- CS Čeština
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.
Rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv ve věci 2119/2018/LM týkající se obav ohledně možného zařazení žadatele na černou listinu Europolem v rámci výběrových řízení na zaměstnance
Rozhodnutí
Případ 2119/2018/LM - Otevřeno dne Středa | 13 března 2019 - Rozhodnutí ze dne Čtvrtek | 05 března 2020 - Dotčený orgán Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva ( Nebyl zjištěn nesprávný úřední postup ) - Země Chorvatsko
Stěžovatel se obrátil na veřejného ochránce práv, protože se obával, že jej Europol zařadil na černou listinu svých výběrových řízení na zaměstnance poté, co vyjádřil obavy a stěžoval si úřadu OLAF na předchozí výběrové řízení na zaměstnance.
Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že stěžovatelem je vysoce kvalifikovaná osoba, kterou Europol jednou zařadil do užšího výběru. Jeho obavy jsou tedy pochopitelné. V tomto případě však veřejný ochránce práv nenašel důkazy, které by naznačovaly, že stěžovatel byl neúspěšný v následných výběrových řízeních na zaměstnance z jiných než objektivních důvodů. Případ tedy uzavřela zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.
Souvislosti stížnosti
1. Stěžovatelem je policista. Přihlásil se na volné místo v Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)[1] a byl zařazen do užšího výběru, tj. byl pozván k písemným testům a pohovoru. V červenci 2017 se stěžovatel po testech a pohovoru obrátil na Europol. Vyjádřil obavy ohledně některých zkušebních otázek a upozornil na to, že během pohovoru nebyl přítomen jeden člen výběrové komise.
2. V září 2017 Europol stěžovatele informoval, že výběrové řízení bylo zrušeno z důvodu „procesní otázky“ a že pracovní místo brzy znovu inzeruje. Europol vyzval stěžovatele, aby podal novou žádost. Stěžovatel požádal o více informací o zrušení výběrového řízení. Dotázal se, zda zrušení bylo vyvoláno e-mailem, který zaslal v červenci 2017, a jaká je „procesní otázka“. Europol odpověděl, že zjistil možný střet zájmů, který mohl potenciálně narušit nezávislost výběrové komise, a tudíž i výsledek výběrového řízení. Europol stěžovatele ujistil, že tato otázka nebude mít žádný dopad na nadcházející výběrové řízení na stejné pracovní místo.
3. V září 2017 Europol obnovil výběrové řízení [2]. Stěžovatel podal žádost znovu, ale nebyl zařazen do užšího výběru.
4. V listopadu 2017 stěžovatel požádal Europol o více informací o možném střetu zájmů v prvním výběrovém řízení. Uvedl, že si bude stěžovat Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a veřejné ochránkyni práv „v souvislosti s podezřením na pochybení a možný obchod se zájmy“. Europol odpověděl, že požadované informace nemůže zpřístupnit z důvodu důvěrnosti práce výběrové komise. Europol stěžovatele informoval, že může podat správní stížnost na rozhodnutí o zrušení prvního výběrového řízení [3].
5. Stěžovatel se obrátil na veřejného ochránce práv ohledně možných nesrovnalostí v postupech výběru zaměstnanců Europolu. Jeho stížnost byla v této fázi prohlášena za nepřípustnou, a Europol tedy nebyl v té době veřejným ochráncem práv kontaktován. V téže věci si rovněž stěžoval úřadu OLAF. Úřad OLAF zahájil vyšetřování řady výběrových řízení na zaměstnance organizovaných Europolem.
6. V listopadu 2018 se stěžovatel ucházel o další pracovní místo v Europolu [4] jako vyslaný národní odborník [5]. Stěžovatel nebyl zařazen do užšího výběru.
7. V prosinci 2018 se stěžovatel obrátil na evropského veřejného ochránce práv a stěžoval si, že jej Europol „zařadil na černou listinu“ kvůli obavám, které vznesl, a stížnostem, které podal ohledně výběrových řízení Europolu na zaměstnance. Jako důkaz „černé listiny“ stěžovatel tvrdil, že Europol systematicky zamítal jeho žádosti o následná volná pracovní místa.
Šetření
8. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se obav stěžovatele, že byl Europolem zařazen na „černou listinu“.
9. Veřejný ochránce práv obdržel odpověď Europolu na stížnost a připomínky stěžovatele v reakci na odpověď Europolu.
10. V průběhu vyšetřování úřad OLAF své vyšetřování uzavřel. Ve výběrových řízeních na zaměstnance, která vyšetřovala, nenalezla žádné důkazy o podvodech nebo nesrovnalostech.
11. Europol rovněž poskytl vyšetřovacímu týmu veřejné ochránkyně práv informace o výsledku vnitřního vyšetřování možného střetu zájmů, který vedl ke zrušení prvního výběrového řízení. Europol dále vysvětlil, jak reagoval na e-mail, který stěžovatel zaslal v červenci 2017.
Argumenty předložené veřejnému ochránci práv
Argumenty stěžovatele
12. Stěžovatel byl toho názoru, že Europol zrušil první výběrové řízení z důvodu obav, které vznesl v červenci 2017. Stěžovatel se obával, že Europol odmítl poskytnout více informací, protože se snažil skrýt skutečnost, že zrušil a znovu zahájil výběrové řízení za účelem výběru konkrétního uchazeče.
13. Stěžovatel tvrdil, že tím, že Europol systematicky zamítá jeho žádosti o zaměstnání, podniká proti němu odvetná opatření za to, že podal stížnost úřadu OLAF a veřejnému ochránci práv. Stěžovatel nebyl zařazen do užšího výběru v opětovně inzerovaném výběrovém řízení, ačkoli byl zařazen do užšího výběru v prvním výběrovém řízení. Tvrdí, že jeho zkušenosti a kvalifikace by měly být více než dostačující k tomu, aby byl zařazen do užšího výběru. Stěžovatel byl rovněž velmi překvapen, že nebyl zařazen do užšího výběru na místo vyslaného národního odborníka, ačkoli byl kvalifikovanější než kandidát z jeho země, který byl zařazen do užšího výběru, a poskytl doporučující dopis od svého zaměstnavatele.
14. Stěžovatel se domnívá, že veřejný ochránce práv by měl prošetřit nejen zařazení na černou listinu, ale také nesrovnalosti, které vedly Europol ke zrušení prvního výběrového řízení na zaměstnance.
Argumenty Europolu
15. Europol uvádí, že stěžovatele nezařadil na černou listinu a nepřijal žádná opatření, jejichž cílem by bylo jeho systematické vyloučení z výběrových řízení na zaměstnance.
16. Podle Europolu stěžovatel ve svém e-mailu z července 2017 nevyjádřil žádné obavy ohledně možného střetu zájmů. Nebyl to tedy stěžovatel, kdo pomohl odhalit možný střet zájmů. Europol již stěžovateli objasnil, že osoba, která nebyla během pohovoru přítomna, byla poradcem výběrové komise bez práva na bodování. I když je přítomnost takové osoby užitečná, není povinná.
17. Europol uvedl, že v srpnu 2017 provedl jeho útvar interního vyšetřování předběžné posouzení rizika střetu zájmů ve výběrovém řízení. V září 2017 se Europol po dokončení předběžného posouzení rozhodl první výběrové řízení zrušit a znovu jej zahájit. Jednalo se o preventivní opatření, neboť útvar interního vyšetřování nenašel žádný důkaz o střetu zájmů. Aby se však v budoucnu předešlo riziku střetu zájmů, vydal Europol zaměstnancům doporučení týkající se prohlášení o osobních zájmech. Europol rovněž zvyšuje povědomí členů výběrových komisí o těchto situacích.
18. Pokud jde o výběrová řízení, na která se stěžovatel přihlásil, Europol uvedl, že každé výběrové řízení na zaměstnance má svou vlastní výběrovou komisi s různými členy. Výběrová komise posuzuje přihlášky na základě kritérií způsobilosti. Pozve k písemným testům a pohovorům ty způsobilé uchazeče, kteří získali nejvyšší známku. Skutečnost, že uchazeč je způsobilý a již byl zařazen do užšího výběru v jednom řízení, nezaručuje zařazení do užšího výběru v následném řízení, a to ani v případě, že se jedná o stejné pracovní místo. Kandidáti jsou zařazeni do užšího výběru na základě srovnávacího hodnocení všech kandidátů. Výběrová komise zakládá své rozhodnutí výlučně na přihláškách obdržených v rámci dotčeného řízení.
19. Europol věnoval zvláštní pozornost jmenování členů výběrové komise pro opětovně inzerované výběrové řízení. Všichni členové nové výběrové komise se lišili od výběrové komise pro předchozí řízení, s výjimkou přímého nadřízeného pro dané pracovní místo a zástupce výboru zaměstnanců.
20. Pokud jde o postup dočasného přidělení, Europol uvedl, že podmínkou způsobilosti je doporučující dopis zaměstnavatele. Všichni způsobilí žadatelé tak měli takový doporučující dopis. Europol měl za to, že žádost stěžovatele neobsahovala dostatek informací o jeho vzdělání, odborné praxi, dovednostech a kompetencích.
21. Europol poukázal na to, že stěžovatel nezpochybnil výsledek žádného z výběrových řízení (reklamního řízení nebo řízení o vyslání), ani nepožádal o další informace o hodnocení svých přihlášek. Stěžovatel tedy nikdy nepředložil žádné konkrétní argumenty nebo důkazy, které by naznačovaly porušení procesních pravidel nebo zjevně nesprávné posouzení jeho žádostí.
Posouzení veřejného ochránce práv
22. Orgány a agentury EU by měly uvítat veřejnou kontrolu své práce. Tvrzení o zařazení na černou listinu ze strany osoby, která dříve vyjádřila obavy s agenturou, je třeba brát obzvláště vážně. Pokud se jednotlivci obávají, že existuje riziko odplaty v důsledku toho, že vyjádřili oprávněné obavy, mohou být od toho odrazeni, čímž zbaví správu EU důležitého zdroje informací o možných problémech. Je také pravděpodobné, že tito jedinci budou mít velmi špatný dojem o správě EU, s níž byli v kontaktu.
23. V tomto případě je zřejmé, že stěžovatel je vysoce kvalifikovaným kandidátem, který byl jednou zařazen do užšího výběru. Jeho obavy z možného zařazení na černou listinu jsou tedy pochopitelné. Během svého šetření však veřejný ochránce práv nenalezl žádné důkazy, které by naznačovaly, že Europol zařadil stěžovatele na černou listinu z důvodu obav, které vznesl, nebo proto, že si stěžoval veřejnému ochránci práv a úřadu OLAF.
24. Europol správně popsal průběh výběrových řízení z procesního hlediska (viz bod 18 výše). Kromě toho Europol v průběhu šetření poskytl veřejnému ochránci práv hodnotící tabulku pro všechny žadatele v obnoveném výběrovém řízení a v řízení o vyslání. Vzhledem k širokému prostoru pro uvážení výběrových komisí nepřísluší veřejnému ochránci práv, aby žádosti znovu posuzoval. Z hodnotících listů však vyplývá, že výběrové komise žádosti důkladně posoudily. Jak zdůrazňuje Europol, taková posouzení jsou srovnávací povahy, takže pouze proto, že je žadatel zařazen do užšího výběru v jednom takovém řízení, nezaručuje stejný výsledek, pokud musí být řízení opakováno. V tomto případě jsou hodnocení pečlivě zdokumentována a jsou v souladu s oznámeními o volných pracovních místech. Neexistují tedy žádné důkazy o tom, že stěžovatel byl v těchto řízeních neúspěšný z jiných než objektivních důvodů.
25. Ačkoli tedy stěžovatel ve dvou následných výběrových řízeních na zaměstnance Europolu neuspěl, veřejný ochránce práv nezjistil nic, co by naznačovalo, že Europol zkreslil posouzení jeho žádosti, protože si stěžoval u úřadu OLAF. Argument stěžovatele, že se jeho nadřízený domníval, že jeho profil je relevantní (viz doporučující dopis podle bodu 13), nepostačuje k prokázání zjevně nesprávného posouzení žádosti stěžovatele.
26. Veřejný ochránce práv je přesvědčen a očekává, že pokud by se stěžovatel ucházel o budoucí pozice v Europolu, bude s jeho kandidaturou zacházeno stejně jako s jakýmkoli jiným kandidátem.
27. V zájmu dalšího uklidnění stěžovatele v této záležitosti veřejná ochránkyně práv konstatuje, že není neobvyklé, aby nábor subjektů EU dostával e-maily s typem otázek a obav, které stěžovatel vznesl v červenci 2017. Bylo by samozřejmě nepřiměřené, aby se unijní orgán z takového e-mailu dopouštěl přestupku, a v tomto případě neexistuje žádný důkaz v tomto smyslu. Kromě toho lze na základě obsahu tohoto e-mailu důvodně předpokládat, že tento e-mail nevedl ke zrušení prvního výběrového řízení. V tomto ohledu lze poznamenat, že e-mail výslovně neodkazoval na možný střet zájmů.
28. Pokud jde o tuto otázku, v průběhu šetření poskytly Europol i OLAF veřejné ochránkyni práv informace o tom, jak byla řešena otázka možného střetu zájmů ve výběrovém řízení. Zaprvé, Europol se rozhodl zrušit první výběrové řízení jako preventivní opatření. Za druhé, OLAF tuto záležitost rovněž vyšetřil, ale nenašel žádné důkazy o střetu zájmů. Vzhledem k tomu, že tato záležitost již byla prošetřena, veřejný ochránce práv nevidí žádný důvod, proč by se měl tímto aspektem dále zabývat. Veřejná ochránkyně práv věří, že vysvětlení poskytnutá Europolem a úřadem OLAF ohledně přijatých opatření stěžovatele uklidní.
29. S ohledem na výše uvedené neshledává veřejný ochránce práv v tomto případě žádné důkazy o nesprávném úředním postupu Europolu.
Závěr
Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:
Veřejná ochránkyně práv nezjistila žádné důkazy o nesprávném úředním postupu Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva.
Stěžovatel a Europol budou o tomto rozhodnutí informováni.
Emily O'Reillyová
Evropský veřejný ochránce práv
Štrasburk, 5. března 2020
[1] Pracovní místo specialisty ve styčném a řídícím týmu zúčastněných stran v rámci horizontálních operačních služeb (EUROPOL/2017/TA/AD6/296).
[2] Postup Europolu/2017/TA/AD6/320 pro pozici specialisty ve styčném týmu a týmu pro řízení zúčastněných stran v rámci horizontální operativní služby (HOS) v Europolu.
[3] Článek 90 odst. 2 služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii stanoví: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:01962R0031-20140501&from=EN.
[4] Europol/2018/SNE/2019.
[5] Vyslanými národními odborníky jsou vnitrostátní nebo mezinárodní úředníci, kteří dočasně pracují pro orgán EU.