- CS Čeština
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.
Rozhodnutí ve věci 1713/2019/FP o neudělení plného přístupu Evropské služby pro vnější činnost k informačním materiálům o vztazích EU s Izraelem poskytnutým komisaři EU pro vnější vztahy v letech 2007 a 2008 (ref. 2018/130)
Rozhodnutí
Případ 1713/2019/FP - Otevřeno dne Čtvrtek | 12 září 2019 - Rozhodnutí ze dne Pátek | 18 října 2019 - Dotčený orgán Evropská služba pro vnější činnost ( Nebyl zjištěn nesprávný úřední postup ) - Země Belgie
Případ se týkal odmítnutí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) poskytnout veřejnosti přístup k informačním sdělením vypracovaným pro evropského komisaře pro vnější vztahy v letech 2007 a 2008 týkajícím se vztahů Evropské unie s Izraelem.
Veřejná ochránkyně práv shledala, že ESVČ je oprávněna (částečně) odepřít veřejnosti přístup k požadovaným dokumentům za účelem ochrany mezinárodních vztahů EU.
Veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.
Souvislosti stížnosti
1. Dne 4. září 2018 podal stěžovatel žádost o přístup veřejnosti k Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) pro účely „všech informačních sdělení“ vypracovaných pro tehdejšího evropského komisaře pro vnější vztahy v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2008 týkajících se vztahů Evropské unie s Izraelem.
2. Dne 18. ledna 2019 ESVČ na žádost stěžovatele odpověděla. Vysvětlila, že vzhledem k tomu, že se žádost o přístup veřejnosti týkala dokumentů vypracovaných před zřízením ESVČ, byly tyto dokumenty uloženy v historickém archivu Evropské komise.
3. ESVČ identifikovala v historickém archivu osm dokumentů. Tyto dokumenty sestávaly převážně z výňatků z brífinků a řečnických bodů vypracovaných pro komisaře [1].
4. Po přezkoumání dokumentů poskytla ESVČ úplný přístup k jednomu dokumentu [2]; částečný přístup ke dvěma dokumentům [3]; a neposkytla přístup k pěti dokumentům [4]. ESVČ uvedla, že plný přístup k těmto dokumentům by negativně ovlivnil atmosféru důvěry mezi EU a Izraelem, a tím narušil vztahy EU s Izraelem.
5. Dne 28. ledna 2019 požádal stěžovatel o přezkum původního rozhodnutí ESVČ prostřednictvím tzv. „potvrzující žádosti“.
6. Dne 18. února 2019 ESVČ potvrdila své původní rozhodnutí, že pět dokumentů nelze zpřístupnit [5]. S odkazem na dva dokumenty, k nimž byl poskytnut částečný přístup [6], ESVČ přezkoumala své původní rozhodnutí a poskytla přístup k některým dalším odstavcům.
7. Stěžovatel nebyl s rozhodnutím ESVČ spokojen a obrátil se na veřejného ochránce práv.
Šetření
8. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se odmítnutí zpřístupnit dokumenty.
9. V průběhu šetření veřejná ochránkyně práv pečlivě analyzovala dostupné informace a přezkoumala příslušné dokumenty ESVČ.
Argumenty předložené veřejnému ochránci práv
10. ESVČ se opírala o výjimku uvedenou v nařízení č. 1049/2001 [7], jejímž cílem je ochrana mezinárodních vztahů EU [8].
11. Zejména vysvětlila, že obsah dokumentů se týká vnitřních záležitostí Izraele a postojů EU v rámci přípravy na setkání s mezinárodními partnery. Zpřístupnění těchto dokumentů by proto negativně ovlivnilo atmosféru důvěry mezi EU, Izraelem a mezinárodními partnery a poškodilo vztahy EU s dotčenými zeměmi.
12. ESVČ dodala, že zpřístupnění zbývajících částí dokumentů, k nimž byl částečně poskytnut přístup [9], by negativně ovlivnilo atmosféru důvěry mezi EU a Izraelem a dalšími stranami zapojenými do izraelsko-palestinského mírového procesu.
13. Rovněž tvrdila, že zpřístupnění požadovaných dokumentů by poškodilo prostředí vzájemné důvěry v diplomatické dialogy mezi EU a Izraelem, které mají pro tato jednání zásadní význam.
14. ESVČ tvrdila, že nezjistila žádný převažující veřejný zájem, který by odůvodňoval poskytnutí přístupu.
15. ESVČ rovněž tvrdila, že ačkoli byly dokumenty vypracovány několik let před podáním žádosti o přístup veřejnosti, mnoho otázek projednávaných v dokumentech se týká mírového procesu na Blízkém východě a jsou stále relevantní i dnes.
16. Stěžovatel tvrdil, že vzhledem k tomu, že od vypracování dokumentů uplynula značná doba, je vysoce nepravděpodobné, že by zpřístupnění dotčených dokumentů mohlo způsobit skutečnou škodu vztahům EU s Izraelem.
17. Stěžovatel dále tvrdil, že existuje veřejný zájem na zpřístupnění dokumentů, konkrétně na ověření správného uplatňování dohody o přidružení s Izraelem [10].
Posouzení veřejného ochránce práv
18. Po prostudování obsahu požadovaných dokumentů se veřejná ochránkyně práv domnívá, že ESVČ se oprávněně dovolávala výjimky na ochranu mezinárodních vztahů EU.
19. Požadované dokumenty [11] jsou diplomatickými brífinky. Tyto brífinky nastiňují postoj EU vůči partnerům ze třetích zemí, včetně postojů členských států EU. Dále obsahují posouzení vnitřních záležitostí Izraele, jakož i pokyny, které je třeba přijmout pro komisaře EU na zasedáních na vysoké úrovni. Tyto postoje a úvahy se týkají témat, která jsou pro mezinárodní vztahy EU i nadále relevantní.
20. Veřejná ochránkyně práv proto považuje za rozumné uvést, že zpřístupnění dotčených dokumentů by pravděpodobně ohrozilo mezinárodní vztahy.
21. Podle práva EU o přístupu veřejnosti k dokumentům nemůže tento zájem převážit žádný jiný veřejný zájem.
22. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že ESVČ jednala přiměřeně, když odmítla poskytnout veřejnosti plný přístup k dokumentům. Odmítnutí bylo tedy odůvodněné a v souladu se zákonem.
23. V neposlední řadě veřejná ochránkyně práv uznává, že ESVČ provedla důkladné vyhledávání v historickém archivu Evropské komise s cílem určit dokumenty, které spadají do oblasti působnosti žádosti stěžovatele.
Závěr
Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:
ESVČ se nedopustila nesprávného úředního postupu, když odepřela plný přístup veřejnosti k dokumentům.
Stěžovatel a Evropská služba pro vnější činnost budou o tomto rozhodnutí informováni.
Emily O'Reillyová
Evropský veřejný ochránce práv
Štrasburk, 25. října 2019
1) [1] Část "Izraelská politická situace" na straně 77 v brífinku "Summit EU-Kanada", 4. června 2007;
2) informační sdělení "Vztahy mezi EU a Izraelem" pro setkání komisařky Benity Ferrero-Waldnerové a zástupců Amerického židovského výboru, 4. prosince 2007;
3) Vyjádření komisařky Ferrero-Waldnerové na téma "Vztahy mezi EU a Izraelem" při setkání se zástupci Amerického židovského výboru dne 4. prosince 2007;
4) Informační spis "Návštěva komisařky Ferrero-Waldnerové v Izraeli", 28. a 29. října 2007";
5) Jeden odstavec na straně 10 v brífinku pro "summit EU-Rusko", 26.-27. června 2008;
6) Dva odstavce na straně 80 v brífinku pro "summit EU-USA", 10. června 2008;
7) dva krátké odstavce (na straně 57 a na straně 60) v brífinku "Schůzka trojky ministrů zahraničních věcí EU-USA", 6. března 2008;
8) Bod na straně 6 briefingu "Návštěva komisařky Ferrero-Waldnerové v Austrálii a na Novém Zélandu", 25.-28. června 2007.
[2] Viz poznámka pod čarou č. 1, bod 1).
[3] ESVČ poskytla částečný přístup k dokumentům uvedeným v poznámkách pod čarou č. 1 bodu 2) a 3).
[4] ESVČ odepřela přístup k dokumentům uvedeným v poznámce pod čarou č. 1 bodech 4 až 8).
[5] Viz poznámka pod čarou č. 4.
[6] Viz poznámka pod čarou č. 3.
[7] Ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážky nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex:32001R1049.
[8] Viz poznámka pod čarou č. 3.
[9] Pro více informací: http://www.eeas.europa.eu/archives/delegations/israel/eu_israel/political_relations/agreements/index_en.htm .
[11] Viz poznámka pod čarou č. 1 v bodech 2) až 8).