Souvislosti stížnosti

1. Stěžovatel se zúčastnil dvou výběrových řízení na nábor zaměstnanců EU, která uspořádal Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO).[1] Výběrová řízení byla organizována za účelem náboru asistentů a administrátorů v oblasti informačních a komunikačních technologií.

2. Stěžovatel se účastnil všech fází obou výběrových řízení. Úřad EPSO jej následně informoval, že jeho jméno nebylo zařazeno na rezervní seznamy, ze kterých mohou unijní orgány vybírat zaměstnance, protože v poslední fázi každého výběrového řízení nezískal požadované minimální známky.

3. Stěžovatel požádal úřad EPSO, aby přezkoumal své rozhodnutí v obou výběrových řízeních (podáním „žádostí o přezkum“), a úřad EPSO odpověděl dne 12. a 24. července 2024. V obou případech úřad EPSO žádosti o přezkum zamítl a uvedl:

„...výběrová komise pečlivě přezkoumala známky, které jste získali v hodnotícím centru, pečlivě přezkoumala hodnocení vašich obecných a specifických kompetencí a dospěla k závěru, že vaše bodové hodnocení odpovídá vaší výkonnosti v hodnotícím centru.

Výběrová komise potvrzuje, že při bodování nedošlo k žádné chybě, že výsledky uvedené ve vašem kompetenčním pasu jsou správné a že byla řádně dodržena procesní pravidla výběru.“

4. Po obdržení odpovědí úřadu EPSO se stěžovatel několikrát obrátil na úřad EPSO s žádostí o další podrobnosti o procesu přezkumu, například zda přezkum znamenal, že proběhlo druhé hodnocení, jak bylo provedeno, zda se druhý hodnotící tým lišil od prvního a zda bylo druhé hodnocení provedeno bez odkazu na první hodnocení.

5. Stěžovatel nebyl s odpověďmi úřadu EPSO spokojen a obrátil se na veřejného ochránce práv. Stěžovatel se zejména domníval, že úřad EPSO neodpověděl na řadu bodů, na které se dotazoval.

Šetření

6. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření ohledně toho, jak úřad EPSO vyřizoval žádosti o přezkum.

7. Vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv měla za to, že úřad EPSO dostatečně nevyřešil obavy stěžovatele, požádala úřad EPSO, aby stěžovateli poskytl další odpovědi, což učinil dne 27. ledna 2025.

8. Následně se v červenci 2025 vyšetřovací tým veřejné ochránkyně práv setkal s úřadem EPSO, aby případ projednal.

Argumenty stěžovatele

9. Stěžovatel uvedl, že mu úřad EPSO zaslal stejnou odpověď na obě žádosti o přezkum. Vyjádřil obavy ohledně transparentnosti a spravedlnosti procesu přezkumu. Podle jeho názoru by druhé hodnocení mělo být provedeno nezávisle, a nikoli stejnou výběrovou komisí, která provedla první hodnocení. Tvrdil, že buď jeho výkon nebyl přehodnocen, nebo byl nedostatečně přehodnocen.

10. Stěžovatel tvrdil, že existuje rozpor mezi odpověďmi, které obdržel na své žádosti o přezkum, a dalšími odpověďmi, které mu úřad EPSO zaslal v průběhu šetření veřejného ochránce práv. Podle jeho názoru se úřad EPSO snaží uchazečům zabránit v tom, aby výsledek zpochybnili.

Argumenty úřadu EPSO

11. V dodatečných odpovědích poskytnutých stěžovateli EPSO v podstatě uvedl, že podle obecných pravidel použitelných na obě výběrová řízení nemohou uchazeči zpochybnit platnost posouzení jejich výkonnosti provedeného výběrovou komisí. Dvě různé výběrové komise, které posoudily jeho žádosti o přezkum v příslušném výběrovém řízení, měly za to, že se tyto žádosti týkaly bodového hodnocení a hodnocení jeho výkonnosti. Obě žádosti o přezkum byly proto zamítnuty.

12. Ve svých odpovědích na otázky veřejné ochránkyně práv úřad EPSO uznal, že jeho odpovědi stěžovateli byly mírně matoucí a obsahovaly „nešťastné formulace“. Ve skutečnosti neproběhlo žádné druhé hodnocení výkonnosti stěžovatele v obou výběrových řízeních. Bylo tomu tak proto, že stěžovatel v obou svých žádostech o přezkum neuvedl žádnou konkrétní chybu v posouzeních, ale pouze odkázal na své osobní přesvědčení. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o zjevném pochybení, výběrové komise omezují svůj přezkum a nepřehodnocují platnost svého posouzení. Při vyřizování žádostí stěžovatele se výběrové komise zabývaly pouze tím, zda došlo k věcným nesrovnalostem ve způsobu bodového hodnocení uchazeče, tj. zda došlo k chybám při zadávání bodového hodnocení do informačního systému. Úřad EPSO dodal, že pokud by stěžovatel předložil jasné důkazy o zjevném pochybení výběrových komisí, výběrové komise by na tomto základě přezkoumaly svá posouzení.

13. Úřad EPSO vysvětlil, že všechny žádosti o přezkum jsou sloučeny do jednoho souboru aplikace Excel, který obsahuje tabulku rozhodnutí. V této tabulce členové výběrové komise analyzující každou žádost uvedou své rozhodnutí a jeho odůvodnění a to, zda by žádost měla obdržet standardní odpověď nebo individuální odpověď. Úřad EPSO má specializovaný tým, který se zabývá žádostmi o přezkum, poskytuje administrativní podporu výběrovým komisím a funguje jako „rozhraní“ mezi výběrovými komisemi a operačními týmy úřadu EPSO odpovědnými za konkrétní aspekt stížnosti.

14. Úřad EPSO uvedl, že výběrové komise v rámci žádostí o přezkum nepřezkoumávají právní argumenty. Úplný právní přezkum se provádí na základě správní stížnosti podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu. Účelem žádosti o přezkum je umožnit výběrovým komisím opravit případné chyby [2].

Posouzení veřejného ochránce práv

15. Veřejná ochránkyně práv zjistila nesrovnalosti mezi prvním souborem odpovědí, které stěžovatel obdržel na své žádosti o přezkum, a odpověďmi, které následně obdržel od úřadu EPSO v souvislosti s šetřením veřejné ochránkyně práv. Zatímco v prvním souboru odpovědí bylo jasně uvedeno, že byl proveden přezkum, ve druhém souboru odpovědí bylo uvedeno, že tomu tak není.

16. Na základě vysvětlení poskytnutých úřadem EPSO v průběhu šetření se zdá, že odpovědi původně zaslané stěžovateli obsahovaly informace, které byly nesprávné, a nikoli pouze mírně matoucí. To vedlo stěžovatele k domněnce, že jeho výkonnost byla přehodnocena, zatímco nebyly provedeny žádné věcné přezkumy.

17. Když stěžovatel následně kontaktoval úřad EPSO s řadou otázek ohledně toho, jak byly přezkumy prováděny v praxi, úřad EPSO neopravil zavádějící informace, které stěžovateli původně poskytl. Teprve v průběhu šetření veřejného ochránce práv vyšlo najevo, jak úřad EPSO vyřídil žádosti stěžovatele o přezkum, zejména že je výběrové komise zamítly a na jakém základě.

18. Během šetření úřad EPSO poskytl přiměřená vysvětlení, jak výběrové komise vyřizují žádosti o přezkum, zejména to, že výběrové komise by vyžadovaly důkazy naznačující zjevnou chybu, aby mohly provést věcný přezkum výkonnosti uchazeče. Výběrové komise se při vyřizování žádostí stěžovatele řídily tímto přístupem a zjistily, že bodové hodnocení v jednom testu nepředpovídá výkonnost v jiném testu, a že tedy rozdíl v bodovém hodnocení mezi testy, jak tvrdil stěžovatel jako základ pro přezkum, nepředstavuje důkaz naznačující zjevnou chybu. 

19. Pokud však jde o to, jak byly formulovány odpovědi na žádosti stěžovatele o přezkum, veřejný ochránce práv soustavně zjišťuje [3], že úřad EPSO má povinnost poskytovat uchazečům jasné, přesné a úplné informace v souvislosti s výběrovými řízeními, která pořádá. To platí i pro žádosti o přezkum, což je mechanismus nápravy, který mají uchazeči k dispozici, aby mohli napadnout rozhodnutí přijaté výběrovou komisí.

20. Původní odpovědi zaslané stěžovateli, které obsahovaly nesprávné informace, vycházely ze standardního vzoru odpovědi zaslaného všem uchazečům, jejichž žádosti o přezkum byly zamítnuty. To znamená, že všichni uchazeči, jejichž žádosti nevedly v praxi k věcnému přezkumu, obdrželi nesprávné informace, které je mohly vést k domněnce, že jejich výkonnost byla přehodnocena.

21. Ačkoli existují velmi dobré důvody pro to, aby správní orgány při odpovědích na různé druhy žádostí používaly šablony a standardní formulace, informace v těchto standardních odpovědích musí být přesné a musí uvádět správné důvody pro rozhodnutí správních orgánů. Úřad EPSO by měl přezkoumat standardní odpovědi, které používá, aby zajistil, že uchazeči obdrží jasné, přesné a úplné odpovědi na své žádosti o přezkum. To má zásadní význam pro zajištění toho, aby proces žádosti o přezkum sloužil jako účinný a důvěryhodný mechanismus nápravy.

22. Vzhledem k tomu, že úřad EPSO v průběhu šetření nyní objasnil, jak vyřídil žádosti stěžovatele o přezkum, má veřejná ochránkyně práv za to, že žádná další šetření nejsou odůvodněná. Veřejná ochránkyně práv však navrhne zlepšení s cílem řešit výše uvedenou otázku komunikace.

Závěr

Na základě šetření veřejná ochránkyně práv uzavírá tento případ následujícím závěrem:

V průběhu šetření veřejného ochránce práv úřad EPSO nakonec objasnil, jak vyřídil žádosti stěžovatele o přezkum. Žádné další šetření proto není opodstatněné.

Stěžovatel a úřad EPSO budou o tomto rozhodnutí informováni.

Návrhy na zlepšení

Úřad EPSO by měl v budoucnu zajistit, aby uchazeči, kteří podali žádost o přezkum, obdrželi jasnou, přesnou a úplnou odpověď, která je informuje o tom, zda výběrová komise přezkoumala jejich výkonnost, a pokud ne, o důvodech.

Teresa Anjinho
evropská veřejná ochránkyně práv

Štrasburk, 7. listopadu 2025

[1] https://eu-careers.europa.eu/cs/job-opportunities/assistants-development-configuration-testing-operation-and-maintenance-it (v angličtině)

https://eu-careers.europa.eu/en/job-opportunities/competition/9187/description

[2] V roce 2022 se úřad EPSO rozhodl vyjasnit pravidla pro podávání žádostí o přezkum, aby bylo uchazečům jasné, že pro různé účely existují různá řízení. Proto bylo příslušné znění oznámení o výběrových řízeních v té době přezkoumáno.

[3] Viz například rozhodnutí veřejné ochránkyně práv ve věci OI/1/2023/VS, k dispozici na adrese: https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/180990