Stěžovatel, poslanec Evropského parlamentu, vyjádřil Evropské komisi obavy ohledně ustanovení Kodexu zásad pro provádění aktu o umělé inteligenci v souvislosti s umělou inteligencí pro obecné účely, zejména pokud jde o spotřebu energie. Poukázal zejména na údajné nesrovnalosti mezi požadavky, které zákon ukládá poskytovatelům obecných systémů AI, a odpovídajícími ustanoveními Kodexu zásad, který má těmto poskytovatelům pomoci při provádění zákona.

V návaznosti na šetření veřejná ochránkyně práv zjistila, že Komise přiměřeně vysvětlila, jak její úřad pro AI hodlá posoudit spotřebu energie obecných systémů AI v situacích, kdy jejich poskytovateli chybí informace nezbytné k provedení odhadu. Zjistila, že Komise proto poskytla nezbytné záruky, že v tomto ohledu splní základní cíl aktu o umělé inteligenci. Veřejná ochránkyně práv rovněž uvedla, že kodex zásad má být dočasným řešením, které může být dále zlepšeno a pravděpodobně bude nahrazeno cílenými nástroji, jako jsou harmonizované normy. Veřejná ochránkyně práv proto šetření uzavřela.