Souvislosti stížnosti

1. V roce 2018 zahájila Evropská komise udělování ceny ERI ^[1] Horizon Prize on Blockchains for Social Good ^[2]. V rámci soutěže mělo být uděleno pět ocenění ve výši 1 milionu EUR soutěžícím, kteří poskytují nejlepší řešení výzev v oblasti sociálních inovací využívající technologii distribuované účetní knihy, jako je ta, která se používá v blockchainech.

2. Po udělení cen se stěžovatel písemně obrátil na Komisi a stěžoval si, že jeden z vítězů předložil řešení, které bylo „téměř totožné“ s konkrétním užitným vzorem, který stěžovatel vlastnil a používal od roku 2017. Stěžovatel požádal Komisi, aby pozastavila vyplácení finanční odměny dotčenému vítězi do doby, než bude spravedlivě vyřešen nárok stěžovatele na finanční odměnu.

3. Dne 27. července 2020 Komise odpověděla, že záležitost prošetří a v případě potřeby přijme vhodná opatření v souladu se zvláštními pravidly soutěže a finančním nařízením EU.

4. Dne 11. září 2020 Komise stěžovateli znovu napsala, že není příslušná k posouzení tvrzení stěžovatele, což může učinit pouze příslušný soud. Vzhledem k tomu, že nebylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí, nemohla Komise odepřít vyplacení finanční odměny dotčenému vítězi. V každém případě v souladu s pravidly soutěže nemohla Komise vyplatit finanční odměnu subjektu, který se soutěže nezúčastnil. V případě vyloučení výherce ceny může Komise získat zpět pouze peníze z ceny.

5. V říjnu 2020 se stěžovatel obrátil na veřejnou ochránkyni práv.

Šetření

6. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se těchto aspektů stížnosti:

1) Ve svém prvním dopise stěžovateli Komise uvedla, že záležitost prošetří a v případě potřeby přijme vhodná opatření. Bylo proto rozumné, aby stěžovatel očekával věcnější odpověď na své obavy, než byla odpověď, kterou obdržel dne 11. září 2020.

2) Zda Komise záležitost prošetřila s přihlédnutím k pravidlům soutěže, a zejména k pravidlům 4.2 ^[3] a 8.10 ^[4], která výslovně stanoví možnost vyloučit účastníka soutěže, odebrat cenu a získat zpět neoprávněně vyplacené částky.

7. V průběhu šetření obdržel veřejný ochránce práv odpověď Komise na stížnost a připomínky stěžovatele k odpovědi Komise.

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv

K argumentům Komise

8. Ve své odpovědi veřejné ochránkyni práv Komise uvedla, že dne 31. července 2020 se útvar Komise odpovědný za cenu ERI obrátil na ústřední útvar Komise pro duševní vlastnictví ^[5] ve Společném výzkumném středisku (JRC) s žádostí o poradenství ohledně tvrzení stěžovatele. Ústřední služba duševního vlastnictví rovněž požádala o posouzení této otázky externího právního odborníka v oblasti práva duševního vlastnictví a německého práva. Znalecká analýza ukázala, že vzhledem k neexistenci soudního rozhodnutí, které by spor vyřešilo, neposkytla tvrzení stěžovatele dostatečný právní základ pro odnětí udělené ceny. Komisi nepřísluší rozhodovat o tom, zda je užitný vzor stěžovatele platný a zda řešení vítěze ceny porušuje práva duševního vlastnictví stěžovatele. 

9. Komise tvrdila, že tvrzení vznesená žadatelem urychleně přezkoumala a že její odpověď ze dne 11. září 2020 obsahovala všechny podstatné prvky a vysvětlila přijatá opatření a závěry. Stěžovatel může informovat Komisi, pokud soud zjistí porušení jeho práv duševního vlastnictví; v takovém případě by Komise záležitost posoudila podle pravidel soutěže – oddílu 4.2 Kritéria pro vyloučení a oddílu 8.10 Odnětí ceny – Zpětné získání neoprávněně vyplacených částek.

Argumenty stěžovatele

10. Stěžovatel tvrdil, že účelem šetření Komise bylo zdiskreditovat užitný vzor stěžovatele. Stěžovatel kritizoval šetření, protože klíčové prvky, jako jsou přílohy 3 a 4 odpovědi Komise evropskému veřejnému ochránci práv, Komise prohlásila za důvěrné, a proto je se stěžovatelem nesdílela.

11. Stěžovatel dále tvrdil, že při neexistenci nahrazujícího práva nebo pravidla EU je jeho užitný vzor „předpokladně platný“. Šetření se mělo zaměřit na podobnost mezi řešením pro vítěze ceny a užitným vzorem stěžovatele.

12. Stěžovatel si přeje, aby mu Komise nabídla odškodnění na základě hospodářských a procesních nespravedlností.

Posouzení veřejného ochránce práv

13. Výchozím bodem tohoto šetření bylo, že žadatel nevěděl, zda a jak Komise prošetřila obavy, na které byl upozorněn.

14. V průběhu šetření obdržela veřejná ochránkyně práv odpověď, z níž vyplývá, že Komise záležitost prošetřila a vyžádala si interní i externí odborné právní poradenství. Odpověď Komise na stížnost (s výjimkou dvou důvěrných příloh) byla sdělena stěžovateli. Odpověď obsahuje relevantní citace z důvěrného právního znaleckého posudku. Tímto způsobem byl stěžovatel nyní informován o krocích, které Komise přijala k prošetření obav, jakož i o závěru Komise a hlavních důvodech jeho závěru. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že tento aspekt stížnosti je nyní vyřešen.

15. Pokud jde o věc samou, tj. zda Komise věc řádně prošetřila a vyvodila správné závěry, veřejný ochránce práv neshledává nic, co by naznačovalo, že cílem šetření bylo zdiskreditovat užitný vzor stěžovatele. Skutečnost, že právní poradenství nebylo stěžovateli poskytnuto v plném rozsahu, neznamená, že šetření nebylo provedeno řádně.  Vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv přezkoumal důvěrné přílohy, které podporují konečný závěr Komise, totiž že spor by měl být vyřešen soudem. Veřejná ochránkyně práv je proto toho názoru, že závěr, k němuž Komise dospěla, je přiměřený a nic nenasvědčuje nesprávnému úřednímu postupu Komise při řešení této záležitosti.

16. Otázky práv duševního vlastnictví jsou však často jádrem soutěží a ocenění v oblasti inovací, jako je tomu v tomto případě. V této souvislosti by mohlo být užitečné, aby soutěžící a další zúčastněné strany prostřednictvím pravidel soutěže nebo jiným proaktivním způsobem věděli o přístupu Komise k souvisejícím sporům v oblasti duševního vlastnictví. Veřejná ochránkyně práv proto vyzývá Komisi, aby v souvislosti s budoucími soutěžemi a oceněními v oblasti inovací aktivně informovala soutěžící a další zúčastněné strany o svém přístupu k souvisejícím sporům týkajícím se práv duševního vlastnictví.

Závěr

Na základě šetření veřejný ochránce práv uzavírá tento případ následujícím závěrem ^[6]:

Nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise.

Stěžovatel a Evropská komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Tina Nilsson
vedoucí oddělení pro vyřizování případů

Štrasburk, 6. října 2021

[1] Evropská rada pro inovace, https://eic.ec.europa.eu/about-european-innovation-council_en

[2] https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/opportunities/topic-details/blockchain-eicprize-2019 (v angličtině)

[3] „Účastníci budou vyloučeni, pokud (nebo jeden z nich)... zkreslili informace požadované pro účast v soutěži nebo tyto informace nepředložili...“

[4] „Komise může cenu po jejím udělení stáhnout a získat zpět všechny provedené platby, pokud zjistí, že: a) k jeho získání byly použity nepravdivé informace, podvod nebo korupce, b) výherce nebyl způsobilý nebo měl být vyloučen, c) výherce závažným způsobem porušuje své povinnosti podle těchto pravidel soutěže.“

[5] Specializovaná institucionální služba, která reaguje na všechny potřeby Komise v oblasti duševního vlastnictví, viz https://ec.europa.eu/jrc/en/research/crosscutting-activities/intellectual-property/central-ip-service

[6] Tato stížnost byla vyřízena v rámci delegovaného vyřizování případů v souladu s článkem 11 rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv, kterým se přijímají prováděcí ustanovení.