Vážený pane a paní P.,
dne 7. dubna 1999 jste jménem společnosti Popignon SARL podali stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv. Jednalo se o opožděnou platbu faktury týkající se smlouvy o studiu financované Evropskou komisí. Dne 22. dubna 1999 jste mě informoval, že platba byla nakonec provedena, ale že si přejete zachovat svůj nárok na náhradu škody.
Dne 3. května 1999 jsem předal stížnost předsedovi Evropské komise. Evropská komise zaslala své stanovisko dne 2. srpna 1999 a já jsem Vám jej předal s výzvou k vyjádření, pokud si to přejete. Vaše připomínky jsem obdržel dne 23. září 1999. Dne 10. března 2000 jsem napsal předsedovi Evropské komise, abych hledal přátelské řešení. Komise na tuto iniciativu odpověděla dopisem ze dne 5. května 2000. Vyjádřil jste se k návrhům Komise dopisem ze dne 29. června 2000.
Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledek dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Společnost Popignon SARL provedla studii na základě smlouvy s marockým ministerstvem zemědělství financovanou z prostředků ES. Faktura za smlouvu byla dodavateli zaslána v dubnu 1998, ale Komise ji skutečně zaplatila v dubnu 1999. Stěžovatelé, vlastníci společnosti Popignon SARL, se proto rozhodli podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv s cílem získat úhradu úroků z prodlení. Stěžovatelé požadovali vyplacení 10% (tj. € 1.706,57) konečného bankovního převodu provedeného Evropskou komisí.

Šetření

Stanovisko Komise Komise
vysvětlila, že zpoždění vzniklo v první řadě v původním rozhodnutí marockého ministerstva zemědělství napadnout fakturu. Později se ministerstvo rozhodlo fakturu přijmout a požádalo Evropskou komisi o její úhradu. Tato žádost byla schválena delegací Komise v Rabatu a doručena do Bruselu dne 11. listopadu 1998.
Jakmile měla Evropská komise žádost o platbu zpracovat, byla příslušná rozpočtová položka vyčerpána. Nové prostředky z rozpočtu na rok 1999 byly k dispozici až do konce února 1999. Žádost o platbu byla podána dne 8. března 1999 a stěžovatelé byli vyplaceni dne 6. dubna 1999.
Komise zdůraznila, že její politikou je platit úroky z opožděných plateb. Měla však za to, že v projednávané věci nárok na úroky vyplývá ze smlouvy mezi společností Popignon SARL a marockým ministerstvem zemědělství. Proto muselo být nasměrováno tam. Kromě toho otázka opožděných zájmů nemohla být projednána na základě požadavků předložených stěžovateli.
Připomínky stěžovatelů
Stěžovatelé považovali Komisi za odpovědnou za zpoždění, ke kterému došlo mezi dnem obdržení žádosti o platbu (11. listopadu 1998) a skutečným dnem provedení platby (6. dubna 1999). Vzhledem k tomu, že se Komise zavázala provést platby ve lhůtě dvou měsíců, stěžovatelé požadovali zaplacení úroků za období od 11. ledna 1999 do 6. dubna 1999.
Stěžovatelé založili svůj odhad částky, která má být zaplacena (tj. 1 % celkové smluvní ceny za týden prodlení), na smlouvě podepsané s marockými orgány.

Úsilí ombudsmana dosáhnout přátelského řešení

Po pečlivém zvážení stanoviska a připomínek se veřejný ochránce práv nedomníval, že Komise na tvrzení stěžovatele odpovídajícím způsobem reagovala.
Komise se zavázala provést platby ve lhůtě 60 dnů. V daném případě stěžovatelé neprokázali, že by Komise měla nést odpovědnost za zpoždění, ke kterému došlo v důsledku jednání marockého ministerstva. Veřejný ochránce práv však předběžně dospěl k závěru, že Komise má nést odpovědnost za období, které uplynulo po obdržení žádosti o platbu. Skutečnost, že Komise odmítla zaplatit úroky za období přesahující 60 dnů po obdržení žádosti o platbu, se tedy jevila jako nesprávný úřední postup.
Komise nebyla vázána podmínkami smlouvy mezi marockými orgány a stěžovateli. Veřejný ochránce práv proto navrhl, aby byly úroky, které mají být vyplaceny stěžovatelům, odhadnuty na základě návrhu Komise obsaženého v interním sdělení SEC(97)1205 (1), tj. v souladu s prováděcími ustanoveními (2) finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977.
Komise návrh veřejného ochránce práv přijala. Podle výpočtů Komise činily úroky, které měly být zaplaceny, 195,67 EUR. Dne 29. června 2000 stěžovatelé návrh Komise přijali.

ROZHODNUTÍ

1 Odmítnutí Komise uhradit úroky z prodlení 1.1
Stěžovatelé se rozhodli podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv s cílem získat úhradu úroků z prodlení. Stěžovatelé požadovali, aby jim bylo vyplaceno 10 % konečného bankovního převodu provedeného Evropskou komisí.
1.2 Komise odmítla zaplatit úroky na základě odhadu stěžovatelů, který odkazoval na smlouvu podepsanou mezi stěžovateli a marockými orgány.
1.3 Podle názoru veřejného ochránce práv by Komise mohla nést odpovědnost pouze za zpoždění vyplývající z jejích vlastních činností. Kromě toho Komise nebyla vázána smluvními sankcemi za opožděné dokončení stanovenými ve výše uvedené smlouvě.
1.4 S cílem nalézt smírné řešení v souladu s čl. 3 odst. 5 svého statutu proto veřejný ochránce práv navrhl, aby Komise odhadla úroky, které mají být zaplaceny, na základě vlastního interního sdělení o opožděných platbách (SEK(97)1205).
1.5 Komise následně přijala návrh veřejného ochránce práv a souhlasila s placením úroků z prodlení. Stěžovatelé souhlasili s vyplacením částky navržené Komisí.
2 Závěr Po
šetření veřejného ochránce práv se zdá, že se Komise a stěžovatelé dohodli na smírném řešení stížnosti. Veřejná ochránkyně práv proto případ uzavírá.
O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropské komise.
Upřímně,
Jacob SÖDERMAN

---

(1) III. bod 9. : "( ) Úroková sazba se stanoví stejným způsobem jako sazba uplatňovaná na dlužníky Komise (článek 94 nařízení, kterým se stanoví prováděcí pravidla k finančnímu nařízení)( )."

(2) Nařízení Komise (Euratom, ESUO, ES) č. 3418/93 ze dne 9. prosince 1993, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977, Úř. věst. L 315 , 16/12/1993, s. 1–24.

Článek 94

1. Jakýkoli dluh, který není splacen ke dni splatnosti, podléhá následujícím úrokům:

dluhy denominované v ECU: úroková sazba uplatňovaná Evropským fondem pro měnovou spolupráci na jeho operace v ECU (10), zvýšená o jeden a půl procentního bodu,

dluhy denominované v národní měně: tříměsíční mezibankovní nabídková sazba pro příslušný trh zvýšená o jeden a půl procentního bodu.

2. Použitelná úroková sazba je sazba platná v měsíci, ve kterém je dluh splatný.

3. Úroky se počítají ode dne splatnosti stanoveného v inkasním příkazu do dne úplného splacení dluhu.