Štrasburk, 10. července 2003

Vážený pane L.,

Dne 10. července 2002 jste podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv týkající se Vašeho nahrazení vedoucím týmu projektu obnovy pobřežního nábřeží - ALA/93/20 (CERP) v Bangladéši.

Dne 10. září 2002 jsem předal stížnost předsedovi Evropské komise. Komise zaslala své stanovisko dne 13. ledna 2003 a já jsem Vám jej předal s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 28. února 2003.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Podle stěžovatele jsou relevantními skutečnostmi v souhrnu tyto skutečnosti:

Od roku 1996 byl stěžovatel zaměstnán jako poradce pro komunitní rozvoj a později jako vedoucí týmu projektu obnovy pobřežního nábřeží - ALA/93/20 (CERP) v Bangladéši. Celkovým cílem CERP, který spravuje Evropská komise, je pomoci vytvořit lepší životní a pracovní prostředí pro obyvatele Bangladéše žijící v oblastech a na ostrovech náchylných k cyklónům.

Stěžovatel byl zaměstnán u společnosti Jaakko Pöyry Development (dále jen „JP Development Oy“). JP Development Oy je konzultantem technické podpory projektu na základě smlouvy podepsané s delegací Komise v Bangladéši.

Během příprav na prodloužení smlouvy o službách technické pomoci po lednu 2002 se delegace Komise v Bangladéši dohodla, že od 2. ledna 2002 nebude pokračovat ve funkci vedoucího týmu stěžovatele. Dne 6. února 2002 byl se zpětnou účinností od 3. ledna 2002 přidělen nový vedoucí týmu.

Stěžovatel tvrdí, že Komise nedodržela článek 15 své smlouvy (BGB/B7-3000) se společností JP Development Oy, který stanoví, že Komise by měla předem schválit nahrazení vedoucího týmu projektu.

Stěžovatel tvrdí, že následné schválení jeho nahrazení vedoucím týmu ze strany Komise bylo založeno na nesprávném odůvodnění. Podle něj nebyl ani nezpůsobilý, ani nevhodný, což jsou podmínky nahrazení stanovené v článku 15 smlouvy mezi Komisí a společností JP Development Oy. Stěžovatel dále tvrdí, že nový vedoucí týmu neměl stejnou nebo lepší kvalifikaci. Podle něj to lze ověřit porovnáním jejich životopisů.

Stěžovatel tvrdí, že by Komise měla plně nahradit hospodářskou ztrátu, která mu byla způsobena tím, že nemohl pokračovat ve své práci vedoucího týmu až do konce projektu. Komise by proto měla stěžovateli vrátit jeho současný plat ve výši 6070,75 EUR měsíčně plus příspěvek na odpovědnost ve výši 1000 EUR měsíčně, vypočtený od 3. ledna 2002 do konce projektu (ALA/93/20) dne 30. června 2005. Alternativně stěžovatel tvrdí, že by Komise měla zastavit změnu vedoucího týmu a pokračovat v přidělování finančních prostředků na projekt CERP.

Stěžovatel rovněž tvrdí, že by mělo být provedeno šetření případů zneužití finančních prostředků Komise v souvislosti s projektem CERP.

Šetření

Stanovisko Komise

Komise ve svém stanovisku shrnula tyto body:

Stížnost se týká správy Evropské komise projektu obnovy pobřežního nábřeží - ALA 93/20 (CERP). Stěžovatel byl od zahájení projektu v roce 1996 najat společností JP Development Oy, konzultantem technické podpory pro projekt, jako poradce pro rozvoj Společenství a během druhé fáze projektu (3. srpna 2000) se stal vedoucím evropského týmu.

První smlouva o poskytování služeb technické pomoci (TA) se společností Jaakko Pöyry Development Oy byla uzavřena na tři roky. Celý tým TA byl nasměrován na pomoc Executing Agency, Bangladesh Water Development Board, při realizaci projektu. První dodatek ke smlouvě o poskytování služeb technické pomoci byl podepsán dne 31. října 2001 a přizpůsobil ustanovení smlouvy o poskytování služeb technické pomoci celkové době plnění. Druhá změna byla podepsána dne 9. ledna 2002. V průběhu přípravy druhé změny nebyl stěžovatel přijat jako vedoucí týmu pro navrhovanou prodlouženou smlouvu o poskytování služeb technické pomoci. Bangladéšská vláda navrhla, aby stěžovatel nebyl ponechán jako vedoucí týmu a aby se snížil celkový počet odborníků v projektu s ohledem na postupné ukončování některých složek projektu během roku prodloužení.

Dne 13. února 2002 se stěžovatel prostřednictvím e-mailu obrátil na Komisi s tvrzením, že jeho nahrazení bylo zahájeno z důvodu nesprávného odůvodnění. Komise odpověděla dne 10. března 2002.

Tvrzení stěžovatele

Komise zdůraznila, že mezi stěžovatelem a Komisí neexistuje žádný právní vztah. Smlouva o poskytování služeb technické pomoci navíc stanoví, že:

„Komise v žádném případě a za žádných okolností nenese odpovědnost za nároky vyplývající z této smlouvy a týkající se škod způsobených Konzultantovi, jeho zaměstnancům nebo třetí straně. Komisi nesmí být zaslána žádná žádost o odškodnění nebo obnovení těchto nároků“(článek 12 smlouvy, příloha 1).

Všechny strany projektu se dohodly, že nebudou zvažovat další pokračování stěžovatele jako vedoucího týmu v prodloužené fázi. Ministerstvo vodních zdrojů a ředitel projektu zřejmě vznesli otázku, že vzhledem k tomu, že by se projekt měl během navrhovaného prodlouženého období v zásadě zaměřit na složku zalesňování, je pro ně odborník na sociální lesnictví nejvhodnějším a nejvhodnějším odborníkem, který bude působit jako vedoucí týmu.

O ukončení účasti vedoucího týmu na projektu bylo požádáno z toho důvodu, že ode dne jmenování současného národního projektového ředitele došlo k řadě osobních střetů mezi vedoucím týmu a národním projektovým ředitelem, které ovlivnily práci týmu technické pomoci i celkovou výkonnost projektu. Komise uvedla několik příkladů konfliktních situací.

Komise uvedla, že nikdy nešlo o nesprávné přidělení finančních prostředků, které stěžovatel získal v září 2001.

Na základě formální žádosti bangladéšské vlády a výkonné agentury a po konzultaci mezi delegací EK a ústředím bylo dosaženo principiální dohody o změně vedoucího týmu. Formální žádost konzultanta o schválení nového vedoucího týmu byla předložena dne 6. února 2002 se zpětnou účinností od 3. ledna 2002.

Podle Komise se článek 15 smlouvy mezi Komisí a konzultantem nepoužil, protože změna byla vzájemně dohodnuta. Byl však dodržen postup uvedený v článku 15. Delegace Komise schválila přechod od stěžovatele k novému vedoucímu týmu změnou ve finančním memorandu a smlouvě o poskytování služeb technické pomoci.

Připomínky stěžovatele

Stěžovatel trval na své stížnosti. Stěžovatel považoval za obtížné pochopit, že by Komise byla zproštěna jakékoli odpovědnosti na základě článku 12 smlouvy. Rozhodnutí o jeho nahrazení představovalo nedostatečné pochopení manažerských požadavků velkého multidisciplinárního projektu. Skutečný důvod jeho nahrazení spočíval v tom, že národnímu projektovému řediteli ztížil zneužití finančních prostředků Společenství tím, že nepodepsal neopodstatněné finanční nároky vůči Bruselu. Stěžovatel zaslal dne 3. prosince 2001 příslušným úřadům analýzu situace. Podle něj tyto úřady nepodnikly žádné kroky.

Stěžovatel tvrdil, že v situaci nahrazení stanoví článek 15 smlouvy, že konzultant by měl Komisi navrhnout "nové uchazeče se stejnou nebo lepší kvalifikací". Podle stěžovatele skutečnost, že Komise jmenovala jeho bývalého podřízeného novým vedoucím týmu, byla v jasném rozporu s článkem 15.

ROZHODNUTÍ

1 Údajné neposkytnutí předchozího souhlasu Komisí s nahrazením vedoucího týmu projektu na základě smlouvy BGB/B7-3000

1.1 Stížnost se týká nahrazení vedoucího týmu projektu obnovy pobřežního nábřeží v Bangladéši. Stěžovatel tvrdí, že Komise nedodržela článek 15 smlouvy o poskytování technické pomoci podepsané s finskou společností JP Development Oy. Článek 15 stanoví, že Komise by měla předem schválit nahrazení vedoucího týmu projektu.

1.2 Komise tvrdí, že mezi stěžovatelem a Komisí neexistuje žádný smluvní vztah. Kromě toho se článek 15 smlouvy nepoužije, protože změna vedoucího týmu byla vzájemně dohodnuta mezi Komisí a společností JP Development Oy.

1.3 Veřejný ochránce práv konstatuje, že smlouva, na kterou se stížnost vztahuje, je uzavřena mezi Komisí a společností JP Development Oy. Veřejný ochránce práv se proto nedomnívá, že článek 15 smlouvy zakládá smluvní závazek vůči stěžovateli. Veřejný ochránce práv se nedomnívá, že stěžovatel předložil důkazy, které by prokazovaly, že zásady řádné správy nutily Komisi, aby se za okolností tohoto případu snažila uplatnit svá smluvní práva podle článku 15 vůči společnosti JP Development Oy. Veřejný ochránce práv proto neshledává nesprávný úřední postup Komise.

1.4 S ohledem na výše uvedené zjištění, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, se zdá, že nárok stěžovatele na náhradu nevzniká.

2 Údajné nepravdivé odůvodnění Komise

2.1 Stěžovatel tvrdí, že Komise následně souhlasila s nahrazením vedoucího týmu na základě chybného odůvodnění. Podle něj nebyl ani nezpůsobilý, ani nevhodný, což jsou podmínky nahrazení stanovené v článku 15 smlouvy mezi Komisí a společností JP Development Oy. Stěžovatel dále tvrdí, že navrhované nahrazení nemělo stejnou nebo lepší kvalifikaci.

2.2 Komise tvrdí, že všechny strany projektu souhlasily s tím, že nebudou zvažovat další pokračování stěžovatele jako vedoucího týmu v prodloužené fázi. Zdá se, že bangladéšské ministerstvo vodních zdrojů a ředitel projektu vznesli otázku, že vzhledem k tomu, že by se projekt měl během navrhovaného prodlouženého období v zásadě zaměřit na složku zalesňování, je odborník na sociální lesnictví pro ně nejvhodnějším a nejvhodnějším odborníkem, který bude působit jako vedoucí týmu. Podle Komise bylo ukončení činnosti vedoucího týmu rovněž ovlivněno četnými osobními střety mezi vedoucím týmu a národním projektovým ředitelem, které ovlivnily práci týmu technické pomoci i celkovou výkonnost projektu.

2.3 Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že vysvětlení Komise týkající se důvodů pro schválení nahrazení vedoucího týmu se jeví jako přiměřené. Veřejná ochránkyně práv se dále domnívá, že stěžovatel neprokázal nesprávný úřední postup Komise, pokud jde o schválení nového vedoucího týmu. Veřejná ochránkyně práv proto dospěla k závěru, že ze strany Komise nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

2.4 S ohledem na výše uvedené zjištění, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, se jeví jako zbytečné zkoumat tvrzení stěžovatele, že by Komise měla zastavit změnu vedoucího týmu.

3 Tvrzení týkající se údajného nesprávného přidělení finančních prostředků Společenství

3.1 Stěžovatel tvrdí, že by měly být prošetřeny případy zpronevěry finančních prostředků Komise na projekt obnovy pobřežního nábřeží.

3.2Komise uvádí, že v žádném okamžiku se nejednalo o nesprávné přidělení finančních prostředků, které stěžovatel získal v září 2001.

3.3 Veřejný ochránce práv poukazuje na to, že stěžovatel by měl veškeré důkazy o zneužití finančních prostředků Společenství sdělit Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF, Evropská komise, B-1049 Brusel). Bezplatný telefon poskytuje možnost bezplatného kontaktu s úřadem OLAF ve všech členských státech. Ve Finsku je bezplatné telefonní číslo: 0800 112 595.

4 Závěr

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropské komise.

Upřímně,

 

P. Nikiforos DIAMANDOUROS