Vážený pane C.,
vážený pane G.,
dne 22. ledna 1999 jste podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv jakožto advokátovi International Paper Italia S.p.a. Vaše stížnost se týkala toho, že Evropská komise neodpověděla na žádost o informace zaslanou orgánu dne 22. září 1998.
Dne 18. února 1999 jsem předal stížnost předsedovi Evropské komise. Komise zaslala své stanovisko dne 3. května 1999, které jsem Vám zaslal s výzvou k vyjádření, pokud si to přejete. Dne 25. května 1999 jsem obdržel Vaše připomínky ke stanovisku Komise.
Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledek dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Společnost International Paper Italia S.p.a. (dále jen IPI S.p.a.), zastoupená žadateli, je výrobcem určitého druhu papíru (zvlněného papíru). V rámci své činnosti firma používá škrob klasifikovaný pod kódem N.C. 11.08.12.00 pro výrobu lepidla odolného proti vlhkosti.
Do roku 1994 využíval podnik některé produkční náhrady, jak je stanoveno v nařízení Komise (EHS) č. 1722/93 o produkčních náhradách v odvětví obilovin a rýže (1).
Aby byl škrob způsobilý pro produkční náhrady, je relevantní stupeň čistoty škrobu v sušině. To se stanoví pomocí modifikované polarimetrické metody Ewers zveřejněné v příloze 1 třetí směrnice Komise 72/199/EHS [2].
Od roku 1994 začala společnost IPI S.p.a. používat pro výrobu vlnitého papíru nový typ škrobu nazvaný Collys E 700 (také zařazený pod kódem N.C. 11.08.12.00).
I když obdrželi produkční náhrady v souladu s výše uvedeným nařízením, zaslal Institut pro intervenci na zemědělském trhu dne 23. listopadu 1994 společnosti IPI S.p.a. dopis, v němž požádal o vrácení náhrad. Institut tvrdil, že stupeň čistoty Collysova škrobu je nižší než minimální hodnota 97 % požadovaná nařízením.
Po nové analýze Collysova škrobu se ukázalo, že v závislosti na použité analytické metodě bylo dosaženo různých výsledků, pokud jde o procentní podíl stupně čistoty.
V této souvislosti jak Národní institut pro intervenci na zemědělském trhu, tak dvě evropská sdružení škrobárenského průmyslu (odvětví obilného škrobu a odvětví bramborového škrobu) požádaly Komisi, aby změnila a aktualizovala příslušné nařízení s cílem zohlednit nové analytické metody.
Dne 30. července 1998 se společnost IPI S.p.a. písemně obrátila na Evropskou komisi s dotazem, zda příslušné útvary tyto návrhy zvážily a zda by bylo možné nařízení v blízké budoucnosti změnit a aktualizovat.
Dne 28. srpna 1998 Komise odpověděla společnosti IPI S.p.a. a vysvětlila, že vzhledem k tomu, že upravená polarimetrická metoda Ewers je ve skutečnosti jedinou metodou stanovenou v právních předpisech Společenství pro stanovení procentního podílu stupně čistoty škrobu, nemohla společnost IPI S.p.a. obdržet žádné výrobní náhrady. Vzhledem k tomu, že IPI Sp.a. měla za to, že Komise řádně neodpověděla na jejich žádosti, zaslala orgánu znovu dopis dne 22. září 1998. Nebyla obdržena žádná odpověď.
Stěžovatelé podali dne 22. ledna 1999 jménem společnosti stížnost veřejnému ochránci práv. Ve svém dopise uvedly, že Komise neprovedla:
(1) Odpověď na dopis IPI S.p.a ze dne 22. září 1998
(2) Řešit podstatné body uvedené v dopise ze dne 30. července 1998 týkající se žádosti o změnu nařízení (EHS) č. 1722/93.

Šetření

Stanovisko Komise Připomínky
Evropské komise ke stížnosti jsou shrnuty takto:
Komise uznala, že neodpověděla na dopis společnosti IPI S.p.a ze dne 22. září, a omluvila se za něj. Orgán uvedl, že nepovažoval za nutné zaslat dodatečný dopis, jelikož odpověď byla předána IPI S.p.a. dne 27. srpna 1998.
Orgán vysvětlil, že předpokládal, že IPI S.p.a. si je vědom důvodů, které Komisi znemožnily změnit metodu Ewers uvedenou v právních poznámkách ke společným celním sazebníkům.
Tyto právní poznámky jsou stejné jako ty, které byly dohodnuty v harmonizovaném systému identifikace zboží Světové celní organizace. Evropské společenství nemůže v souladu s Mezinárodní úmluvou Světové celní organizace jednostranně měnit obsah analytické metody.
Komise vysvětlila, že národní normalizační instituty by mohly Evropskému výboru pro normalizaci, který je příslušným orgánem pro vývoj nových metod, předkládat výzkumné projekty na změnu a aktualizaci příslušné metody. Jakmile by byla nová metoda validována laboratořemi na mezinárodní úrovni, bylo by možné dát metodě statut normalizované metody a případně ji nechat přijmout Světovou celní organizací na základě návrhu Společenství.
Připomínky stěžovatelů
Veřejná ochránkyně práv předala stanovisko Komise stěžovatelům. Ve své připomínce poděkovali veřejnému ochránci práv za to, že jim předal stanovisko Komise k jejich stížnosti.
Rovněž vyjádřili spokojenost s odpovědí Komise, kterou považovali za vyčerpávající a která odpověděla na otázky vznesené v předchozí korespondenci.

ROZHODNUTÍ

1 Údajné neposkytnutí odpovědi Evropskou komisí
1.1 Stěžovatelé tvrdili, že neobdrželi odpověď na svůj dopis ze dne 22. září 1998 zaslaný GŘ XXI Evropské komise. Komise ve svém stanovisku uznala, že na dopis stěžovatelů neodpověděla, a omluvila se za něj. Komise rovněž vysvětlila, že s ohledem na předchozí korespondenci se stěžovatelem ve stejné věci nepovažovala za nutné poskytnout dodatečnou odpověď na poslední dopis.
1.2 Zásady řádné správy vyžadují, aby správa řádně a řádně jednala s občany spravedlivým a správným způsobem a poskytovala jim informace, které potřebují.
Veřejný ochránce práv však poznamenává, že ve svém stanovisku k případu se Komise za toto selhání omluvila a vysvětlila, proč nepovažovala za nutné odpovědět na dopis ze dne 22. září 1998.
Veřejný ochránce práv se proto domnívá, že v tomto aspektu případu nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.
2 Žádost o změnu nařízení (EHS) č. 1722/93 a údajné neodůvodnění rozhodnutí Komise
2.1 Dopisem ze dne 30. července 1998 požádala IPI S.p.a Komisi, aby změnila a aktualizovala nařízení (EHS) č. 1722/93 o produkčních náhradách v odvětví obilovin a rýže.
Vzhledem k tomu, že odpověď Komise byla považována za neuspokojivou, byla orgánu zaslána nová žádost. Na tuto žádost nebyla obdržena žádná odpověď.
2.2 V návaznosti na šetření veřejného ochránce práv Komise podrobně vysvětlila své pravomoci v této věci a uvedla důvody, proč nemohla jednostranně změnit dotčené nařízení.
Ve svém dopise veřejnému ochránci práv ze dne 25. května 1999 stěžovatelé vyjádřili svou spokojenost s vysvětlením orgánu. Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že Evropská komise své stanovisko řádně odůvodnila, a domnívá se proto, že v tomto aspektu případu nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.
3 Závěr
Na základě šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise. Veřejná ochránkyně práv se proto rozhodla případ uzavřít.
O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropské komise.
Upřímně,
Jacob SÖDERMAN

---

(1) Článek 1 nařízení stanoví, že: „Produkční náhrada může být poskytnuta fyzickým nebo právnickým osobám, které používají škrob získaný z pšenice, kukuřice, rýže, zlomkové rýže nebo brambor nebo některé odvozené produkty při výrobě zboží uvedeného v příloze 1“, ve kterém je vlnitý papír zahrnut. Úř. věst. L 159, 1.7.93, s. 112–123.

(2) Úř. věst. L 123, 29.5.72, s. 6.