Souvislosti stížnosti

1. Rada Evropy „Doporučení o úlohách a povinnostech internetových zprostředkovatelů“[1] (dále jen „doporučení“) vyzývá státy, včetně všech členských států EU, aby se ve svých vztazích s internetovými zprostředkovateli řídily řadou pokynů, jako jsou hostitelé internetových služeb, vyhledávače a prodejní platformy [2]. To zahrnuje doporučení týkající se odhalování a odstraňování nezákonného obsahu, jako je teroristická propaganda a pohlavní zneužívání dětí. Zahrnuje rovněž postupy, které je třeba dodržovat, aby bylo zajištěno dodržování lidských práv.

2. Ze stížnosti vyplývá, že Evropská komise byla ve spolupráci s členskými státy EU úzce zapojena do práce související s doporučením Rady Evropy. V této souvislosti stěžovatel požádal Evropskou komisi, aby mu poskytla přístup veřejnosti [3] k několika dokumentům souvisejícím s návrhem doporučení. Obsahovaly sdělení, komentáře, poznámky a zápisy.

3. V reakci na to Komise poskytla plný přístup k některým dokumentům, omezený přístup k jiným dokumentům a žádný přístup k některým jiným dokumentům. Stěžovatel toto rozhodnutí napadl. V reakci na žádost žadatele o přezkum [4] Komise poskytla úplný a částečný přístup k několika dalším dokumentům.

4. Jedním z dokumentů, k nimž Komise odepřela přístup, je zpráva úředníka Evropské komise úředníkovi Spojeného království ze dne 20. října 2017 (dále jen „zpráva“). Podle Komise zpráva obsahuje „analýzu a názory úředníka Komise v souvislosti s výměnou informací mezi členem rady a sekretariátem Globální aliance WeProtect pro ukončení pohlavního vykořisťování dětí on-line. Odkazuje na dopad návrhu doporučení Rady Evropy na činnosti a cíle globální aliance WeProtect na podporu vnitrostátních a celosvětových opatření k ukončení pohlavního vykořisťování dětí na internetu a na možný postup“.

5. Komise podporuje činnosti globální aliance WeProtect („WeProtect“), mezinárodního hnutí ve více než 80 zemích, do něhož jsou zapojeny vládní organizace, průmysl a občanská společnost. WeProtect se věnuje národním a globálním opatřením k ukončení sexuálního vykořisťování dětí na internetu. Představenstvo společnosti WeProtect zahrnuje zástupce mezinárodních organizací a organizací občanské společnosti, vlád a soukromých společností. Ve výboru je zastoupena vláda Spojeného království, stejně jako Evropská komise, a sekretariát výboru zajišťuje ministerstvo vnitra vlády Spojeného království.

6. Stěžovatel si přál získat přístup ke zprávě a dne 13. července 2018 se obrátil na veřejnou ochránkyni práv se svou stížností.

Šetření

7. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se obavy stěžovatele, že Evropská komise neoprávněně odepřela přístup ke zprávě.

8. V průběhu šetření vyšetřovací tým veřejného ochránce práv zvážil argumenty vznesené stranami v rámci řízení o přístupu k dokumentům a provedl kontrolu zprávy.  

Argumenty stěžovatele a Evropské komise

9. Stěžovatel tvrdil, že existuje silný veřejný zájem na tom, aby bylo sdělení zveřejněno.

10. Komise tvrdila, že zveřejnění sdělení by ohrozilo veřejný zájem, pokud jde o mezinárodní vztahy [5]. Uvedla, že pro řádné fungování programu WeProtect je nezbytné, aby si členové rady, pozorovatelé a sekretariát mohli vyměňovat informace a sdílet názory v záležitostech, které mají dopad na cíl iniciativy, v atmosféře důvěry a důvěrnosti. Zveřejnění těchto výměn informací a názorů by členy odradilo od toho, aby přispívali do diskusí organizace WeProtect.

11. Stěžovatel v tomto ohledu tvrdil, že sdělení nepředstavuje „mezinárodní vztahy“, protože bylo určeno osamělému úředníkovi a mohlo být sdíleno se soukromými společnostmi v představenstvu.

12. V odpovědi na původní žádost o přístup k dokumentům Komise rovněž tvrdila, že zveřejnění sdělení by ohrozilo ochranu veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost [6]. Komise uvedla, že zveřejnění informací o citlivých otázkách by oslabilo účinnost politik EU v boji proti zneužívání dětí on-line a že činnosti organizace WeProtect přispívají k cílům politiky EU v této oblasti.

Posouzení veřejného ochránce práv

13. Po kontrole zprávy se veřejný ochránce práv mohl ujistit, že zpráva byla zaslána pouze úředníkovi ministerstva vnitra Spojeného království. Nebylo zasláno k distribuci všem členům správní rady společnosti WeProtect. Konkrétně nebyla určena internetovým společnostem, které jsou zastoupeny v představenstvu, a neměla být s těmito společnostmi sdílena.

14. Veřejná ochránkyně práv je po prostudování dokumentu spokojena s argumentem Komise, že zveřejnění tohoto sdělení by ohrozilo veřejný zájem, pokud jde o veřejnou bezpečnost. Zpráva, pokud by byla zveřejněna, by mohla být použita k vyvíjení tlaku na internetové zprostředkovatele a odrazování od přijímání dobrovolných opatření, která by usnadnila účinné odhalování a odstraňování nezákonného obsahu online. To by mohlo mít negativní dopad na fungování společnosti WeProtect, jejímž posláním je chránit děti před sexuálním vykořisťováním. WeProtect přispívá k úsilí EU v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu. Zveřejňování informací by tak mělo dopad na účinnost opatření EU v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí a teroristické propagandě na internetu. To jsou otázky veřejné bezpečnosti. Vzhledem k významu zapojení průmyslu v této oblasti se veřejná ochránkyně práv domnívá, že je přinejmenším rozumně předvídatelné, a nikoli čistě hypotetické, že by zveřejnění tohoto sdělení mohlo ohrozit veřejnou bezpečnost.

15. Pokud jde o argument stěžovatele, že existuje silný veřejný zájem na zpřístupnění sdělení, podle pravidel EU pro přístup veřejnosti nemůže veřejný zájem z právního hlediska převážit nad potřebou chránit veřejný zájem, pokud jde o veřejnou bezpečnost.

16. Veřejná ochránkyně práv rovněž souhlasí s názorem Komise, že nemohla poskytnout žádný smysluplný částečný přístup ke zprávě.

17.  Veřejná ochránkyně práv proto dospěla k závěru, že Komise byla oprávněna sdělení nezveřejnit. Vítá však skutečnost, že Komise poskytla úplný nebo částečný přístup k 13 ze 16 dokumentů, k nimž stěžovatel žádal o přístup.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

Nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise.

Stěžovatel a Evropská komise budou o tomto rozhodnutí informováni.

Emily O'Reillyová

Evropský veřejný ochránce práv

Štrasburk, 20. září 2018

[1] Doporučení CM/Rec(2018)2 Výboru ministrů členským státům o úlohách a povinnostech internetových zprostředkovatelů, přijaté Výborem ministrů dne 7. března 2018 na 1309. zasedání náměstků ministrů: https://rm.coe.int/1680790e14.

[2] Podle doporučení jsou zprostředkovatelé internetu subjekty, které usnadňují interakce na internetu mezi fyzickými a právnickými osobami tím, že nabízejí a vykonávají různé funkce a služby.

[3] Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, dostupného na adrese http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32001R1049&rid=1

[4] Formálně nazývaná „potvrzující žádost“ podle nařízení č. 1049/2001.

[5] Čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážka nařízení č. 1049/2001.

[6] Čl. 4 odst. 1 písm. a) první odrážka nařízení č. 1049/2001.