Vážená paní G.,
vážený pane M.,
vážený pane S.,
dne 19. ledna 2000 jste podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv týkající se zpoždění ECB při vydávání správního oběžníku, který upřesňuje pravidla a postupy pro nábor a interní povyšování. Tvrdil jste, že toto selhání představuje zbytečné zpoždění.
Dne 9. února 2000 jsem předal stížnost prezidentovi Evropské centrální banky. ECB zaslala své stanovisko dne 31. května 2000 a já jsem Vám jej předal s výzvou k vyjádření, pokud si to přejete. Zdá se, že od vás nebyly obdrženy žádné připomínky.
Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

V lednu 2000 se stěžovatelé obrátili na evropského veřejného ochránce práv ve věci vydání správního oběžníku, který upřesňuje pravidla a postupy pro nábor a interní povyšování v Evropské centrální bance (dále jen „banka“).
Stěžovatelé jednající jménem Unie zaměstnanců Evropské centrální banky (U.S.E.) odkázali na jednací řád banky z dubna 1999, který uvádí, že:
„Zaměstnanci jsou vybíráni, jmenováni a povyšováni s náležitým ohledem na zásady odborné kvalifikace, publicity, transparentnosti, rovného přístupu a nediskriminace. Správní oběžník dále upřesní pravidla a postupy pro nábor a interní povyšování.“ (zvýraznění doplněno).
Stěžovatelé uvedli, že takový oběžník dosud nebyl vydán, a to navzdory:
a) skutečnost, že USA při několika příležitostech upozornily banku na význam přijetí oběžníku;
b) skutečnost, že probíhala rozsáhlá náborová kampaň;
c) výsledky nezávislého znaleckého posudku zadaného bankou, z něhož vyplynula potřeba zlepšit přijímací řízení.
Stěžovatelé proto tvrdili, že skutečnost, že banka v době podání stížnosti nevydala oběžník, představuje nesprávný úřední postup ve formě zbytečného prodlení.

Šetření

Stanovisko Evropské centrální banky Stížnost
byla předána bance. Banka ve svém stanovisku shrnula následující body.
ECB byla založena 1. června 1998 a mimořádně rychle se rozrostla ze 170 zaměstnanců k datu svého založení na více než 750. Za těchto okolností nelze očekávat, že podniková kultura byla dostatečně vyspělá a stabilní, aby mohla být kodifikována ve správním oběžníku. To platí tím spíše pro subjekt Společenství, jehož vedení a zaměstnanci pocházejí ze všech patnácti členských států Evropské unie a z veřejného i soukromého sektoru.
Kromě toho je zajímavé poznamenat, že orgány Společenství založené na konci padesátých let se potýkaly se srovnatelnou situací. V období před přijetím služebního řádu, který poté obsahoval podrobnější pravidla pro přijímání a povyšování, neexistovalo přijímací řízení v podobě, kterou mělo později ve služebním řádu.
Včasná kodifikace postupů by nepomohla posloužit specifickým potřebám banky při plnění jejích naléhavých a vysokých cílů v oblasti náboru pracovníků. Je zapotřebí času, aby se vytvořilo povědomí o výhodách a nevýhodách různých přístupů, které lze k těmto otázkám zaujmout, a aby se na základě praktických zkušeností posoudilo, který přístup by možná nejlépe vyhovoval potřebám organizace a mohl by nejlépe odpovídat celkovému směřování organizace v otázkách řízení lidských zdrojů.
Neexistence správního oběžníku by navíc neměla vést k domněnce, že přijímání a povyšování jsou svévolné. Přestože dosud nebyl přijat žádný správní oběžník, banka stanovila pokyny pro proces náboru zaměstnanců. Patří mezi ně: standardní formát oznámení o volném pracovním místě, zpracování přihlášek, výběr uchazečů, zamítnutí přihlášek, organizace pohovorů, testů a jazyků, zpráva o pohovoru, nabídka pracovního místa atd.
V neposlední řadě byla zahájena příprava návrhu oběžníku. Proběhl první dialog s výborem zaměstnanců a Svazem zaměstnanců banky a byl vypracován návrh správního oběžníku. (Ke stanovisku byla přiložena kopie návrhu).
Připomínky stěžovatelů
Zdá se, že stěžovatelé připomínky nepředložili.

ROZHODNUTÍ

1 Tvrzení o zbytečném prodlení
1.1 Stěžovatelé tvrdili, že skutečnost, že banka v době podání stížnosti nevydala správní oběžník upřesňující pravidla a postupy pro nábor a interní povýšení, představovala nesprávný úřední postup ve formě zbytečného prodlení. Banka toto tvrzení odmítla.
1.2 Konkrétní lhůty pro danou záležitost nejsou obsaženy ani v jednacím řádu banky, ani v obecných zásadách řádné správy. Otázka nepřiměřeného prodlení tedy musí být posuzována s ohledem na konkrétní okolnosti projednávaného případu.
1.3 Zdá se, že stěžovatelé naznačují, že banka měla vydat správní oběžník včas, aby mohla podat přihlášku do včasných a velmi rozsáhlých náborových kampaní banky.
1.4 Banka odpověděla, že cílem správního oběžníku je alespoň částečně kodifikovat postupy a zkušenosti v oblasti včasného náboru pracovníků a mít z nich prospěch. Banka uvedla, že by bylo chybné pokusit se o vytvoření úplného oběžníku předtím, než by tyto praktiky a zkušenosti mohly být zohledněny.
1.5 Na základě vysvětlení předložených bankou dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že zpoždění při vydávání správního oběžníku nevede ke zjištění nesprávného úředního postupu. Je třeba dodat, že projednávanému sporu by bylo možné předejít, pokud by jednací řád Banky výslovněji uváděl, že oběžník měl být vydán až po prvních zkušenostech s přijímáním zaměstnanců.
2 Závěr
Na základě šetření veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské centrální banky. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.
O tomto rozhodnutí bude rovněž informován prezident Evropské centrální banky.
Váš upřímně
Jacob SÖDERMAN