Souvislosti stížnosti

1.  Stěžovatelé jsou skupinou organizací občanské společnosti [1], které vyjádřily obavy ohledně Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), která poskytuje technickou a operativní pomoc při budování kapacit v oblasti ostrahy v zemích mimo EU.

2. Agentura Frontex poskytuje [2] technickou a operativní pomoc zemím mimo EU v souvislosti s evropskou integrovanou správou hranic. [3] Rovněž si vyměňuje [4] informace se zeměmi mimo EU v rámci Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR)[5].

3. V roce 2010 bylo zřízeno zpravodajské společenství Afrika-Frontex (AFIC), které poskytuje rámec pro pravidelné sdílení znalostí a zpravodajských informací o převaděčství migrantů a hrozbách pro bezpečnost hranic mezi agenturou Frontex a africkými zeměmi. Tato spolupráce zahrnuje odbornou přípravu pořádanou agenturou Frontex pro příslušníky donucovacích orgánů těchto zemí a zavedení systémů integrované správy hranic, jakož i zlepšení shromažďování, sdílení a analýzy příslušných údajů.[6] „Cíle analýzy rizik“ jsou součástí sítě AFIC. Úlohou buněk, které řídí místní analytici vyškolení agenturou Frontex, je shromažďovat a analyzovat údaje o přeshraniční trestné činnosti a podporovat orgány zapojené do správy hranic. To zahrnuje informace o nedovoleném překračování hranic, podvodech s doklady, obchodování s lidmi a jiných druzích přeshraniční trestné činnosti [7].

4. Agentura Frontex rovněž podporuje [8] rozvoj a posilování libyjské všeobecné správy pro pobřežní bezpečnost (GACS).

5. Kromě toho agentura Frontex uzavřela „pracovní ujednání“[9] s 18 zeměmi mimo EU [10]. Spolupracuje rovněž s nigerijskými orgány prostřednictvím civilní mise EU EUCAP Sahel Niger [11].

6. Dne 9. března 2022 se jeden ze stěžovatelů – Privacy International – obrátil na agenturu Frontex s dotazem, jaké postupy má agentura Frontex zavedeny k zajištění toho, aby její spolupráce se zeměmi mimo EU respektovala lidská práva a nepřispívala k porušování lidských práv. PI chtěl vědět: zda je proveden předchozí přezkum právních a jiných záruk v oblasti lidských práv v zemích, jimž agentura Frontex poskytuje podporu; jaká posouzení dopadu na náležitou péči nebo lidská práva jsou prováděna; zda jsou prováděna posouzení dopadu na ochranu údajů; a jaká opatření existují na ochranu lidských práv v přijímajících zemích. Agentura Frontex neodpověděla.

7. Stěžovatelé se v srpnu 2022 obrátili na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

8. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření obav stěžovatelů, že agentura Frontex neprovádí předchozí posouzení rizik a dopadů v oblasti lidských práv v souvislosti s technickou pomocí, kterou poskytuje třetím zemím, zejména v souvislosti s rozvojem kapacit dohledu.

Stěžovatelé se domnívali, že agentura Frontex je povinna provádět posouzení dopadu na lidské zdroje před tím, než se zapojí do jakékoli formy převodu schopností dohledu na orgány třetích zemí. Pokud agentura Frontex uvedená posouzení neprovedla, představují tato pochybení podle názoru stěžovatelů nesprávný úřední postup.

9. Veřejná ochránkyně práv požádala agenturu Frontex, aby odpověděla na obavy stěžovatelů a na šest konkrétních otázek [12]. Poté, co veřejná ochránkyně práv obdržela odpověď agentury Frontex, položila agentuře Frontex další otázky [13], na něž agentura Frontex odpověděla v červenci 2023.

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

10. Stěžovatelé se domnívají, že v souladu se Smlouvami [14] a právními předpisy upravujícími agenturu Frontex [15] má agentura Frontex povinnost provést posouzení rizik a dopadů v oblasti lidských práv před tím, než se zapojí do jakékoli formy převodu sledovacích kapacit do zemí mimo EU, zejména do zemí, které se v nedávné době potýkaly s korupcí a/nebo porušováním lidských práv.

11. Stěžovatelé uvedli příklad odborné přípravy agentury Frontex pro libyjskou všeobecnou správu pobřežní bezpečnosti. Uvedli, že agentura Frontex učí účastníky, jak zajistit důkazy pro účely trestního stíhání a zpravodajství z elektronických zařízení; „základní techniky sebeobrany, které lze použít při zadržení podezřelých osob na palubě, včetně použití síly a jejích omezení“; a techniky vymáhání práva při prohlídce podezřelých osob a jejich věcí zadržených na palubě. Mandát pro tuto činnost ukazuje, že z posouzení rizik provedeného v souvislosti s odbornou přípravou nevyplývá žádná možnost, že by odborná příprava mohla usnadnit porušování lidských práv nebo poškodit pověst EU v Libyi. Je tomu tak navzdory zprávám nevládních organizací o špatném zacházení s migranty na palubách plavidel ze strany libyjských orgánů, jakož i o porušování lidských práv migrantů v libyjských zajišťovacích zařízeních.[16] Zjišťovací mise Rady OSN pro lidská práva v Libyi potvrdila zprávy nevládních organizací.[17] Zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva migrantů již v roce 2018 uvedl, že Libye není bezpečným místem pro osoby zachráněné na moři.[18]

12. Ve své odpovědi [19] agentura Frontex uvedla, že v souladu s právními předpisy upravujícími její činnost je úředník pro otázky základních práv pověřen vydáváním posouzení veškeré pomoci agentury Frontex zemím mimo EU. To zahrnuje identifikaci výzev v oblasti základních práv a možného porušování základních práv nebo rizika takového porušování.

13. Agentura Frontex rovněž uvedla, že úředník pro otázky základních práv vypracoval postup náležité péče v oblasti spolupráce agentury Frontex se třetími zeměmi (dále jen „postup náležité péče“), který úředník pro otázky základních práv uplatňuje ve svých stanoviscích/připomínkách/posouzeních (posouzení úředníka pro otázky základních práv). Posouzení úředníka pro otázky základních práv vydaná před činnostmi agentury Frontex v oblasti spolupráce a v jejich průběhu jsou všechna založena na postupu náležité péče. Před listopadem 2022 úředník pro otázky základních práv neprovedl žádné posouzení buněk analýzy rizik [20] v afrických zemích. V listopadu 2022 však agentura Frontex požádala úředníka pro otázky základních práv, aby pro každou zřízenou buňku provedl posouzení dopadu na lidské zdroje.

14. Agentura Frontex ke své odpovědi připojila postup náležité péče, posouzení úředníka pro otázky základních práv a pět zpráv o závažných incidentech souvisejících s leteckým dohledem agentury Frontex ve střední části Středozemního moře [21].

15. Agentura Frontex ve své další odpovědi uvedla činnosti, které konzultuje s úředníkem pro otázky základních práv: pracovní ujednání; plány spolupráce založené na ujednáních; projekty technické pomoci a budování kapacit ve fázi programování a provádění; a operační plány společných operací. Kromě toho může agentura Frontex požádat úředníka pro otázky základních práv, aby poskytl posouzení pro jiné činnosti ad hoc. V současné době neexistuje žádný formální postup nebo praxe pro identifikaci těchto činností. Agentura Frontex vede pravidelný a otevřený dialog s úředníkem pro otázky základních práv, aby společně určila, kdy by tato posouzení měla být požadována. Dokumentace, která je sdílena s úředníkem pro otázky základních práv, je definována případ od případu. Agentura Frontex usiluje o zajištění transparentnosti a usnadnění práce úředníka pro otázky základních práv „v co největší míře“.

Posouzení veřejného ochránce práv

16. Veřejná ochránkyně práv již vyjádřila svůj názor na potřebu provést posouzení dopadu na lidská práva předtím, než se EU zapojí do převodů technik sledování a souvisejícího budování kapacit do zemí mimo EU. [22] Pokud agentura Frontex poskytuje podporu [23] orgánům správy hranic a migračním orgánům zemí mimo EU se špatnou pověstí v oblasti lidských práv nebo systémovým porušováním lidských práv, včetně podpory zahrnující převod kapacit v oblasti ostrahy hranic, mělo by to rovněž podléhat předchozímu samostatnému posouzení dopadu na lidská práva (HRIA). Tato posouzení dopadu na lidská práva by měla být specificky navržena s ohledem na povahu převáděných kapacit dohledu, aby bylo možné určit možné negativní dopady na lidská práva a stanovit zmírňující opatření [24].

17. Cílem posouzení dopadu na lidská práva je v první řadě určit dopad činnosti agentury Frontex na lidská práva osob potenciálně dotčených touto činností. Jinými slovy, při řádném posuzování dopadu na lidská práva by měly být dopady na lidská práva posuzovány z hlediska rizika pro lidi. To neznamená, že není rovněž důležité posuzovat rizika pro agenturu Frontex v souvislosti s nedodržováním právních předpisů [25] a rizika pro její pověst, pokud vykonává konkrétní činnosti vůči zemím mimo EU. Lidská práva by však měla představovat nejen měřítko pro měření výsledku podpory poskytované agenturou Frontex zemím mimo EU, ale také pro hodnocení této podpory z hlediska potenciálně dotčených osob.

18. Z odpovědí agentury Frontex vyplývá, že kromě svého zapojení do buněk analýzy rizik v Africe [26] předtím neprovádí samostatnou posouzení dopadu na lidské zdroje, pokud poskytuje podporu zemím mimo EU. Úředník pro otázky základních práv však posuzuje svou spolupráci se zeměmi mimo EU.

19. Otázkou nyní je, zda posouzení úředníka pro otázky základních práv týkající se spolupráce agentury Frontex se zeměmi mimo EU používají v podstatě stejnou metodiku jako posouzení dopadu na lidské zdroje. Pokud ano, lze je považovat za přijatelnou alternativu k samostatnému posouzení dopadu na lidské zdroje. Postup náležité péče v oblasti základních práv týkající se spolupráce agentury Frontex se třetími zeměmi (dále jen „postup náležité péče“), který je stanoven v interním dokumentu agentury Frontex [27], doporučuje posouzení s metodikou, která je velmi srovnatelná se základními prvky posouzení dopadu na lidská práva [28].

20. V souladu s postupem náležité péče poskytují všechna posouzení činnosti agentury Frontex v zemích mimo EU provedená úředníkem pro otázky základních práv, která zkoumal vyšetřovací tým veřejného ochránce práv, odborný přehled o otázkách lidských práv v zemi mimo EU, s níž má agentura Frontex v úmyslu spolupracovat, a o jejich možných důsledcích pro právní odpovědnost a pověst agentury Frontex po zahájení spolupráce [29] Co je nejdůležitější, posouzení rovněž obsahují vhodná doporučení pro zmírňující opatření. Proto, a přestože byly zjištěny určité nedostatky, je veřejná ochránkyně práv přesvědčena, že posouzení úředníka pro otázky základních práv celkově představují v podstatě přijatelnou alternativu k samostatnému posouzení dopadu na lidská práva.

21. Aktualizace postupu náležité péče by však mohla být přínosná. Pokud jde o oblast působnosti postupu náležité péče, dokument popisující postup náležité péče se liší od prohlášení ve výroční zprávě úředníka pro otázky základních práv za rok 2022. V této zprávě se uvádí, že postup náležité péče se vztahuje rovněž na činnosti agentury Frontex založené na „dohodách o postavení jednotek“ [30] mezi EU a třetími zeměmi o operativní spolupráci při správě hranic. Vzhledem k povaze některých možných činností zaměstnanců agentury Frontex v rámci dohod o postavení jednotek se veřejná ochránkyně práv domnívá, že by bylo velmi důležité, aby úředník pro otázky základních práv před poskytnutím podpory posoudil potenciální dopady těchto činností na lidská práva [31]. To by mělo doplňovat posouzení Komise týkající se situace v oblasti základních práv v dotčené třetí zemi [32]. Další sledování ze strany osob pověřených sledováním základních práv [33] může poskytnout prvky pro pravidelné hodnocení rizik pro lidská práva během těchto činností ze strany úředníka pro otázky základních práv.

22. Kromě toho, i když jsou posouzení dopadu činností agentury Frontex na lidská práva v zemích mimo EU provedená úředníkem pro otázky základních práv shrnuta ve výročních zprávách úředníka pro otázky základních práv, které jsou veřejně dostupné, informace dostupné ve zprávách jsou omezené. Postup náležité péče navíc není veřejně přístupný, a proto veřejnost nemůže kontrolovat, jak je uplatňován. To je problematické. [34]

23. Pokud jde o činnosti agentury Frontex prováděné v rámci její spolupráce se zeměmi mimo EU, které nevyžadují poradenství úředníka pro otázky základních práv (činnosti ad hoc) [35], veřejná ochránkyně práv konstatuje, že podle akčního plánu pro základní práva [36] by tyto činnosti měly být nicméně „navrhovány s přihlédnutím k doporučení úředníka pro otázky základních práv (pokud bylo obdrženo)“. To znamená, že úředník pro otázky základních práv by měl u každé činnosti ad hoc provést předběžné posouzení dopadu na lidská práva. Pokud se agentura Frontex domnívá, že rozhodnutí požádat úředníka pro otázky základních práv o takové poradenství je diskreční, zásady řádné správy by vyžadovaly, aby agentura Frontex přijala jasná kritéria pro to, jak tuto diskreční pravomoc využívá, takže je veřejnosti jasné, proč agentura Frontex nemusela úředníka pro otázky základních práv požádat o provedení takového posouzení pro danou činnost.

24. Posouzení úředníka pro otázky základních práv by tak mohla být zlepšena, aby byla lépe v souladu s postupem náležité péče. Úředník pro otázky základních práv tak může hrát ještě důležitější úlohu při posuzování potenciálních dopadů podpory, kterou agentura Frontex poskytuje zemím mimo EU, na lidská práva, a to i v případech, kdy se jedná o přenos sledovacích technologií a jejich dopady. Postup náležité péče by měl být aktualizován a zveřejněn. Agentura Frontex by měla stanovit interní kritéria, kdy má úředníka pro otázky základních práv požádat o posouzení svých ad hoc činností.

25. S ohledem na výše uvedené závěry předkládá veřejná ochránkyně práv níže návrhy na zlepšení.

Závěr

Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že žádná další šetření nejsou odůvodněná.

Stěžovatelé a agentura Frontex budou o tomto rozhodnutí informováni.

Návrhy na zlepšení

1) Posuzování činnosti agentury Frontex v zemích mimo EU a její podpory ze strany úředníka pro otázky základních práv by mělo vždy vycházet z postupu náležité péče. Měly by systematicky určovat dopady konkrétních činností agentury Frontex na lidská práva osob, kterých se tyto činnosti potenciálně dotýkají. Úředník pro otázky základních práv by měl zvážit použití vzoru stanoveného v postupu náležité péče s cílem zvýšit jasnost svých dokumentů pro posuzování. Pokud úředník pro otázky základních práv při provádění těchto posouzení konzultuje místní zúčastněné strany a/nebo potenciálně dotčené skupiny a informace získané z těchto konzultací zahrne do dokumentů k posouzení, měla by být konzultace v těchto dokumentech zmíněna.

2) Oblast působnosti postupu náležité péče by měla být v souladu s tím, co je stanoveno ve výroční zprávě úředníka pro otázky základních práv za rok 2022, v níž úředník pro otázky základních práv uvedl, že se postup vztahuje na činnosti agentury Frontex na základě „dohod EU o statusu se zeměmi mimo EU o operativní spolupráci při správě hranic“.

3) Postup náležité péče by měl být zveřejněn na internetových stránkách agentury Frontex. Ve výročních zprávách úředníka pro otázky základních práv by měla být uvedena rozsáhlejší shrnutí stanovisek, připomínek a hodnocení úředníka pro otázky základních práv vydaných v souvislosti se spoluprací agentury Frontex se zeměmi mimo EU a s jejich podporou.

4) Pro ad hoc činnosti agentury Frontex v rámci její spolupráce se zeměmi mimo EU by agentura Frontex měla vypracovat kritéria pro to, kdy by měl být úředník pro otázky základních práv požádán o předchozí poradenství. Pokud se agentura Frontex zapojí do převodů technik sledování a souvisejícího budování kapacit do zemí mimo EU se špatnou situací v oblasti lidských práv nebo systémovým porušováním lidských práv, mělo by být vždy provedeno předběžné posouzení dopadu na lidská práva. To by mohlo být provedeno prostřednictvím posouzení úředníka pro otázky základních práv. Tyto činnosti by měly být průběžně sledovány.

Emily O'Reilly
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 8. prosince 2023

 

[1] Stížnost veřejnému ochránci práv podali společně: Privacy International, Access Now, Border Violence Monitoring Network, Homo Digitalis, Mezinárodní federace pro lidská práva a Sea-Watch.

[2] Článek 74 nařízení 2019/1896 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32019R1896

[3] https://home-affairs.ec.europa.eu/policies/schengen-borders-and-visa/effective-management-external-borders_en

[4] Článek 75 nařízení 2019/1896

[5] https://home-affairs.ec.europa.eu/policies/schengen-borders-and-visa/border-crossing/eurosur_en

[6] https://frontex.europa.eu/media-centre/news/news-release/africa-frontex-intelligence-community-meets-in-senegal-sRP1tC (v angličtině)

https://www.frontex.europa.eu/media-centre/news/news-release/frontex-launches-capacity-building-project-for-africa-during-afic-meeting-g3JfQJ

[7] https://frontex.europa.eu/media-centre/news/news-release/frontex-opens-risk-analysis-cell-in-nouakchott-ZcNIBL (v angličtině)

[8] https://frontex.europa.eu/media-centre/news/news-release/frontex-helps-train-libyan-coast-guard-zxRCnE (v angličtině)

https://www.frontex.europa.eu/media-centre/news/news-release/law-enforcement-and-sar-training-completed-in-ostia-JAK7yu

https://www.frontex.europa.eu/media-centre/news/news-release/frontex-helps-train-libyan-coast-guard-zxRCnE

[9] Čl. 73 odst. 4 nařízení č. 1869/2019. Viz https://frontex.europa.eu/we-build/other-partners-and-projects/non-eu-countries/

[10] https://prd.frontex.europa.eu/?form-fields%5Bsearch%5D&form-fields%5Bdate-from%5D&form-fields%5Bdate-to%5D&form-fields%5Bdocument-category%5D%5B0%5D=292&form-fields%5Boffset%5D=0&form-fields%5Bform-post-id%5D=N2QwYTQ2MWhMWQxNzhhYWM0NmQ5NWkNmViMjgyMjZNVFk0T0E9PTMxNDk4NjUyMDViODVjNDIN3NmVmNhzdYwODJODJmZGIxYE4M2JHYMNmVj2UzTAxNamp; pole formátu% 5Bmodule-post-id% 5D=ZmRlYTk1NjkwOWFiYWNmMGZiMGU0ZDRhMTk4MDNmMTBNemt3TVE9PTY4NTE4ODMzMmU5MTIxYWZhY2RkYmE5YTI2N2E1NzZjOTc0NmUyMTAwODM2MzE5MzA1

[11] https://www.eeas.europa.eu/eucap-sahel-niger/eucap-sahel-niger-european-union-capacity-building-civilian-mission_und_en

[12] https://www.ombudsman.europa.eu/en/opening-summary/en/161487

[13] https://www.ombudsman.europa.eu/en/doc/correspondence/en/177527

[14] Článek 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU): „základními hodnotami EU je (...) dodržování lidských práv“; Článek 3 SEU: EU musí ve „svých vztazích s okolním světem“ přispívat k „ochraně lidských práv“; Článek 21.1 SEU: mezi zásady inspirující vnější činnost EU patří „univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti“; Článek 21.3 SEU: EU má povinnost dodržovat tuto zásadu při rozvoji a provádění vnějších aspektů svých politik jiných než vnější činnost; a článek 205 Smlouvy o fungování EU (SFEU): mezinárodní činnost EU se řídí zásadami stanovenými v článku 21 SEU.

[15] Články 10, 71 a 73 nařízení č. 1896/2019 stanoví spolupráci agentury Frontex se zeměmi mimo EU (odborná příprava, operativní nasazení jednotek pro správu hranic) v souladu se základními právy. Úředník pro otázky základních práv by měl poskytovat stanoviska k projektům pomoci agentury Frontex v zemích mimo EU a k pracovním ujednáním (článek 109 nařízení č. 1869/2019).

[16] Sea-Watch, takzvaná libyjská pobřežní stráž střílející na člun migrantů v nouzi (5. července 2021), https://seawatch.org/en/libyan_coast_guard_shots_fired; Benjamin Bathke, When help hurts – Libya's controversial coast guard, Europe’s go-to partner to stem migration (Když pomáháme bolí – kontroverzní libyjská pobřežní stráž, evropský partner pro zastavení migrace) (InfoMigrants, 24. července 2019),

https://www.infomigrants.net/en/post/18196/when-helping-hurts-libya-s-controversial-coast-guardeurope-

s-go-to-partner-to-stem-migrace; Sally Hayden, Calls for inquiry after migrants captured by Libyan Coast Guard shot dead (Vyzývá k šetření poté, co byli migranti zajati libyjskou pobřežní stráží zastřeleni (The Irish Times, 29. července 2020), https://www.irishtimes.com/news/world/europe/calls-for-inquiry-after-migrants- captured-bylibyan-coast-guard-shot-dead-1.4317019; Amnesty International, Libye 2020, https://www.amnesty.org/en/countries/middle-east-and-northafrica/libya/report-libya

[17] Zpráva nezávislé vyšetřovací mise pro Libyi (A/HRC/50/63, 27. června 2022), bod 75.

[18] https://www.ohchr.org/sites/default/files/Documents/Countries/LY/LibyaMigrationReport.pdf

[19] Agentura Frontex klasifikovala svou odpověď jako důvěrnou, v důsledku čehož ji veřejný ochránce práv nemohl sdílet se stěžovateli ani zveřejnit.

[20] Viz bod 3 tohoto rozhodnutí.

[21] Agentura Frontex klasifikovala všechny tyto dokumenty jako důvěrné.

[22] Viz rozhodnutí veřejné ochránkyně práv ve věci 1904/2021/MHZ, bod 25, na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/de/decision/en/163491

[23] Podpůrnými prostředky se rozumí například odborná příprava, poradenské služby, budování kapacit a institucí a další formy technické spolupráce za účelem posílení operativních schopností pohraničních a migračních orgánů třetích zemí v souvislosti s evropskou integrovanou správou hranic, jakož i operativní pomoc při strategickém nebo taktickém plánování.

[24] Podobná doporučení předložil i Evropský parlament. Uvedla, že každá HRIA v oblasti rozvojové pomoci EU by měla zahrnovat postup sledování možného zneužití dohledu https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2023-0244_EN.html , bod 97.

[25] Listina základních práv Evropské unie a příslušné mezinárodní právo, včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951, jejího protokolu z roku 1967, Úmluvy OSN o právech dítěte a závazků týkajících se přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásada nenavracení (článek 80 nařízení 2019/1869).

[26] Viz bod 3 tohoto rozhodnutí.

[27] Agentura Frontex klasifikovala postup náležité péče jako důvěrný.

[28] Bod 25 rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv ve věci 1409/2014/MHZ: https://www.ombudsman.europa.eu/nl/decision/en/64308

Pro lepší pochopení metodiky používané v HRIA viz:

1)„The European Commission’s Guidelines on the analysis of human rights impacts in impact assessments for trade-related policy initiatives“ (Pokyny Evropské komise k analýze dopadů obchodních politik na lidská práva při posuzování dopadů) na: https://circabc.europa.eu/ui/group/7fc51410-46a1-4871-8979-20cce8df0896/library/991d8e1d-dbaa-49d6-8582-bb3aab2cab48/details;

2) Pracovní dokument útvarů Evropské komise „Operační pokyny pro zohledňování základních práv v posouzeních dopadů vypracovaných Komisí“ na adrese: https://commission.europa.eu/system/files/2017-09/opperational-guidance-fundamental-rights-in-impact-assessments_en.pdf

[29] Cílem postupu náležité péče je, aby úředník pro otázky základních práv identifikoval a posoudil „rizika zapojení agentury Frontex do možného porušování základních práv při spolupráci se zeměmi mimo EU“. Opatření 68 akčního plánu uvádí: „Do poloviny roku 2022 zavést postup náležité péče v oblasti základních práv s cílem posoudit záznamy o základních právech integrované správy hranic a azylových orgánů třetích zemí před uzavřením pracovních ujednání“.

[30] V souladu s články 73 a 76 nařízení 2019/1896 jsou dohody o postavení jednotek dohodami, které musí být uzavřeny se zeměmi mimo EU, pokud dojde k vyslání stálého útvaru agentury Frontex a ke společným operacím ve třetí zemi, ,, kde budou příslušníci jednotek vykonávat výkonné pravomoci. Zaměstnanci agentury Frontex mohou například podporovat pracovníky orgánů třetích zemí při provádění hraničních kontrol na hraničních přechodech a při předcházení neoprávněným vstupům. Dohody o postavení jednotek iniciuje a vyjednává Evropská komise se souhlasem Rady EU a Evropského parlamentu. Jedná se o mezinárodní dohody, které EU uzavřela se třetími zeměmi na základě článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie.

[31] Článek 73 odst. 1 nařízení 2019/1896: „(...) agentura dodržuje právo Unie (...), včetně případů, kdy spolupráce se třetími zeměmi probíhá na území těchto třetích zemí“. EU dosud vyjednala dohody o postavení jednotek s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Moldavskem, Černou Horou, Republikou Severní Makedonie a Srbskem. https://www.consilium.europa.eu/en/infographics/border-management-agreements-third-countries/

[32] Bod 88 odůvodnění nařízení 2019/1896.

[33] V souladu s čl. 110 odst. 3 nařízení 2019/1896.

[34] Zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny ve své zprávě „Guiding principles on human rights impact assessment of trade and investment agreements“ (Hlavní zásady pro posuzování dopadu obchodních a investičních dohod na lidská práva) odkazuje na čtyři minimální podmínky, které musí proces HRIA splňovat: transparentnost; inkluzivní účast; odbornost a nezávislost. (https://www.ohchr.org/sites/default/files/Documents/HRBodies/HRCouncil/RegularSession/Session19/A-HRC-19-59-Add5_en.pdf)

[35] Čl. 109 odst. 2 písm. f) ; Čl. 46 odst. 4 a 5 nařízení 2019/1896

[36] https://prd.frontex.europa.eu/document/management-board-decision-61-2021-adopting-the-fundamental-rights-action-plan-for-the-implementation-of-the-fundamental-rights-strategy/ (opatření 69)