Předmluva

Je mi potěšením představit letošní zprávu „Putting it Right Report“, která se zabývá souladem orgánů s mými rozhodnutími přijatými v roce 2016. V roce 2016 bylo dosaženo 85% míry dodržování předpisů, což je mírný nárůst oproti 83% výsledku, kterého jsme dosáhli v roce 2015.

Orgány reagovaly kladně na 77 z 91 návrhů, které jsem předložil s cílem napravit nebo zlepšit jejich chování v případech uzavřených v roce 2016. Vyskytlo se dalších 132 případů, kdy jsem se domníval, že orgány podnikly kroky ke zlepšení svého fungování. Dvanáct ze čtrnácti kontrolovaných orgánů dosáhlo 100 %, zatímco Komise, na niž připadá většina případů projednávaných mým úřadem, dosáhla 77 %.

V letošním roce dochází ke změnám ve způsobu, jakým se snažíme zachytit dopad naší práce a ve způsobu, jakým ji prezentujeme.

Jedná se o první zprávu, která zahrnuje případy uzavřené v rámci nových „prováděcích ustanovení“. Nové integrované projekty byly revidovány tak, abychom mohli případy řešit efektivněji a měli za cíl věci urychlit. Hlavní důraz je kladen na zajištění toho, aby použitá vyšetřovací opatření odrážela specifické potřeby každého šetření. Kromě toho poskytují veřejnému ochránci práv větší flexibilitu, pokud jde o získávání informací nebo dokumentů. Nové integrované projekty usnadňují a urychlují nalezení řešení, která eliminují nesprávný úřední postup, a snaží se zajistit, aby se doporučení běžně používala k řešení všech zjištění nesprávného úředního postupu před ukončením šetření. V souvislosti s měřením souladu přinesly nové integrované projekty změny v terminologii, kterou používáme.

Kromě toho se jedná o první zprávu, k níž nebude připojena příloha. V minulosti příloha obsahovala shrnutí všech případů uzavřených v příslušném roce. Nyní jsme se rozhodli zahrnout do textu této zprávy pouze shrnutí vybraných „hvězdných případů“. 

Zavedli jsme také oddíly, které ilustrují dopad naší práce v oblastech, které se neodrážejí v míře dodržování předpisů, jako jsou strategické iniciativy.

Ačkoli s potěšením konstatuji, že míra dodržování předpisů zůstává vysoká, rád bych zopakoval, že každé odmítnutí orgánu vyhovět návrhu veřejné ochránkyně práv by mělo být považováno za promarněnou příležitost k řešení administrativních nedostatků.

Emily O'Reillyová

prosinec 2017

 

Zpráva

1. Úvod

Tato zpráva popisuje, do jaké míry orgány EU [1] reagovaly na návrhy veřejné ochránkyně práv z roku 2016. Tyto návrhy mají podobu řešení, doporučení, návrhů/dalších poznámek a kritických poznámek.

Oddíl 3 (níže) o dopadu činnosti veřejného ochránce práv vysvětluje, jaká řešení, doporučení, návrhy/další poznámky veřejného ochránce práv a kritické připomínky/zjištění nesprávného úředního postupu s sebou nesou. Nové prováděcí dohody [2], které vstoupily v platnost dne 1. září 2016, do určité míry ovlivňují používání těchto pojmů. Například výrazy „další poznámky“ a „kritické poznámky“ se již nebudou používat. Všechny níže uvedené změny vysvětlujeme v příslušných částech oddílu. Řada šetření v této zprávě byla uzavřena po vstupu nových integrovaných projektů v platnost. V těchto případech byla proto použita nová terminologie.

Oddíl 3 rovněž popisuje dopad činnosti veřejného ochránce práv v jiných případech; pokud je případ vyřešen orgánem nebo pokud se veřejný ochránce práv rozhodne zahájit strategickou iniciativu.

V minulosti byla tato zpráva zveřejněna spolu s přílohou shrnující případy, kdy byly přijaty návrhy řešení, doporučení, kritické připomínky a další připomínky. Od letošního roku již přílohu nezveřejníme. V této zprávě však naleznete shrnutí případů, které vyžadují zvláštní zmínku jako „hvězdné případy“ pro každou kategorii následných opatření.

2. Pravomoci a postupy veřejného ochránce práv

Veřejný ochránce práv pomáhá jednotlivcům, společnostem a sdružením, které mají problém s některým z orgánů EU [3]. Zároveň slouží veřejnému zájmu tím, že pomáhá institucím zlepšovat kvalitu služeb, které poskytují. Kromě šetření stížností může veřejná ochránkyně práv rovněž zahájit šetření z vlastního podnětu.

Veřejný ochránce práv může požadovat, aby dotyčný orgán poskytl informace, nahlédl do jeho spisů a vyslechl svědectví úředníků. Tyto pravomoci jsou obsaženy ve statutu veřejného ochránce práv [4] (dále jen „statut“). Považuje-li to veřejná ochránkyně práv za vhodné v konkrétním případě, vyzývá orgán, aby svůj postoj přehodnotil, poskytl nápravu nebo provedl obecné změny do budoucna. Pokud orgán odmítne spolupracovat, může na daný případ upozornit na politické úrovni předložením zvláštní zprávy Evropskému parlamentu.

3. Dopad činnosti veřejného ochránce práv

a. Řešení

Domnívá-li se veřejná ochránkyně práv, že stížnost lze rychle vyřešit, může dotčenému orgánu předložit návrh řešení na základě čl. 3 odst. 5 statutu [5]. Nové integrované projekty veřejné ochránkyně práv usnadňují a urychlují hledání řešení, která odstraní nesprávný úřední postup.

b. Doporučení

V nových integrovaných projektech lze vydat doporučení vždy, když veřejný ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup. Doporučení určená orgánům jsou současně zveřejňována na internetových stránkách veřejného ochránce práv.

Pokud orgán doporučení zamítne, veřejný ochránce práv případ uzavře potvrzením zjištění nesprávného úředního postupu. Je-li doporučení přijato, veřejný ochránce práv případ uzavře, jak bylo urovnáno dotčeným orgánem.

c. Návrhy a další poznámky

Nové integrované projekty nahrazují pojem „další poznámky“ jasnějším a užitečnějším pojmem „návrhy na zlepšení“, jejichž cílem je zajistit systémové zlepšení správy EU. Stejně jako další poznámky nejsou návrhy na zlepšení založeny na zjištění nesprávného úředního postupu a neznamenají výtku vůči orgánu, kterému jsou určeny.

d. Kritické poznámky a zjištění nesprávného úředního postupu

V minulosti veřejná ochránkyně práv používala pojem „kritická poznámka“ vždy, když uzavřela případ zjištěním nesprávného úředního postupu. Kritická poznámka informovala orgán o tom, co v konkrétním případě udělal špatně. V poznámce bylo uvedeno pravidlo nebo zásada, které byly porušeny, a (pokud to nebylo zřejmé) bylo vysvětleno, jak měl orgán v souvislosti s daným případem jednat. Orgán podal zprávu do šesti měsíců, pokud o to veřejný ochránce práv požádá.

Nové integrované projekty nahrazují pojem „kritické poznámky“ jednoduchým a jasným pojmem „zjištění nesprávného úředního postupu“.  Pokud orgán doporučení zamítne, případ je uzavřen zjištěním nesprávného úředního postupu.

e. Věci řešené orgány

Veřejný ochránce práv může šetření uzavřít v rané fázi, aniž by navrhl řešení, pokud orgán v průběhu šetření spontánně urovná případ stěžovatele.

Věc 253/2016/MDC: Odmítnutí Evropské komise uznat některé položky výdajů jako způsobilé náklady podle podmínek grantové dohody

Stěžovatel byl koordinátorem projektu spolufinancovaného Komisí v rámci grantové dohody. Po úspěšném dokončení projektu však Komise stěžovateli oznámila, že mnoho nákladů vzniklých v rámci projektu v souvislosti se zaměstnanci, cestovními výdaji a náklady na poradenství bylo nezpůsobilých.

Stěžovatel tvrdil, že rozhodnutí Komise bylo nespravedlivé. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření a požádala Komisi, aby na tvrzení stěžovatele odpověděla. Pokud jde o náklady na zaměstnance, Komise uvedla, že stěžovatel ji měl informovat o významném zvýšení pracovní zátěže některých svých zaměstnanců a že na to měl dostatek času. Pokud jde o cestovní náklady a diety, Komise se domnívala, že praktiky, o nichž žadatel tvrdil, že jsou v souladu s jeho obvyklou praxí, nebyly zdokumentovány nebo dostatečně prokázány.

Pokud však jde o zamítnuté náklady na poradenství, Komise uvedla, že je připravena přehodnotit své stanovisko z důvodu vysvětlení stěžovatele, které naznačovalo, že nesprávná klasifikace těchto nákladů byla způsobena skutečnou chybou. Veřejná ochránkyně práv je potěšena, že Komise svůj postoj přehodnotila.

f. Strategické iniciativy

Veřejný ochránce práv se může rovněž rozhodnout, že se bude zabývat strategicky důležitými tématy, aniž by zahájil šetření, a to zahájením tzv. „strategické iniciativy“. Účelem těchto strategických iniciativ je sdílet s orgány návrhy týkající se důležitých témat, upozornit na záležitosti veřejného zájmu a dozvědět se více o konkrétní otázce před rozhodnutím, zda je nutné zahájit šetření. V roce 2016 zahájila veřejná ochránkyně práv deset strategických iniciativ.

SI/5/2016/EA: Transparentnost Euroskupiny

V březnu 2016 zaslala veřejná ochránkyně práv předsedovi Euroskupiny dopis, v němž uvítala jeho iniciativu předložit řadu proaktivních opatření v oblasti transparentnosti, s nimiž členové Euroskupiny již souhlasili. Po tomto dopise následovala v průběhu roku 2016 další výměna korespondence mezi veřejnou ochránkyní práv a předsedou Euroskupiny.

V této korespondenci veřejná ochránkyně práv nadnesla otázky, jako je vyřizování žádostí o přístup k dokumentům Euroskupiny, včetně dokumentů, které nemají v držení orgány EU, a transparentnost skupin zapojených do přípravy zasedání Euroskupiny, zejména Pracovní skupiny pro Euroskupinu. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že její úřad nebyl schopen identifikovat žádného úředníka

dokument týkající se jednacího řádu pracovní skupiny a skutečnost, že ačkoli „pracovní metody Euroskupiny“ pravděpodobně odkazují na pracovní skupinu, nezdálo se, že by byl tento dokument rovněž veřejný.

Předseda Euroskupiny objasnil, že žádosti o přístup k dokumentům Euroskupiny budou vyřizovány orgánem EU, který má příslušné dokumenty v držení, nebo budou přesměrovány na příslušný vnitrostátní orgán a vyřizovány v souladu s vnitrostátními právními předpisy o transparentnosti. V roce 2017 byly na internetových stránkách Euroskupiny zveřejněny „pracovní metody Euroskupiny“.

4. Jak orgány reagovaly na veřejnou ochránkyni práv v roce 2016

a. Návrhy řešení a doporučení přijaté v roce 2016

V roce 2016 přijaly orgány EU celkem 9 návrhů řešení. Jeden návrh řešení Komise zamítla [6].

V roce 2016 orgány EU rovněž přijaly nebo částečně přijaly celkem 14 doporučení.[7] Dvě doporučení Komise zamítla a dvě zamítl Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)[8], ačkoli orgány ve třech případech přijaly kladná opatření v návaznosti na následné kritické připomínky. Druhý případ týkající se Komise vedl ke zjištění nesprávného úředního postupu.

Instituce	Řešení Přijato	Přijatá doporučení
Evropský parlament	1
Rada Evropské unie	1
Evropská komise	6	6
Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)		4
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)		3
Agentura pro základní práva (FRA)	1
Výkonná agentura pro výzkum (REA)		1
Celkem	9	14

Věc 946/2014/PL: Jazyková politika Agentury pro základní práva (FRA), pokud jde o její internetové stránky a publikace

Stěžovatel, španělský občan, požádal agenturu FRA o informace o své jazykové politice týkající se používání úředních jazyků na svých internetových stránkách, zejména pokud jde o publikace. Poznamenal, že většina publikací byla k dispozici pouze v angličtině a francouzštině a někdy v němčině a italštině. Agentura FRA vysvětlila, že rozdílné zacházení s úředními jazyky je způsobeno rozpočtovými omezeními a omezeními v oblasti lidských zdrojů, jakož i časem potřebným k dokončení procesu překladu.

Veřejná ochránkyně práv se domnívala, že omezené lidské a finanční zdroje nejsou dostatečným odůvodněním postupů agentury FRA, pokud jde o překlad jejích publikací. Veřejná ochránkyně práv byla potěšena tím, že se agentura FRA zavázala poskytnout statickou portálovou stránku obsahující základní informace o agentuře FRA ve všech jazycích. Ačkoli by za určitých okolností bylo překládání všech dokumentů do všech úředních jazyků EU nepřiměřené, veřejná ochránkyně práv konstatovala, že existují méně zatěžující prostředky, jak co nejvíce zajistit, aby občané měli přístup k publikacím ve svém vlastním jazyce. Navrhla proto, aby agentura FRA definovala a zveřejnila jasnou politiku, pokud jde o jazyky EU, v nichž mají být její publikace zpřístupněny.

Veřejná ochránkyně práv byla potěšena, že agentura FRA přijala její řešení. Agentura FRA má v současné době on-line jazykovou politiku a publikační politiku, která je k dispozici na jejích internetových stránkách. Kromě toho agentura FRA rovněž zavedla opatření, která mají zajistit, aby byly publikace přeloženy do co největšího počtu jazyků.

Věc 1398/2013/ANA: Odmítnutí Evropské komise poskytnout přístup k dokumentům týkajícím se amerického zákona o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely (Foreign Account Tax Compliance Act, dále jen „FATCA“)

Poslanec Evropského parlamentu požádal o přístup veřejnosti k dokumentům Komise týkajícím se jednání mezi některými členskými státy EU a USA o důsledcích zákona FATCA, což jsou právní předpisy USA, které vyžadují, aby finanční instituce mimo USA podávaly zprávy o svých klientech útvaru Internal Revenue Service.

Komise poskytla úplný nebo částečný přístup k několika dokumentům, zatímco jiným odepřela přístup. Komise považovala část žádosti poslankyně EP za velmi širokou a požádala ji, aby rozsah žádosti zúžila. Poslanec EP byl s postojem Komise nespokojen a obrátil se na veřejného ochránce práv.

Veřejná ochránkyně práv doporučila Komisi, aby se znovu pokusila vymezit rozsah požadovaných dokumentů a případně rozhodnout, zda by tyto dokumenty měly být poskytnuty bez zbytečného odkladu. Komise následně určila počet dokumentů, jichž se žádost týká, provedla posouzení a mnohé z těchto dokumentů zpřístupnila. Veřejná ochránkyně práv uznává, že Komise se jejím návrhem řídila a vynaložila značné úsilí na provedení tohoto doporučení.

Veřejná ochránkyně práv rovněž doporučila, aby Komise žádost o přístup k nezveřejněným dokumentům znovu přezkoumala s cílem vyhovět

širší přístup veřejnosti. Komise buď poskytla přístup k dalším dokumentům, nebo poskytla podrobnější a přesvědčivější vysvětlení, proč tak odmítla učinit. Veřejná ochránkyně práv přezkoumala rozhodnutí Komise a domnívá se, že je správné.

Věc 852/2014/LP: Soulad Evropské komise s Úmluvou o kontrole tabáku

Projednávaná věc se týkala nesplnění povinnosti Komise podle čl. 5 odst. 3 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace (WHO) o kontrole tabáku (dále jen „úmluva“), jíž je EU smluvní stranou. Stěžovatel, nevládní organizace Corporate Europe Observatory, konkrétně tvrdil, že Komise s výjimkou svého generálního ředitelství pro zdraví (GŘ pro zdraví) aktivně nezveřejňuje všechny informace o setkáních s tabákovým průmyslem.

Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření a zjistila, že současná praxe Komise (s výjimkou GŘ pro zdraví) je neuspokojivá a nedostatečná. Veřejná ochránkyně práv zastávala názor, že čl. 5 odst. 3 úmluvy a pokyny, které ji provádějí, vyžadují, aby veřejné subjekty při interakci s tabákovým průmyslem zaujaly spíše proaktivní než reaktivní nebo pasivní přístup k zajištění transparentnosti. Měla rovněž za to, že povinnost transparentnosti se vztahuje na veškerá setkání mezi právní službou Komise a tabákovým průmyslem. Rovněž nechápala, proč by se požadavky na transparentnost měly vztahovat pouze na nejvyšší úředníky Komise. Veřejná ochránkyně práv proto doporučila Komisi, aby aktivně zveřejňovala na internetu všechna setkání s lobbisty za tabákové výrobky nebo jejich právními zástupci, jakož i zápisy z těchto setkání, a aby se tato politika vztahovala na všechny úředníky Komise bez ohledu na jejich služební věk.

Ve své odpovědi Komise trvala na svém původním stanovisku, že nemusí rozšiřovat proaktivní praxi GŘ pro zdraví na zbytek Komise. Podle jejího názoru postačovala stávající obecná etická pravidla a pravidla transparentnosti k tomu, aby se zabránilo nepatřičnému ovlivňování ze strany tabákového průmyslu a zajistil se soulad s úmluvou.

Veřejná ochránkyně práv vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise nevyužila příležitosti stanovit normy, které jsou v souladu s požadavky čl. 5 odst. 3, a zajistit, aby se ve všech útvarech a zaměstnancích Komise uplatňovala proaktivní politika transparentnosti týkající se schůzek s lobbisty za tabákové výrobky. Případ proto uzavřela zjištěním nesprávného úředního postupu, přičemž zdůraznila, že Komise neposkytla žádné pádné důvody pro odmítnutí přijmout opatření navržená jejím úřadem.

b. Opatření přijatá v návaznosti na kritické připomínky a návrhy / další připomínky učiněné v roce 2016

V roce 2016 bylo v 11 rozhodnutích vyjádřeno 16 kritických poznámek, zatímco v 26 rozhodnutích bylo vyjádřeno 47 návrhů/dalších poznámek.[9] Jediné rozhodnutí může obsahovat více než jednu poznámku a do téhož rozhodnutí mohou být zahrnuty jak kritické připomínky, tak návrhy/další poznámky.

Návrhy na zlepšení využila veřejná ochránkyně práv většinou ve svých rozhodnutích o ukončení šetření z vlastního podnětu.

Orgány byly vyzvány, aby na připomínky/návrhy odpověděly do šesti měsíců. Byly obdrženy odpovědi na všechny připomínky/návrhy učiněné v roce 2016, i když v některých případech se zpožděním.

i) Opatření přijatá v návaznosti na kritické připomínky učiněné v roce 2016

Opatření přijatá v návaznosti na kritické připomínky činila 63 %. To je mnohem více než loňských 41 %, což je rekordně málo. Nejvyšší dosud zaznamenaná hodnota, pokud jde o pozitivní opatření přijatá v návaznosti na kritické připomínky, činila v roce 2014 88 %. Přezkum odpovědí orgánů na kritické připomínky naznačuje, že i po ukončení šetření některé z nich zjištění veřejného ochránce práv nadále zpochybňují a opakují argumenty, které během šetření předložily. I když je nějakým způsobem možné pochopit, že poté, co určitý orgán čelil veřejné kritice ze strany veřejného ochránce práv, je pro něj obtížné přijmout konstruktivní opatření, je důležité, aby orgány byly ochotny poučit se z šetření veřejného ochránce práv a usilovat o snížení rizika podobných problémů, které vzniknou v budoucnu.

Instituce	Kritická poznámky	Uspokojivé odpovědi	% uspokojivé odpovědi
Evropská komise	10	5	50%
Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)	3	2	67%
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)	2	2	100%
Eurojust	1	1	100%
Celkem	16	10	63%

Věc 2063/2014/PMC: Předání osobních údajů stěžovatele třetí straně Evropskou komisí bez jeho souhlasu

Případ se týkal údajného protiprávního zveřejnění jména stěžovatele jeho zaměstnavateli Komisí bez jeho souhlasu. Komise tak učinila, aby ověřila skutečnou existenci stěžovatele pro účely vyřízení jeho žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům. Vzhledem k obzvláště invazivní povaze opatření přijatého Komisí, které mohlo stěžovateli způsobit poškození dobré pověsti ve vztahu k organizaci, pro kterou pracoval, veřejný ochránce práv konstatoval závažný nesprávný úřední postup a případ uzavřel kritickou připomínkou.

V návaznosti na kritickou připomínku veřejného ochránce práv Komise uznala, že kontaktování zaměstnavatele stěžovatele bez předchozího informování nemusí být vhodné. Omluvil se. Komise dodala, že potvrzení totožnosti jednotlivce není běžnou praxí.

Veřejná ochránkyně práv bere na vědomí, že Komise uznala, že její opatření v tomto případě nebyla vhodná.

Věc 1409/2014/MHZ: Evropská komise souhlasí s provedením důkladného posouzení dopadu na lidská práva v rámci probíhajících nebo nadcházejících obchodních jednání se zeměmi Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN)

Případ se týkal toho, zda Komise měla v rámci svých jednání o uzavření dohody o volném obchodu s Vietnamem provést posouzení dopadu na lidská práva. Komise se domnívala, že takové posouzení není nutné, a poznamenala, že posouzení dopadů na udržitelnost již bylo provedeno v roce 2009 u navrhované dohody o volném obchodu mezi EU a ASEAN, která zahrnovala Vietnam. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že neprovedení konkrétního posouzení dopadu na lidská práva ze strany Komise představuje nesprávný úřední postup. Doporučila, aby Komise toto posouzení provedla bez dalšího odkladu. Komise odmítla a veřejná ochránkyně práv případ uzavřela kritickou připomínkou.

Ve své odpovědi na následná opatření Komise trvala na tom, že je odůvodněné neprovést předběžné posouzení dopadu na lidská práva vzhledem ke konkrétnímu načasování jednání. Komise zároveň souhlasila s tím, že systematická analýza ex ante všech pravděpodobných dopadů na lidská práva „je klíčovým prvkem lepší tvorby obchodní politiky“. Komise informovala veřejnou ochránkyni práv, že v dubnu 2016 zveřejnilo GŘ pro obchod revidovanou verzi příručky k posouzení dopadů na udržitelnost, která se nyní zaměřuje zejména na zajištění toho, aby byla provedena hloubková analýza dopadů na lidská práva. Komise se ve sdělení „Obchod pro všechny“ rovněž zavázala k dalšímu posílení analýzy dopadu obchodní politiky na lidská práva jak v posouzeních dopadů, tak v hodnoceních ex post, a to na základě nedávno vypracovaných pokynů GŘ pro obchod.

Komise dále vysvětlila, že analýza pro posouzení dopadů na lidská práva byla rozšířena a posílena. Na podporu tohoto tvrzení Komise poukázala na návrh závěrečné zprávy strategického programu inovací na podporu jednání o dohodě o ochraně investic mezi EU a Myanmarem, který byl zveřejněn k připomínkám dne 18. března 2016. Pro jednání s Filipínami byl rovněž připravován strategický program inovací s posouzením dopadu na lidská práva a

Indonésie. Komise veřejného ochránce práv ujistila, že totéž by platilo, pokud by byla obnovena jednání s Malajsií a Thajskem a podobně s Indií. V neposlední řadě Komise uvedla, že je přesvědčena, že prosazování lidských práv musí být prováděno především prostřednictvím angažovanosti a dialogu, aby byl zajištěn co největší dopad.

Veřejná ochránkyně práv souhlasí s Komisí, že předběžná posouzení dopadu na lidská práva jsou klíčovým prvkem lepší tvorby obchodní politiky. Vítá řadu opatření oznámených v odpovědi Komise, která by měla pomoci zajistit minimalizaci rizika opakovaného nesprávného úředního postupu zjištěného v tomto případě.

ii) Opatření přijatá v návaznosti na návrhy/další poznámky učiněné v roce 2016

Opatření přijatá v návaznosti na návrhy/další připomínky byla v 94 % případů uspokojivá. To je více než loňská 92 %. Nejvyšší dosud zaznamenaná hodnota, pokud jde o pozitivní opatření přijatá v návaznosti na další připomínky, činila v roce 2008 100 %.

Instituce	Návrhy/další poznámky	Uspokojivé odpovědi	% uspokojivé odpovědi
Evropská komise	22	19	86%
Soudní dvůr Evropské unie	3	3	100%
Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)	2	2	100%
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)	1	1	100%
Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)	9	9	100%
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)	2	2	100%
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)	1	1	100%
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)	5	5	100%
Evropská síť pro informační bezpečnost (ENISA)	2	2	100%
Celkem	47	44	94%

Věc OI/8/2015/JAS: Transparentnost třístranných jednání

Toto strategické šetření se týkalo transparentnosti třístranných jednání, neformálních jednání mezi zástupci Evropského parlamentu (Parlamentu) a Rady Evropské unie (Rady), jimž byla nápomocna Komise s cílem dosáhnout dohody o navrhovaných právních předpisech.

Veřejná ochránkyně práv zkoumala, které informace by mohly být aktivně zpřístupněny a v jakém okamžiku, aby se zvýšila odpovědnost a účast veřejnosti na tvorbě právních předpisů EU. Ve svém závěrečném rozhodnutí veřejná ochránkyně práv předložila osm návrhů, jak zvýšit transparentnost třístranných jednání.

Parlament, Rada a Komise odpověděly, že zahájily diskuse o zveřejňování více informací, včetně harmonogramu třístranných jednání, pořadů jednání třístranných jednání, zapojených politických činitelů a mandátů orgánů k vyjednávání. Tyto informace by mohla snadno přístupným způsobem poskytnout specializovaná společná legislativní databáze, která by měla být zřízena na základě interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů z roku 2016.

Pokud jde o návrhy veřejné ochránkyně práv týkající se zveřejňování klíčových dokumentů vypracovaných během třístranných jednání, orgány uvedly, že budou muset počkat na rozhodnutí Soudního dvora v související probíhající věci De Capitani v. Parlament (T-540/15).

Veřejná ochránkyně práv vítá závazek Parlamentu, Rady a Komise zahájit diskuse o provádění jejích návrhů. Konkrétně podporuje jejich iniciativu na vytvoření společné legislativní databáze a bude sledovat její vývoj.

Věc OI/10/2015/NF: Postup úřadu EPSO pro vyřizování žádostí o přezkum podaných uchazeči v otevřených výběrových řízeních

Toto šetření z vlastního podnětu se týkalo toho, jak úřad EPSO vyřizoval žádosti o přezkum podané neúspěšnými uchazeči výběrových řízení. Šetření se zaměřilo zejména na zpoždění úřadu EPSO při reakci na žádosti uchazečů o přezkum. Účelem šetření bylo zjistit, zda existují systémové problémy, které způsobují zpoždění, a pokud ano, pomoci úřadu EPSO dosáhnout zlepšení řízení. Veřejná ochránkyně práv uzavřela své šetření šesti návrhy na zlepšení.

Pokud jde o návrh, aby úřad EPSO poskytoval výběrovým komisím lepší podporu, aby mohly podrobněji odůvodnit svá rozhodnutí o žádostech o přezkum, úřad EPSO zavedl nový vzor pro zaznamenávání rozhodnutí výběrové komise ve fázi přijímání a rozšířil svůj vzdělávací program pro členy výběrové komise. Úřad EPSO dále zvažuje, jak zlepšit své pokyny pro zaznamenávání rozhodnutí výběrové komise.

Úřad EPSO zavedl nový informační systém, který měl pozitivní dopad na účinnost jeho vyřizování žádostí o přezkum, a nyní k provádění přezkumných schůzí výběrové komise využívá technologii telekonference.

Jak navrhuje veřejná ochránkyně práv, úřad EPSO nyní systematicky odhaduje počet žádostí o přezkum, které očekává v probíhajících výběrových řízeních, aby mohl přidělit dostatečné zdroje na jejich vyřizování.

Čtvrtý a pátý návrh se týkaly zajištění toho, aby uchazečům byly poskytnuty jasné a přesné informace o žádosti o přezkum. Úřad EPSO nyní informuje uchazeče o očekávaných zpožděních a o skutečnosti, že přednostně zasílá odpovědi na úspěšné žádosti. Úřad EPSO rovněž aktualizoval

a rozšířila svou internetovou stránku s častými dotazy o další informace o postupech vyřizování stížností.

Veřejná ochránkyně práv vítá řadu opatření, která úřad EPSO zahájil s cílem zavést své návrhy na zlepšení.

Věc OI/11/2015/EIS: Včasnost plateb ze strany Komise

Toto šetření se týkalo včasnosti plateb provedených Komisí v rámci přímého a nepřímého řízení s důrazem na platby soukromým dodavatelům a příjemcům. Následovala čtyři šetření na stejné téma.

Cílem bylo shromáždit statistické údaje o opožděných platbách Komise a posoudit jak příčiny těchto zpoždění, tak nápravná opatření přijatá Komisí. Veřejná ochránkyně práv uzavřela své šetření dvěma návrhy a vyzvala Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí v konkrétních oblastech a aby ve svých výročních zprávách o činnosti zveřejňovala další informace.

Ve své odpovědi Komise zdůraznila, že v roce 2016 došlo k celkovému zlepšení jejího řízení platebního procesu. Uvedla, že to vyplynulo zejména z přísnějšího monitorování faktur a žádostí o platbu prostřednictvím vývoje on-line nástrojů pro podávání zpráv a ze souběžné analýzy zpráv provozních a finančních zástupců se společnými lhůtami. Komise rovněž poukázala na to, že v roce 2016 předložila návrh na revizi finančního nařízení a zavedla ustanovení podporující rozsáhlejší používání zjednodušených formulářů grantů.

Pokud jde o návrh zahrnout informace o hrubé platební době Komise, což je doba, kterou musí příjemci před obdržením platby vyčkat, Komise souhlasila se zveřejněním těchto informací od roku 2017.

Veřejná ochránkyně práv vítá kroky, které Komise přijala v souvislosti se svým platebním procesem. Tleská Komisi za její úsilí, které vedlo ke zlepšení jejích statistik o řízení opožděných plateb a pozastavení plateb v roce 2016.

iii) Opatření přijatá v návaznosti na připomínky/návrhy učiněné v roce 2016

Vezmeme-li v úvahu kritické připomínky a návrhy / další připomínky společně, míra uspokojivých následných opatření činila 86 %. To je více než v loňském roce, kdy činil 81 %, a méně než v roce 2014, kdy dosahoval rekordních 94 %.

Instituce	Kritické poznámky a návrhy / další poznámky	Uspokojivé odpovědi	% uspokojivé odpovědi
Evropská komise	32	24	75%
Soudní dvůr Evropské unie	3	3	100%
Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)	2	2	100%
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)	1	1	100%
Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)	12	11	92%
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)	2	2	100%
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)	3	3	100%
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)	5	5	100%
Evropská síť pro informační bezpečnost (ENISA)	2	2	100%
Eurojust	1	1	100%
Celkem	63	54	86%

c. Míra celkového souladu podle institucí v roce 2016

Celkový údaj, pokud jde o soulad s návrhy veřejné ochránkyně práv v roce 2016, činí 85 %. Orgány reagovaly kladně na 77 z 91 návrhů, které veřejná ochránkyně práv předložila s cílem napravit nebo zlepšit své chování.[11] Míra souladu je založena na počtu kladných odpovědí na návrhy řešení, doporučení, kritické připomínky, návrhy/další poznámky učiněné v případech uzavřených v roce 2016. V dalších 132 případech se veřejná ochránkyně práv domnívala, že orgány podnikly kroky ke zlepšení svého fungování.

Jak vyplývá z níže uvedené tabulky 5, míra souladu se v jednotlivých institucích liší – od 100 % v mnoha případech až po 77 % v nejhorším případě. Ačkoli jsou tyto statistiky často založeny na velmi malém počtu případů, jakýkoli výsledek nižší než 100 % znamená, že orgán nesplnil návrh veřejného ochránce práv.

Instituce	řešení, doporučení, poznámky a návrhy		Uspokojivé odpovědi		% Uspokojivé odpovědi
Evropský parlament		1		1 100%
Rada Evropské unie		1		1 100%
Evropská komise		47		36 77%
Soudní dvůr Evropské unie		3		3 100%
Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)		2		2 100%
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)		1		1 100%
Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)		18		15 83%
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)		5		5 100%
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)		3		3 100%
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)		5		5 100%
Evropská síť pro informační bezpečnost (ENISA)		2		2 100%
Agentura pro základní práva (FRA)		1		1 100%
Eurojust		1		1 100%
Výkonná agentura pro výzkum (REA)		1		1 100%
Celkem		91		77 85%

5. Závěr

Tato zpráva představuje každoroční úsilí o měření souladu s návrhy veřejné ochránkyně práv ze statistického hlediska. V případě některých činností veřejného ochránce práv však nelze dopad měřit konvenčním způsobem. Tak je tomu například v případě strategických iniciativ veřejné ochránkyně práv, jejichž prostřednictvím se zapojuje do konstruktivního dialogu s orgány o důležitých tématech. To by mohlo zahrnovat i řadu případů, které orgány každoročně řeší po zásahu veřejného ochránce práv a které nemají podobu řešení, doporučení, poznámky nebo návrhu. Letos jsme tyto příklady do zprávy přidali, abychom lépe ilustrovali dopad veřejné ochránkyně práv. Kromě toho existují případy, kdy k souladu s návrhy veřejného ochránce práv může dojít o něco později než v roce, v němž bylo šetření uzavřeno.  

Měli bychom mít na paměti, že zásadní změnou je změna institucionální kultury. Je obtížné určit, kdy dojde k významné změně v kultuře. Veřejná ochránkyně práv usiluje o dosažení této kulturní změny. Její trvalý dopad na řádnou správu se nemusí nutně odrazit v míře dodržování předpisů.

 

[1] Stručně řečeno, tato zpráva používá termín "orgán"k označení všech orgánů, institucí a jiných subjektů EU.

[2] https://www.ombudsman.europa.eu/cs/resources/provisions.faces

[3] Článek 228 Smlouvy o fungování Evropské unie zmocňuje veřejného ochránce práv k šetření nesprávného úředního postupu orgánů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí.

[4] Rozhodnutí Evropského parlamentu 2008/587 ze dne 18. června 2008, kterým se mění rozhodnutí 94/262 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv, Úř. věst. 2008, L 189, s. 25.

[5] V čl. 3 odst. 5 statutu se stanoví, že „Veřejný ochránce práv hledá s dotčeným orgánem nebo institucí pokud možno řešení, aby odstranil nesprávný úřední postup a vyhověl stížnosti.“

[6] V jednom případě orgán návrh řešení zamítl, ale následné doporučení přijal. Aby se zabránilo dvojímu započtení, zahrnují statistiky v tomto případě pouze doporučení, a nikoli návrh řešení.

[7] Doporučení částečně přijímáme, pokud instituce skutečně konstruktivně reagovala na ústřední body doporučení.

[8] V jednom případě orgán doporučení zamítl a následně na kritickou poznámku uspokojivě nereagoval. Opět platí, že aby se zabránilo dvojímu započtení, jsou do statistik zahrnuta pouze negativní opatření přijatá v návaznosti na kritickou poznámku.

[9] Statistiky v této zprávě nezahrnují:

i) čtyři návrhy uvedené v rozhodnutí o uzavření společného šetření ve věcech 1853/2013/TN & 2077/2012/TN, které budou přezkoumány v rámci probíhajícího šetření veřejného ochránce práv z vlastního podnětu týkajícího se řízení situací „otáčivých dveří“ ze strany Komise, pokud jde o zaměstnance EU (OI/3/2017/AB),

ii) dva návrhy týkající se transparentnosti třístranných jednání (OI/8/2015/JAS), neboť příslušné orgány čekají na rozhodnutí Soudního dvora, aby mohly přijmout následná opatření.

[10] Pro účely statistik v této zprávě se zdá, že návrhy týkající se transparentnosti třístranných jednání (OI/8/2015/JAS) jsou určeny pouze Komisi. Šetření se však týkalo tří orgánů; Radě Evropské unie, Evropskému parlamentu a Komisi. 

[11] Viz poznámky pod čarou 6-8, 9-10 výše.