Štrasburk, 17. prosince 2015

Dodržování lidských práv žadatelů o azyl a přesídlených osob v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF)

Vážený pane kolego,

Evropská síť veřejných ochránců práv již řadu měsíců a na různých fórech a na dvoustranné úrovni projednává opatření, která provádějí nebo zvažují přijmout příslušní členové sítě s cílem zlepšit situaci v oblasti lidských práv žadatelů o azyl a znovuusídlených osob. Mnoho členů sítě se obává, že navzdory značnému úsilí vnitrostátních orgánů zbývá v oblasti přijímání a přesídlování vykonat ještě mnoho práce.

V tiskovém prohlášení vydaném dne 8. září 2015 v souvislosti s uprchlickou krizí [1] jsem naznačil, že je třeba, aby orgány EU a členské státy dodržovaly náš deklarovaný závazek v oblasti lidských práv, který je nyní stanoven v několika evropských a mezinárodních smlouvách a naposledy v Listině základních práv EU. Zmínil jsem se, že vzhledem k rozsahu problému, s nímž se EU potýká, bych se v koordinaci se členy naší sítě snažil přispět jakýmkoli užitečným dílem.

Tento dopis síti a dopis, který dnes zasílám předsedovi Evropské komise, se snaží uvést toto veřejné prohlášení v platnost v konkrétní oblasti, kterou je Azylový, migrační a integrační fond. AMIF (a jeho předchůdci, Evropský uprchlický fond a Evropský fond pro integraci), který funguje od 1. ledna 2014 a je řízen společně členskými státy a Komisí, v omezené míře podporuje úsilí vnitrostátních orgánů v této oblasti [2]. Nařízení o AMIF stanoví, že fond by měl být prováděn při plném dodržování práv a zásad zakotvených mimo jiné v Listině základních práv Evropské unie. [3]

Od března 2015 do dnešního dne Komise schvalovala národní víceleté programy pro financování z AMIF na období 2014–2020. Programy obsahují strategie určující cíle, které mají být sledovány, a příklady opatření plánovaných ke splnění těchto cílů, včetně poskytování bydlení, vzdělávání, sociální pomoci a alternativ k zajištění.

Vzhledem k tomu, že je veřejně k dispozici jen málo informací o národních programech, které již Komise schválila [4], nebo o samotném schvalovacím procesu, požádal jsem Komisi, aby vnitrostátním orgánům vštípila význam zpřístupnění těchto programů k veřejné kontrole ve velmi blízké budoucnosti. Bez znalosti toho, co bylo dohodnuto mezi Komisí a členskými státy, je pro veřejné ochránce práv obtížné plnit svou úlohu při kontrole dodržování lidských práv ze strany vnitrostátních orgánů při využívání finančních prostředků EU. Zatímco většina vnitrostátních veřejných ochránců práv by mohla získat přístup k těmto programům tím, že by využila své pravomoci, domnívám se, že by bylo účinnější, kdyby tyto programy byly zpřístupněny veřejnosti. To by rovněž umožnilo zainteresovaným občanům a organizacím působícím v této oblasti upozornit váš úřad na možné problémy, jako je nedodržení dohody mezi Komisí a dotyčným členským státem. I když jsem požádal Komisi, aby se touto záležitostí zabývala, jakékoli vaše úsilí o zveřejnění těchto programů by bylo velmi užitečné.

Vím, že někteří vnitrostátní veřejní ochránci práv již kontrolují, zda vnitrostátní orgány dodržují normy v oblasti lidských práv, když vnitrostátní orgány využívají finanční prostředky EU na:

• ubytovací střediska a další ubytovací zařízení pro žadatele o azyl (zejména podmínky přijímání migrujících dětí a zranitelných osob),
• tranzitní a zpracovatelská střediska pro znovuusídlené osoby,
• stanovení alternativ k zajištění,
• je-li zajištění nevyhnutelné a právně odůvodněné, zlepšení podmínek zajištění [5],
• integrační opatření,
• spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se otázkami migrace,
• k podobným účelům.

Pokud takové šetření provádíte nebo máte v úmyslu provést, byl bych Vám vděčen, kdybyste se s námi podělil o tyto informace, jakož i o relevantní výsledky. Můj úřad obdržené informace shromáždí, a pokud s tím souhlasíte, informuje Komisi a zveřejní je na internetových stránkách evropského veřejného ochránce práv věnovaných Evropské síti veřejných ochránců práv. Všechny úřady veřejných ochránců práv, které provádějí taková šetření souběžně, tak mohou čerpat z práce svých kolegů.

Pokud si Vaše útvary vyžádají jakékoli další informace nebo vysvětlení týkající se této iniciativy, obraťte se prosím na paní Martu Hirsch-Ziembinskou (+33 388 17 27 46), vedoucí oddělení pro dotazy a IKT č. 1, která je odpovědná za právní spolupráci se sítí.

Upřímně,

Emily O'Reillyová

Příloha: Dopis evropského veřejného ochránce práv Evropské komisi

[1] Evropská veřejná ochránkyně práv, tisková zpráva 11/2015, „Uprchlíková krize v EU – nastal čas, aby EU jednala jednotně“, 8. září 2015, http://www.ombudsman.europa.eu/en/press/release.faces/en/60876/html.bookmark

[2] Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) poskytuje členským státům finanční prostředky na podporu opatření, jako je důstojné bydlení pro žadatele o azyl a přesídlené uprchlíky, sociální a lékařská pomoc a integrační opatření, se zvláštním důrazem na zranitelné skupiny. Na rozpočtové období 2014–2020 schválila EU pro AMIF celkem 3,1 miliardy EUR.

[3] Bod 33 preambule, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES, Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168–194. „Fond by měl být prováděn při plném dodržování práv a zásad zakotvených v Listině základních práv Evropské unie a základních práv zakotvených v příslušných mezinárodních nástrojích, včetně příslušné judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Způsobilá opatření by měla zohledňovat přístup k ochraně migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl založený na lidských právech a měla by zejména zajistit, aby byla zvláštní pozornost věnována zvláštní situaci zranitelných osob, zejména žen, nezletilých osob bez doprovodu a dalších ohrožených nezletilých osob, a aby na ni byla věnována zvláštní reakce.“

[4] Dosud nebyly zveřejněny žádné národní programy, pouze některé návrhy. Stejně tak Komise nezveřejnila žádné podrobnosti o posouzení souladu se základními právy, které pravděpodobně provedla před schválením.

[5] (Přepracovaná) směrnice o podmínkách přijímání nestanoví lhůtu pro zajištění žadatelů o azyl. Podle směrnice je však zajištění žadatelů o azyl krajním opatřením a může k němu dojít pouze za přísných podmínek. Směrnice zavedla taxativní seznam důvodů zajištění, aby se zabránilo svévolným praktikám zajištění ve vztahu k žadatelům o azyl, a omezuje zajištění na co nejkratší dobu. Směrnice omezuje zajištění zranitelných osob, zejména nezletilých osob, zajišťuje přístup k bezplatné právní pomoci při podání odvolání proti příkazu k zajištění a zavádí zvláštní podmínky přijímání pro zajišťovací zařízení (přístup na čerstvý vzduch, komunikace s právníky, nevládními organizacemi a rodinnými příslušníky).