Konference na vysoké úrovni
Boj proti taktice tabákového průmyslu:
Současný stav a další postup
evropské veřejné ochránkyně práv Emily O'Reillyová
Brusel 2. března 2016

Dobré odpoledne,

Děkuji hostitelům a organizátorům za pozvání, aby s vámi dnes hovořili o tak zásadní otázce pro zdraví a dobré životní podmínky lidí nejen zde, ale po celém světě.

Tabákový průmysl

Než nastíním podrobnosti svého šetření transparentnosti tabákového lobbingu a toho, jak Evropská komise vykládá Rámcovou úmluvu OSN o kontrole tabáku, je třeba připomenout, že jádrem této úmluvy je uznání tabákového průmyslu jako odvětví mimo normu, a proto by se na něj neměla vztahovat běžná pravidla vládní angažovanosti.

Pokud se používá tak, jak bylo zamýšleno, vede k vysoké míře úmrtnosti mezi spotřebiteli, což má důsledky nejen pro oběti a jejich rodiny, ale také pro rozpočty na zdravotnictví a zejména pro osoby v rozvojovém světě.

Rámcovou úmluvu ratifikovalo 180 smluvních stran; je dosud jedinou smlouvou, kterou se řídí spotřební výrobek a která vstoupila v platnost před více než deseti lety. Evropská unie se připojila k Rámcové úmluvě o kontrole tabáku v rámci Prodiho komise a je závazná pro orgány a agentury EU, které se podílejí na politice v oblasti veřejného zdraví.

Při podpisu, bývalý komisař pro zdraví David Byrne řekl, že úmluva ukazuje "závazek vlád po celém světě bojovat proti pohromě tabáku a chránit své občany před nejhoršími excesy silného globálního průmyslu".

Smluvní strany rámcové úmluvy jsou povinny chránit svá příslušná opatření na kontrolu tabáku před obchodními a zvláštními zájmy tabákového průmyslu.

Potřeba zvláštních ochranných opatření je uznána v preambuli úmluvy a v jejím čl. 5 odst. 3, který vyžaduje, aby všechny signatářské strany chránily své veřejné politiky kontroly tabáku před manipulací průmyslu.

Dr. Margaret Chan, generální ředitelka Světové zdravotnické organizace, popsala tabákový průmysl jako "bezohledného a nevyzpytatelného nepřítele" a poukázala na jejich systematickou a často skrytou lobbistickou taktiku po celém světě.

Dalším pozoruhodným rysem rámcové úmluvy je její přísný, jasný a přístupný jazyk; Vyplývá z ní rovněž výrazně intervencionistický přístup k regulaci tohoto konkrétního odvětví.

Šetření veřejného ochránce práv

V květnu 2014 podala na můj úřad stížnost nevládní organizace, která tvrdila, že Evropská komise řádně neprovedla čl. 5 odst. 3 Úmluvy.

Žadatel v podstatě tvrdil, že se uskutečnila řada nezveřejněných schůzek Komise s lobbisty tabákového průmyslu. Zatímco generální ředitelství pro zdraví tato setkání aktivně zveřejňovalo, žádné z ostatních generálních ředitelství nepřijalo stejný postup.

Stížnost byla podána krátce po přijetí revidované směrnice o tabákových výrobcích, což je legislativní spis, který byl údajně nejvíce lobbovaným spisem v historii EU. Průběh směrnice zahrnoval náhlou rezignaci tehdejšího komisaře pro zdraví DALLIHO za sporných okolností a v návaznosti na vyšetřování úřadu OLAF týkající se úplatkářství a dalších obvinění. Mé šetření se však týká pouze rámcové úmluvy.

Komise odpověděla zdůrazněním svého pevného závazku vůči úmluvě. Podle jejího názoru si však smluvní strany úmluvy mohly zvolit prostředky k dosažení souladu. Tento soulad byl podle Komise zachycen etickým rámcem platným pro komisaře a jejich kabinety, jakož i jeho pravidly pro přístup k dokumentům a transparentnost, tj. nařízením č. 1049/2001.

Komise zejména tvrdila, že nařízení č. 1049/2001 zajišťuje vysokou úroveň transparentnosti, která občanům umožňuje požádat o dokumenty týkající se kontaktů v tabákovém průmyslu.

Komise rovněž tvrdila, že potřeba, aby lobbisté tabákového průmyslu registrovali svou činnost prostřednictvím rejstříku transparentnosti EU, který společně zřídily Parlament a Komise v roce 2011, rovněž implikuje podpis kodexu chování, který obsahuje řadu ustanovení upravujících vztah mezi lobbisty a orgány EU.

Po kontrole záznamů ze schůzek několika vyšších úředníků Komise jsem nepovažoval vysvětlení Komise za přesvědčivé. Požádal jsem proto Komisi, aby zajistila, že proaktivní politika transparentnosti zavedená GŘ pro zdraví, která vyžaduje zveřejňování všech schůzek tabákového průmyslu a zápisů z těchto schůzek na internetu, by se měla vztahovat na všechny útvary Komise bez ohledu na služební věk dotčeného úředníka, a zejména včetně členů jeho právní služby.

Zastával jsem názor, že čl. 5 odst. 3 úmluvy a prováděcí pokyny tím, že vyžadují, aby smluvní strany "jednaly"na ochranu svých zdravotních politik před obchodními nebo jinými zájmy tabákového průmyslu, ukládají proaktivní přístup, a nikoli reaktivní nebo pasivní.

Komise tento požadavek zcela nesplnila. Zatímco GŘ pro zdraví samozřejmě hraje vedoucí úlohu při formulování zdravotní politiky, tabákové lobbování pokrývá téměř celou šíři Komise, včetně právní služby a generálního sekretariátu.

GŘ pro zdraví rovněž není rozhodovacím orgánem; sbor komisařů je; a sbor komisařů se při přijímání těchto rozhodnutí spoléhá na svůj generální sekretariát a právní službu.

Pokyny k čl. 5 odst. 3 rovněž jasně uvádějí, že "všechny složky státní správy"by měly být proaktivně transparentní, a nikoli pouze jedna složka státní správy.

Spoléhání Komise na režim přístupu k dokumentům podle nařízení č. 1049 rovněž přesouvá zátěž spojenou s dodržováním povinnosti transparentnosti podle čl. 5 odst. 3 rámcové úmluvy z Komise na občana.

V doporučení jsem podrobně uvedl, proč by rozsah souladu s čl. 5 odst. 3 úmluvy neměl být omezen.

Tabákový průmysl tvrdí, že čl. 5 odst. 3 je v rozporu se stávajícími závazky „zlepšování právní úpravy“ v souvislosti s „širokou veřejnou konzultací“ a „posouzením dopadů na podnikání“. Úmluva však nevylučuje odvětví z diskusí, ale omezuje je na nezbytné minimum.

Pokud jde o rejstřík transparentnosti EU, vítám skutečnost, že Komise navrhla povinný rejstřík pro tři hlavní orgány, ale dosud nezajišťuje odpovídající transparentnost. Frontové skupiny může být obtížné identifikovat a bez náležitého zveřejnění finančních prostředků může být ještě obtížnější plně identifikovat všechny osoby, které se zaregistrovaly do rejstříku. Komise právě zahájila veřejnou konzultaci o reformě rejstříku a já budu čekat na výsledek, protože se týká těchto konkrétních otázek.

Čistý bod však je, že Komise odmítla přijmout mé doporučení rozšířit proaktivní transparentnost lobbování za tabák ve všech generálních ředitelstvích a na všech úrovních služby. A vzhledem k deklarovanému závazku EU vůči Úmluvě se přiznávám, že jsem zmatený, proč tomu tak je. Stěží se může týkat otázky administrativní zátěže. Pokud, jak říká Komise, je málo schůzek s tabákovými lobbisty, pak je administrativní zátěž malá, a pokud je hodně schůzek s tabákovými lobbisty, pak je to jistě problém? To platí zejména vzhledem k obrovskému poškození důvěry veřejnosti v tabákové lobbování, které EU po mnoho let způsobuje.

Samozřejmě uznávám, že komisaři, jejich kabinety a generální ředitelé musí aktivně zveřejňovat schůzky se všemi lobbisty, ale to stále neznamená úplné zveřejnění v celé Komisi.

Junckerova Komise skutečně dosáhla skutečného pokroku v oblasti transparentnosti a etiky a vede nejen ostatní orgány EU, pokud jde o transparentnost lobbingu, ale také mnoho členských států. Ale stále to může udělat více a já bych je vyzval, aby se nad touto otázkou znovu zamysleli.

Jsem vděčný za vynikající spolupráci v mnoha otázkách a konstruktivní dialog s Komisí na všech úrovních, ale jejich reakce na toto konkrétní šetření byla zklamáním. Jsou výkonnou mocí Evropské unie, strážci Smluv a musí v těchto otázkách vést, neboť příliš často je propracovanost globálního lobbistického úsilí tabákového průmyslu v Evropské unii stále vážně podceňována. Od občanů nelze očekávat, že si toho budou vědomi, ale evropské orgány nemají žádnou omluvu.

Děkuji vám.