Vážený pane Q.,
dne 8. června 1998 jste podal stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv týkající se obecného výběrového řízení (EUR/C/110) pořádaného Evropským parlamentem.
Dne 27. července 1998 jsem předal stížnost předsedovi Evropského parlamentu. Evropský parlament zaslal své stanovisko dne 1. října 1998 a já jsem Vám jej předal s výzvou k vyjádření, pokud si to přejete.
Dne 19. října 1998 jste poukázal na to, že stanovisko zaslané Evropským parlamentem se zdá být velmi krátké, což naznačuje, že jste pravděpodobně neobdržel všechny dokumenty, které Evropský parlament předal evropskému veřejnému ochránci práv. Informovali jste veřejnou ochránkyni práv, že se ke stanovisku Parlamentu vyjádříte, jakmile obdržíte úplné znění. Dne 4. listopadu 1998 jsem Vás informoval, že jste již obdržel celý dokument zaslaný Evropským parlamentem. Žádné další připomínky jsem od vás neobdržel.
Píšu vám nyní, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.

Stížnost

Stěžovatel se zúčastnil společného výběrového řízení pořádaného Evropským parlamentem za účelem náboru francouzsky mluvících písařů. Vzhledem k tomu, že software pro zpracování textu používaný na počítačích během testů byl k dispozici pouze v angličtině, stěžovatel se cítil diskriminován a stěžoval si předsedovi výběrové komise odpovědnému za toto výběrové řízení. Podle stěžovatele se některé mechanismy dostupné ve francouzském softwaru lišily od těch anglických. Kromě toho musel používat anglické pomocné instrukce softwaru, aby získal informace o mechanismech anglického softwaru, a trpěl velkými nevýhodami ve srovnání s anglicky mluvícími konkurenty. Podle názoru stěžovatele byly podmínky, za kterých byl test proveden, v rozporu s článkem 6 Smlouvy o založení Evropského společenství, který zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti.
Předseda výběrové komise informoval stěžovatele, že anglické textové procesory jsou jediné, které se v orgánech Společenství používají, a že všichni uchazeči byli během zkoušky ve stejných podmínkách. V důsledku toho nebyl důvod předpokládat ukončení hospodářské soutěže, jak požadoval stěžovatel. V odpovědi na další žádost stěžovatele vedoucí oddělení Útvaru pro výběrová řízení uvedl, že výhoda pro anglicky mluvící osoby v soutěži pro francouzsky mluvící písaře je čistě teoretická.
Stěžovatel požádal evropského veřejného ochránce práv, aby záležitost prošetřil, aby posoudil jeho tvrzení založené na článku 6 Smlouvy o založení Evropského společenství a na nevýhodách, které utrpěl používáním anglického softwaru ve srovnání s ostatními uchazeči.

Šetření

Stanovisko
Evropského parlamentu
Stanovisko Evropského parlamentu ke stížnosti je shrnuto takto:
Evropský parlament informoval evropského veřejného ochránce práv, že příslušné oznámení o výběrovém řízení (1) výslovně uvádí, že vzhledem k počítačovému systému používanému v orgánech Evropského společenství bude software použitý při testech k dispozici pouze v jediné jazykové verzi. Parlament uvedl, že všichni uchazeči se zúčastnili zkoušek za stejných podmínek, že měli možnost předem se seznámit s dostupnými počítači a získat pomoc s otázkami týkajícími se hlavních funkcí softwaru.
Pokud jde o nevýhody stěžovatele, Evropský parlament znovu potvrdil, že výhoda pro anglicky mluvící osoby v soutěži pro francouzsky mluvící písaře je čistě teoretická.
Parlament dále uvedl, že jeho funkce zejména v rámci zkoušek týkajících se technických schopností vyžadují, aby nástroje používané ve výběrových řízeních byly nástroji, které by uchazeč skutečně použil v případě přijetí do zaměstnání orgánem.
Připomínky stěžovatele
Evropský veřejný ochránce práv předal stanovisko Parlamentu stěžovateli s výzvou k vyjádření. Stěžovatel ve svém dopise ze dne 19. října 1998 vyjádřil své překvapení nad stručnou odpovědí orgánu, ale nepředložil žádné další připomínky k věci samé.

ROZHODNUTÍ

1 Diskriminace na základě státní příslušnosti
1.1 Stěžovatel se v rámci výběrového řízení pro frankofonní písaře organizovaného Evropským parlamentem cítil diskriminován na základě státní příslušnosti, neboť software použitý pro zkoušku byl k dispozici pouze v angličtině. Evropský parlament vysvětlil, že orgány Společenství používají pro svou každodenní práci pouze anglický software a že je jeho povinností otestovat schopnost uchazečů s ním pracovat.
1.2 Pokud jde o pojem diskriminace na základě státní příslušnosti, veřejný ochránce práv konstatuje, že tato stížnost je založena spíše na čl. 5 odst. 3 služebního řádu (2), který zaručuje stejné podmínky náboru. To vyžaduje, aby se stejnými situacemi bylo zacházeno stejně a s odlišnými situacemi stejně.
1.3 Skutečnost, že stěžovateli nebyla nabídnuta možnost používat software ve svém mateřském jazyce, pokud jde například o výběrová řízení zaměřená na nábor anglicky mluvících písařů, se může jevit jako diskriminační. Evropský parlament ji však ve svém stanovisku k projednávané věci, jakož i v oznámení o výběrovém řízení, dostatečně odůvodnil.
1.4 Článek 27 služebního řádu úředníků Evropských společenství dále stanoví, že "přijímání je zaměřeno na to, aby orgánu byly zajištěny služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti (...)". Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že používáním softwaru, který by uchazeči museli skutečně používat pro svou práci, se Evropský parlament ujistil, že použije nejlepší možné prostředky k posouzení schopností potenciálních úředníků. Veřejný ochránce práv proto dospěl k závěru, že v tomto aspektu případu nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.
2 Nevýhoda stěžovatele
2.1 Stěžovatel uvedl, že byl ve srovnání s anglicky mluvícími konkurenty znevýhodněn. Evropský parlament zdůraznil, že výhoda pro anglicky mluvící osoby v soutěži pro francouzsky mluvící osoby je čistě teoretická.
2.2 Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že oznámení o výběrovém řízení nepožadovalo znalost angličtiny. Mezi kandidáty, kteří nikdy nepoužili anglickou verzi wordprocesoru, mohli být ti, kteří měli alespoň základní znalost angličtiny, skutečně zvýhodněni, na rozdíl od toho, co uvedl Evropský parlament.
2.3 Evropský parlament však informoval evropského veřejného ochránce práv a stěžovatel mu v tomto bodě neodporoval, že kandidáti dostali příležitost seznámit se s dostupnými počítači. Rovněž jim byla nabídnuta pomoc s otázkami týkajícími se hlavních funkcí softwaru. Evropský parlament zjevně přijal vhodná opatření k omezení nevýhod používání anglického softwaru. Pokud jde o tento aspekt případu, na základě informací shromážděných evropským veřejným ochráncem práv a předaných stěžovatelem nebyl zjištěn žádný nesprávný úřední postup.
3 Závěr
Na základě šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že ze strany Evropského parlamentu nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Veřejná ochránkyně práv se proto rozhodla případ uzavřít.

DALŠÍ POZNÁMKY

Veřejný ochránce práv by považoval za vhodné, pokud to neohrozí skutečný účel testu, aby oznámení o výběrovém řízení uvádělo, která přesná jazyková verze softwaru je uchazečům během testu zpřístupněna.
O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropského parlamentu.
Váš upřímně
Jacob SÖDERMAN

---

(1) Úř. věst. 1996, C 284 A.

(2) Služební řád úředníků Evropských společenství: Čl. 5 odst. 3.