Evropa v krizi:
výzva k získání důvěry občanů Seminář pořádaný evropským veřejným ochráncem práv
Brusel 24. dubna 2012 od 10:00 do 12:30
Uvítací projev P. Nikiforose Diamandourose, evropského veřejného ochránce práv

Úvod

Dámy a pánové! Srdečně vás všechny vítám na tomto semináři na téma „Evropa v krizi: výzva k získání důvěry občanů“.

Myslím, že je spravedlivé říci, že Evropská unie v současné době čelí nejvážnější krizi od svého vzniku, tedy před více než půl stoletím. Hlavním aspektem této krize jsou samozřejmě vážné hospodářské problémy a výzvy, s nimiž se moje vlastní země a mnoho dalších členských států musí vypořádat. Zdá se, že každý den dostáváme další špatné zprávy nejen o nervózních mezinárodních finančních trzích, ale také o rostoucích sociálních nepokojích spojených s přísnými úspornými opatřeními, která jsou prováděna v řadě členských států.

I když je hospodářská krize pro budoucnost eura a Evropské unie závažná, neměli bychom zapomínat na druhý aspekt krize: Občané v celé EU ztrácejí důvěru ve schopnost nejen vnitrostátních politických institucí, ale i Evropské unie nalézt řešení současných problémů. Nejvíce mě tato situace znepokojuje, zejména vzhledem k tomu, že součástí mého poslání je zvýšit důvěru mezi evropskými občany a správou EU.

Rád bych srdečně přivítal předsedu Evropské komise pana José Manuela Barrosa a poděkoval mu za to, že laskavě přijal mé pozvání k účasti na této iniciativě a skutečně k jejímu zahájení. Komise hraje klíčovou úlohu v probíhajících diskusích o tom, jak nejlépe řešit současnou krizi. Sám pan Barroso vložil svou váhu do úsilí Komise o nalezení konkrétních návrhů na podporu růstu a zaměstnanosti, zajištění finanční stability a zavedení lepšího systému správy do budoucna. V této souvislosti bych rád zdůraznil význam nedávných sdělení Komise o tom, jak stimulovat růst a zaměstnanost v EU, a zejména v Řecku. Dnes se velmi těším na jeho názory na to, jak získat důvěru občanů v EU.

Jsem rovněž potěšen, že předseda Evropského parlamentu pan Martin Schulz, jakož i současný předseda Rady EU, dánská premiérka paní Helle Thorning-Schmidtová, přijali naše pozvání, aby během druhé poloviny naší akce přednesli hlavní projevy.

Poděkování patří také Shirin Wheelerové, dlouholeté a zkušené korespondentce BBC pro EU, která souhlasila s moderováním akce.

V neposlední řadě bych rád poděkoval divákům v sále a těm, kteří událost sledují živě. Byli jsme ohromeni rozsáhlou odpovědí na naše pozvání, která jasně ukazuje, že dnešní téma představuje pro mnoho občanů ústřední problém.

Před slyšením předsedy Barrosa bych se s vámi rád podělil o několik myšlenek, které odrážejí pohled veřejného ochránce práv na dnešní téma. Zaměřím se na čtyři klíčové zásady, které považuji za zásadní pro získání důvěry občanů v současnou krizi: dialog, účast občanů, transparentnost a odpovědnost.

Dialog a účast občanů

Lisabonská smlouva vyzývá a zajišťuje transparentní a otevřený dialog mezi orgány EU a občany, jakož i větší účast občanů, například v rámci nové evropské občanské iniciativy. Jedná se skutečně o zásadní kroky na dlouhé cestě k posílení práva občanů podílet se na demokratickém životě Evropské unie.

V současné hospodářské a politické krizi se dialog a účast občanů stávají ještě důležitějšími, ne-li nepostradatelnými. Pokud orgány EU neučiní vše, co je v jejich silách, aby zohlednily obavy, názory a návrhy občanů, důvěra občanů v Evropskou unii se dále sníží.

Vést dialog znamená zapojit se do skutečné diskuse o politice s reprezentativními organizacemi a občanskou společností a uznat a akceptovat, že kromě potenciální podpory různých iniciativ orgánů mohou tyto orgány tyto iniciativy kritizovat, nebo dokonce vystupovat proti nim. Abych byl spravedlivý, všechny orgány EU se již snaží zapojit do dialogu s občanskou společností a posílit účast občanů.

Evropská komise například věnuje značné zdroje ve svých veřejných konzultacích s cílem posílit schopnost občanů, sdružení a dalších zúčastněných stran plněji se zapojit do rozhodovacího procesu EU.

Existuje však velký prostor pro zlepšení. Jako příklad uveďme: Nedávno jsem prošetřil stížnost na skutečnost, že mnoho dokumentů k veřejné konzultaci je k dispozici pouze v angličtině nebo v omezeném počtu jazyků EU, a to i v případě, že je konzultace určena široké veřejnosti.

Dospěl jsem k závěru, že od evropských občanů nelze očekávat, že se zúčastní konzultace, které nejsou schopni porozumět. Mnohojazyčnost má zásadní význam pro to, aby občané mohli uplatňovat své právo podílet se na demokratickém životě EU, které je zaručeno Lisabonskou smlouvou.

Jsem si plně vědom toho, že mnohojazyčnost představuje velkou zátěž pro správu EU a její omezené zdroje. Pokud však chtějí být orgány EU vnímány jako subjekty, které se zapojují do skutečného dialogu s občany a občanskou společností, musí nalézt způsoby, jak oslovit občany v jejich vlastním jazyce.

Právě jsem zmínil, že evropská občanská iniciativa je dalším klíčovým nástrojem pro účast občanů v nadcházejících letech. Díky této iniciativě, která byla zahájena dne 1. dubna 2012, má nyní jeden milion občanů z nejméně sedmi členských států možnost vyzvat Komisi, aby předložila nové legislativní návrhy. Měla by zásadním způsobem přispět k posílení postavení evropských občanů a je konkrétním příkladem toho, jak Evropu přiblížit jejím občanům.

Transparentnost a odpovědnost

Dovolte mi, abych se nyní stručně zabýval důležitou otázkou transparentnosti. Bez transparentnosti práce a rozhodování orgánů EU nelze vést skutečný dialog ani se zapojit občanů. Ve skutečnosti je to předpokladem právě tohoto dialogu.

Měl bych zdůraznit, že orgány EU v posledních letech udělaly hodně pro zlepšení transparentnosti. To zase zvýšilo odpovědnost správy EU. Iniciativa Komise pro transparentnost a zavedení rejstříku transparentnosti jsou dva dobré příklady, ale je jich mnohem více, na které bych mohl odkazovat. I v této oblasti však zbývá ještě mnoho práce.

Spolu s Evropským parlamentem zadala veřejná ochránkyně práv v loňském roce zvláštní průzkum Eurobarometr o právech občanů a o výkonnosti správy EU. Z dotázaných osob nebylo 42 % spokojeno s mírou transparentnosti ve správě EU.

Potvrzuje to mé vlastní zkušenosti: Nejčastější obvinění z nesprávného úředního postupu, které veřejný ochránce práv zkoumal, se týká nedostatečné transparentnosti. Jsem i nadále velmi znepokojen zjištěními průzkumu a trvale vysokým počtem stížností týkajících se transparentnosti, které dostávám, neboť odpovědná a transparentní správa EU je klíčem k budování důvěry občanů v EU, zejména v dobách krize.

Řada článků Lisabonské smlouvy nyní zajišťuje větší transparentnost činností orgánů EU. Jako příklad lze uvést ustanovení Smlouvy, podle něhož se Rada schází veřejně, když projednává návrhy právních předpisů a rozhoduje o nich. Občané tak mohou vidět, co vlády, které zvolili, dělají na evropské úrovni. Umožňuje jim také účinněji monitorovat práci Rady, a tím podporovat odpovědnost.

V této souvislosti je obzvláště důležitý článek 42 Listiny základních práv. Stanoví, že občané mají právo na přístup k dokumentům všech orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, poprvé včetně Evropské rady.

Pouze tehdy, budou-li mít občanská společnost a občané v současné krizi co nejširší přístup k dokumentům a informacím o tvorbě politik EU, obnoví se jejich důvěra v orgány.

Dostávám stále více stížností na odmítnutí poskytnout přístup k důležitým dokumentům souvisejícím se současnou krizí, například v probíhajícím případě dopisy Evropské centrální banky zaslané španělským orgánům týkající se limitů veřejného dluhu.

Zásady veřejné služby

Listina základních práv rovněž zahrnuje „právo na řádnou správu“, což je právo občanů, které je ústředním prvkem úlohy evropského veřejného ochránce práv. Sami úředníci EU si musí být plně vědomi zásadní úlohy, kterou mohou hrát při získávání důvěry občanů poskytováním služeb vstřícných k občanům.

Před letní přestávkou zahájím pro úředníky EU soubor „zásad veřejné služby“, které zohlední osvědčené postupy v členských státech, jakož i mnoho konstruktivních příspěvků, které jsem obdržel po své veřejné konzultaci týkající se těchto zásad. Domnívám se, že tyto zásady mohou být důležitým nástrojem jak pro úředníky EU, tak pro občany při budování důvěry mezi nimi.

Závěr

Sečteno a podtrženo: Ustanovení o dialogu, účasti občanů, transparentnosti a odpovědnosti jsou funkční a jsou postupně prováděna pozitivním způsobem. Jsem přesvědčen, že mohou podstatně pomoci získat důvěru občanů v tuto obtížnou dobu.

Největším problémem však zůstává, že většina evropských občanů o těchto ustanoveních stále neví. Orgány EU musí občany lépe informovat a nalézt konkrétní způsoby, jak posílit dialog. Přesto jsem i nadále přesvědčen, že orgány EU nemohou a neměly by tak činit samy. Všechny složky občanské společnosti by měly vyvinout větší úsilí o informování občanů.

Bez společného úsilí orgánů EU na jedné straně a občanské společnosti na straně druhé nebudeme schopni dosáhnout většího zapojení občanů do hledání způsobů, jak řešit současnou krizi. Nemůžeme si však dovolit selhat, protože to by mohlo prohloubit propast mezi EU a jejími občany a ohrozit samotnou budoucnost Evropské unie.

Děkuji mnohokrát!