Souvislosti šetření

1. V květnu 2011 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv program návštěv agentur EU s cílem podpořit řádnou správu a sdílet osvědčené postupy mezi těmito subjekty EU. Tyto návštěvy se formálně uskutečňují na základě pravomoci veřejného ochránce práv provádět šetření z vlastního podnětu podle článku 228 Smlouvy o fungování Evropské unie. Poskytují veřejnému ochránci práv a agenturám příležitost zapojit se do konstruktivního dialogu s cílem rozvíjet a posilovat administrativní kulturu služeb občanům [1].

2.  Cedefop byl zřízen nařízením Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání [2], které bylo naposledy pozměněno nařízením Rady (ES) č. 2051/2004 [3]. Jejím posláním je podporovat rozvoj evropských politik odborného vzdělávání a přípravy a přispívat k jejich provádění.

3. Veřejná ochránkyně práv navštívila středisko Cedefop dne 22. února 2012.

Předmět šetření

4.  Setkání s vedením střediska Cedefop se zaměřilo na tyto otázky:

• Dodržování kodexu řádné správní praxe a etických norem
• Transparentnost, dialog a odpovědnost
• Výběr a nábor zaměstnanců
• Nabídky
• Střet zájmů
• Neexistence výboru zaměstnanců

Zjištění a návrhy veřejného ochránce práv po jeho návštěvě střediska Cedefop

5. Dne 27. dubna 2012 zaslal veřejný ochránce práv Cedefopu zprávu obsahující jeho zjištění z návštěvy a tyto návrhy [4]:

a) Kromě svého závazku vytvořit zvláštní stránku pro žádosti o přístup k dokumentům a vypracovat výroční zprávu o vyřizování těchto žádostí by středisko Cedefop mohlo zvážit přijetí formálních postupů pro vyřizování žádostí o přístup k dokumentům. Tyto postupy by měly zahrnovat jak původní žádosti, tak potvrzující žádosti. Cedefop by tak mohl dodržet lhůty stanovené v nařízení č. 1049/2001. Nejvhodnější a nejvhodnější by byla účast právního poradce na vyřizování žádostí o přístup k dokumentům. Veřejný ochránce práv dodal, že by rád pomohl středisku Cedefop při poskytování dalšího vzdělávání v oblasti přístupu k dokumentům a uplatňování nařízení č. 1049/2001.

b) Veřejný ochránce práv vyzval středisko Cedefop, aby zpřístupnilo alespoň domovskou stránku svých internetových stránek, jakož i informace o svých funkcích a jazykové politice, a to ve všech 23 jazycích Smlouvy. Cedefop by tím, že by pozdravil občany, kteří navštěvují internetové stránky v jejich vlastním jazyce, a vysvětlil jim jejich funkce, jasně prokázal, že uznává, že všichni občané Evropské unie mají na jeho práci oprávněný zájem.

c) V zájmu dalšího zlepšení informací poskytovaných uchazečům ve výběrových řízeních veřejná ochránkyně práv vyzvala středisko Cedefop, aby informovalo uchazeče o všech možnostech, které mají k dispozici pro napadení rozhodnutí o jejich vyloučení z výběrového řízení. Možnostmi vnějšího napadení jsou právo podat stížnost veřejnému ochránci práv a právo podat žalobu na neplatnost k soudům EU.

d) Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby středisko Cedefop přehodnotilo svůj postoj ke zveřejnění jmen členů výběrové komise. 

e) Cedefop by mohl zvážit informování uchazečů o možnosti domáhat se nápravy podáním stížnosti veřejnému ochránci práv.

f) Veřejný ochránce práv vyzval středisko Cedefop, aby přijalo veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl zvolen výbor zaměstnanců, který bude zastupovat zájmy zaměstnanců.

Opatření přijatá střediskem Cedefop v návaznosti na návrhy veřejného ochránce práv

6. Dne 18. července 2012 zaslalo středisko Cedefop na základě návrhů veřejné ochránkyně práv akční plán následných opatření. Středisko Cedefop informovalo veřejnou ochránkyni práv, že má v úmyslu vytvořit na svých internetových stránkách zvláštní oddíl pro žádosti o přístup k dokumentům. Internetová stránka, která bude k dispozici v angličtině, němčině a francouzštině, poskytne okamžitý přístup k „nejžádanějším dokumentům“ střediska Cedefop a bude obsahovat formulář žádosti, který se použije v případech, kdy požadovaný dokument není k dispozici online. Žádosti, které vyžadují právní poradenství, aby mohly být zodpovězeny, budou předány právnímu poradci. Agentura se rovněž zavázala zveřejňovat výroční zprávu o vyřizování žádostí o přístup k dokumentům. Středisko Cedefop informovalo veřejnou ochránkyni práv, že od srpna 2012 hodlá zpřístupnit v angličtině, němčině a francouzštině statické informace o svých oficiálních internetových stránkách, jako jsou informace o svém poslání a hlavních oblastech činnosti, jakož i navigační menu. V rámci možného přechodu na nové technologické řešení pro svůj internetový portál se rovněž zavázala prozkoumat možnost vytvoření vícejazyčných internetových stránek poskytujících informace ve 23 úředních jazycích. Vzhledem k rozpočtovým omezením však tento projekt nemohl být zahájen dříve než v roce 2014. Středisko Cedefop dodalo, že od července 2012 začalo informovat zájemce ve výběrových řízeních i neúspěšné uchazeče o jejich právu podat stížnost veřejnému ochránci práv a prohlášení v tomto smyslu je nyní obsaženo ve všech příslušných dokumentech a sděleních. Středisko Cedefop setrvalo na svém postoji nezveřejnit jména členů výběrové komise. V neposlední řadě informovala veřejnou ochránkyni práv, že po volbách se dne 12. června 2012 ujal svých povinností nový výbor zaměstnanců.

Analýza a závěry veřejného ochránce práv

Posouzení veřejné ochránkyně práv vedoucí k návrhu doporučení

7. Veřejná ochránkyně práv uvítala konstruktivní přístup střediska Cedefop a ochotu provést většinu jeho návrhů. Zejména s potěšením konstatoval, že středisko Cedefop již provedlo jeho návrhy týkající se poskytování informací uchazečům a zájemcům v rámci výběrových řízení na zaměstnance. V této souvislosti poznamenal, že oznámení o volných pracovních místech, která byla nedávno zveřejněna na internetových stránkách střediska Cedefop, obsahovala pod nadpisem „odvolací řízení“ informace o možnosti podat stížnost veřejnému ochránci práv. Vyjádřil přesvědčení, že podobné informace jsou obsaženy v dopisech zaslaných neúspěšným uchazečům.

8.  Veřejná ochránkyně práv rovněž uvítala proaktivní přístup střediska Cedefop k přístupu k dokumentům. Jak veřejný ochránce práv opakovaně zdůraznil, řádná správa vyžaduje, aby bylo právo veřejnosti na přístup k dokumentům chápáno tak, že se vztahuje nejen na potřebu, aby orgány, instituce a jiné subjekty EU správně vyřizovaly žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům, ale také na požadavek, aby informace a dokumenty byly proaktivně snadno dostupné veřejnosti [5]. Závazek střediska Cedefop poskytnout přímý přístup k řadě dokumentů, o nichž bylo zjištěno, že jsou předmětem zájmu veřejnosti, byl velmi vítaný. 

9. Veřejná ochránkyně práv byla rovněž potěšena závazky střediska Cedefop, pokud jde o jeho jazykovou politiku. Byl povzbuzen snahou agentury zpřístupnit domovskou stránku svých internetových stránek ve všech 23 úředních jazycích. Veřejný ochránce práv zastává názor, že pokud jde o vnější komunikaci evropských orgánů s občany, bylo by ideální, aby materiály určené pro tyto účely byly zveřejňovány ve všech úředních jazycích. Aby byla tato externí komunikace účinná, je nezbytné, aby občané rozuměli informacím, které jim orgány poskytují [6].  

10. Vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv považuje za velmi důležitou úlohu, kterou hrají výbory zaměstnanců jako hlavní formální komunikační kanál mezi vedením a zaměstnanci, uvítal zprávu o volbě výboru zaměstnanců.

11. Pokud jde o zveřejnění jmen členů výběrové komise, středisko Cedefop během návštěvy veřejného ochránce práv tvrdilo, že cílem nezveřejnění je chránit členy výběrové komise před vnějším tlakem. Požádala veřejného ochránce práv, aby měl na paměti malou velikost agentury a její umístění. Konstatovala, že její zaměstnanci by váhali s účastí ve výběrových komisích, pokud by byla zveřejněna jejich jména.

12. Ve své zprávě ze dne 27. dubna 2012 po návštěvě veřejný ochránce práv tyto argumenty pečlivě zvážil a odpověděl na ně takto:

„31. Pokud jde o politiku střediska Cedefop spočívající v nezveřejňování jmen členů jeho výběrových komisí, veřejný ochránce práv připomíná, že podle ustálené judikatury bylo zavedeno utajení jednání a jednání výběrových komisí s cílem zaručit nezávislost těchto komisí a objektivitu jejich jednání tím, že byly chráněny před veškerými vnějšími zásahy a tlaky [7].  Dodržování tohoto tajemství tedy brání zpřístupnění stanovisek jednotlivých členů výběrových komisí. Veřejný ochránce práv soustavně zastává názor, že právo utajovat individuální názory členů výběrové komise však není totéž jako utajovat jejich totožnost [8].

32. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že názory orgánů na správnou rovnováhu mezi otevřeností a legitimními potřebami důvěrnosti při práci výběrových komisí se vyvíjely směrem k tomu, aby byla otevřenosti přikládána větší váha [9]. Připomíná, že jak úřad EPSO, tak Komise mají zavedenou praxi, kdy zveřejňují jména členů výběrové komise. Podle názoru veřejné ochránkyně práv tato praxe zaručuje transparentnost výběrových řízení, pomáhá budovat a udržovat důvěru veřejnosti v orgány, instituce a jiné subjekty EU a ujišťuje uchazeče, že výběrové řízení nebylo stiženo střetem zájmů.

13.  Odpověď střediska Cedefop na návrhy veřejné ochránkyně práv se výše uvedenými body nezabývala. Agentura pouze zopakovala, že raději nezveřejňuje jména členů výběrových komisí.

14. Veřejná ochránkyně práv vyjádřila politování nad postojem agentury a vyjádřila názor, že pokud jde o otázku zveřejňování jmen členů výběrové komise, činnost střediska Cedefop, tj. neřešení argumentů formulovaných veřejnou ochránkyní práv k této otázce i samotná odpověď, svědčí o neochotě zapojit se do konstruktivního dialogu s veřejnou ochránkyní práv způsobem, který vede k rozvíjení a posilování administrativní kultury služeb občanům.

15. Veřejný ochránce práv proto věcnou otázku dále přezkoumal a pokračoval v analýze citované v bodě 12 výše. Kromě toho veřejný ochránce práv poukázal na to, že každý občan, který jedná se státním zaměstnancem, má právo znát jeho jméno. To představuje základní zásadu řádné správy. Administrativa bez tváře a jména je odcizující [10]. Kromě toho utajení názorů členů výběrových komisí není totéž jako utajení jejich totožnosti [11]. První z nich chrání členy výběrových komisí před vnějším tlakem, zatímco druhá přispívá k atmosféře utajení a nedůvěry.

16. Veřejný ochránce práv rovněž konstatoval, že zveřejnění jmen členů výběrových komisí zahrnuje zpracování osobních údajů dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem EU, a vede proto k použitelnosti nařízení 45/2001. Veřejná ochránkyně práv má za to, že zveřejnění jmen by bylo slučitelné s právem na ochranu údajů za předpokladu, že dotčená instituce splňuje řadu právních požadavků. Patří mezi ně i) přijetí rozhodnutí upřesňujícího právní základ, jakož i účel a způsoby tohoto zpřístupnění a ii) zajištění ochrany práv subjektu údajů, včetně práva předem obdržet jasné a úplné informace o zpřístupnění a práva vznést námitku podle článku 18 nařízení [12].

17. S ohledem na výše uvedené skutečnosti veřejná ochránkyně práv předložila Cedefopu tento návrh doporučení:

V zájmu zajištění transparentnosti výběrových řízení by středisko Cedefop mělo přijmout novou politiku, která mu umožní zveřejňovat jména členů výběrové komise způsobem, který je v souladu s pravidly pro ochranu údajů.  

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv po jeho návrhu doporučení

18. Středisko Cedefop uvedlo, že jeho původní odpověď na návrh veřejného ochránce práv týkající se zveřejnění jmen členů výběrové komise vycházela z nepochopení pojmu „zveřejnění“, které si přálo opravit. Středisko Cedefop tvrdilo, že nesprávně pochopilo pojem zveřejnění ve smyslu zveřejnění na svých internetových stránkách, a nikoli zpřístupnění konkrétním osobám/kandidátům, kteří mohou prokázat nezbytnost přístupu k těmto informacím. Uvedl, že i když nesouhlasí s politikou obecného zveřejňování jmen kdykoli (ať již ex ante nebo ex post), zkoumá konkrétní, individuální žádosti o zpřístupnění v souladu s příslušnými právními předpisy a judikaturou. Dodala, že její dlouhodobá praxe ve výběrových řízeních spočívá v tom, že členové výběrových komisí se vždy prezentují uchazečům vybraným ve fázi pohovoru.

19. Středisko Cedefop dále vysvětlilo důvody, které mu zabránily přijmout doporučení veřejné ochránkyně práv. Zaprvé odkázala na článek 6 přílohy III služebního řádu. Středisko Cedefop se domnívalo, že zveřejnění jmen členů výběrové komise by je vystavilo vnějšímu tlaku podobným způsobem jako zveřejnění individuálních posouzení, která přijali. Cedefop byl toho názoru, že by to bylo v rozporu s účelem článku 6 přílohy III.

20. Zadruhé středisko Cedefop tvrdilo, že jeho odmítnutí je odůvodněno právními předpisy a judikaturou týkajícími se ochrany osobních údajů. Měl za to, že pojem „osobní údaje“ nepochybně zahrnuje jména členů výběrové komise, a že by proto jejich zpřístupnění mělo splňovat podmínky stanovené v nařízeních 1049/2001 a 45/2001. Podle jejího názoru není obecné zpřístupnění jmen členů výběrové komise podpořeno společným výkladem právních předpisů o přístupu veřejnosti k dokumentům, o ochraně osobních údajů a o utajení jednání výběrových komisí. Podle střediska Cedefop by přijetí politiky bezpodmínečného zveřejňování jmen členů výběrových komisí znemožnilo zvážit ad hoc protichůdné zásady a zájmy. Cedefop dále tvrdil, že právní předpisy EU nestanoví absolutní povinnost otevřenosti ani neodůvodňují neomezené nebo neomezené zpřístupnění osobních údajů. Uplatňuje-li se zásada utajení, může být transparentnost omezena nebo vyloučena podle zásady, že se zvláštní pravidlo odchyluje od obecného pravidla (lex specialis derogat legi generali).

21. Cedefop dodal, že jeho výběrová řízení nelze srovnávat s výběrovými řízeními pořádanými úřadem EPSO nebo Komisí. Vzhledem k jeho malé velikosti a skutečnosti, že organizuje výběrová řízení v případech, kdy je třeba obsadit konkrétní pracovní místa, je potřeba ochrany před tlakem naléhavější než v případě výběrových komisí jmenovaných úřadem EPSO. Středisko Cedefop rovněž uvedlo, že zavedlo systém vnitřní kontroly, který má zajistit, aby členové výběrové komise nebyli vystaveni střetu zájmů a aby jejich hodnocení vycházela z objektivních kritérií. Za tímto účelem vedoucí lidských zdrojů informuje všechny členy výběrových komisí o jejich povinnostech a povinnosti oznamovat střety zájmů.

Posouzení veřejného ochránce práv po jeho návrhu doporučení

22. Veřejný ochránce práv objasňuje, že jak jeho návrh po návštěvě, tak jeho návrh doporučení pro středisko Cedefop se týkaly otázky zpřístupnění jmen členů výběrové komise uchazečům [13]. Veřejnému ochránci práv nepřísluší uvádět, zda by k takovému zveřejnění mělo dojít prostřednictvím dopisu nebo e-mailu, v němž by byli všichni uchazeči informováni o složení výběrové komise, nebo zveřejněním seznamu jmen členů výběrové komise na internetových stránkách střediska Cedefop. Ačkoli veřejná ochránkyně práv podporuje veškeré postupy, které zajišťují vysokou úroveň transparentnosti, středisko Cedefop by mělo rozhodnout o politice, která nejlépe odpovídá jeho organizačním potřebám. Veřejná ochránkyně práv nicméně konstatuje, že současná praxe střediska Cedefop informovat uchazeče o totožnosti členů výběrové komise během fáze pohovoru není dostatečným a přiměřeným prostředkem k zajištění vysoké úrovně transparentnosti. Zaprvé taková praxe ve skutečnosti vylučuje, aby všichni uchazeči, kteří nebyli pozváni k pohovoru, znali totožnost členů výběrové komise.  Kromě toho se zdá, že jeho přijetí je motivováno spíše úvahami o zdvořilosti než potřebou zaručit transparentnost ve výběrovém řízení. Z odpovědi střediska Cedefop na návrh doporučení veřejné ochránkyně práv vyplývá, že přístup agentury k poskytování informací zůstává negativní. Veřejná ochránkyně práv nemůže než vyjádřit politování nad tím, že středisko Cedefop trvá na utajení jmen členů výběrových komisí.  Z důvodů vysvětlených v následujících bodech nemůže přijmout argumenty předložené agenturou k odůvodnění jejího stanoviska.

23. Středisko Cedefop ve velké míře odkázalo na zásadu tajnosti jednání výběrové komise. Veřejný ochránce práv konstatuje, že příloha III služebního řádu stanoví pravidla pro organizaci a průběh výběrových řízení. Článek 3 obsahuje podrobná pravidla týkající se složení výběrových komisí [14], zatímco článek 6 zaručuje utajení jednání výběrové komise [15]. Veřejná ochránkyně práv zdůrazňuje, že žádné z výše uvedených ustanovení nestanoví anonymitu nebo utajení složení výběrové komise. Jediné pravidlo, které si normotvůrce přál výslovně zahrnout do přílohy III, se týká tajnosti řízení, která byla zavedena s cílem „zaručit nezávislost výběrových komisí a objektivitu jejich řízení tím, že je ochrání před veškerými vnějšími zásahy a tlaky, ať už pocházejí od samotné správy Společenství nebo od dotčených uchazečů nebo třetích stran“[16].

24. Článek 6 proto nezavádí obecnou zásadu utajení při výběrových řízeních ani obecnou odchylku od zásady transparentnosti. Podle názoru veřejného ochránce práv je třeba rozlišovat mezi zveřejněním názorů vyjádřených jednotlivými členy výběrové komise a jakýchkoli dalších informací týkajících se výběrového řízení. I když je pravda, že na informace, které by mohly vést ke zveřejnění názorů vyjádřených jednotlivými členy výběrových komisí a k odhalení všech faktorů týkajících se individuálního nebo srovnávacího hodnocení uchazečů, se vztahuje článek 6 přílohy III, totéž neplatí pro všechny informace týkající se výběrového řízení, včetně jmen členů výběrové komise.

25. I když je rovněž pravda, že Soudní dvůr několikrát rozhodl, že toto ustanovení může omezit nebo vyloučit přístup veřejnosti k některým dokumentům, tato judikatura má velmi specifickou oblast působnosti [17]. Ve všech případech, kdy Soudní dvůr dospěl k závěru, že zásada utajení jednání výběrových komisí má přednost před zásadou transparentnosti, se žalobci snažili získat přístup ke svým opraveným písemným zkouškám a hodnotícím formulářům vyplněným výběrovými komisemi. Přístup k takovým dokumentům však není předmětem tohoto šetření.

26. Středisko Cedefop tvrdilo, že nezveřejnění názvů má stejný účel jako utajení řízení, a to chránit výběrové komise před vnějším tlakem a rušením. Veřejný ochránce práv je toho názoru, že pojem nátlak nelze uplatňovat obecně a abstraktně. Je třeba stanovit, že tlak na výběrovou komisi by byl cílený, skutečný a tak intenzivní a účinný, že by vážně ohrozil její nezávislost. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že středisko Cedefop neprokázalo, že existuje takové skutečné riziko. Skutečnost, že existuje hypotetické riziko, že by někteří členové výběrové komise mohli být kontaktováni v souvislosti s probíhajícím výběrovým řízením, nepostačuje k tomu, aby byla jména členů výběrových komisí utajována, zejména v případech, kdy lze zavést vhodnější ochranné mechanismy. Účinná ochrana nezávislosti výběrových komisí znamená, že agentura by měla zavést nezbytné postupy a záruky s cílem předcházet vnějším zásahům a tlakům a úspěšně je řešit. Tato opatření zahrnují zavedení komplexní politiky v oblasti střetu zájmů, informování všech uchazečů o tom, že nemohou kontaktovat členy výběrových komisí, a uložení povinnosti okamžitě oznámit jakýkoli pokus uchazečů nebo třetích stran kontaktovat členy výběrových komisí. Podle informací, které středisko Cedefop předložilo veřejnému ochránci práv, má agentura takové mechanismy zavedeny.  

27. Pokud by navzdory těmto opatřením byl na výběrové komise vyvíjen nepřiměřený tlak, je veřejný ochránce práv toho názoru, že středisko Cedefop by pak mělo k účasti ve svých výběrových komisích přizvat zaměstnance pocházející z jiných orgánů, a nikoli se pouze snažit tento problém řešit tím, že udrží totožnost svých členů v tajnosti [18].

28. S ohledem na výše uvedené dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že ani článek 6 přílohy III služebního řádu, ani související judikatura nemohou odůvodnit odmítnutí střediska Cedefop přijmout novou politiku týkající se zveřejňování jmen členů výběrové komise.

29. Středisko Cedefop rovněž tvrdilo, že zveřejnění jmen členů výběrové komise je neslučitelné s pravidly pro ochranu osobních údajů. Na podporu svého názoru středisko Cedefop rozsáhle odkázalo na vzájemný vztah mezi nařízeními 1049/2001 a 45/2001, jak jej vyložil Soudní dvůr v rozsudku ve věci Bavarian Lager [19]. Zveřejnění jmen členů výběrových komisí nepochybně zahrnuje zpracování osobních údajů střediskem Cedefop a použitelnost nařízení 45/2001.

30. Veřejný ochránce práv však upozorňuje středisko Cedefop na skutečnost, že pokud jde o nařízení 45/2001, je třeba rozlišovat mezi proaktivním zveřejňováním informací obsahujících osobní údaje a reakcí na žádosti o přístup k těmto informacím. Je-li totiž podána žádost o přístup k dokumentům obsahujícím osobní údaje, použije se článek 8 nařízení č. 45/2001 a příjemce je povinen prokázat nezbytnost předání s ohledem na rozsudek ve věci Bavarian Lager. Tak tomu však není v případě, kdy instituce šíří informace obsahující osobní údaje nezávisle na předchozí žádosti. Situace, kdy jsou dokumenty nebo informace aktivně poskytovány, jdou nad rámec judikatury ve věci Bavarian Lager [20]. To neznamená, že se pravidla ochrany údajů nepoužijí, ale pouze to, že článek 8 nařízení není relevantní.  

31. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že transparentnost a ochrana osobních údajů nejsou protichůdnými zásadami. Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ) soustavně zdůrazňuje, že orgány mohou dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi právem na ochranu údajů a veřejnými zájmy transparentnosti přijetím proaktivního přístupu k této záležitosti. „Být proaktivní znamená, že rovnováha mezi veřejnými zájmy, které jsou základem otevřenosti, a zájmy chráněnými pravidly pro ochranu údajů je již stanovena před nebo alespoň v okamžiku, kdy jsou údaje shromažďovány, a tedy před podáním žádosti o přístup veřejnosti“[21]. V některých případech bude rovnováha mezi různými dotčenými zájmy upřednostňovat nezveřejnění osobních údajů, zatímco v jiných případech vytvoří předpoklad otevřenosti.

32. Ve svém návrhu doporučení se veřejný ochránce práv domníval, že zveřejnění jmen by mohlo být slučitelné s právem na ochranu údajů, pokud středisko Cedefop splní řadu právních požadavků, včetně náležitého zohlednění práv subjektů údajů. Pokud jde o výběrové komise, středisko Cedefop by mohlo členům výběrových komisí předem poskytnout jasné a úplné informace o účelech, rozsahu a způsobech zveřejnění jejich totožnosti a udělit jim právo vznést námitku ze závažných a legitimních důvodů. V této souvislosti odkázal na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů, které by mohlo poskytnout pokyny a pomoci agentuře při provádění jeho návrhu doporučení [22]. Vyjadřuje politování nad tím, že středisko Cedefop nevyužilo této příležitosti k přijetí nové proaktivní politiky týkající se zveřejňování jmen členů výběrové komise.

33. Z výše uvedené analýzy je zřejmé, že středisko Cedefop návrh doporučení veřejného ochránce práv nepřijalo. Veřejný ochránce práv však konstatuje, že otázka zpřístupnění jmen členů výběrové komise uchazečům vyvolala řadu otázek v souvislosti s jeho návštěvami různých agentur. Některé agentury požádaly veřejného ochránce práv o pokyny ohledně nejlepšího přístupu, který by měl být v tomto ohledu přijat [23]. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že nejlepším způsobem, jak postupovat, je uzavřít toto šetření a zahájit šetření z vlastního podnětu týkající se otázky zveřejnění jmen členů výběrové komise. Vzhledem k tomuto tématu zahrne veřejný ochránce práv do svého šetření všechny agentury EU, které dosud nenavštívil, a ty, které se zdají mít k této záležitosti odlišný přístup, než jaký veřejný ochránce práv doporučuje.

Závěr

Na základě svého šetření uzavírá veřejný ochránce práv toto šetření následujícím závěrem:

Veřejný ochránce práv vítá konstruktivní přístup střediska Cedefop a jeho ochotu provést většinu návrhů, které předložil po své návštěvě agentury.

Vyjadřuje však politování nad tím, že středisko Cedefop nemohlo souhlasit s jeho návrhem přijmout novou proaktivní politiku týkající se zveřejňování jmen členů výběrové komise. Vzhledem k rozhodnutí veřejné ochránkyně práv zahájit šetření z vlastního podnětu ohledně toho, jak se agentury touto otázkou zabývají, neexistují důvody pro další šetření případu.

Cedefop bude o tomto rozhodnutí informován.

P. Nikiforos Diamandouros

Ve Štrasburku dne 30. dubna 2013.