Štrasburk, 16. 10. 2002

Romano Prodi
předseda Evropské komise
200 rue de la Loi
B-1049 Bruxelles

Vážený pane předsedající,

Jak jistě víte, musel jsem se v posledních několika letech zabývat značným počtem stížností adresovaných Evropské komisi. Zkušenosti, které jsem z těchto případů získal, mě vedou k tomu, abych s vámi vznesl otázku obecnější povahy. Jsem ve skutečnosti přesvědčen, že evropský veřejný ochránce práv by měl nejen reagovat na jednotlivé případy nesprávného úředního postupu, ale také se snažit přispět ke zlepšení správy tím, že tam, kde se to jeví jako vhodné, předloží konstruktivní návrhy.

Kromě toho bych se rád vrátil k řadě případů, v nichž jsem učinil kritické poznámky.

Odstranění nesprávného úředního postupu náhradou škody

Čl. 3 odst. 5 statutu evropského veřejného ochránce práv nařizuje evropskému veřejnému ochránci práv, aby v co největší míře hledal řešení „k odstranění případů nesprávného úředního postupu“. Myšlenka, z níž toto ustanovení vychází, je samozřejmě taková, že nesprávný úřední postup by měl být odstraněn a jeho negativní účinky by měly být co nejvíce napraveny. Myslím, že budete souhlasit s tím, že zatímco evropský veřejný ochránce práv by měl usilovat o takový výsledek, povinnost odstranit nesprávný úřední postup jako takový spočívá na správě. Povinnost orgánů EU dodržovat zásady řádné správy a odpovídající právo evropského občana na řádnou správu by totiž byla prakticky bezvýznamná, pokud by z nich nevyplývala povinnost správy usilovat o nápravu důsledků nesprávného úředního postupu.

S potěšením konstatuji, že praxe Evropské komise ukázala, že se zdá, že tento výklad podporuje. Například v případě 109/98/ME byli Komisí přijati tři inspektoři rybolovu do platových tříd B4/B5, zatímco jiní byli zařazeni do vyšších platových tříd. Zastával jsem názor, že dochází k nerovnému zacházení, a doporučil jsem, aby Komise podnikla kroky k nápravě situace. Komise mě následně informovala, že „v zájmu spravedlnosti a spravedlnosti“ přijala můj návrh doporučení.

Vyskytlo se také mnoho případů, kdy Komise splnila své povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených se soukromými osobami nebo firmami poté, co bylo nedodržení těchto povinností uvedeno ve stížnostech podaných veřejnému ochránci práv. Abych uvedl jen jeden příklad, ve věci 780/2000/GG Komise přijala návrh veřejného ochránce práv zaplatit stěžovatelce částku, která jí ještě náležela. V důsledku toho byla stěžovateli vyplacena částka vyšší než 7 400 EUR.

Poslední zmíněný příklad však také ukazuje, že odstranění nesprávného úředního postupu může vyžadovat více než jen to, co mělo být učiněno dříve. Ve věci 780/2000/GG Komise uznala, že stěžovatel měl být vyplacen již v roce 1995, zatímco platba byla provedena až v roce 2001. S cílem odškodnit stěžovatele za toto zpoždění Komise souhlasila s úhradou úroků (v příslušném případě ve výši více než 3 400 EUR).

Komise ve skutečnosti zaplatila úroky v řadě podobných případů nebo jinak odškodnila stěžovatele, aby odstranila dotčený nesprávný úřední postup. Pro současné účely postačí uvést několik příkladů. Ve věci 489/98/OV Komise po skončení neplacené dovolené, kterou stěžovatel čerpal z osobních důvodů, stěžovatele neobnovila. Komise souhlasila s tím, že stěžovateli vyplatí dvouměsíční plat, aby mu nahradila ztrátu odměny a následné snížení jeho důchodových nároků. Ve věci 390/99/ADB Komise přijala můj návrh zaplatit stěžovateli úroky. Totéž se stalo ve věcech 860/99/MM a 1230/2000/GG. Ve věci 444/2000/ME jsem předložil návrh doporučení, podle něhož by Komise měla navrhnout vyrovnání nároku na finanční ztráty předloženého stěžovatelem. Komise tento návrh nakonec přijala.

S potěšením zaznamenávám tyto a další případy, kdy Komise přispěla k dosažení spravedlivého řešení. Domnívám se však, že je načase stanovit obecné pokyny pro takové případy, aby se veřejnému ochránci práv i správě usnadnilo hledání řešení pro budoucí případy tohoto druhu.

V této souvislosti se jeví jako užitečné posoudit situaci ve Spojeném království. Podle informací poskytnutých parlamentním veřejným ochráncem práv Spojeného království vláda Spojeného království přijala zásadu, že pokud je to možné, měl by být stěžovatel uveden do situace, v níž by se nacházel, kdyby nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, a že pokud to není možné, měla by být přijata nějaká vhodná alternativní forma kompenzačního opatření. Několik útvarů vlády Spojeného království následně po projednání s veřejným ochráncem práv přijalo a zveřejnilo kodexy zásad pro nápravu nesprávného úředního postupu, včetně finanční nápravy.

Na základě zkušeností získaných z případů, kterými jsem se jako evropský veřejný ochránce práv musel zabývat, a s ohledem na řešení přijatá veřejnými ochránci práv v členských státech, jako je Spojené království, bych proto navrhl tyto závěry:

• Osvědčenou správní praxí je eliminovat případy nesprávného úředního postupu, jakmile jsou zjištěny.
• Za tímto účelem by správa měla pokud možno přijmout opatření k zajištění toho, aby stěžovatelé byli uvedeni do stejného postavení, v jakém by byli, kdyby k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo.
• Není-li navrácení možné, měla by správa přijmout opatření k odškodnění stěžovatele za škodu nebo tíseň, které utrpěl. Neexistují-li vhodnější formy vyrovnání, mělo by být finanční vyrovnání poskytnuto.

Byl bych Vám vděčný, kdybyste mohl tyto návrhy zvážit a informovat mě, zda s nimi Komise souhlasí.

Opatření přijatá v návaznosti na kritické připomínky

Jak bylo uvedeno výše, zdá se, že Komise již v různých případech jednala v souladu s těmito zásadami. Existuje však omezený počet případů, kdy Komise odmítla přijmout názor veřejného ochránce práv, že by mělo být poskytnuto odškodnění. V mých rozhodnutích o uzavření těchto případů byly proto vzneseny kritické připomínky.

Domnívám se, že je velmi žádoucí dosáhnout konzistentnosti v přístupu ke stížnostem. Kromě toho mě Evropský parlament v loňském roce vyzval, abych ověřil dopad mých kritických poznámek na administrativu. Následně jsem Vás informoval, že se proto po určité době vrátím ke kritickým poznámkám v jednotlivých případech.

Byl bych proto vděčen, kdyby Komise kromě posouzení mých obecných návrhů na odstranění případů nesprávného úředního postupu mohla rovněž znovu zvážit následující čtyři případy, kdy mé návrhy nebo návrhy doporučení nebyly dodrženy:

1) 511/99/GG:

Komise souhlasila s poskytnutím příspěvku ve výši 70 000 EUR na rozvojový projekt v Jižní Americe vedený malou německou charitativní organizací. I když Komise uznala, že projekt si zasluhuje pomoc, následně odmítla uvolnit finanční prostředky z důvodu, že samotná žádost byla podána jiným německým sdružením, o němž se Komise domnívala, že má protinávrh. Komise odmítla vyhovět návrhu doporučení veřejného ochránce práv, aby odškodnila malou německou charitu.

2) 1689/2000/GG:

Komise vyzvala stěžovatele, aby připravil dokument týkající se konference, která se konala v Lisabonu v roce 1999 a kterou uspořádala Komise a portugalské orgány. Na základě dostupných důkazů se ukázalo, že za tuto službu byl sjednán poplatek ve výši 3 000 EUR. Komise nakonec platbu odmítla a místo toho stěžovatele postoupila portugalským orgánům. Ten pak také odmítl zaplatit. Veřejná ochránkyně práv předložila návrh doporučení, podle něhož by Komise měla zajistit, aby stěžovateli byla vyplacena částka 3 000 EUR, a odškodnit stěžovatele za čas a úsilí, které stěžovatel vynaložil na vymáhání nároku. Komise odmítla tento návrh doporučení přijmout a nabídla, že zaplatí 1 600 EUR.

3) 344/2001/GG:

Stěžovatel podal žádost o grant v rámci programu partnerství měst ve výši 1 600 EUR. Navzdory ústním slibům, že peníze budou poskytnuty, byla žádost nakonec zamítnuta. Stěžovatel byl o této skutečnosti informován až tři měsíce poté. Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise odškodnila stěžovatele, pokud jde o negativní důsledky, které mělo vyřízení žádosti Komisí. Komise odmítla.

4) 1165/2001/ME:

Stěžovatel uzavřel s Komisí grantovou dohodu. Posledně uvedená společnost se následně rozhodla odečíst od konečné platby částku vyšší než 30 700 EUR, aniž by prokázala přiměřené vysvětlení. Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise zaplatila stěžovateli příslušnou částku, ale Komise tento návrh odmítla přijmout.

Závěr

Byl bych Vám vděčný, kdybyste mi mohl do 16. prosince 2002 sdělit názory Komise na otázky vznesené v tomto dopise.

Vzhledem k tomu, že otázka vznesená v tomto dopise má obecný význam, může být v určité fázi v budoucnu nezbytné předložit Evropskému parlamentu zvláštní zprávu, aby byl Parlament informován o vývoji v této záležitosti.

Upřímně,

Jacob SÖDERMAN

cc: pan Massangioli