrových řízení vystoupit, aby věnovali své úsilí jiným profesním možnostem.

Pouhé poskytnutí informací v oznámeních o výběrových řízeních o tom, že úspěšným uchazečům může být nabídnuto pracovní místo na základě nového služebního řádu, bylo nedostatečné, neboť tyto informace nebyly dostatečně konkrétní. Je třeba rovněž poznamenat, že některá oznámení o výběrových řízeních zveřejněná v letech 2001 a 2002 neobsahovala vůbec žádný odkaz na navrhovanou novou strukturu klasifikace.

Údajná nedostatečná informovanost v rámci vlastních útvarů Komise

Stěžovatelé tvrdí, že skutečnost, že útvary Komise věděly o tom, že nový služební řád vstoupí v platnost, není totéž jako skutečnost, že si byly vědomy důsledků článku 12 přílohy XIII.

Internetové stránky, na které Komise odkazuje, nadále odkazovaly na starý systém třídění i po 1. květnu 2004. I dne 14. února 2005 se na starý systém odkazuje v intranetové části Komise nazvané „Jaká bude moje klasifikace?“. Stěžovatelé tvrdí, že mohou poskytnout důkazy o mnoha případech, kdy se uchazeči během pohovorů ptali na svou potenciální platovou třídu při náboru, a že byli informováni o starém systému klasifikace. Několik uchazečů obdrželo nabídky, které uváděly, že začnou v nejnižší platové třídě s pozdějším přeřazením prostřednictvím hodnotící komise. Při náboru po 1. květnu 2004 jim bylo sděleno, že to již není pravda. Jeden uchazeč obdržel dne 29. dubna 2004 výzvu k lékařské prohlídce, v níž byla zmíněna hodnotící komise, ačkoli bylo zřejmé, že uchazeč nebude přijat před 1. květnem 2004. To představuje nezvratný důkaz nedostatečné informovanosti i v rámci GŘ ADMIN Komise.

Údajné dezinformace o úspěšných kandidátech

Stěžovatelé tvrdí, že Komise poskytuje pouze informace o tom, kolik zaměstnanců bylo přijato před květnem 2004, ale že neupřesňuje, kolik z přijatých osob uspělo ve stěžovaných výběrových řízeních. Podle stěžovatelů již vysoký podíl úspěšných uchazečů ze stěžovaných výběrových řízení pracoval v orgánech EU. Někteří z nich pracovali v orgánech několik let, ale ne dostatečně dlouho na to, aby se mohli účastnit interních výběrových řízení. V důvodové zprávě k nařízení se uvádí: „Nakonec jsou stanoveny přechodné dohody, které umožní postupné uplatňování nových opatření a pravidel a zaručí nabytá práva.“ Mnoho z těchto lidí, kteří již v Komisi pracují, mohlo být přijato v krátké době, aniž by museli projít lékařskou prohlídkou. Komise se však doporučením Rady a Parlamentu neřídila. V důsledku toho byli lidé, kteří již v orgánech EU pracují, diskriminováni, neboť ve své platové třídě ztratili až pět stupňů. Stěžovatelé by si přáli, aby veřejný ochránce práv analyzoval nábor některých osob, které již v orgánech pracují, k němuž došlo před 1. květnem 2004 a který se týkal „naléhavých řízení“, s cílem zjistit, zda byly přijímacím oddělením nebo konkrétním uchazečům poskytnuty privilegované informace. Podle stěžovatelů existují e-maily a zápisy ze schůzek, z nichž vyplývá, že některé kategorie uchazečů bylo možné přijmout před 1. květnem 2004, jiné nikoli. GŘ ADMIN dne 23. března 2004 sdělilo oddělením lidských zdrojů, že úspěšní uchazeči, kteří již byli dočasnými zaměstnanci, mohou být přijati před 1. květnem 2004, ale žádné jiné kategorie zaměstnanců, jako jsou pomocní zaměstnanci, nemohou.

Údajná nerovnost v zacházení

Stěžovatelé plně chápou, že úspěšní uchazeči automaticky nezískají právo být přijati. Měli by však mít možnost očekávat, že budou přijati na stejné úrovni jako ostatní úspěšní uchazeči ze stejného výběrového řízení.

Ve stanovisku (1/2004, Úř. věst. L 124 ze dne 27. dubna 2004) Účetní dvůr zdůraznil možnou diskriminaci nových zaměstnanců v rámci přechodných opatření pro zařazení do platových tříd: „Pokud jde o pozměněný návrh Komise, jak byl předán, Účetní dvůr konstatuje, že přechod na pozměněný služební řád povede k diskriminačním anomáliím, pokud jde o nábor a zařazení nových zaměstnanců. Stěžovatelé tvrdí, že hlavní úlohou Komise je působit jako legislativní iniciátor, a jsou zklamáni Komisí, že vědomě předložila Radě a Parlamentu návrh s úmyslem účinně snížit hodnocení všech probíhajících výběrových řízení, což je konkrétně v rozporu s článkem 31 nového služebního řádu. Stěžovatelé jsou proto diskriminováni vůči účastníkům jiných výběrových řízení, v jejichž případech Komise dodržovala platové třídy stanovené v oznámeních o výběrových řízeních.

Skutečnost, že Komise přijala určitý počet zaměstnanců dne 30. dubna 2004, kdy obvykle přijímá zaměstnance pouze 1. nebo 16. den v měsíci, svědčí o diskriminačních účincích reformy služebního řádu.

Údajná diskriminace na základě věku

Podle stěžovatelů nic nenasvědčuje tomu, že by Komise varovala Radu nebo Parlament před potenciálně diskriminačními účinky článku 12 přílohy XIII nového služebního řádu, zejména s ohledem na skutečnost, že dotčená výběrová řízení byla mezi prvními, která byla uspořádána od zrušení věkových hranic. Povinností Komise jako legislativního iniciátora bylo varovat před těmito potenciálně negativními účinky. Nesplnění této povinnosti učinilo zrušení věkových hranic symbolickým gestem bez účinku a zesměšnilo instituci veřejného ochránce práv, která prosazovala zrušení. Článek 12 přílohy XIII znamená, že Komise je ochotna zaměstnávat osoby jakéhokoli věku, ale že s těmito osobami bude zacházeno pouze tak, jako by jim bylo 28 let. Délku, relevanci, úroveň a kvalitu odborné praxe nelze v žádném případě oddělit od věku.

Údajná diskriminace potenciálních kandidátů

Podle některých stěžovatelů je jejich smysl pro spravedlnost urážen účastí ve výběrových řízeních vedoucích k náboru na místa vhodná pro osoby s nižší kvalifikací. Mnoho mladých kandidátů, kteří byli ve výběrovém řízení odmítnuti, mohlo být jmenováno na místa, která byla nakonec nabídnuta. Tisíce tichých evropských občanů by se měly cítit diskriminovány, pokud by si byli vědomi příležitosti, kterou propásli. Stěžovatelé by si rádi stěžovali jejich jménem.

Údajné neposkytnutí odpovědi na korespondenci stěžovatelů

Stěžovatelé tvrdí, že mohou veřejnému ochránci práv poskytnout listinné důkazy o mnoha případech, kdy uchazeči položili Komisi otázky a buď neobdrželi vůbec žádnou odpověď, nebo neodpověděli dostatečně a pozdě.

Nábor do
platových tříd odpovídajících platovým třídám uvedeným v oznámeních o výběrových řízeních

Stěžovatelé chápou výmluvu Komise, že pouze uplatňuje právo. Stěžovatelé však zpochybňují výklad práva. Stěžovatelé nechápou, jak se Komise může dovolávat povinnosti stanovené v článku 12 přílohy XIII služebního řádu, přičemž zároveň opomíjí povinnost použít článek 31 téhož služebního řádu. Článek 31 není přílohou XIII prohlášen za neplatný, a proto se stále vztahuje na dotčené uchazeče. Článek 31 je hlavní částí nařízení, a má proto vyšší právní hodnotu než ustanovení v příloze. Článek 12 přílohy XIII uvádí správní řízení pro určitá výběrová řízení, tj. že účastníci určitých výběrových řízení jsou přijímáni určitým způsobem. Článek 31 je však základní zásadou. Služební řád označuje nové platové třídy jako „změnu jména“. Nový služební řád tedy znamená pouze změnu názvu, nikoli novou platovou třídu. Za účelem dodržení článku 31 shledávají stěžovatelé právně nemožným přijmout dotčené úspěšné uchazeče jinak než pod novým názvem platové třídy ve funkční skupině uvedené v příslušném oznámení o výběrovém řízení.

Komise má povinnost vyhnout se takovým právním rozporům, jako jsou rozpory vyplývající z článků 31 a 12 přílohy XIII služebního řádu. Komise měla buď zajistit, aby a) článek 12 přílohy XIII stanovil přímý převod platových tříd ze starého do nového systému; b) vůbec nenavrhl článek 12 přílohy XIII; c) použil článek 31; nebo podpůrně, že byl dodržen původní harmonogram dotčených výběrových řízení. V každém případě, a jak je uvedeno ve služebním řádu, by se mělo použít nejpříznivější pravidlo.

Někteří stěžovatelé navrhují, aby veřejný ochránce práv navrhl Komisi změnu služebního řádu.

Informace pro uchazeče v probíhajících výběrových řízeních

Stěžovatelé nepovažují poznámku v oznámeních o výběrových řízeních za dostatečnou. Dotčené sdělení pouze upozorňuje uchazeče na návrh na změnu služebního řádu, což je dokument o 300 stranách. Sdělení uchazeče dostatečně neinformuje o možných důsledcích změny.

ROZHODNUTÍ

1 Souvislosti

1.1 Veřejný ochránce práv připomíná, že záležitosti zaměstnanců Společenství, jichž se týkají tyto stížnosti, se řídí služebním řádem. Služební řád byl změněn dne 1. května 2004 nařízením Rady 723/04 (4), které se týkalo jak stávajících, tak nově přijatých zaměstnanců. Pokud jde o zaměstnance přijaté po 1. květnu 2004, původní pracovní podmínky, jako jsou například platy a důchody, se staly výrazně méně příznivými, zatímco práva stávajících zaměstnanců byla přinejmenším do určité míry zachována. Nerovné zacházení se stávajícími a novými zaměstnanci je tedy nedílnou součástí systému nového služebního řádu. Tato nerovnost je hlavním důvodem k obavám, které jsou základem stížností podaných veřejnému ochránci práv. Hlavní otázkou, která v této situaci vyvstává, je, zda je nerovné zacházení zakotvené v systému nového služebního řádu objektivně odůvodněno odkazem na legitimní cíl.

1.2 Veřejný ochránce práv v tomto ohledu připomíná, že pouze Soudní dvůr je oprávněn zrušit takové akty, jako je nařízení Rady 723/04, kterým byl změněn služební řád (5). Kromě toho se veřejný ochránce práv dozvěděl o probíhajících soudních řízeních před soudy Společenství, v nichž žalobci vznesli námitky protiprávnosti, zejména pokud jde o článek 12 přílohy XIII pozměněného služebního řádu, na podporu svých tvrzení týkajících se jejich pracovního řádu(6).

1.3 Vzhledem k tomu, že věc je projednávána před soudy Společenství, veřejný ochránce práv se domnívá, že by pro něj nebylo užitečné ani vhodné zkoumat případnou protiprávnost nerovného zacházení způsobeného změnami služebního řádu. Dalšími body vznesenými ve stížnostech se však budeme zabývat níže.

2 Údajně nepřiměřené zpoždění při dokončování výběrových řízení

2.1 Stížnost se týká údajného zpoždění Komise při dokončování otevřeného výběrového řízení a jeho určitých důsledků. Vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv obdržel několik podobných stížností týkajících se řady výběrových řízení, rozhodl se provést společné šetření v této věci.

2.2 Podle stěžovatelů byla dotčená výběrová řízení zahájena v roce 2002, přičemž oznámení o výběrových řízeních uváděla, že budou dokončena přibližně do jednoho roku a že platnost výsledných rezervních seznamů vyprší na konci roku 2003. Většina soutěží však trvala mnohem déle. Lze si klást otázku, zda Komise nezpozdila proces náboru osob především podle nového služebního řádu. Stěžovatelé tvrdí, že způsob, jakým Komise přistupovala k výběrovým řízením, znamenal nepřiměřené zpoždění při jejich dokončení.

2.3 Komise tvrdí, že informace v oznámeních o výběrových řízeních, že řízení bude trvat přibližně 12 měsíců, byly pouze orientační. Vzhledem k tomu, že délka otevřeného výběrového řízení do značné míry závisí na počtu uchazečů, nelze v okamžiku zveřejnění oznámení o výběrovém řízení poskytnout přesnější informace. Délka 12 měsíců odpovídá průměrné délce výběrového řízení. Téměř 19 000 uchazečů se přihlásilo do výběrových řízení COM/A/1/02, COM/A/2/02 a COM/A/3/02, která byla zveřejněna dne 25. července 2002. Lhůta pro podání přihlášek uplynula dne 27. září 2002. Předběžné testy se konaly dne 21. března 2003. Po přezkoumání výsledků těchto testů se vybraní uchazeči zúčastnili písemných testů dne 11. července 2003 pro výběrová řízení COM/A/1/02 a COM/A/2/02 a dne 12. září 2003 pro výběrová řízení COM/A/3/02. Ústní zkoušky se konaly v období od listopadu 2003 do února 2004 v případě výběrových řízení COM/A/1/02 a COM/A/2/02 a v období od ledna do začátku dubna 2004 v případě výběrových řízení COM/A/3/02. Vzhledem k poměrně vysokému počtu přihlášek se období mezi předvýběrovými testy a koncem ústních testů - mezi 11 a 13 měsíci - jeví jako naprosto přiměřené. Komise neměla v úmyslu úmyslně zpomalit proces dotčených výběrových řízení, což není možné vzhledem k potřebám vyjádřeným útvary.

2.4 Stěžovatelé ve svých připomínkách tvrdí, že období od září 2002 (lhůta pro podání žádosti) do dubna 2004 (zveřejnění rezervních seznamů) činí 20 měsíců, a nikoli 13. Komise nemůže zdůvodňovat zpoždění vysokou mírou účasti. Komise měla být schopna přesně předpovědět počet účastníků předvýběrových testů. Počet účastníků v následujících fázích výběrových řízení byl stanoven v oznámeních o výběrových řízeních, byl proto Komisi od počátku znám a byl nezávislý na „vysoké míře účasti“. Počet účastníků mohl způsobit zpoždění pouze v první fázi výběrových řízení, tj. v předvýběrových testech. Tyto testy však byly opraveny elektronicky, a oprava proto měla být rychlá bez ohledu na počet účastníků.

2.5 Veřejný ochránce práv souhlasí s analýzou stěžovatelů, že počet uchazečů, kteří by se účastnili fází následujících po předvýběrových testech, byl znám od samého počátku, a byl proto nezávislý na vysoké míře účasti. Veřejná ochránkyně práv však konstatuje, že nejdelší doba mezi jednotlivými fázemi dotčených výběrových řízení byla mezi lhůtou pro podání přihlášek a předběžnými výběrovými testy (přibližně 6 měsíců) a mezi předběžnými výběrovými testy a písemnými testy (přibližně 4 a 6 měsíců), což jsou fáze, které by mohly být ovlivněny počtem účastníků.

2.6 Veřejný ochránce práv rovněž bere na vědomí argument stěžovatelů, že Komise nemůže odůvodňovat zpoždění na základě vysoké míry účasti. V tomto ohledu se veřejná ochránkyně práv domnívá, že jsou-li orgány vystaveny zvýšené pracovní zátěži, musí skutečně učinit vše, co je v jejich silách, aby se situací zabývaly. Veřejný ochránce práv připomíná, že zásady řádné správy vyžadují, aby orgány jednaly v přiměřené lhůtě a neprodleně (7).

2.7 Veřejný ochránce práv dále konstatuje, že oznámení o výběrových řízeních pro COM/A/1/02, COM/A/2/02 a COM/A/3/02 informovala uchazeče pod nadpisem "přibližný harmonogram" v oddíle D.3, že "výběrová řízení trvají přibližně 12 měsíců v závislosti na počtu uchazečů"(8).

2.8 Dokončení dotčených výběrových řízení totiž trvalo podstatně déle než dvanáct měsíců. Veřejná ochránkyně práv však nenalezla žádné důkazy, které by naznačovaly, že Komise záměrně zdržela dotčená výběrová řízení nebo že nevyvinula patřičné úsilí, aby se vypořádala se zvýšenou pracovní zátěží. Kromě toho se veřejný ochránce práv domnívá, že znění oddílu D.3, který odkazuje na přibližný harmonogram, nevytváří u uchazečů legitimní očekávání, že by výběrová řízení měla být dokončena do dvanácti měsíců.

Veřejná ochránkyně práv se však domnívá, že pokud by si Komise uvědomila, že výběrová řízení budou trvat déle než „přibližně 12 měsíců“ uvedených v oznámeních o výběrovém řízení jako odhad pravděpodobné délky řízení, byla by řádná správa poskytnout uchazečům aktualizované informace o harmonogramu. Vzhledem k tomu, že stěžovatelé v tomto ohledu neuvedli žádné tvrzení, nebude se veřejný ochránce práv touto záležitostí dále zabývat.

2.9 S ohledem na výše uvedené neshledává veřejný ochránce práv žádný nesprávný úřední postup ze strany Komise, pokud jde o tento aspekt stížnosti.

3 Údajná netransparentnost

3.1 Podle stěžovatelů obsahovala původní oznámení o výběrovém řízení poznámku uvádějící, že úspěšní uchazeči mohou podléhat novému služebnímu řádu. Sdělení však nijak nenaznačovalo velký rozdíl v platových třídách a kariérních vyhlídkách mezi zaměstnanci přijatými před vstupem nového služebního řádu a jeho přílohy XIII v platnost a po něm. To není v souladu se zásadou přiměřeného očekávání. Kromě toho bylo sdělení nesprávné, jelikož se nový služební řád nevztahoval na dotčená výběrová řízení, která byla namísto toho upravena doložkou o výjimce obsaženou v příloze. Sdělení mělo vysvětlit, že úspěšní uchazeči nemají být přijati na základě nového služebního řádu, ale na základě zvláštního ustanovení v příloze. Uchazeči byli nejpozději informováni o velkém dopadu přechodných opatření uvedených v článku 12 přílohy XIII na ty, kteří byli přijati po 1. květnu 2004. Jedinou poskytnutou informací byl dopis úspěšným uchazečům s uvedením jejich nové platové třídy v rámci přechodných opatření. Tyto dopisy neobsahovaly žádné informace o faktickém rozdílu mezi novými platovými třídami a třídami uvedenými v oznámeních o výběrových řízeních. Stěžovatelé tvrdí, že způsob, jakým Komise přistupovala k dotčeným výběrovým řízením, znamenal nedostatečnou transparentnost v důsledku neinformování uchazečů o dopadu přechodných opatření uvedených v článku 12 přílohy XIII nového služebního řádu.

3.2 Komise tvrdí, že s ohledem na pokrok reformy služebního řádu Komise nemohla v okamžiku zveřejnění dotčených oznámení o výběrových řízeních učinit nic jiného než poskytnout informace obsažené ve sdělení. Komise zdůrazňuje, že Rada přijala změny služebního řádu dne 22. března 2004 a že článek 12 přílohy XIII služebního řádu je jedním z článků, které byly v Radě projednávány až do konce tohoto procesu. Útvary pro přijímání zaměstnanců neměly jinou možnost než vyčkat konečného přijetí nového služebního řádu, což by bylo z právního hlediska směrodatné. Během tohoto období tedy nebylo možné předjímat dopad přechodných pravidel a poskytnout úspěšným uchazečům přesné informace. Všem úspěšným uchazečům výběrových řízení, u nichž byly rezervní seznamy platné do 31. prosince 2003 a u nichž Komise prodloužila lhůtu, včetně KOM/A/9/01, byl zaslán osobní dopis s upozorněním, že navrhovaná změna služebního řádu přinese nový systém služebního postupu, který změní podmínky a úroveň náboru v rámci orgánů. V dopise byli uchazeči rovněž informováni o internetových stránkách, na nichž je možné nahlédnout do návrhu Komise, a bylo v něm uvedeno, že článek 11 přílohy XIII obsahuje tabulku uvádějící soulad mezi starou strukturou služebního postupu a platovými třídami po vstupu změny služebního řádu v platnost.

3.3 Stěžovatelé ve svých připomínkách tvrdí, že původní návrh byl znám během diskusí v Radě a Parlamentu mnohem dříve než 22. března 2004, zejména proto, že Komise je orgánem, který má legislativní iniciativu. I kdyby výsledek návrhů nebyl jednoznačný, mohla Komise kandidátům naznačit možné důsledky návrhů. Pouhé poskytnutí informací v oznámeních o výběrových řízeních o tom, že úspěšným uchazečům může být nabídnuto pracovní místo na základě nového služebního řádu, bylo nedostatečné, neboť tyto informace nebyly dostatečně konkrétní. Je třeba rovněž poznamenat, že některá oznámení o výběrových řízeních zveřejněná v letech 2001 a 2002 neobsahovala vůbec žádný odkaz na navrhovanou novou strukturu klasifikace.

3.4 Veřejný ochránce práv nejprve konstatuje, že výběrové řízení COM/A/9/01 bylo zveřejněno dne 28. srpna 2001, tedy dlouho předtím, než Komise předložila návrh nařízení, kterým se mění služební řád (9), ze dne 24. dubna 2002. Veřejná ochránkyně práv proto považuje za rozumnou skutečnost, že oznámení o výběrovém řízení v dokumentu COM/A/9/01 neobsahovalo sdělení informující uchazeče o možném novém služebním řádu.

3.5 Veřejný ochránce práv připomíná, že výběrová řízení COM/A/1/02, COM/A/2/02 a COM/A/3/02 byla zveřejněna dne 25. července 2002, tj. poté, co Komise předložila návrh nařízení, kterým se mění služební řád. Pokud jde o argument stěžovatelů, že sdělení v těchto oznámeních o výběrových řízeních neobsahovalo dostatečně jasné informace o nadcházející změně zařazení, veřejný ochránce práv konstatuje, že v té době návrh Komise v článku 11 přílohy XIII pouze stanovil, že „korespondence mezi zveřejněnou platovou třídou a platovou třídou náboru se stanoví vzájemnou dohodou mezi orgány po konzultaci s Výborem pro služební řád“. Pokud jde dále o argument stěžovatelů, že ve sdělení chyběly informace o změně „vyhlídek na kariéru“, veřejný ochránce práv se nedomnívá, že stěžovatelé vysvětlili, jaký druh informací týkajících se kariérních vyhlídek měl být podle jejich názoru poskytnut. Veřejná ochránkyně práv je toho názoru, že tyto vyhlídky závisejí na řadě aspektů, a nikoli pouze na platové třídě. S ohledem na výše uvedené považuje veřejný ochránce práv za přiměřené vysvětlení Komise, že v době zveřejnění dotčených oznámení o výběrovém řízení nebylo možné poskytnout více informací, než bylo ve skutečnosti obsaženo ve sdělení.

3.6 Pokud jde o tvrzení stěžovatelů, že sdělení bylo nesprávné, protože nový služební řád se ve skutečnosti nevztahoval na dotčená výběrová řízení, která byla místo toho upravena doložkou o výjimce v příloze, veřejný ochránce práv považuje přílohy za součást služebního řádu.

3.7 Zbývá tedy zabývat se argumenty stěžovatelů, že kandidáti nebyli ani později informováni o velkém dopadu přechodných opatření uvedených v článku 12 přílohy XIII nového služebního řádu a že i kdyby výsledek návrhů nebyl konečný, Komise mohla kandidátům naznačit jejich možné důsledky.

3.8 Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že stěžovatelé zřejmě nezpochybňují, že jim byl zaslán dopis, na který odkazuje Komise a který je informuje o navrhované změně služebního řádu. Rovněž se nezdá, že by stěžovatelé tvrdili, že tento dopis byl zaslán pozdě. Zdá se tedy, že hlavní obavy stěžovatelů spočívají v tom, že o dopadu a důsledcích nového služebního řádu nebyli uchazeči informováni.

3.9 Veřejný ochránce práv souhlasí se stěžovateli, že nový služební řád měl skutečně významný dopad na kariérní vyhlídky a služební podmínky. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že Komisi příslušelo upozornit osoby, které by mohly být změnami této skutečnosti dotčeny, a poskytnout v této věci co nejjasnější informace. Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že se zdá, že dopis Komise uchazečům vysvětlil, že navrhovaná změna služebního řádu by přinesla nový systém služebního postupu, který by změnil podmínky a úroveň náboru. Dopis výslovně odkazoval na (tehdejší) článek 11 přílohy XIII navrhovaného služebního řádu a uváděl internetovou adresu, na níž lze tento článek konzultovat. V dopise bylo vysvětleno, že článek 11 přílohy XIII obsahuje „srovnávací tabulku mezi kariérami v rámci stávajících výběrových řízení a platovými třídami pro přijímání zaměstnanců po vstupu pozměněného služebního řádu v platnost“(10).

3.10 Veřejný ochránce práv konstatuje, že nahlédnutím do přílohy XIII by se uchazeči nejen dozvěděli o navrhovaných platových třídách, do nichž by byli přijati po vstupu nového služebního řádu v platnost, ale také by nalezli informace o navrhovaných nových platových třídách pro osoby, které již pracují jako úředníci v orgánech, jakož i tabulky uvádějící navrhovaný základní měsíční plat pro navrhované nové platové třídy.

3.11 Veřejný ochránce práv dále připomíná, že konečné znění přílohy XIII nového služebního řádu se liší od pozměněného návrhu Komise ze dne 18. listopadu 2003, stejně jako pozměněný návrh Komise ze dne 18. listopadu 2003 se liší od původního návrhu Komise ze dne 24. dubna 2002. Veřejný ochránce práv se dále domnívá, že to, co stěžovatelé označují jako „důsledky“ návrhů nového služebního řádu, nelze považovat za pouhou změnu základního platu.

3.12 S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv domnívá, že uchazečům byly poskytnuty dostatečné informace, které jim umožnily nahlédnout do příslušných zdrojů informací, aby mohli posoudit možné důsledky návrhů nového služebního řádu, které byly projednávány v rámci legislativního postupu, pro sebe. Veřejná ochránkyně práv dále považuje za přiměřené rozhodnutí Komise neposkytnout podrobnější informace o pravděpodobných důsledcích pro nové zaměstnance vzhledem k tomu, že konečná verze nových ustanovení nemohla být známa až do dokončení legislativního postupu. Veřejný ochránce práv proto neshledává žádný nesprávný úřední postup Komise, pokud jde o tento aspekt stížnosti.

4 Údajné nedostatečné povědomí v rámci vlastních útvarů Komise

4.1 Stěžovatelé tvrdí, že způsob, jakým Komise přistupovala k dotčeným výběrovým řízením, vedl k nedostatečné informovanosti vlastních útvarů Komise o dopadu přechodných opatření.

4.2 Komise se domnívá, že svým zaměstnancům poskytla úplné informace. Proces reformy služebního řádu byl předmětem průběžné informační operace zaměřené na všechny zaměstnance orgánu. Informace byly poskytnuty na intra- a internetové stránce a v průběhu dotčeného období bylo zaměstnancům distribuováno mnoho publikací. Zvláštní důraz byl kladen na síť vedoucích lidských zdrojů pro generální ředitelství a útvary.

4.3 Stěžovatelé tvrdí, že skutečnost, že útvary Komise věděly o tom, že nový služební řád vstoupí v platnost, není totéž jako skutečnost, že si byly vědomy důsledků článku 12 přílohy XIII. Internetové stránky, na které Komise odkazuje, nadále odkazovaly na starý systém třídění i po 1. květnu 2004. Stěžovatelé tvrdí, že mohou poskytnout důkazy o mnoha případech, kdy byly uchazečům poskytnuty zavádějící informace o platných pravidlech. Takové případy představují nezvratný důkaz nedostatečné informovanosti dokonce i v rámci Komise.

4.4 Veřejný ochránce práv souhlasí se stěžovateli, že povědomí o skutečnosti, že nový služební řád měl vstoupit v platnost, není totéž jako povědomí o podrobných důsledcích nového služebního řádu. Veřejná ochránkyně práv se však domnívá, že důkazy předložené Komisí prokazují, že vynaložila skutečné a přiměřené úsilí, aby zaměstnance upozornila na význam změn služebního řádu a informovala je o podstatě těchto změn, neboť konečné znění nových ustanovení mohlo být známo až po dokončení legislativního postupu. Veřejný ochránce práv si je na základě zkušeností členů svých útvarů vědom toho, že ne všechny informace na intranetu Komise (jejichž části jsou přístupné všem zaměstnancům EU) byly okamžitě aktualizovány dne 1. května 2004. Tato skutečnost však nemění jeho celkové zjištění o neexistenci nesprávného úředního postupu ze strany Komise, pokud jde o tento aspekt stížnosti.

5 Údajné dezinformace o úspěšných kandidátech

5.1 Podle stěžovatelů měli někteří interní uchazeči své přihlášky před 1. květnem 2004 uspěchané. Jiní obdrželi rozdílné informace o tom, že do 1. května 2004 nebudou ze seznamů úspěšných kandidátů jmenováni žádní kandidáti; že před 1. květnem 2004 bylo možné přijmout pouze určité typy interních uchazečů; nebo že před 1. květnem 2004 mohli být přijati pouze externí uchazeči. Stěžovatelé tvrdí, že způsob, jakým Komise nakládala s výběrovými řízeními, představoval pro úspěšné uchazeče mylnou informaci o tom, zda je jmenování před 1. květnem 2004 možné.

5.2 Komise tvrdí, že úkolem osob odpovědných za přijímání úředníků a dočasných zaměstnanců je co nejrychleji a nejúčinněji uspokojovat potřeby orgánu v oblasti lidských zdrojů s cílem zajistit kontinuitu služeb v souladu s rozpočtovými zdroji a v mezích stanovených v plánu pracovních míst. Komise uvádí číselné údaje, o nichž se domnívá, že prokazují, že v dotčeném období rozhodně nezpomalila přijímání zaměstnanců. Komise rovněž poskytuje statistické údaje o používání příslušných rezervních seznamů a tvrdí, že tyto statistické údaje vykazují mírný přebytek při přijímání zaměstnanců před vstupem nového služebního řádu v platnost, přičemž mnoho přijatých osob není interními uchazeči. Podle Komise to vyvrací argument, že náborové oddělení poskytlo informace o tom, že před 1. květnem 2004 mohli být přijati pouze interní uchazeči.

5.3 Stěžovatelé ve svých připomínkách tvrdí, že Komise poskytuje pouze informace o tom, kolik zaměstnanců bylo přijato před květnem 2004, ale že neupřesňuje, kolik přijatých osob uspělo ve vytýkaných výběrových řízeních.

5.4 Veřejný ochránce práv bere na vědomí, že Komise poskytla statistické údaje, z nichž vyplývá, že k náboru došlo z rezervních seznamů každého z výběrových řízení, která byla předmětem stížnosti před 1. květnem 2004 i po něm (s výjimkou rezervního seznamu COM/A/3/02, který byl zveřejněn dne 18. května 2004). Přestože Komise nepředložila žádné číselné údaje, které by uváděly podíl interních uchazečů přijatých z těchto výběrových řízení, tj. osob, které již v orgánech pracují, veřejný ochránce práv neobdržel žádné důkazy, které by naznačovaly, že interní uchazeči ze stěžovaných výběrových řízení byli přijati buď až před 1. květnem 2004, nebo až po tomto datu.

5.5 Veřejný ochránce práv si je vědom toho, že výše uvedené skutečnosti nepředstavují přesvědčivé důkazy, pokud jde o informace, které Komise mohla poskytnout uchazečům o možnostech přijetí do zaměstnání před 1. květnem 2004 nebo po tomto datu. Jelikož však neexistují žádné konkrétní důkazy o tom, že Komise nesprávně informovala úspěšné uchazeče, veřejná ochránkyně práv se domnívá, že v souvislosti s tímto aspektem stížnosti nedošlo ze strany Komise k nesprávnému úřednímu postupu.

5.6 Veřejný ochránce práv bere na vědomí, že stěžovatelé ve svých připomínkách žádají veřejného ochránce práv, aby analyzoval nábor některých osob, které již v institucích pracují, k němuž došlo před 1. květnem 2004 na základě "naléhavých postupů", aby zjistil, zda byly přijímacím oddělením nebo konkrétním uchazečům poskytnuty privilegované informace. Podle stěžovatelů existují e-maily a zápisy ze schůzek, z nichž údajně vyplývá, že některé kategorie uchazečů bylo možné přijmout před 1. květnem 2004, jiné nikoli.

5.7 Veřejnému ochránci práv není jasné, na jaký druh "privilegovaných informací" chtějí stěžovatelé upozornit nebo jaké obvinění z nesprávného úředního postupu by chtěli v tomto ohledu předložit. Stěžovatelé by však mohli zvážit předložení nové stížnosti veřejnému ochránci práv, přičemž by měli jasně vysvětlit, co považují za nesprávný úřední postup, a předložit důkazy na podporu svého tvrzení.

6 Údajná nerovnost v zacházení a diskriminace na základě věku

6.1 Stěžovatelé tvrdí, že vzhledem k tomu, že všechna výběrová řízení zveřejněná dne 25. července 2002 (COM/A/1/02, COM/A/2/02 a COM/A/3/02) byla ukončena k různým datům, měli uchazeči z některých výběrových řízení větší možnost být přijati podle starého služebního řádu a poté převedeni do nového služebního řádu ve výrazně vyšších platových třídách než uchazeči přijatí podle nového služebního řádu. To rovněž znamenalo, že někteří uchazeči, kteří uspěli ve výběrovém řízení A8, byli přijati před 1. květnem 2004 na vyšší úrovni než úspěšní uchazeči ve výběrovém řízení A6/A7 přijatém po 1. květnu 2004. Zpoždění při dokončování výběrových řízení a v důsledku toho uplatňování přechodných opatření rovněž vyvolává otázky diskriminace na základě věku. Většina dotčených výběrových řízení byla první, která byla zveřejněna po zrušení věkových hranic. Přilákaly tedy velký počet starších a zkušenějších uchazečů, pro něž byly původní platové třídy, jak byly zveřejněny v oznámeních o výběrových řízeních, vhodné. Platové třídy nižšího stupně nabízené po vstupu nového služebního řádu v platnost nejsou pro tyto uchazeče vhodné a vedou k nenapravitelně poškozeným kariérním vyhlídkám. Stěžovatelé tvrdí, že způsob, jakým Komise přistupovala k dotčeným výběrovým řízením, znamenal nerovné zacházení s úspěšnými uchazeči zaměstnanými před 1. květnem 2004 a po něm, včetně diskriminace na základě věku.

6.2 Komise tvrdí, že od 1. května 2004 neměla jinou možnost než použít nový platný služební řád, včetně služebního řádu týkajícího se platové třídy pro přijímání zaměstnanců. I když je pravda, že úspěšní uchazeči ze stejného výběrového řízení byli přijati za různých podmínek v závislosti na tom, zda ke jmenování došlo před 1. květnem 2004, nebo po něm, nic to nemění na tom, že to, co stěžovatelé považují za nerovné zacházení, je ve skutečnosti pouze výsledkem dvou odlišných právních a objektivních souvislostí. Rozdílné podmínky se navíc neomezují na platovou třídu, ale týkají se mnoha aspektů, na které se vztahuje služební řád. Kromě toho uchazeč, který uspěje v otevřeném výběrovém řízení a je zapsán na rezervní seznam, nemá právo být přijat.

Pokud jde o tvrzení o diskriminaci na základě věku, Komise tvrdí, že je založeno na nesprávné hypotéze, podle které byl v rámci starého systému nábor do vyšší platové třídy určen starším úspěšným uchazečům. Ve skutečnosti ve starém systému nebyl věk při rozhodování o zařazení do vyšší platové třídy zohledněn. Pokud jde o délku odborné praxe, která jen velmi nepřímo souvisí s věkem, jednalo se pouze o jedno z pěti kumulativních kritérií zohledněných pro zařazení do vyšší platové třídy.

6.3 Stěžovatelé ve svých obecných připomínkách ke stanovisku Komise a ve svých připomínkách týkajících se tohoto konkrétního tvrzení tvrdí, že Komise jedná, jako by její mandát spočíval pouze v uplatňování stávajícího služebního řádu a jako by se jednalo o jiný orgán, než který změnil služební řád. Stěžovatelé se však domnívají, že Komise má morální povinnost nenavrhovat diskriminační právní předpisy. Je odpovědností Komise zajistit, aby její návrhy nových právních předpisů předložené Radě nevedly k diskriminačnímu zacházení s uchazeči zařazenými na rezervní seznamy pro účely náboru. Tím, že ve svém stanovisku uvedla, že Rada vypracovala přechodná ustanovení, zatímco ve skutečnosti Komise navrhla Radě tatáž ustanovení, se Komise snaží skrýt skutečnost, že se dopustila nesprávného úředního postupu.

Stěžovatelé jsou zklamáni Komisí, která vědomě předložila Radě a Parlamentu návrh s úmyslem účinně snížit hodnocení všech probíhajících výběrových řízení a která byla konkrétně v rozporu s článkem 31 nového služebního řádu. Povinností Komise jako legislativního iniciátora bylo varovat Radu a Parlament před možnými negativními dopady přechodných opatření. Nesplnění této povinnosti učinilo ze zrušení věkových hranic symbolické gesto bez účinku, čímž se zesměšnil úřad veřejného ochránce práv, který toto zrušení prosazoval. Článek 12 přílohy XIII znamená, že Komise je ochotna zaměstnávat osoby jakéhokoli věku, ale že s těmito osobami bude zacházeno pouze tak, jako by jim bylo 28 let. Délku, relevanci, úroveň a kvalitu odborné praxe nelze v žádném případě oddělit od věku.

Stěžovatelé chápou výmluvu Komise, že pouze uplatňuje právo. Zpochybňují však výklad práva. Stěžovatelé nechápou, jak se Komise může dovolávat povinnosti stanovené v článku 12 přílohy XIII služebního řádu a zároveň opomíjet povinnost použít článek 31 téhož služebního řádu. Článek 31 není přílohou XIII prohlášen za neplatný, a proto se stále vztahuje na dotčené uchazeče. Článek 31 je hlavní částí nařízení, a má proto vyšší právní hodnotu než ustanovení v příloze. Služební řád označuje nové platové třídy jako „změnu jména“. Nový služební řád tedy znamená pouze změnu názvu, nikoli novou platovou třídu. Za účelem dodržení článku 31 shledávají stěžovatelé právně nemožným přijmout dotčené úspěšné uchazeče jinak než pod novým názvem platové třídy ve funkční skupině uvedené v příslušném oznámení o výběrovém řízení.

Stěžovatelé si nyní stěžují prostřednictvím kanálů, které mají k dispozici, což bude nakonec znamenat předložení Komise soudům Společenství. Někteří stěžovatelé navrhují, aby veřejný ochránce práv navrhl Komisi změnu služebního řádu.

6.5 Veřejný ochránce práv pečlivě přezkoumal argumenty, které stěžovatelé uvedli ve svých stížnostech a připomínkách. Ačkoli veřejný ochránce práv nevylučuje obecnou možnost nesprávného úředního postupu v souvislosti s vypracováním legislativních návrhů, domnívá se, že v tomto případě tvrzení stěžovatelů o nerovném zacházení a diskriminaci na základě věku zpochybňují především zákonnost nového služebního řádu, a zejména článku 12 přílohy XIII.

6.6 Připomínajíc zjištění v části 1 výše, veřejný ochránce práv se domnívá, že nejsou odůvodněna žádná další šetření týkající se tohoto aspektu tvrzení zvažovaného v této části rozhodnutí.

6.7 Pokud jde o výklad a uplatňování nového služebního řádu ze strany Komise, není veřejnému ochránci práv známo žádné pravidlo nebo zásada, které by dávaly ustanovením v přílohách právní status nižší než ustanovením v hlavním textu služebního řádu. Veřejný ochránce práv se obecně domnívá, že článek 12 přílohy XIII obsahuje zvláštní ustanovení upravující konkrétní situaci, a proto se jeví jako rozumné, aby tato ustanovení měla přednost před obecným pravidlem, jako je článek 31. Veřejný ochránce práv by však v tomto ohledu rád připomněl, že legalita článku 12 přílohy XIII služebního řádu je předmětem soudního řízení.

6.8 Veřejný ochránce práv dále konstatuje, že přejmenování platových tříd, na které odkazují stěžovatelé, je zmíněno v článku 2 přílohy XIII, který se zřejmě vztahuje pouze na platové třídy osob, které již pracovaly jako úředníci v době, kdy dne 1. května 2004 vstoupil v platnost nový služební řád. Klasifikace osob přijatých po 1. květnu 2004 je upravena článkem 12 přílohy XIII, který neobsahuje žádný odkaz na přejmenování.

6.9 S ohledem na výše uvedené se veřejný ochránce práv domnívá, že se nezdá, že by se Komise dopustila nesprávného úředního postupu, pokud jde o tvrzení zvažované v této části rozhodnutí.

7 Údajná diskriminace potenciálních kandidátů

7.1 Stěžovatelé tvrdí, že způsob, jakým Komise přistupovala k dotčeným výběrovým řízením, znamenal diskriminaci potenciálních uchazečů, kteří byli vyloučeni z účasti ve výběrových řízeních z důvodu nedostatečné odborné praxe: tito uchazeči by byli způsobilí k účasti na základě nových platových tříd uvedených v článku 12 přílohy XIII nového služebního řádu.

7.2 Komise považuje dotčené tvrzení za obtížně pochopitelné. Komise se domnívá, že není jasné, jak by údajná újma vůči potenciálním kandidátům, kteří jsou méně kvalifikovaní než stěžovatelé, mohla nepříznivě ovlivnit stěžovatele.

7.3 Někteří stěžovatelé v podstatě tvrdí, že jejich smysl pro spravedlnost je urážen účastí ve výběrových řízeních vedoucích k náboru na místa vhodná pro méně kvalifikované osoby. Mnoho mladých kandidátů, kteří byli ve výběrovém řízení odmítnuti, mohlo být jmenováno na místa, která byla nakonec nabídnuta. Tisíce tichých evropských občanů by se měly cítit diskriminovány, pokud by si byli vědomi příležitosti, kterou propásli. Stěžovatelé by si rádi stěžovali jejich jménem.

7.4 Veřejný ochránce práv by nejprve rád zdůraznil, že na rozdíl od toho, co navrhuje Komise, nemusí být člověk osobně dotčen údajným nesprávným úředním postupem, aby si mohl v této věci stěžovat veřejnému ochránci práv.

7.5 Veřejný ochránce práv dále bere na vědomí a chápe obavy stěžovatelů ohledně spravedlnosti. Veřejný ochránce práv v této souvislosti připomíná, že nerovné zacházení se stávajícími a novými zaměstnanci je nedílnou součástí systému nového služebního řádu a že otázka, zda je tato nerovné zacházení právně odůvodněné, či nikoli, je předložena soudům Společenství.

7.6 Pokud však jde o tvrzení stěžovatelů o diskriminaci potenciálních kandidátů, veřejný ochránce práv se domnívá, že bylo rozumné, aby Komise v době přípravy a zveřejnění příslušných oznámení o výběrových řízeních uplatňovala tehdy platná pravidla, tj. "starý" služební řád, a spoléhala se na ně. Kromě toho se veřejný ochránce práv nedomnívá, že se lze dovolávat pravidel, která vstoupila v platnost dne 1. května 2004, za účelem tvrzení, že výběr způsobilých kandidátů byl diskriminační, zatímco výběr způsobilých kandidátů pro dotčená výběrová řízení musel být proveden již v letech 2001 a 2002. Veřejný ochránce práv proto neshledává žádný nesprávný úřední postup Komise, pokud jde o tento aspekt stížnosti.

8 Údajné neposkytnutí odpovědi na korespondenci stěžovatelů

8.1 Stěžovatelé tvrdí, že způsob, jakým Komise nakládala s dotčenými výběrovými řízeními, znamenal, že neodpověděla na jejich společnou a individuální korespondenci týkající se této záležitosti.

8.2 Komise tvrdí, že pokud je útvarům GŘ ADMIN známo, byly na žádosti, které jí byly předloženy, poskytnuty individuální odpovědi ve formě, ve které byly obdrženy (dopisem, e-mailem, telefonicky).

8.3 Stěžovatelé ve svých připomínkách tvrdí, že mohou veřejnému ochránci práv poskytnout listinné důkazy o mnoha případech, kdy uchazeči položili Komisi otázky a buď neobdrželi vůbec žádnou odpověď, nebo obdrželi nedostatečné a opožděné odpovědi.

8.4 Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí argument stěžovatelů, že mohou poskytnout důkazy o tom, že Komise neodpověděla. Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nejsou k dispozici žádné podrobné informace ani konkrétní důkazy, nepovažuje veřejný ochránce práv za odůvodněné odkládat své rozhodnutí za účelem dalšího šetření tohoto aspektu stížností. Stěžovatelé, kteří si to přejí, však mohou předložit nové stížnosti na to, že Komise neodpověděla, podložené příslušnými písemnými důkazy.

9 K návrhovým žádáním týkajícím se platových tříd pro přijímání zaměstnanců

9.1 Stěžovatelé tvrdí, že všichni úspěšní uchazeči ze seznamů zveřejněných před 1. květnem 2004 by měli být jmenováni do platových tříd odpovídajících platovým třídám uvedeným v původních oznámeních o výběrovém řízení a že hodnotící komisi by mělo být umožněno přihlížet ke kvalifikaci a zkušenostem, a získat tak rovnocennou úroveň jmenování a vyhlídky na kariérní rozvoj pro všechny úspěšné uchazeče bez ohledu na to, zda byli jmenováni před 1. květnem 2004 nebo po něm.

9.2 Komise tvrdí, že na základě nového služebního řádu je právně nemožné, aby orgány přijímaly úspěšné uchazeče v jakékoli jiné platové třídě, než jsou platové třídy stanovené v článku 12 přílohy XIII služebního řádu. Podle ustanovení přílohy XIII je úroveň (platová třída) náboru určena datem jmenování.

9.3 Na základě výše uvedených zjištění, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, a analýzy provedené v bodě 6.7 výše, pokud jde o výklad a uplatňování nového služebního řádu Komisí, veřejný ochránce práv neshledává žádné důvody pro další uplatnění tohoto tvrzení.

10 K nároku týkajícímu se informování uchazečů probíhajících výběrových řízení

10.1 Stěžovatelé tvrdí, že uchazeči probíhajících výběrových řízení, která byla vyhlášena za použití starého systému třídění, by měli být plně informováni o důsledcích přechodných opatření podle nového služebního řádu.

10.2 Komise tvrdí, že každé oznámení o výběrovém řízení zveřejněné od 25. července 2002 obsahuje poznámku určenou uchazečům, která je informuje o možných důsledcích návrhu na změnu služebního řádu pro úspěšné uchazeče. Tento postup se jeví jako nejvhodnější způsob informování uchazečů. U všech otevřených výběrových řízení zveřejněných před 25. červencem 2002, tj. u všech oznámení, která neobsahovala informace týkající se návrhu na změnu služebního řádu, obdrželi úspěšní uchazeči individuální dopis Komise v této věci.

10.3 Stěžovatelé nepovažují poznámku v oznámeních o výběrovém řízení za dostatečnou. Dotčené sdělení pouze upozorňuje uchazeče na návrh na změnu služebního řádu, což je dokument o 300 stranách. Sdělení uchazeče dostatečně neinformuje o možných důsledcích změny.

10.4 V souvislosti s tímto tvrzením veřejný ochránce práv připomíná svou analýzu a zjištění v části 2 výše. Veřejný ochránce práv dále konstatuje, že oznámení o výběrových řízeních zveřejněná těsně před vstupem nového služebního řádu v platnost, jako jsou EPSO/A/12/04 (11), EPSO/A/13/04, EPSO/A/14/04 a EPSO/A/15/04 (12), která byla zveřejněna ve dnech 2. a 3. března 2004 a stále probíhají, odkazují na článek 12 přílohy XIII a informují potenciální uchazeče o konkrétních platových třídách platných od 1. května 2004. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem neshledává veřejný ochránce práv žádné důvody k tomu, aby se tímto tvrzením dále zabýval.

11 K nároku týkajícímu se platnosti rezervních seznamů

11.1 V této stížnosti stěžovatel rovněž tvrdí, že platnost dotčených seznamů úspěšných kandidátů by měla být prodloužena, dokud veřejný ochránce práv nerozhodne a Komise neprovede případná doporučení.

11.2 Podle Komise je její praxí zachovat platnost rezervních seznamů tak dlouho, jak to vyžadují potřeby služby, a tak dlouho, dokud seznamy obsahují dostatečný počet úspěšných uchazečů, kteří jsou stále k dispozici. O případném prodloužení platnosti se rozhoduje každoročně. Rozhodnutí o prodloužení platnosti dotčených seznamů po 31. prosinci 2004 se v době předložení stanoviska veřejnému ochránci práv stále připravovala.

11.3 Vzhledem k výše uvedeným zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, neshledává veřejný ochránce práv žádné důvody k tomu, aby se tímto tvrzením dále zabýval.

12 Závěr

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že ze strany Komise nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

Veřejný ochránce práv však připomíná, že otázka legality nerovného zacházení, které je vlastní novému služebnímu řádu, je projednávána před soudy Společenství.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Komise.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Úř. věst. L 124/1, 27.4.2004.

(2) Nezahrnuje pracovní místa určená pro státní příslušníky 10 EUR, která nejsou pro stížnosti relevantní.

(3) Nezahrnuje pracovní místa určená pro státní příslušníky 10 EUR, která nejsou pro stížnosti relevantní.

(4) Úř. věst. L 124/1, 27.4.2004.

(5) Články 230 a 231 Smlouvy o ES.

(6) Viz např. věci T-58/05 a T-192/05.

(7) Viz např. článek 17 Evropského kodexu řádné správní praxe, který je k dispozici na internetových stránkách veřejného ochránce práv: http://www.ombudsman.europa.eu.

(8) Pokud jde o výběrové řízení COM/A/9/01, v oznámení o výběrovém řízení nebyl uveden žádný harmonogram.

(9) KOM(2002) 213 v konečném znění.

(10) Veřejný ochránce práv konstatuje, že tabulka odpovídajících platových tříd byla zřejmě vložena do přílohy XIII pozměněným návrhem Komise na nový služební řád ze dne 18. listopadu 2003, KOM(2003) 721 v konečném znění.

(11) Úř. věst. C 54 A/1, 2.3.2004.

(12) Úř. věst. C 55 A/13, 3.3.2004.