Vážený pane P.,

Dne 17. prosince 2000 jste podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv ohledně odmítnutí Komise zasahovat Vaším jménem do Vašich pracovních vztahů s Evropským patentovým úřadem.

Dne 19. ledna 2001 jsem předal stížnost předsedovi Evropské komise. Evropská komise zaslala své stanovisko dne 26. února 2001. Předala jsem Vám jej s výzvou k vyjádření, kterou jste zaslal dne 25. dubna 2001.

Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Stěžovatel pracoval jako úředník u Evropského patentového úřadu (dále jen „EPO“). V roce 1990 byl propuštěn, protože chtěl vytvořit odborovou organizaci, což EPO nepovažoval za vhodné. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný vyšší orgán oprávněný dohlížet na rozhodnutí Evropského patentového úřadu, stěžovatel se rozhodl podat stížnost Evropské komisi jako člen správní rady Evropské patentové organizace (dále jen „správní rada“). Tvrdil, že došlo k porušení práva Společenství, a požádal Komisi, aby se jeho jménem přihlásila ke správní radě. V prosinci 1998 Evropská komise odmítla s odůvodněním, že tento orgán je pouze pozorovatelem, a nemůže tedy zasahovat jeho jménem.

Dne 17. prosince 2000 proto stěžovatel podal stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv a vznesl následující tvrzení:

Komise tím, že odmítla informovat správní radu o porušení práva Společenství ze strany EPO, jednala z nedbalosti.

Šetření

Stanovisko Evropské komise ke stížnosti bylo v souhrnu následující:

Postavení Komise ve správní radě je postavení pozorovatele. Komise proto může zasahovat pouze v záležitostech společného zájmu Evropské unie a Evropské patentové organizace. Vnitřní organizace Evropského patentového úřadu do této kategorie nepatří.

Kromě toho je Evropská patentová organizace v souladu s Mnichovskou úmluvou o evropských patentech ze dne 5. října 1973 mezivládní organizací nezávislou na Evropské unii. Evropský patentový úřad nelze v žádném případě považovat za decentralizovanou agenturu EU.

Vzhledem k tomu, že Evropská unie není smluvní stranou Mnichovské úmluvy a že Evropská patentová organizace je autonomní organizací, nemůže Komise vykonávat své výsady strážkyně smluv EU zasahovat do vnitřní organizace Evropského patentového úřadu. V každém případě právo Společenství nezavazuje mezivládní organizace, neboť nejsou adresáty aktů Společenství.

Evropská komise se domnívá, že existuje soudní kontrola Evropského patentového úřadu. Příslušným orgánem pro pracovní vztahy mezi Evropským patentovým úřadem a jeho zaměstnanci je správní tribunál Mezinárodní organizace práce.

Úloha Evropské komise jako strážkyně Smluv EU má za cíl zajistit správné uplatňování evropských právních předpisů v obecném zájmu. Tato funkce se nemůže vztahovat na subjektivní zájmy jednotlivců týkající se pracovněprávních otázek.

Evropský veřejný ochránce práv předal stanovisko Komise stěžovateli s výzvou k vyjádření. Stěžovatel ve své odpovědi zopakoval, že byl nedbalostí Komise poškozen, a uvedl následující:

Evropská komise má tendenci chybné fungování Evropského patentového úřadu podceňovat. Propuštění stěžovatele není způsobeno pouhým konfliktem v pracovním vztahu, ale spiknutím, jehož cílem je odstranit odboráře. Evropská komise zmiňuje "údajná porušení práva Společenství". Ve vnitrostátním právu by tato porušení byla kvalifikována jako trestné činy a přestupky.

Kromě toho neexistuje žádný způsob, jak se odvolat proti rozsudku správního tribunálu Mezinárodní organizace práce. Ačkoli v případě stěžovatele byl rozsudek tohoto soudu podepsán soudcem, který zemřel týden před datem rozsudku, odvolání není možné. Neexistuje žádný soud, který by projednával případy nefunkčnosti v rámci Evropského patentového úřadu.

Ačkoli Evropská komise začala podnikat významné kroky směrem k integraci Evropského patentového úřadu do Evropské unie, nezdá se, že by zohledňovala postavení zaměstnanců Evropského patentového úřadu.

ROZHODNUTÍ

1.1 Stěžovatel tvrdil, že Evropská komise tím, že odmítla informovat správní radu EPO o porušení práva Společenství ze strany EPO, jednala z nedbalosti.

1.2 Komise tvrdila, že má v rámci Správní rady pouze status pozorovatele a že záležitosti vnitřní organizace Evropského patentového úřadu nepatří mezi záležitosti, do nichž může Komise zasahovat.

1.3 Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že Evropská patentová organizace je mezivládní organizací, která je oddělena od Evropské unie. Tato organizace požívá výsad a imunit stanovených v protokolu k Evropské patentové úmluvě. Zvláštní postupy pro spory mezi Evropskou patentovou organizací a jejími zaměstnanci jsou stanoveny v článku 13 této úmluvy. Evropská unie ani Evropská komise nepatří mezi členy organizace složené z dvaceti členských států.

1.4 S ohledem na výše uvedené skutečnosti není v tomto spise ani v Evropské patentové úmluvě uvedeno, že by Evropská komise měla zákonnou povinnost nebo možnost zasáhnout jménem stěžovatele. Veřejný ochránce práv se proto domnívá, že neexistují žádné důkazy o nesprávném úředním postupu Komise, pokud jde o tento aspekt případu.

Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.

O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropské komise.

Upřímně,

Jacob SÖDERMAN