- CS Čeština
Strojové překlady mohou obsahovat chyby, které mohou snižovat jejich srozumitelnost a přesnost. Veřejný ochránce práv nenese žádnou odpovědnost za případné nesrovnalosti. Pokud chcete mít nejspolehlivější informace a právní jistotu, podívejte se na původní znění v angličtina (odkaz viz výše).
Více informací naleznete v naší politice týkající se jazyků a překladů.
Dotaz veřejného ochránce práv německy mluvícího společenství v Belgii týkající se sociálního zabezpečení migrujících pracovníků
Otevřený případ
Případ Q1/2024/JN - Otevřeno dne Pondělí | 13 ledna 2025 - Rozhodnutí ze dne Pátek | 07 února 2025 - Země Belgie
|
Generální sekretariát ředitel a úřadující vedoucí oddělení – C2
|
Vážená paní X,
Dne 9. prosince 2024 obdržela evropská veřejná ochránkyně práv od veřejné ochránkyně práv Německojazyčného společenství Belgie dotaz týkající se výkladu nařízení č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, pokud jde o přídavky na děti.
Žádající veřejný ochránce práv se zabývá případem týkajícím se rodiny, která několik let pobírala přídavky na dítě od Belgie a německy mluvícího společenství. Rodina žije v Belgii, ale otec pracuje v Německu. Matka byla nezaměstnaná a nějakou dobu pobírala dávky v nezaměstnanosti v Belgii. Rodina nyní čelí žádosti o vymáhání týkající se přídavků na dítě po dobu 18 měsíců, protože se příslušný belgický orgán domnívá, že nesprávně určil příslušný členský stát a že Německo mělo místo toho vyplatit.
Na základě tohoto dotazu bychom chtěli Komisi požádat, aby odpověděla na tyto otázky:
1. Mohla by Komise objasnit, který členský stát musí vyplácet přídavky na dítě v situaci, kdy i) rodina žije v jednom členském státě (Belgie), kde má matka nárok na dávky v nezaměstnanosti, a ii) otec pracuje v jiném členském státě (Německo)?
Lze dávky v nezaměstnanosti poskytované matce považovat za „nároky na základě zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti“ ve smyslu čl. 68 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení č. 883/2004?
2. Vzhledem k tomu, že Německo souhlasí s vyplácením přídavků na dítě pouze po dobu šesti měsíců před podáním žádosti, jak by se měl použít čl. 68 odst. 3 písm. b) nařízení č. 883/2004, pokud jiný členský stát (Belgie) již dávku vyplácel po dobu delší než šest měsíců (ačkoli Německo ji mělo vyplácet)?
Jaké jsou důsledky pro případné vymáhání ze strany orgánů členského státu, který vyplácel přídavky na dítě po dobu delší než šest měsíců (ačkoli jiný členský stát je měl vyplácet), od příjemce nebo od členského státu, který je měl vyplácet? Může Belgie nebo Německojazyčné společenství Belgie požadovat náhradu od Německa?
3. Poskytuje unijní právo v rozsahu, v němž orgány členských států uplatňují unijní právo a jednají v rámci jeho působnosti, dodatečnou ochranu osobám, které pobíraly přídavky na dítě po delší dobu v dobré víře a náhle čelí nárokům na vymáhání na základě skutečnosti, že se orgány členských států domnívají, že nesprávně určily členský stát, který má platit, jako je ochrana majetku (článek 17 Listiny základních práv EU) a nabytých práv, zásady zákazu zpětné účinnosti, legitimní očekávání, právní jistota, proporcionalita a řádná správa?
Ocenili bychom, kdyby Komise mohla na tento dotaz a výše uvedené otázky odpovědět a poskytnout případné další užitečné pokyny pokud možno do 10. února 2025, abychom mohli informace předat veřejnému ochránci práv Německojazyčného společenství Belgie.
Kopie tohoto dopisu a odpovědi Komise budou zpřístupněny na internetových stránkách veřejné ochránkyně práv.
Upřímně,
Tina Nilsson
vedoucí oddělení pro vyřizování případů
Štrasburk, 13. ledna 2025