Skutečnosti předcházející stížnosti

1. V roce 2018 Evropská komise spustila ERI^[1] Horizont Prize on Blockchains for Social Good^[2]. V rámci soutěže mělo být soutěžícím poskytnuto pět ocenění ve výši 1 milionu EUR, které poskytují nejlepší řešení problémů v oblasti sociálních inovací s využitím technologie distribuované účetní knihy, jako je ta, která se používá v blockchainech.

2. Po udělení cen stěžovatel napsal Komisi a stěžoval si, že jeden z vítězů předložil řešení, které bylo „téměř totožné“ s konkrétním užitným vzorem, který stěžovatel vlastnil a používal od roku 2017. Stěžovatel požádal Komisi, aby pozastavila vyplácení výhry dotčenému vítězi, dokud nebude spravedlivě rozhodnuto o nároku stěžovatele na výhru.

3. Dne 27. července 2020 Komise odpověděla, že záležitost prošetří a v případě potřeby přijme vhodná opatření v souladu se zvláštními pravidly soutěže a finančním nařízením EU.

4. Dne 11. září 2020 Komise znovu zaslala stěžovateli dopis, v němž uvedla, že není příslušná k posouzení stížnosti stěžovatele, což mohl učinit pouze příslušný soud. Vzhledem k tomu, že nebylo vydáno konečné rozhodnutí soudu, Komise nemohla odepřít vyplacení odměny dotčenému vítězi. V každém případě nemohla Komise v souladu s pravidly soutěže vyplatit výhru subjektu, který se soutěže neúčastnil. V případě, že je výherce výhry vyloučen, může Komise získat zpět pouze výhru.

5. V říjnu 2020 se stěžovatel obrátil na veřejného ochránce práv.

Šetření

6. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření těchto aspektů stížnosti:

1) Komise ve svém prvním dopise stěžovateli uvedla, že záležitost prošetří a v případě potřeby přijme vhodná opatření. Bylo tedy rozumné, aby stěžovatel očekával věcnější odpověď na své obavy než odpověď, kterou obdržel dne 11. září 2020.

2) Zda Komise záležitost zkoumala s ohledem na pravidla soutěže, a zejména na pravidla 4.2^[3] a 8.10^[4], která konkrétně stanoví možnost vyloučit účastníka soutěže, odejmout cenu a získat zpět neoprávněné částky.

7. V průběhu šetření obdržela veřejná ochránkyně práv odpověď Komise na stížnost a připomínky stěžovatele k odpovědi Komise.

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

Argumenty Komise

8. Ve své odpovědi veřejnému ochránci práv Komise uvedla, že dne 31. července 2020 se oddělení Komise odpovědné za cenu ERI obrátilo na ústřední IP službu^[5] Komise ve Společném výzkumném středisku, aby požádalo o radu ohledně tvrzení stěžovatele. Ústřední IP služba rovněž požádala externího právního znalce v oblasti práva duševního vlastnictví a německého práva, aby tuto otázku posoudil. Z odborné analýzy vyplynulo, že při neexistenci soudního rozhodnutí o urovnání sporu neposkytují tvrzení stěžovatele dostatečný právní základ pro stažení udělené ceny. Komisi nepřísluší rozhodovat o tom, zda je užitný vzor stěžovatele platný a zda řešení vítěze ceny porušuje práva duševního vlastnictví stěžovatele. 

9. Komise tvrdila, že neprodleně přezkoumala tvrzení vznesená žadatelem a že jeho odpověď ze dne 11. září 2020 obsahovala všechny podstatné prvky a vysvětlila přijatá opatření a závěry. Stěžovatel může informovat Komisi, pokud soud zjistí porušení svých práv duševního vlastnictví, v takovém případě by Komise posoudila záležitost podle pravidel soutěže – oddíl 4.2 Kritéria pro vyloučení a oddíl 8.10 Odejmutí ceny – vrácení neoprávněně vyplacených částek.

Argumenty stěžovatele

10. Žadatel tvrdil, že účelem šetření Komise bylo zdiskreditovat užitný model stěžovatele. Stěžovatel kritizoval šetření, protože klíčové prvky, jako jsou přílohy 3 a 4 odpovědi Komise evropskému veřejnému ochránci práv, byly Komisí prohlášeny za důvěrné, a nebyly tedy sdíleny se stěžovatelem.

11. Stěžovatel dále tvrdil, že v případě neexistence nahrazujícího práva nebo pravidla EU je jeho užitný vzor „pravděpodobně platný“. Šetření se mělo zaměřit na podobnost mezi řešením vítěze ceny a užitným vzorem stěžovatele.

12. Stěžovatel by si přál, aby mu Komise nabídla náhradu škody na základě hospodářských a procesních nespravedlností.

Hodnocení veřejného ochránce práv

13. Výchozím bodem tohoto šetření bylo, že stěžovatel nevěděl, zda a jak Komise tyto obavy upozornila.

14. V průběhu šetření obdržela veřejná ochránkyně práv odpověď prokazující, že Komise záležitost prošetřila a požádala o interní i externí odborné právní poradenství. Odpověď Komise na stížnost (s výjimkou dvou důvěrných příloh) byla sdílena se stěžovatelem. Odpověď obsahuje relevantní citace z důvěrného právního znaleckého posudku. Tímto způsobem byl stěžovatel nyní informován o krocích, které Komise přijala k prošetření obav, jakož i o závěrech Komise a hlavních důvodech svého závěru. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že tento aspekt stížnosti je nyní vyřešen.

15. Pokud jde o věcnou záležitost, tj. zda Komise věc řádně prošetřila a vyvodila správné závěry, veřejná ochránkyně práv nezjistila nic, co by naznačovalo, že cílem šetření bylo zdiskreditovat užitný model stěžovatele. Skutečnost, že právní poradenství nebylo v plném rozsahu sdíleno se stěžovatelem, neznamená, že šetření nebylo řádně provedeno.  Vyšetřovací tým veřejného ochránce práv přezkoumal důvěrné přílohy, které podporují konečný závěr, k němuž dospěla Komise, a sice že spor by měl být vyřešen soudem. Veřejný ochránce práv je tedy toho názoru, že závěr, k němuž dospěla Komise, je přiměřený a nic nenasvědčuje tomu, že by se Komise dopustila nesprávného úředního postupu ve způsobu, jakým se touto záležitostí zabývala.

16. Otázky práv duševního vlastnictví jsouvšak často jádrem inovačních soutěží a ocenění, jako je tomu v tomto případě. V této souvislosti by mohlo být užitečné, aby soutěžící a další zúčastněné strany věděli prostřednictvím pravidel soutěže nebo jiným proaktivním způsobem o přístupu Komise k souvisejícím sporům v oblasti duševního vlastnictví. Veřejná ochránkyně práv proto vyzývá Komisi, aby v rámci budoucích soutěží a ocenění v oblasti inovací aktivně informovala účastníky soutěže a další zúčastněné strany o svém přístupu k souvisejícím sporům v oblasti práv duševního vlastnictví.

Závěr

Na základě šetření veřejný ochránce práv uzavře tento případ s následujícím závěrem^[6]:

Nedocházelo k žádnému nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise.

Stěžovatel a Evropská komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Tina Nilsson
vedoucí oddělení pro vyřizování případů

Ve Štrasburku dne 6. října 2021

[1] Evropská rada pro inovace, https://eic.ec.europa.eu/about-european-innovation-council_en

[2] https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/opportunities/topic-details/blockchain-eicprize-2019

[3] „Účastníci budou vyloučeni, pokud (nebo jeden z nich) [...] mají nesprávné informace požadované pro účast v soutěži nebo tyto informace neposkytnou [...]“

[4] „Komise může odstoupit od ceny po jejím udělení a získat zpět všechny provedené platby, pokud zjistí, že: a) k jejich získání byly použity nepravdivé informace, podvod nebo korupce (b) vítěz nebyl způsobilý nebo měl být vyloučen (c) vítěz závažným způsobem porušuje své povinnosti podle těchto Pravidel soutěže.“

[5] Specializovaná institucionální služba, která reaguje na všechny potřeby Komise v oblasti duševního vlastnictví, viz https://ec.europa.eu/jrc/en/research/crosscutting-activities/intellectual-property/central-ip-service.

[6] Tato stížnost byla projednána v rámci řešení přenesených případů v souladu s článkem 11 rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv, kterým se přijímají prováděcí ustanovení.