Vážená paní A.,
dne 23. ledna 1998 jste podala stížnost na Evropskou komisi kvůli tomu, že vám odmítla povolit opakování zkoušky, kterou jste zmeškala z důvodu nemoci. Dne 16. února 1998 jsem od Vás obdržel další dopis s dalšími informacemi o skutečnostech Vaší stížnosti.
Dne 11. března 1998 jsem předal stížnost předsedovi Evropské komise. Komise zaslala své stanovisko dne 29. května 1998 a já jsem Vám jej předal s výzvou k vyjádření, pokud si to přejete. Dne 28. července 1998 jsem obdržel Vaše připomínky. Dne 31. března 1999 jste požádal o informace týkající se zpracování Vaší stížnosti.
Nyní vám píši, abych vám sdělil výsledky dotazů, které byly učiněny.
Omlouvám se za dobu potřebnou k vyřízení Vaší stížnosti.

Stížnost

Skutečnosti předcházející stížnosti jsou ve stručnosti následující: V roce 1997 byl stěžovatel připuštěn k účasti na písemných zkouškách v rámci výběrového řízení COM/A/1047 organizovaného Evropskou komisí. Testy se konaly ve dnech 27. a 28. listopadu 1997 ve Stockholmu.
Dne 18. listopadu 1997 podstoupil stěžovatel závažnou lékařskou operaci. Nemocnici opustila dne 24. listopadu 1997 a byla propuštěna z důvodu nemoci do 28. prosince. Obrátila se na zastoupení Komise ve Stockholmu, aby zjistila, zda může složit zkoušku v jiném termínu než 27. a 28. listopadu 1997. Byla informována, že se může pokusit zaslat lékařské potvrzení Komisi, ale že s největší pravděpodobností nebude moci složit zkoušku na jiné datum.
Stěžovatel poté složil zkoušky dne 27. listopadu 1997. Během vyšetření začaly její rány krvácet a její fyzický stav se zhoršil. Na základě lékařského doporučení se tedy nedostavila ke zkouškám, které se konaly dne 28. listopadu 1997. Komise následně stěžovatelku informovala, že byla z výběrového řízení vyloučena, protože zkoušky nedokončila.
V této souvislosti stěžovatel podal stížnost evropskému veřejnému ochránci práv. Stěžovatelka měla za to, že jí Komise měla umožnit složit jiné zkoušky namísto zkoušek, kterých se nemohla zúčastnit dne 28. listopadu 1997. Stěžovatel se domníval, že postoj Komise odráží byrokratický, nelidský a nepružný postoj k občanům.

Šetření

Stanovisko Komise Ve
svém stanovisku Komise nejprve poznamenala, že stěžovatel byl jedním z 1344 žadatelů, kteří byli pozváni k účasti na předmětných zkouškách, které se konaly ve stejných termínech ve všech členských státech. Komise poté vysvětlila, že základní a základní zásadou pro provádění výběrových řízení je, aby všichni uchazeči absolvovali stejné zkoušky ve stejný den a hodinu ve všech členských státech. Je tomu tak proto, aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi žadateli a aby byl obsah zkoušek důvěrný. Komise proto nikdy neumožnila, aby žadatelé složili písemné zkoušky v jiných termínech. Komise vyjádřila politování nad tím, že z tohoto pravidla nelze učinit žádné výjimky, ať už z důvodu nemoci, nehody nebo stávky. Komise tak potvrdila své rozhodnutí vyloučit stěžovatele z dotčené hospodářské soutěže.
Připomínky stěžovatelů
Stěžovatelka ve svých připomínkách trvala na své stížnosti. Uvedla, že Komise velmi zřídka organizovala soutěže v oblasti své působnosti – zdraví a dobré životní podmínky zvířat. Rozhodnutí Komise nenechat ji zkoušky opakovat bylo proto obzvláště závažné.

ROZHODNUTÍ

1 Odmítnutí nechat stěžovatelku opakovat zkoušky 1.1
Stěžovatelka, která byla k datu konání zkoušek výběrového řízení vážně nemocná, a nemohla se tedy zkoušek zúčastnit, měla za to, že by jí Komise měla umožnit opakovat zkoušky.
1.2 Výběrové řízení musí být vedeno v souladu se zásadou rovného zacházení s uchazeči. Porušení této zásady může vést ke zrušení výběrového řízení. To může pro administrativu znamenat značné finanční a administrativní náklady.
1.3 Ze stanoviska Komise vyplývá, že Komise měla za to, že možnost, aby žadatelé složili jinou zkoušku namísto zkoušky, které se nemohli zúčastnit z důvodů nezávislých na jejich vůli, by s sebou nesla riziko porušení zásady rovného zacházení se žadateli. Komise se proto rozhodla tuto možnost neumožnit. Neexistují žádné skutečnosti, které by naznačovaly, že toto rozhodnutí bylo přijato v rozporu s jakýmkoli pravidlem nebo zásadou, jimiž je Komise vázána.
1.4 Veřejný ochránce práv proto shledává, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, když Komise odmítla nechat žalobkyni složit jiné zkoušky namísto zkoušek, kterých se nemohla zúčastnit.
Vzhledem k tomu, že se však tento stav může jevit jako nespravedlivý vůči dotčenému občanovi, zašle veřejný ochránce práv Komisi další připomínky.
2 Závěr
Na základě šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkajících se této stížnosti se zdá, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Evropské komise. Veřejná ochránkyně práv se proto rozhodla případ uzavřít.

DALŠÍ POZNÁMKY

Z této výtky vyplývá, že uchazeči v rámci výběrového řízení, který se z důvodů nezávislých na jeho vůli nemůže zkoušek zúčastnit, nemůže být dovoleno zkoušky opakovat. Takovými důvody mohou být nemoci, nehody nebo stávky. Vzhledem k zásadě, že zaměstnání ve veřejné správě by mělo být otevřeno všem občanům, kteří splňují požadované pracovní podmínky, a k omezenému počtu výběrových řízení pořádaných správou Společenství se to může jevit jako nespravedlivé vůči dotčeným občanům. Veřejný ochránce práv proto navrhne Komisi, aby zvážila otázku, zda by občané měli mít možnost skládat jiné zkoušky namísto zkoušek, kterých se nemohli zúčastnit z důvodů nezávislých na jejich vůli.
O tomto rozhodnutí bude rovněž informován předseda Evropské komise.
Upřímně,
Jacob SÖDERMAN