Štrasburk, 8. října 2003

Vážený pane,

Dne 2. března 2003 jste jménem „Cooperativa sociale centro giovanile di riferimento“ podal u evropského veřejného ochránce práv stížnost na Evropskou komisi. Stížnost se týkala rozhodnutí Komise ze dne 21. července 2001 o pozastavení financování z Evropského sociálního fondu (ESF).

Dne 27. března 2003 jsem předal stížnost předsedovi Komise. Komise zaslala své stanovisko dne 25. června 2003 a já jsem Vám jej předal s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 30. července 2003.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

„Cooperativa sociale centro giovanile di riferimento“ (dále jen „družstvo“), zastoupené stěžovatelem, obdrželo v rámci ESF finanční prostředky na organizaci odborného vzdělávání (P.O. 906024I1).

Na základě informací poskytnutých stěžovatelem se zdá, že Komise rozhodnutím ze dne 21. července 2001 pozastavila původně poskytnuté financování. Komise zjevně založila své rozhodnutí na sdělení italského ministerstva práce a sociálního zabezpečení, podle kterého došlo k určitým nesrovnalostem při provádění projektu družstvem.

Činnost družstva byla předmětem řízení v Itálii, u soudu (Procura) v Neapoli a u účetního dvora regionu Kampánie. Obě řízení byla zamítnuta, protože nebyly zjištěny žádné nesrovnalosti, pokud jde o provádění projektu příjemcem.

V letech 1999 až 2000 zahájilo družstvo další soudní řízení u krajského správního soudu v Laziu (T.A.R. Lazio) proti ministerstvu práce a sociálního zabezpečení (které se mezitím stalo ministerstvem sociální péče). Některá z těchto řízení stále probíhají.

Dopisem ze dne 21. září 2001 stěžovatel, právní zástupce družstva, informoval Komisi o výsledku řízení před Neapolským soudem a Účetním dvorem a požádal orgán, aby přehodnotil své stanovisko. Podle stěžovatele orgán neodpověděl.

Stěžovatel ve své stížnosti veřejnému ochránci práv tvrdil, že by Komise měla přehodnotit své rozhodnutí na základě informací, které poskytl ve svém dopise ze dne 21. září 2001, a poskytnout financování tak, jak bylo původně plánováno.

Šetření

Stanovisko Evropské komise

Ve svém stanovisku ke stížnosti Komise poukázala na to, že to, co stěžovatel označil jako "rozhodnutí" o pozastavení financování, byla pouze první fáze řízení podle článku 24 nařízení 2082/93/EHS (1). Článek 24 nařízení umožňuje Komisi snížit, pozastavit nebo zrušit pomoc původně přidělenou v rámci finančních prostředků Společenství v případě nesrovnalostí nebo významných změn ovlivňujících povahu nebo podmínky provádění operace nebo opatření, pro něž Komise nepožádala o schválení.

Dne 28. června 2000 zaslalo italské ministerstvo Komisi dopis, v němž ji informovalo, že činnost družstva v souvislosti s dotčeným projektem je předmětem soudního řízení před italským magistrature. Italské ministerstvo se dále domnívalo, že většina výdajů předložených družstvem nemohla být financována z ESF. V této souvislosti Komise dopisem ze dne 23. července 2001 zaslaným stálému zastoupení Itálie a ministerstvu práce a sociálního zabezpečení oznámila svůj záměr zahájit řízení o pozastavení grantu podle článku 24 nařízení 2082/93/EHS. Komise, která má povinnost zajistit účinnou kontrolu provádění pomoci z fondů Společenství, měla za to, že zahájení řízení o pozastavení financování je odůvodněné na základě informací, které obdržela od italských orgánů. Komise ve svém dopise odůvodnila své rozhodnutí a vyzvala italské orgány, aby příjemce o této skutečnosti informovaly. Italské orgány i příjemce dostali možnost vyjádřit se k dopisu Komise do dvou měsíců ode dne jeho odeslání. Stěžovatel odpověděl dne 21. září 2001. Informoval Komisi o výsledku řízení před Neapolským soudem a Účetním dvorem a požádal tento orgán, aby přehodnotil své stanovisko. Na základě informací, které měla k dispozici, a na základě dosud probíhajících soudních řízení před italskými soudy Komise trvala na svém stanovisku.

Po provedení auditu rozvahy se však ukázalo, že výše výdajů předložených auditory družstva byla nižší než zálohy, které již útvary Komise vyplatily. Komise měla za to, že pozastavení plateb již proto není nutné. Dopisem ze dne 5. července 2002 oznámila italskému stálému zastoupení a ministerstvu práce a sociálního zabezpečení, že řízení o pozastavení bylo přerušeno. Orgán neměl povinnost oznámit toto rozhodnutí třetím osobám, neboť jeho partnerem byly italské vnitrostátní orgány.

Komise nakonec uvedla, že jednala v souladu s příslušnými právními předpisy a že tvrzení stěžovatele, že jeho rozhodnutí ze dne 21. července 2001 o pozastavení financování poskytnutého Evropským sociálním fondem (ESF) by mělo být zrušeno, nelze přijmout, protože v této věci nebylo přijato žádné „rozhodnutí“.

Připomínky stěžovatele

Ve svých připomínkách ke stanovisku Komise stěžovatel zdůraznil, že družstvo bylo v podstatě vyloučeno z celého řízení, které probíhalo mezi Komisí a italskými orgány. Uvedl rovněž, že družstvo nebylo informováno o závěrech Komise sdělených italským orgánům dne 5. července 2002.

Stěžovatel dále poznamenal, že řízení, která dosud probíhala před italskými soudy, se netýkala činnosti družstva, ale údajných nesrovnalostí na straně ministerstva práce a sociálního zabezpečení v souvislosti s financováním.

ROZHODNUTÍ

1 Úvodní poznámky

1.1 Aby se předešlo nedorozumění, je důležité připomenout, že Smlouva o ES zmocňuje evropského veřejného ochránce práv zkoumat možné případy nesprávného úředního postupu pouze při činnosti orgánů a institucí Společenství. Statut evropského veřejného ochránce práv výslovně stanoví, že stížnost veřejnému ochránci práv nelze podat na žádný jiný orgán nebo osobu.

1.2 Na základě výše uvedených ustanovení byla proto šetření veřejné ochránkyně práv týkající se stížnosti zaměřena na přezkoumání, zda nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v činnosti Evropské komise. Jednání italských vnitrostátních orgánů přesahuje mandát veřejného ochránce práv.

2 Tvrzení a tvrzení stěžovatele

2.1 Stěžovatel ve své stížnosti požadoval, aby Komise přehodnotila své rozhodnutí ze dne 21. července 2001 o pozastavení financování poskytnutého Evropským sociálním fondem (ESF) italské "Cooperativa sociale centro giovanile di riferimento".

2.2 Komise ve svém stanovisku uvedla, že tvrzení stěžovatele, že by jeho rozhodnutí ze dne 21. července 2001 o pozastavení financování z Evropského sociálního fondu (ESF) mělo být zrušeno, nemůže být přijato, protože takové rozhodnutí nebylo přijato. To, co stěžovatel nazval "rozhodnutím" o pozastavení financování, byla ve skutečnosti pouze první fáze řízení podle článku 24 nařízení 2082/93/EHS (2), která Komisi umožňuje snížit, pozastavit nebo zrušit pomoc původně přidělenou v rámci finančních prostředků Společenství v případě nesrovnalostí nebo významných změn ovlivňujících povahu nebo podmínky provádění operace nebo opatření, pro které nebylo požádáno o souhlas Komise.

Komise rovněž vysvětlila, že toto řízení zahájila na základě informací, které italské ministerstvo obdrželo v dopise zaslaném dne 28. června 2000. V tomto dopise italské orgány uvedly, že činnost družstva v souvislosti s dotčeným projektem byla předmětem soudního řízení u italského magistrátu a že většina výdajů předložených družstvem nemohla být financována z ESF. Po provedení auditu rozvahy se však ukázalo, že výše výdajů předložených auditory družstva byla nižší než zálohy, které již útvary Komise vyplatily. Komise měla za to, že pozastavení plateb již proto není nutné. Dopisem ze dne 5. července 2002 oznámila italskému stálému zastoupení a ministerstvu práce a sociálního zabezpečení, že řízení o pozastavení bylo přerušeno. Neměla však žádnou povinnost oznámit dotčené rozhodnutí třetím osobám, neboť jejími partnery byly italské vnitrostátní orgány.

2.3 S ohledem na informace, které má k dispozici, se veřejný ochránce práv domnívá, že nebylo prokázáno, že Komise překročila svou zákonnou pravomoc při rozhodování o zahájení řízení podle článku 24 nařízení 2082/93/EHS [3]. Veřejný ochránce práv konstatuje, že tento postup byl od té doby přerušen a že toto rozhodnutí bylo orgánem řádně sděleno italským orgánům, které byly jeho partnery na vnitrostátní úrovni, dne 5. července 2002.

Na tomto základě se zdá, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Komise.

3 Závěr

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá. O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Komise.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS

---

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 2082/93 ze dne 29. července 1993, kterým se mění nařízení (EHS) č. 4253/88, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a fungováním Evropské investiční banky a ostatních stávajících finančních nástrojů, Úř. věst. L 193, 31.7.1993, s. 20–33.

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 2082/93 ze dne 29. července 1993, kterým se mění nařízení (EHS) č. 4253/88, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a činností Evropské investiční banky a ostatních stávajících finančních nástrojů.

(3) Viz výše, nařízení Rady (EHS) č. 2082/93, čl. 21 odst. 5.