Štrasburk 22. března 2004

Vážený pane C.,

Dne 6. května 2003 jste podal stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv na Evropskou komisi. Vaše stížnost se týká rozhodnutí Komise ze dne 10. dubna 2003 uzavřít formální stížnost, kterou jste jí podal dne 5. září 2002 proti povolení býčích zápasů ze strany portugalských orgánů, na jehož konci je býk usmrcen.

Dne 24. července 2003 jsem předal stížnost předsedovi Evropské komise. Komise zaslala své stanovisko dne 9. září 2003. Předala jsem vám ji s pozvánkou k vyjádření, pokud si to přejete. Zdá se, že od vás nebyly obdrženy žádné připomínky.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Podle stěžovatele jsou skutkové okolnosti případu v souhrnu následující:

V září 2002 podal stěžovatel u Evropské komise formální stížnost na portugalské orgány. Jeho stížnost se týkala nově přijaté portugalské právní úpravy, která legalizovala španělský typ býčích zápasů, při nichž je býk zabit.

Stěžovatel vysvětlil, že poté, co podal stížnost Komisi, obdržel sdělení generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele ze dne 10. dubna 2003, které přiložil ke své stížnosti veřejnému ochránci práv. V dopise byl stěžovatel informován, že Komise hodlá případ uzavřít z toho důvodu, že neexistuje dostatečný právní základ pro vedení řízení o nesplnění povinnosti proti portugalským orgánům. Domníval se, že odpověď Komise je nedostatečná, neboť odkazuje pouze na protokol ke Smlouvě o ES, ale nezabývá se možným uplatňováním stávajících pravidel ES. Právní základ pro tvrzení stěžovatele se nacházel v ustanoveních směrnice 93/119/ES, která byla podle názoru stěžovatele ignorována.

Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv stěžovatel v souhrnu tvrdil, že rozhodnutí Komise uzavřít jeho stížnost řádně nezohlednilo stávající pravidla Společenství, zejména směrnici 93/119/ES o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování.

S ohledem na informace předložené ve stížnosti veřejný ochránce práv poznamenal, že dopis útvarů Komise stěžovateli ze dne 10. dubna 2003, v němž byl oznámen záměr orgánu případ uzavřít, mu nenabídl žádnou příležitost předložit své připomínky. Veřejná ochránkyně práv proto požádala Komisi, aby se k této záležitosti rovněž vyjádřila.

Šetření

Stanovisko Evropské komise

Komise ve svém stanovisku připomněla skutkové okolnosti případu a popsala, jak její útvary stížnost vyřídily. Konstatovala, že po obdržení dopisu stěžovatele zaslalo generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele stěžovateli dne 1. října 2002 potvrzení o přijetí. Dne 10. října 2002 informoval generální sekretariát Komise stěžovatele o referenčním čísle přiděleném jeho stížnosti. Odpovědné útvary následně provedly důkladné posouzení tvrzených skutečností případu.

Pokud jde o postoj Komise k právnímu statusu býčích zápasů, orgán poznamenal, že jeho útvary obdržely a nadále dostávají mnoho podání od organizací pro dobré životní podmínky zvířat a dotčených občanů, kteří zpochybňují slučitelnost býčích zápasů - což je legální ve Španělsku, Portugalsku a částech jižní Francie - s právem Společenství.

Komise odkázala na protokol ke Smlouvě o ES o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat, který vyžaduje, aby Společenství a jeho členské státy plně zohledňovaly požadavky na dobré životní podmínky zvířat a zároveň respektovaly předpisy a zvyklosti členských států týkající se kulturních tradic. Orgán vysvětlil, že býčí zápasy jsou kulturní tradicí a součástí regionálního dědictví řady členských států, které tuto praxi umožňují.

Komise uznala, že kromě výše uvedeného protokolu existují další pravidla Společenství týkající se aspektů dobrých životních podmínek zvířat při býčích zápasech, zejména směrnice Rady 93/l19/ES o ochraně zvířat při usmrcování a porážení. Směrnice se však nevztahuje na zvířata usmrcená při kulturních nebo sportovních akcích.

Pokud jde o vyřizování stížnosti podané stěžovatelem, Komise vysvětlila, že po jejím důkladném posouzení její právní služba vyjádřila silné pochybnosti o tom, zda se protokol vůbec vztahuje na býčí zápasy, protože jako podívaná nebo zábava nespadá do oblasti působnosti politik uvedených v protokolu. Komise dále uvedla, že směrnice Rady 93/119/ES se nevztahuje na zvířata usmrcená při kulturních nebo sportovních akcích, takže usmrcení býka při legálně pořádaných býčích zápasech na portugalském území by toto ustanovení neporušilo.

Útvary Komise měly za to, že tvrzení stěžovatele, a sice že praxe býčích zápasů španělského typu v části portugalského území není slučitelná s ustanoveními práva Společenství, nejsou dostatečně opodstatněná pro zahájení řízení o nesplnění povinnosti podle článku 226 Smlouvy o ES. Útvary Komise proto dospěly k závěru, že Komisi má být navrženo doporučení uzavřít spis.

Stanovisko útvarů Komise k této záležitosti bylo shrnuto v dopise stěžovateli ze dne 10. dubna 2003. Stěžovatel na tento dopis nereagoval.

Komise však vyjádřila politování nad tím, že dopis jejích útvarů ze dne 10. dubna 2003 z důvodu opomenutí výslovně nevyzval stěžovatele, aby předložil své připomínky, bude-li si to přát. Vzhledem k tomu, že stížnost nebyla v době, kdy veřejný ochránce práv požádal o stanovisko k případu, ještě uzavřena, zaslaly útvary Komise stěžovateli dne 4. srpna 2003 nový dopis, v němž ho vyzvaly, aby předložil jakékoli další připomínky, které si přeje učinit.

Připomínky stěžovatele

Veřejný ochránce práv neobdržel od stěžovatele žádné připomínky.

ROZHODNUTÍ

1 Hodnocení tvrzení stěžovatele ze strany Komise

1.1 Stěžovatel tvrdí, že rozhodnutí Komise uzavřít jeho stížnost řádně nezohlednilo stávající pravidla Společenství, zejména směrnici 93/119/ES o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování.

1.2 Komise tvrdí, že po obdržení stížnosti provedly její příslušné útvary důkladné přezkoumání, na jehož základě dospěla k závěru, že tvrzení stěžovatele, že provozování býčích zápasů španělského typu v části portugalského území je neslučitelné s ustanoveními práva Společenství, není dostatečně opodstatněné pro zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti portugalským orgánům podle článku 226 Smlouvy o ES.

Instituce vyjadřuje silné pochybnosti o tom, zda se protokol vůbec vztahuje na býčí zápasy, protože jako podívaná nebo zábava nespadá do oblasti působnosti politik uvedených v protokolu. Komise dále konstatuje, že směrnice Rady 93/119/ES se nevztahuje na zvířata usmrcená při kulturních nebo sportovních akcích, takže usmrcení býka při legálně pořádaných býčích zápasech na portugalském území by toto ustanovení neporušilo.

1.3 Veřejný ochránce práv konstatuje, že řada ustanovení ES týkajících se dobrých životních podmínek zvířat může mít dopad na zákonnost býčích zápasů, zejména protokol č. 33 ke Smlouvě o ES o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat a směrnice Rady 93/119/ES (1) o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování. Oba právní nástroje však obsahují zvláštní ustanovení, která se týkají býčích zápasů.

Protokol ke Smlouvě o ES o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat uznává potřebu

„[z]ohledňuje právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států týkající se zejména náboženských obřadů, kulturních tradic a regionálního dědictví.“

V případě směrnice 93/119/ES její čl. 1 odst. 2 výslovně vylučuje její použití na situace, kdy jsou zvířata usmrcována při kulturních nebo sportovních akcích.

1.4 Z informací předložených v průběhu šetření vyplývá, že Komise podrobně odkázala na výše uvedená ustanovení, aby odůvodnila svůj postoj, a to nejen ve svém stanovisku veřejnému ochránci práv, ale také ve svém dopise stěžovateli ze dne 10. dubna 2003, v němž oznámila záměr svých útvarů případ uzavřít.

S ohledem na výše uvedená ustanovení se veřejný ochránce práv domnívá, že rozhodnutí Komise nepokračovat v řízení o nesplnění povinnosti proti portugalským orgánům, a tudíž uzavřít formální stížnost předloženou stěžovatelem, se jeví jako přiměřené.

Veřejný ochránce práv proto dospěl k závěru, že Komise jednala v mezích svých zákonných pravomocí, když se rozhodla nepokračovat v řízení o nesplnění povinnosti proti portugalským orgánům, a že stěžovateli poskytla přiměřené odůvodnění svého rozhodnutí. Veřejný ochránce práv proto neshledává žádné důkazy o nesprávném úředním postupu v souvislosti s tímto aspektem případu.

2. Neposkytnutí možnosti stěžovateli předložit připomínky ze strany Komise

2.1 Veřejný ochránce práv požádal Komisi, aby se vyjádřila ke skutečnosti, že dopis útvarů Komise stěžovateli ze dne 10. dubna 2003, který oznamoval záměr orgánu případ uzavřít, mu nenabídl žádnou příležitost předložit své připomínky.

2.2 Komise lituje, že její útvary nevyzvaly stěžovatele, aby předložil své připomínky v dopise ze dne 10. dubna 2003. Uvedl, že takové selhání bylo pouze důsledkem opomenutí. Orgán dodal, že jeho útvary zaslaly stěžovateli dne 4. srpna 2003 nový dopis, v němž jej vyzvaly k předložení případných dalších připomínek.

2.3 Veřejný ochránce práv připomíná, že sdělení Komise Evropskému parlamentu a evropskému veřejnému ochránci práv o vztazích se stěžovatelem v souvislosti s porušením práva Společenství (2) stanoví, že pokud má Komise v úmyslu navrhnout, aby v souvislosti se stížností nebyla přijata žádná další opatření, uvědomí o tom stěžovatele předem dopisem, v němž uvede důvody, na jejichž základě navrhuje, aby byl případ uzavřen, a vyzve stěžovatele, aby ve lhůtě čtyř týdnů předložil jakékoli připomínky.

Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že Komise uznala, že nevyzvala stěžovatele, aby v tomto případě předložil připomínky, a omluvila se za to. Poté se snažila situaci napravit tím, že stěžovateli poskytla možnost předložit své připomínky, pokud si to přál. Veřejný ochránce práv proto nepovažuje za nutné provádět další šetření týkající se tohoto aspektu případu.

3. Závěr

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Komise.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování Úřední věstník L 340 , 31/12/1993, s. 21–34.

(2) sdělení Komise Evropskému parlamentu a evropskému veřejnému ochránci práv o vztazích se stěžovatelem v případě porušení práva Společenství (KOM/2002/0141 v konečném znění); Úř. věst. C 244 ,, 10.10.2002, s. 5.