- CS Čeština
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.
Odmítnutí Soudního dvora Evropské unie poskytnout veřejnosti přístup k prohlášením o střetu zájmů svých soudců a generálních advokátů
Otevřený případ
Případ 1150/2026/MIK - Otevřeno dne Čtvrtek | 25 června 2026 - Dotčený orgán Soudní dvůr Evropské unie - Země Belgie
Stížnost podána
11/05/2026Analýza stížnosti
13/05/2026Probíhající šetření
25/06/2026Předběžný výsledek
Výsledek šetření
|
Soudní dvůr |
Vážený pane předsedo,
Obdržel jsem stížnost na Soudní dvůr Evropské unie ohledně jeho rozhodnutí o výše uvedené žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům.
Stěžovatel požádal o přístup veřejnosti k prohlášením o zájmech předloženým všemi soudci a generálními advokáty Soudního dvora a Tribunálu od 1. ledna 2018, včetně předchozích verzí prohlášení, která mohla být následně aktualizována.
V odpovědi na potvrzující žádost Soudní dvůr uvedl, že na svých internetových stránkách zveřejňuje nejnovější prohlášení o zájmech předložená současnými soudci a generálními advokáty, s výjimkou důvěrných příloh. Účetní dvůr zároveň konstatoval, že jeho rozhodnutí o přístupu veřejnosti k dokumentům se vztahuje pouze na dokumenty vypracované nebo obdržené „v rámci výkonu jeho správních funkcí“[1], zatímco požadovaná prohlášení představují dokumenty související s jeho soudními funkcemi. Důvodem je skutečnost, že podle čl. 5 odst. 1 kodexu chování členů a bývalých členů Účetního dvora je cílem prohlášení o zájmech zabránit jakémukoli potenciálnímu nebo domnělému střetu zájmů, pokud se členové zabývají soudní věcí.[2] Podle názoru Účetního dvora proto tato prohlášení přispívají k zajištění nezávislosti a nestrannosti Účetního dvora, jakož i k jeho vnímání veřejností, které je nedílnou součástí výkonu jeho soudních úkolů.
Vzhledem k soudní povaze požadovaných dokumentů měl Účetní dvůr za to, že nemůže poskytnout veřejnosti přístup k v současnosti nezveřejněným prohlášením předloženým bývalými členy a k předchozím verzím prohlášení předložených současnými členy.
Účetní dvůr rovněž poukázal na skutečnost, že požadované dokumenty v každém případě obsahují osobní údaje, zatímco stěžovatel neuvedl, že je nezbytné, aby mu byly tyto údaje předány pro konkrétní účel ve veřejném zájmu [3].
Na základě informací poskytnutých Soudním dvorem v potvrzujícím rozhodnutí [4] stěžovatel toto rozhodnutí napadl podáním stížnosti veřejnému ochránci práv podle článku 228 SFEU.
Rozhodl jsem se zahájit šetření s cílem požádat Soudní dvůr o vysvětlení, jak rozlišuje mezi dokumenty týkajícími se jeho soudní a správní činnosti. Veřejnost, která má zájem o přístup k některým dokumentům Soudního dvora, nemusí mít vždy k dispozici dostatečné informace, aby mohla toto rozlišení provést.
Domnívám se, že tato výtka by mohla pomoci objasnit následující body.
(1) Soudní povaha sporných dokumentů
Soudní dvůr ve svém potvrzujícím rozhodnutí uvedl, že povinnost deklarovat zájmy uložená jeho členům zajišťuje jejich nestrannost a nezávislost, což jsou klíčové atributy pro výkon soudních funkcí. Z tohoto důvodu jsou podle názoru Soudního dvora požadované dokumenty úzce spjaty se soudními funkcemi [5].
Ochrana soudních dokumentů před zveřejněním podle čl. 15 odst. 3 čtvrtého pododstavce SFEU je funkční zárukou řádného plnění mandátu Soudního dvora. Podle judikatury Soudního dvora „omezení uplatňování zásady transparentnosti ve vztahu k soudní činnosti sledují stejný cíl: to znamená, že jejich cílem je zajistit, aby výkon práva na přístup k dokumentům orgánů nenarušil ochranu soudního řízení. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že ochrana soudního řízení zejména znamená, že musí být zajištěno dodržování zásad rovnosti zbraní a řádného výkonu spravedlnosti“[6].
Podotýkám, že Účetní dvůr sám zveřejnil některé požadované dokumenty na svých internetových stránkách podle čl. 5 odst. 8 kodexu chování pro své členy a bývalé členy.[7] Soudní dvůr je však následně odstranil, jakmile dotčení členové dokončili své soudní mandáty. V každém případě se již dříve zveřejněné dokumenty staly volnými. Pokud se tyto dokumenty skutečně týkaly soudních úkolů Soudního dvora podle čl. 15 odst. 3 čtvrtého pododstavce SFEU, které Soudní dvůr podle všeho v projednávané věci vykládá tak, že brání zveřejnění jakýchkoli soudních dokumentů, nic to nemění na tom, že Soudní dvůr tyto dokumenty proaktivně zveřejnil na svých internetových stránkách.
Kromě toho Tribunál již rozhodl, že povinnosti uložené členům Soudního dvora kodexem chování se netýkají výlučně jejich soudní činnosti, ale rovněž jejich obecného chování mimo soudní síň. Cílem kodexu je tedy zajistit širší institucionální autonomii Soudního dvora a ochranu důvěry veřejnosti v něj. Na tomto základě Tribunál klasifikoval některé dokumenty týkající se kodexu chování jako dokumenty spadající do oblasti působnosti rozhodnutí Soudního dvora o přístupu veřejnosti k jeho správním dokumentům [8].
Kromě toho podotýkám, že všichni členové jiných orgánů a institucí EU [9], jakož i zaměstnanci orgánů a institucí EU [10] jsou rovněž povinni předkládat prohlášení o zájmech s ohledem na potřebu zajistit autonomii svých orgánů a důvěru veřejnosti v jejich dodržování nejvyšších etických norem. Žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům těchto orgánů a institucí EU podléhají individuálnímu posouzení podle právních předpisů EU o přístupu veřejnosti k dokumentům (nařízení č. 1049/2001 [11]). V této souvislosti a pro srovnání by bylo užitečné objasnit, proč by prohlášení o zájmech předložená členy Soudního dvora, která již byla zveřejněna na internetových stránkách Soudního dvora, měla být kvalifikována jako soudní dokumenty, a proto by měla být osvobozena od jakéhokoli zpřístupnění v reakci na žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům.
(2) Některé z požadovaných dokumentů se již staly volnými
Ačkoli se Účetní dvůr domnívá, že požadované dokumenty nemůže zpřístupnit, neboť se jedná o soudní dokumenty, uznává, že některé z nich – konkrétně prohlášení předložená podle stávajícího kodexu chování – již byly zveřejněny.
Podle čl. 5 odst. 8 kodexu chování, který vstoupil v platnost dne 7. října 2021 [12], musí Soudní dvůr zveřejnit prohlášení o zájmech učiněná soudci a generálními advokáty na svých internetových stránkách. Skutečnost, že Účetní dvůr následně odstranil prohlášení bývalých členů, nic nemění na skutečnosti, že tyto dokumenty – včetně osobních údajů v nich obsažených – se v určitém okamžiku staly veřejně přístupnými.[13] Třetí osoby měly možnost tyto dokumenty v příslušném období legálně získat stažením z internetových stránek Účetního dvora. Bylo by proto užitečné objasnit, proč se Soudní dvůr domnívá, že již nemůže zpřístupnit dříve zveřejněné dokumenty, a to ani za předpokladu, že se týkají jeho soudních úkolů.
(3) Nutnost prokázat nezbytnost předání osobních údajů
Uznávám, že bez ohledu na povahu požadovaných dokumentů může mít Soudní dvůr za to, že důvěrné přílohy prohlášení o zájmech a prohlášení nebo jejich předchozí verze předložené před vstupem stávajícího kodexu chování v platnost, které Soudní dvůr nikdy nezveřejnil na svých internetových stránkách, nemohou být zpřístupněny z důvodu potřeby chránit soukromí a integritu jednotlivců v souladu s příslušnou výjimkou z přístupu veřejnosti podle rozhodnutí Soudního dvora o přístupu veřejnosti k dokumentům [14].
Zároveň podotýkám, že Soudní dvůr vycházel z tohoto argumentu až ve fázi potvrzování. V důsledku toho informovala stěžovatele o nutnosti odůvodnit nezbytnost předání osobních údajů pouze ve své odpovědi na jeho potvrzující žádost, ačkoli tyto informace v původním rozhodnutí neposkytla.
V této souvislosti by bylo užitečné projednat, zda měl stěžovatel účinnou příležitost předložit v tomto ohledu své argumenty.
Rozhodl jsem se proto, že je nezbytné, aby se můj vyšetřovací tým setkal s příslušnými zástupci Soudního dvora za účelem získání dalších vysvětlení k výše uvedeným otázkám. Byl bych Vám zavázán, kdyby se Vaše kancelář mohla obrátit na odpovědného úředníka pro šetření pana Michała Krajewského a dohodnout se na podmínkách konání schůze do 18. září 2026.
Informace, které Účetní dvůr považuje za důvěrné, nebudou stěžovateli ani žádné jiné osobě sděleny bez předchozího souhlasu Účetního dvora [15].
Upřímně,
Teresa Anjinho
evropská veřejná ochránkyně práv
Štrasburk, 25. června 2026
[1] Ustanovení čl. 1 odst. 1 rozhodnutí o přístupu veřejnosti k dokumentům Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho správních funkcí, C 45/2, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32020D0210(01).
[2] Kodex chování pro členy a bývalé členy Soudního dvora Evropské unie, Úř. věst. C 397/1, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=oj:JOC_2021_397_R_0001.
[3] V souladu s čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1725 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů (…), Úř. věst. L 295/39, https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj/eng.
[4] Bod 31 rozhodnutí Soudního dvora ve věci 0002/2026C.
[5] Bod 17 rozhodnutí Soudního dvora ve věci 0002/2026C.
[6] Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 21. září 2010 ve spojených věcech C‑514/07 P, C‑528/07 P a C‑532/07 P, Švédsko v. Komise, ECLI:EU:C:2010:541, body 84–85, https://juris.curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=84028&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=253005. Viz rovněž rozsudek ze dne 18. července 2017, C-213/15 P, Komise v. Patrick Breyer, ECLI:EU:C:2017:563, bod 53, https://juris.curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=192887&pageIndex=0&doclang=en&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=198487.
[7] Uvedený v poznámce pod čarou 2.
[8] Tribunál, rozsudek ze dne 20. září 2019, Franklin Dehousse v. Soudní dvůr, T‑433/17, ECLI:EU:T:2019:632, body 88–92 a 96.
[9] Viz například článek 3 rozhodnutí Komise ze dne 31. ledna 2018 o kodexu chování členů Evropské komise, Úř. věst. C 65/7, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:32018D0221(02); viz také článek 14 kodexu chování členů a bývalých členů Účetního dvora [Evropský účetní dvůr], Úř. věst. L 128/102, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/TXT/?uri=CELEX:32022Q0502%2801%29.
[10] Články 11 a 11a nařízení č. 31 (EHS), 11 (ESAE), kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii, Úř. věst. P 45/1385, https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/1962/31(1)/2014-05-01/eng.
[11] Nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2001/1049/oj/eng.
[12] Článek 11 odst. 1 kodexu chování.
[13] Tribunál, rozsudek ze dne 26. dubna 2018, Espírito Santo Financial v. ECB, T‑251/15, ECLI:EU:T:2018:234, body 146, 149–150; Rozsudek ze dne 30. ledna 2008, věc T‑380/04, Ioannis Terezakis v. Komise, ECLI:EU:T:2008:19, body 100–101.
[14] Výše uvedený čl. 3 odst. 1 rozhodnutí o přístupu veřejnosti k dokumentům Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho správních funkcí.
[15] Tyto materiály jasně označte jako „důvěrné“. Šifrované e-maily mohou být zaslány do naší vyhrazené poštovní schránky. Informace a dokumenty tohoto druhu budou ze spisů evropského veřejného ochránce práv vymazány krátce po ukončení šetření.