Skutečnosti předcházející šetření

1. V květnu 2011 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv program návštěv agentur EU s cílem podpořit řádnou správu a sdílet osvědčené postupy mezi těmito subjekty EU. Tyto návštěvy jsou formálně prováděny na základě pravomoci veřejného ochránce práv provádět šetření z vlastního podnětu podle článku 228 Smlouvy o fungování Evropské unie. Poskytují veřejnému ochránci práv a agenturám příležitost zapojit se do konstruktivního dialogu s cílem rozvíjet a posilovat administrativní kulturu služeb občanům [1].

2.  Středisko Cedefop bylo zřízeno nařízením Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání [2], které bylo naposledy pozměněno nařízením Rady (ES) č. 2051/2004 [3]. Jejím posláním je podporovat rozvoj evropských politik odborného vzdělávání a přípravy a přispívat k jejich provádění.

3. Veřejná ochránkyně práv navštívila středisko Cedefop dne 22. února 2012.

Předmět šetření

4.  Setkání s vedením střediska Cedefop se zaměřilo na tyto otázky:

• Dodržování kodexu řádné správní praxe a etických norem
• Transparentnost, dialog a odpovědnost
• Výběr a nábor
• Nabídková řízení
• Střet zájmů
• K neexistenci výboru zaměstnanců

Zjištění a návrhy veřejného ochránce práv po jeho návštěvě střediska Cedefop

5. Dne 27. dubna 2012 zaslal veřejný ochránce práv středisku Cedefop zprávu obsahující jeho zjištění z návštěvy a tyto návrhy [4]:

a) Kromě závazku vytvořit zvláštní stránku pro žádosti o přístup k dokumentům a vypracovat výroční zprávu o vyřizování těchto žádostí by středisko Cedefop mohlo zvážit přijetí formálních postupů pro vyřizování žádostí o přístup k dokumentům. Tyto postupy by měly zahrnovat jak původní žádosti, tak potvrzující žádosti. Tímto způsobem by středisko Cedefop bylo schopno dodržet lhůty stanovené v nařízení č. 1049/2001. Nejvhodnější a nejvhodnější by byla účast právního poradce na vyřizování žádostí o přístup k dokumentům. Veřejná ochránkyně práv dodala, že by ráda pomohla středisku Cedefop při poskytování další odborné přípravy v oblasti přístupu k dokumentům a uplatňování nařízení č. 1049/2001.

b) Veřejná ochránkyně práv vyzvala středisko Cedefop, aby zpřístupnilo alespoň domovskou stránku svých internetových stránek a informace o svých funkcích a jazykové politice ve všech 23 jazycích Smlouvy. Pozdravem občanů, kteří navštěvují internetové stránky ve svém jazyce, a vysvětlením jejich funkcí by středisko Cedefop jasně prokázalo, že uznává, že všichni občané Evropské unie mají na jeho práci oprávněný zájem.

c) S cílem dále zlepšit informace poskytované uchazečům ve výběrových řízeních veřejná ochránkyně práv vyzvala středisko Cedefop, aby informovalo uchazeče o všech možnostech, které mají k dispozici, aby mohli napadnout rozhodnutí o jejich vyloučení z výběrového řízení. Možnosti vnějšího napadení jsou právo podat stížnost veřejnému ochránci práv a právo podat žalobu na neplatnost k soudům EU.

d) Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby středisko Cedefop přehodnotilo své stanovisko ke zveřejnění jmen členů výběrové komise. 

e) Středisko Cedefop by mohlo zvážit informování uchazečů o možnosti domáhat se nápravy podáním stížnosti veřejnému ochránci práv.

f) Veřejný ochránce práv vyzval Cedefop, aby přijal veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl zvolen výbor zaměstnanců, který bude zastupovat zájmy zaměstnanců.

Opatření přijatá střediskem Cedefop v návaznosti na návrhy veřejné ochránkyně práv

6. Dne 18. července 2012 zaslalo středisko Cedefop svůj akční plán navazující na návrhy veřejné ochránkyně práv. Středisko Cedefop informovalo veřejnou ochránkyni práv, že má v úmyslu vytvořit na svých internetových stránkách zvláštní oddíl pro žádosti o přístup k dokumentům. Internetové stránky, které budou k dispozici v angličtině, němčině a francouzštině, poskytnou okamžitý přístup k „nejžádanějším dokumentům“ střediska Cedefop a budou obsahovat formulář žádosti, který se použije v případech, kdy požadovaný dokument není k dispozici online. Žádosti, které vyžadují právní poradenství, aby mohly být zodpovězeny, budou předány právnímu poradci. Agentura se rovněž zavázala zveřejňovat výroční zprávu o vyřizování žádostí o přístup k dokumentům. Středisko Cedefop informovalo veřejnou ochránkyni práv, že od srpna 2012 má v úmyslu zpřístupnit v angličtině, němčině a francouzštině statické informace na svých oficiálních internetových stránkách, jako jsou informace o jeho poslání a hlavních oblastech činnosti, jakož i navigační menu. V rámci možného přechodu na nové technologické řešení svého webového portálu se rovněž zavázala prozkoumat možnost vytvoření vícejazyčných internetových stránek poskytujících informace ve 23 úředních jazycích. Vzhledem k rozpočtovým omezením však tento projekt nemohl být zahájen dříve než v roce 2014. Středisko Cedefop dodalo, že od července 2012 začalo informovat jak zájemce ve výběrových řízeních, tak neúspěšné uchazeče o jejich právu podat stížnost veřejnému ochránci práv, a prohlášení v tomto smyslu je nyní obsaženo ve všech příslušných dokumentech a sděleních. Středisko Cedefop trvalo na svém postoji nezveřejňovat jména členů výběrové komise. Nakonec informovala veřejnou ochránkyni práv, že po volbách převzal svou odpovědnost dne 12. června 2012 nový výbor zaměstnanců.

Analýza a závěry veřejného ochránce práv

Posouzení veřejné ochránkyně práv vedoucí k návrhu doporučení

7. Veřejná ochránkyně práv uvítala konstruktivní přístup střediska Cedefop a ochotu provést většinu jeho návrhů. Zejména s potěšením konstatoval, že středisko Cedefop již realizovalo jeho návrhy týkající se poskytování informací uchazečům a zájemcům v rámci výběrových řízení na zaměstnance. V tomto ohledu poznamenal, že oznámení o volných pracovních místech, která byla nedávno zveřejněna na internetových stránkách střediska Cedefop, obsahovala informace o možnosti podat stížnost veřejnému ochránci práv pod nadpisem „odvolací řízení“. Vyjádřil přesvědčení, že podobné informace jsou obsaženy v dopisech zaslaných neúspěšným uchazečům.

8.  Veřejná ochránkyně práv rovněž uvítala proaktivní přístup střediska Cedefop, pokud jde o přístup k dokumentům. Jak veřejný ochránce práv opakovaně zdůraznil, řádná správa vyžaduje, aby bylo právo veřejnosti na přístup k dokumentům chápáno tak, že se vztahuje nejen na potřebu orgánů, institucí a jiných subjektů EU správně vyřizovat žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům, ale také na požadavek, aby informace a dokumenty byly veřejnosti snadno a proaktivně zpřístupněny [5]. Závazek střediska Cedefop poskytovat přímý přístup k řadě dokumentů, o nichž bylo zjištěno, že jsou předmětem zájmu veřejnosti, byl velmi vítaný. 

9. Veřejná ochránkyně práv byla rovněž potěšena závazky střediska Cedefop, pokud jde o jeho jazykovou politiku. Byl potěšen snahou agentury zpřístupnit domovskou stránku svých internetových stránek ve všech 23 úředních jazycích. Veřejná ochránkyně práv zastává názor, že pokud jde o vnější komunikaci evropských orgánů s občany, bylo by ideální, aby materiály určené pro tyto účely byly zveřejňovány ve všech úředních jazycích. Aby byla tato externí komunikace účinná, je nezbytné, aby občané rozuměli informacím, které jim orgány poskytují [6].  

10. Navíc vzhledem k tomu, že považuje za velmi důležitou úlohu, kterou výbory zaměstnanců hrají jako hlavní formální komunikační kanál mezi vedením a zaměstnanci, veřejná ochránkyně práv uvítala zprávu o volbě výboru zaměstnanců.

11. Pokud jde o zveřejňování jmen členů výběrové komise, středisko Cedefop během návštěvy veřejné ochránkyně práv tvrdilo, že cílem nezveřejňování je chránit členy výběrové komise před vnějším tlakem. Požádala veřejnou ochránkyni práv, aby měla na paměti malou velikost agentury a její umístění. Konstatovala, že její zaměstnanci by váhali s účastí ve výběrových komisích, pokud by jejich jména byla zveřejněna.

12. Ve své zprávě ze dne 27. dubna 2012 po návštěvě veřejný ochránce práv tyto argumenty pečlivě zvážil a odpověděl na ně následovně.

„31. Pokud jde o politiku střediska Cedefop nezveřejňovat jména členů jeho výběrových komisí, veřejná ochránkyně práv připomíná, že podle ustálené judikatury bylo utajení jednání a jednání výběrových komisí zavedeno s cílem zaručit nezávislost těchto komisí a objektivitu jejich jednání tím, že jsou chráněny před veškerými vnějšími zásahy a tlaky [7].  Dodržování tohoto utajení tedy brání zpřístupnění stanovisek přijatých jednotlivými členy výběrových komisí. Veřejná ochránkyně práv důsledně zastává názor, že právo zachovávat v tajnosti individuální názory členů výběrové komise není totéž jako zachovávat v tajnosti jejich totožnost [8].

32. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že názory orgánů na správnou rovnováhu mezi otevřeností a legitimními potřebami důvěrnosti při práci výběrových komisí se vyvíjely s cílem přikládat větší váhu otevřenosti [9]. Připomíná, že úřad EPSO i Komise mají zavedenou praxi, kdy zveřejňují jména členů výběrové komise. Podle názoru veřejné ochránkyně práv tato praxe zaručuje transparentnost výběrových řízení, pomáhá budovat a udržovat důvěru veřejnosti v orgány, instituce nebo jiné subjekty EU a ujišťuje uchazeče, že výběrové řízení nebylo stiženo střetem zájmů.

13.  Odpověď střediska Cedefop na návrhy veřejné ochránkyně práv se výše uvedenými body nezabývala. Agentura pouze zopakovala, že raději nezveřejňuje jména členů výběrových komisí.

14. Veřejná ochránkyně práv vyjádřila politování nad postojem agentury a vyjádřila názor, že pokud jde o otázku zveřejnění jmen členů výběrové komise, opatření střediska Cedefop, tj. neřešení argumentů předložených veřejnou ochránkyní práv k této otázce i samotná odpověď, prokázaly neochotu zapojit se do konstruktivního dialogu s veřejnou ochránkyní práv způsobem, který by napomohl rozvoji a posílení administrativní kultury služeb občanům.

15. Veřejný ochránce práv proto věcnou otázku dále zkoumal a pokračoval v analýze citované v bodě 12 výše. Veřejný ochránce práv mimoto zdůraznil, že každý veřejný činitel, který jedná s úředníkem, má právo znát jméno tohoto úředníka. To představuje základní zásadu řádné správy. Administrativa bez tváře a jména se odcizuje [10]. Kromě toho utajení názorů členů výběrových komisí není totéž jako utajení jejich totožnosti [11]. První z nich chrání členy výběrových komisí před vnějším tlakem, zatímco druhý přispívá k atmosféře utajení a nedůvěry.

16. Veřejná ochránkyně práv rovněž konstatovala, že zveřejnění jmen členů výběrových komisí zahrnuje zpracování osobních údajů dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem EU, a vede proto k použitelnosti nařízení 45/2001. Veřejná ochránkyně práv má za to, že zveřejnění názvů by bylo slučitelné s právem na ochranu údajů za předpokladu, že dotčený orgán splňuje řadu právních požadavků. Patří mezi ně i) přijetí rozhodnutí upřesňujícího právní základ, jakož i účel a způsoby takového zpřístupnění a ii) zajištění ochrany práv subjektu údajů, včetně práva předem obdržet jasné a úplné informace o zpřístupnění a práva vznést námitku podle článku 18 nařízení [12].

17. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem předložila veřejná ochránkyně práv středisku Cedefop tento návrh doporučení:

V zájmu zajištění transparentnosti výběrových řízení by středisko Cedefop mělo přijmout novou politiku, která mu umožní zveřejňovat jména členů výběrové komise způsobem, který je v souladu s pravidly pro ochranu údajů.  

Argumenty předložené veřejnému ochránci práv po jeho návrhu doporučení

18. Středisko Cedefop uvedlo, že jeho původní odpověď na návrh veřejné ochránkyně práv týkající se zveřejnění jmen členů výběrové komise byla založena na nepochopení pojmu „zveřejnění“, který si přeje opravit. Středisko Cedefop tvrdilo, že nesprávně chápalo pojem „zpřístupnění veřejnosti“ tak, že znamená zpřístupnění na jeho internetových stránkách, a nikoli zpřístupnění konkrétním osobám/kandidátům, kteří mohou prokázat nezbytnost přístupu k těmto informacím. Uvedla, že i když nesouhlasí s politikou širokého zveřejňování názvů (ať už ex ante nebo ex post), zkoumá konkrétní, individuální žádosti o zpřístupnění v souladu s příslušnými právními předpisy a judikaturou. Dodala, že její dlouholetou praxí ve výběrových řízeních je, že členové výběrových komisí se vždy prezentují uchazečům vybraným během fáze pohovoru.

19. Středisko Cedefop dále vysvětlilo důvody, které mu bránily přijmout doporučení veřejné ochránkyně práv. Zaprvé odkázala na článek 6 přílohy III služebního řádu. Středisko Cedefop se domnívalo, že zveřejnění jmen členů výběrové komise by je vystavilo vnějšímu tlaku podobným způsobem jako zveřejnění individuálních posouzení, která přijali. Středisko Cedefop bylo toho názoru, že by to bylo v rozporu s účelem článku 6 přílohy III.

20. Zadruhé středisko Cedefop tvrdilo, že jeho odmítnutí je odůvodněno právními předpisy a judikaturou týkajícími se ochrany osobních údajů. Měl za to, že pojem "osobní údaje" nepochybně zahrnuje jména členů výběrové komise, a že jejich zpřístupnění by proto mělo splňovat podmínky stanovené nařízeními 1049/2001 a 45/2001. Podle jejího názoru není obecné zpřístupnění jmen členů výběrové komise podpořeno společným výkladem právních předpisů o přístupu veřejnosti k dokumentům, o ochraně osobních údajů a o utajení jednání výběrových komisí. Podle Cedefopu by v případě, že by byla přijata politika bezpodmínečného zveřejňování jmen členů výběrových komisí, znemožnilo by to ad hoc zvážit protichůdné zásady a zájmy. Středisko Cedefop dále tvrdilo, že právní předpisy EU nezakládají absolutní povinnost otevřenosti ani neodůvodňují neomezené nebo neomezené zveřejňování osobních údajů. Uplatňuje-li se zásada utajení, může být transparentnost omezena nebo vyloučena na základě zásady, že se zvláštní pravidlo odchyluje od obecného pravidla (lex specialis derogat legi generali).

21. Středisko Cedefop dodalo, že jeho výběrová řízení nelze srovnávat s výběrovými řízeními pořádanými úřadem EPSO nebo Komisí. Vzhledem ke své malé velikosti a skutečnosti, že organizuje výběrová řízení v případech, kdy je třeba obsadit konkrétní pracovní místa, je potřeba ochrany před tlakem naléhavější než v případě výběrových komisí jmenovaných úřadem EPSO. V neposlední řadě středisko Cedefop uvedlo, že zavedlo systém vnitřní kontroly, který má zajistit, aby členové výběrové komise nebyli vystaveni střetu zájmů a aby jejich posouzení vycházela z objektivních kritérií. Za tímto účelem vedoucí lidských zdrojů informuje všechny členy výběrových komisí o jejich povinnostech a povinnosti oznamovat střety zájmů.

Posouzení veřejného ochránce práv po jeho návrhu doporučení

22. Veřejný ochránce práv objasňuje, že jak jeho návrh po návštěvě, tak jeho návrh doporučení středisku Cedefop se týkaly otázky zpřístupnění jmen členů výběrové komise uchazečům [13]. Veřejnému ochránci práv nepřísluší, aby prostřednictvím dopisu nebo e-mailu informoval všechny uchazeče o složení výběrové komise nebo zveřejnil seznam jmen členů výběrové komise na internetových stránkách střediska Cedefop. Ačkoli veřejná ochránkyně práv podporuje veškeré postupy, které zajišťují vysokou úroveň transparentnosti, středisko Cedefop by mělo rozhodnout o politice, která nejlépe odpovídá jeho organizačním potřebám. Veřejná ochránkyně práv nicméně konstatuje, že současná praxe střediska Cedefop spočívající v informování uchazečů o totožnosti členů výběrové komise během fáze pohovoru není dostatečným a přiměřeným prostředkem k zajištění vysoké úrovně transparentnosti. Zaprvé taková praxe fakticky vylučuje všechny uchazeče, kteří nebyli pozváni na pohovor, aby znali totožnost členů výběrové komise.  Kromě toho se zdá, že jeho přijetí je motivováno spíše úvahami o zdvořilosti než potřebou zaručit transparentnost výběrového řízení. Z odpovědi střediska Cedefop na návrh doporučení veřejné ochránkyně práv vyplývá, že přístup agentury ke zveřejňování informací zůstává negativní. Veřejná ochránkyně práv nemůže než vyjádřit politování nad tím, že středisko Cedefop trvá na zachování tajnosti jmen členů výběrových komisí.  Z důvodů vysvětlených v následujících odstavcích nemůže přijmout argumenty předložené agenturou k odůvodnění jejího stanoviska.

23. Středisko Cedefop rozsáhle odkázalo na zásadu utajení jednání výběrové komise. Veřejný ochránce práv konstatuje, že příloha III služebního řádu stanoví pravidla pro organizaci a průběh výběrových řízení. Článek 3 obsahuje podrobná pravidla týkající se složení výběrových komisí [14], zatímco článek 6 zaručuje tajnost jednání výběrové komise [15]. Veřejná ochránkyně práv zdůrazňuje, že žádné z výše uvedených ustanovení nestanoví anonymitu ani utajení, pokud jde o složení výběrové komise. Jediné pravidlo, které normotvůrce chtěl výslovně zahrnout do přílohy III, se týká tajnosti řízení, která byla zavedena s cílem „zaručit nezávislost výběrových komisí a objektivitu jejich řízení tím, že je ochrání před veškerými vnějšími zásahy a tlaky, ať už pocházejí od samotné správy Společenství, dotčených kandidátů nebo třetích stran“[16].

24. Článek 6 proto nezavádí obecnou zásadu utajení ve výběrových řízeních ani obecnou odchylku od zásady transparentnosti. Veřejná ochránkyně práv se domnívá, že je třeba rozlišovat mezi zveřejněním názorů vyjádřených jednotlivými členy výběrové komise a veškerých dalších informací týkajících se výběrového řízení. I když je pravda, že na informace, které by mohly vést k vyzrazení názorů vyjádřených jednotlivými členy výběrových komisí a k odhalení všech faktorů týkajících se individuálního nebo srovnávacího hodnocení uchazečů, se vztahuje článek 6 přílohy III, totéž neplatí pro všechny informace týkající se výběrového řízení, včetně jmen členů výběrové komise.

25. I když je rovněž pravda, že Soudní dvůr několikrát rozhodl, že toto ustanovení může omezit nebo vyloučit přístup veřejnosti k některým dokumentům, tato judikatura má velmi specifický rozsah působnosti [17]. Ve všech případech, kdy Soudní dvůr dospěl k závěru, že zásada utajení jednání výběrových komisí má přednost před zásadou transparentnosti, se žalobci snažili získat přístup ke svým opraveným písemným zkouškám a hodnotícím formulářům vyplněným výběrovými komisemi. Přístup k takovým dokumentům však není předmětem tohoto šetření.

26. Středisko Cedefop tvrdilo, že nezveřejnění názvů slouží stejnému účelu jako utajení řízení, a to ochraně výběrových komisí před vnějším tlakem a zásahy. Veřejná ochránkyně práv je toho názoru, že pojem nátlaku nelze uplatňovat obecně a abstraktně. Je třeba stanovit, že tlak na výběrovou komisi by byl cílený, skutečný a tak intenzivní a účinný, že by vážně ohrozil její nezávislost. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že středisko Cedefop neprokázalo, že takové skutečné riziko existuje. Skutečnost, že existuje hypotetické riziko, že by někteří členové výběrové komise mohli být osloveni v souvislosti s probíhajícím výběrovým řízením, nepostačuje k utajení jmen členů výběrové komise, zejména v případech, kdy lze zavést vhodnější ochranné mechanismy. Účinná ochrana nezávislosti výběrových komisí znamená, že agentura by měla zavést nezbytné postupy a záruky s cílem předcházet vnějším zásahům a tlakům a úspěšně je řešit. Tato opatření zahrnují zavedení komplexní politiky v oblasti střetu zájmů, informování všech uchazečů o tom, že nemohou kontaktovat členy výběrových komisí, a uložení povinnosti neprodleně hlásit veškeré pokusy uchazečů nebo třetích stran kontaktovat členy výběrových komisí. Podle informací, které středisko Cedefop předložilo veřejnému ochránci práv, má agentura takové mechanismy zavedeny.  

27. Pokud by navzdory těmto opatřením byl na výběrové komise vyvíjen nepřiměřený tlak, je veřejná ochránkyně práv toho názoru, že středisko Cedefop by pak mělo vyzvat zaměstnance pocházející z jiných orgánů, aby se účastnili jeho výběrových komisí, a nesnažit se tento problém jednoduše řešit tím, že udrží totožnost svých členů v tajnosti [18].

28. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že ani článek 6 přílohy III služebního řádu, ani související judikatura nemohou odůvodnit odmítnutí Cedefopu přijmout novou politiku týkající se zveřejňování jmen členů výběrové komise.

29. Středisko Cedefop rovněž tvrdilo, že zveřejnění jmen členů výběrové komise je neslučitelné s pravidly pro ochranu osobních údajů. Na podporu svého názoru středisko Cedefop rozsáhle odkázalo na souhru mezi nařízeními 1049/2001 a 45/2001, jak ji vyložil Soudní dvůr v rozsudku ve věci Bavarian Lager [19]. Zveřejnění jmen členů výběrových komisí nepochybně zahrnuje zpracování osobních údajů střediskem Cedefop a znamená použitelnost nařízení 45/2001.

30. Veřejná ochránkyně práv však středisko Cedefop upozorňuje na skutečnost, že pokud jde o nařízení 45/2001, je třeba rozlišovat mezi aktivním zveřejňováním informací obsahujících osobní údaje a reakcí na žádosti o přístup k těmto informacím. Je-li totiž podána žádost o přístup k dokumentům obsahujícím osobní údaje, použije se článek 8 nařízení 45/2001 a příjemce je povinen prokázat nezbytnost předání s ohledem na rozsudek Bavarian Lager. Tak tomu však není v případě, kdy instituce šíří informace obsahující osobní údaje nezávisle na předchozí žádosti. Situace, kdy jsou dokumenty nebo informace poskytovány proaktivně, přesahují rámec judikatury Bavarian Lager [20]. To neznamená, že se nepoužijí pravidla ochrany údajů, ale pouze to, že článek 8 nařízení není relevantní.  

31. Veřejná ochránkyně práv konstatuje, že transparentnost a ochrana osobních údajů nejsou protichůdnými zásadami. Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ) soustavně zdůrazňuje, že orgány mohou dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi právem na ochranu údajů a veřejnými zájmy transparentnosti tím, že v této věci přijmou proaktivní přístup. „Proaktivní přístup znamená, že rovnováha mezi veřejnými zájmy, které jsou základem otevřenosti, a zájmy chráněnými pravidly pro ochranu údajů je stanovena již před nebo alespoň v okamžiku, kdy jsou údaje shromažďovány, a tedy před podáním žádosti o přístup veřejnosti“[21]. V některých případech bude rovnováha mezi různými dotčenými zájmy upřednostňovat nezveřejňování osobních údajů, zatímco v jiných případech vytvoří domněnku otevřenosti.

32. Veřejný ochránce práv se ve svém návrhu doporučení domníval, že zveřejnění názvů by mohlo být slučitelné s právem na ochranu údajů, pokud středisko Cedefop splní řadu právních požadavků, včetně náležitého zohlednění práv subjektů údajů. Pokud jde o posledně uvedené, středisko Cedefop by mohlo členům výběrových komisí předem poskytnout jasné a komplexní informace o účelech, rozsahu a způsobech zveřejnění jejich totožnosti a udělit jim právo vznést námitku ze závažných a oprávněných důvodů. V této souvislosti odkázal na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů, které by mohlo poskytnout pokyny a pomoci agentuře při provádění jeho návrhu doporučení [22]. Vyjadřuje politování nad tím, že středisko Cedefop nevyužilo této příležitosti k přijetí nové, proaktivní politiky týkající se zveřejňování jmen členů výběrové komise.

33. Z výše uvedené analýzy je zřejmé, že Cedefop nepřijal návrh doporučení veřejné ochránkyně práv. Veřejný ochránce práv však konstatuje, že otázka zveřejňování jmen členů výběrové komise uchazečům vyvolala v souvislosti s jeho návštěvami v různých agenturách řadu otázek. Některé agentury si od veřejného ochránce práv vyžádaly pokyny ohledně nejlepšího přístupu, který má být v tomto ohledu přijat [23]. Veřejná ochránkyně práv se proto domnívá, že nejlepším způsobem, jak postupovat, je uzavřít toto šetření a zahájit šetření z vlastního podnětu týkající se otázky zveřejňování jmen členů výběrové komise. Vzhledem k tomuto tématu zahrne veřejný ochránce práv do svého šetření všechny agentury EU, které dosud nenavštívil, a ty, které se podle všeho k této záležitosti přibližují jinak než ty, které veřejný ochránce práv doporučuje.

Závěr

Na základě svého šetření jej veřejný ochránce práv uzavírá tímto závěrem:

Veřejná ochránkyně práv vítá konstruktivní přístup a ochotu Cedefopu provést většinu návrhů, které učinil po své návštěvě agentury.

Vyjadřuje však politování nad tím, že Cedefop nemohl souhlasit s jeho návrhem přijmout novou, proaktivní politiku týkající se zveřejňování jmen členů výběrové komise. Vzhledem k rozhodnutí veřejné ochránkyně práv zahájit šetření z vlastního podnětu ohledně toho, jak se agentury touto otázkou zabývají, neexistují žádné důvody pro další šetření případu.

Středisko Cedefop bude o tomto rozhodnutí informováno.

P. Nikiforos Diamandourosová

Ve Štrasburku dne 30. dubna 2013.