Dámy a pánové,

Velice vám děkuji za příležitost představit vám dnes svou práci evropského veřejného ochránce práv. Jsem obzvláště poctěna, že jsem byla pozvána k 25. výročí této Komise.

Úzce sleduji práci Rady Evropy a dnešní výměna názorů s Vámi, členy Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti, vychází ze spolupráce, kterou jsem navázal s Vašimi kolegy ze skupiny GRECO (Skupina států proti korupci) a s generálním tajemníkem Jaglandem. A kromě toho - moje kanceláře zde ve Štrasburku poskytují inspirativní pohled na vlajky všech členů Rady Evropy na krásném nádvoří Palais de l’Europe.

Mým posláním v Evropské unii je v zásadě „sloužit demokracii spoluprací s orgány Evropské unie na vytvoření účinnější, odpovědnější, transparentnější a etické správy.“ Boj proti rasismu a nesnášenlivosti hraje svou roli v úsilí o vysoké etické standardy. Nezabývám se porušováním lidských práv, jako jsou trestné činy z nenávisti nebo násilné projevy rasismu. Spíše se však zabývám jinou částí spektra, kde někdy nesnášenlivost a diskriminace stojí za tím, jak je diskrétnost využívána při rozhodování, v zavedených administrativních postupech a v zastaralých byrokratických kulturách.

Evropa se mění tak, jak se neustále mění, ale směr cestování je spíše znepokojující než progresivní. Populismus se stal politicky módním, moderním souborem nástrojů pro určité druhy politiků, kteří hledají snadné výhry. Extremistická rétorika se používá k usměrnění frustrace mnoha lidí, kteří se cítí opomenuti rychlými kulturními a ekonomickými změnami. Vydávají se prohlášení, která by i v nedávné době ukončila kariéru – v některých případech.

Je proto důležitější než kdy jindy, aby úředníci a správní orgány bojovali za dodržování nejvyšších standardů tolerance a nediskriminace. Historie nás učí, jak rychle se nebezpečné chování normalizuje, ale také jak se postupně zvětšuje a zřídka přes noc.

Vždy je důležité dát najevo, že naše veřejné instituce nejsou ochotny ignorovat základní zásady, na nichž jsou založeny a které jsou povinny dodržovat. Nazývají se „základní“, protože jsou základem, na němž by měla být založena i ta nejmenší rozhodnutí.

Veřejná ochránkyně práv se zabývá tzv. nesprávným úředním postupem. Sám o sobě zní jako suché slovo, byrokratické, abstraktní. Chybí jí rezonance a emotivní síla toho, čím se konkrétně zabývá Rada Evropy, tedy „lidskými právy“.

Historie nás však opět učí, že způsob, jakým jsou zákony a nařízení spravovány, často přesně určuje, do jaké míry stát chrání lidská práva svých občanů.

A tak právě v tomto povrchně suchém světě administrativy můj úřad nachází příležitosti k ochraně našich občanů před diskriminací a pracuje výhradně na základě měkké síly a přesvědčování.

Moje doporučení nejsou pro orgány EU závazná, ale ve více než 80 % případů jsou dodržována. Dovolte mi uvést několik příkladů práce, kterou dělám:

V roce 2017 jsem Evropské službě pro vnější činnost vydal zjištění o nesprávném úředním postupu, pokud jde o nezaplacení stovek stážistů v jejích různých delegacích po celém světě.

Nezaplacení nebylo „nezákonné“ v tom smyslu, že neexistovalo žádné zvláštní pravidlo, které by nařizovalo platbu, ale naše zjištění dospělo nad rámec úzkého právního výkladu a místo toho hledalo hodnoty zakotvené v samotných smlouvách Evropské unie, z nichž vyplývá veškeré unijní právo.

Neplacení, a to ani za cesty na obživu, vedlo k tomu, že tato pracovní místa byla skutečně k dispozici pouze privilegovaným mladým lidem, jejichž rodiny si mohly dovolit zaplatit za cestu, ubytování a ubytování v zahraničí. Privilege následovalo privilegium a poskytlo některým mladým lidem cenný doplněk k jejich životopisu, zatímco ostatní propustilo.

Zjistil jsem, že to je v rozporu se základními zásadami EU, mezi něž patří nediskriminace a rovnost příležitostí. Evropská služba pro vnější činnost reagovala kladně. Rozpočtové orgány souhlasily s navýšením rozpočtu na budoucí stážisty a pro ostatní orgány byl nyní stanoven pozitivní precedens.

V jiné oblasti zahraniční politiky jsem se také zabýval tím, že Evropská komise před uzavřením dohody o volném obchodu s Vietnamem neprovedla posouzení dopadů na lidská práva. Případ jsem uzavřel kritickými komentáři a doufám, že moje práce přispěje ke změnám v této důležité oblasti. Otisk EU v chudších částech světa musí být pozitivní pro všechny, kterých se dotkne.

Můj úřad se rovněž zabývá stížnostmi na obtěžování v orgánech EU, které v některých případech zahrnují diskriminaci na základě pohlaví. Například jsem zahájil šetření na základě stížnosti na jednu agenturu EU kvůli údajnému sexuálnímu a psychickému obtěžování. Zjistil jsem závažné porušení pravidel EU o ochraně důstojnosti na pracovišti a navrhl jsem, aby byl stěžovatel odškodněn. Agentura následně vyplatila stěžovateli částku 10 000 EUR.

Kontaktoval jsem také všechny orgány EU a některé agentury, abych se dozvěděl o jejich politikách proti obtěžování, a nakonec jsem zveřejnil zprávu o důstojnosti na pracovišti, která například vyzývá k genderově vyváženému řízení jako preventivnímu opatření proti diskriminaci na základě pohlaví.

V jiném případě jsem spolupracoval s Evropským parlamentem na vytvoření mechanismu pro podávání a vyřizování stížností v agentuře Frontex – agentuře EU pro pohraniční a pobřežní stráž, která byla nedávno rozšířena o mnoho tisíc dalších zaměstnanců.

Namísto toho, aby potenciální žadatel o azyl musel stejně jako v minulosti podat stížnost na diskriminaci nebo obtěžování orgánu členského státu, který náhodou vyslal konkrétního úředníka agentury Frontex, má nyní agentura Frontex mechanismus pro podávání stížností a zaměstnává úředníka pro otázky základních práv na plný úvazek. Zejména s ohledem na jeho rozšířenou úlohu a zvýšený počet zaměstnanců však bude důležité zajistit, aby ochrana poskytovaná mechanismem pro podávání a vyřizování stížností byla spolehlivá a dobře financovaná.

V loňském roce jsem se zabýval tím, jak administrativa EU zachází s vlastními zaměstnanci. Požadují-li orgány EU od ostatních toleranci a rovnost, musí jít příkladem v tom, jak zacházejí se svými vlastními zaměstnanci. Zabýval jsem se zacházením s osobami se zdravotním postižením v rámci systému pojištění orgánů EU s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a v jiném případě jsem zkoumal politiky Evropské školy v oblasti inkluzivního vzdělávání. V obou případech bylo dosaženo pozitivních výsledků.

Můj úřad rovněž obdržel stížnost týkající se neposkytnutí tlumočení do mezinárodního znakového jazyka agenturou EU na veřejné akci. Připomněl jsem Komisi a agentuře, že je třeba vynaložit veškeré úsilí k zajištění toho, aby byla dodržována práva osob se zdravotním postižením, a poznamenal jsem, že by bylo vhodné, aby agentura přezkoumala svá opatření k vyřešení tohoto problému.

Boj proti diskriminaci na základě jazyka je v orgánech EU obzvláště důležitý. Proto jsem v loňském roce uspořádal veřejnou konzultaci o používání jazyků v orgánech, institucích, úřadech a agenturách EU. Svou práci jsem uzavřel zprávou o mnohojazyčnosti, v níž jsou uvedeny praktické návrhy na zlepšení.

Jako evropský veřejný ochránce práv také předsedám Evropské síti veřejných ochránců práv, která hraje klíčovou úlohu při ochraně základních práv, neboť vnitrostátní veřejní ochránci práv jsou často také pověřeni ochranou základních práv. Příští týden přivítám do Bruselu více než 100 národních a regionálních veřejných ochránců práv z členských států EU a přistupujících zemí. Cílem konference je zakotvit evropské základní hodnoty a zabývat se tématy, jako je participativní demokracie, „měkká síla“, dostupná zdravotní péče, péče o děti a sociální práva.

A toto všechno a veškerá práce, kterou děláte, je nyní pravděpodobně důležitější než kdy jindy, protože žijeme v období narušení norem, které mnozí z nás považovali za samozřejmost, pokud jde o to, jak se chováme k našim bližním.

Květnové volby do Evropského parlamentu budou měřítkem toho, jak si v tomto ohledu stojíme, a všichni Evropané musí být povzbuzováni, aby vyjádřili svůj názor bez ohledu na pohlaví, věk, jazyk, potenciální zdravotní postižení, náboženské vyznání nebo barvu pleti. Evropa je jednotná v rozmanitosti, ale je životně důležité, aby tato slova, nabitá takovým významem pro nás všechny a pro naši budoucnost, neklesla do klišé, abychom je i nadále žili tak, jak mají být, navzdory současnému hluku, navzdory výzvám a navzdory nejlepšímu úsilí těch, kteří chtějí zničit to, co tato Evropa tak bolestně vybudovala.

Děkuji vám.