Dámy a pánové,

Velice vám děkuji za příležitost představit vám dnes svou práci evropského veřejného ochránce práv. Jsem obzvláště poctěn, že jsem byl pozván během 25. výročí této Komise.

Sleduji pozorně práci Rady Evropy a dnešní výměna názorů s Vámi, členy Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti, navazuje na spolupráci, kterou jsem navázala s Vašimi kolegy ze skupiny GRECO (Skupina států proti korupci) a s generálním tajemníkem Jaglandem. Kromě toho moje kanceláře zde ve Štrasburku poskytují inspirativní pohled na vlajky všech členů Rady Evropy na krásném nádvoří Palais de l’Europe.

Mým posláním v Evropské unii je v zásadě „sloužit demokracii tím, že budu spolupracovat s orgány Evropské unie na vytvoření účinnější, odpovědnější, transparentnější a etičtější správy.“ Boj proti rasismu a nesnášenlivosti hraje při usilování o vysoké etické standardy významnou úlohu. Nezabývám se porušováním lidských práv, jako jsou trestné činy z nenávisti nebo násilné projevy rasismu. Ale spíše se zabývám jinou částí spektra, kde někdy nesnášenlivost a diskriminace stojí za tím, jak je diskrétnost využívána při rozhodování, v zavedených administrativních postupech a v zastaralých byrokratických kulturách.

Evropa se mění tak, jak se neustále mění, ale směr cestování je spíše znepokojující než progresivní. Populismus se stal politicky módním, moderním nástrojem pro určité druhy politiků při hledání snadných vítězství. Extremistická rétorika se používá k usměrnění frustrace mnoha lidí, kteří se cítí opomíjeni rychlými kulturními a ekonomickými změnami. Prohlášení, která by ještě nedávno ukončila kariéru – v některých případech – je činí.

Proto je více než kdy jindy důležité, aby úředníci a správní orgány bojovali za dodržování nejvyšších standardů tolerance a nediskriminace. Historie nás učí, jak rychle se nebezpečné chování normalizuje, ale také jak se postupně vynořuje a zřídka přes noc.

Vždy je důležité dát najevo, že naše veřejné instituce nejsou ochotny ignorovat základní zásady, na nichž jsou založeny a které jsou povinny dodržovat. Nazývají se „základní“, protože jsou základem, na němž by se měla zakládat i ta nejmenší rozhodnutí.

Veřejná ochránkyně práv se zabývá tím, co se nazývá „nesprávný úřední postup“. Sám o sobě zní jako suché slovo, byrokratické, abstraktní. Chybí mu rezonance a emotivní síla toho, čím se Rada Evropy konkrétně zabývá, a sice „lidskými právy“.

Historie nás však opět učí, že způsob, jakým jsou zákony a předpisy spravovány, často přesně určuje, do jaké míry stát chrání lidská práva svých občanů.

A tak právě v tomto povrchně suchém světě administrativy můj úřad nachází příležitosti k ochraně našich občanů před diskriminací a pracuje výhradně na základě měkké síly a přesvědčování.

Moje doporučení nejsou pro orgány EU závazná, ale ve více než 80 % případů jsou dodržována. Dovolte mi uvést několik příkladů práce, kterou dělám:

V roce 2017 jsem Evropské službě pro vnější činnost oznámil, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, pokud jde o nezaplacení 100 stážistů v jejích různých delegacích po celém světě.

Nezaplacení nebylo „nezákonné“ v tom smyslu, že neexistovalo žádné zvláštní pravidlo, které by platbu nařizovalo, ale naše zjištění překročilo rámec úzkého právního výkladu a namísto toho se zaměřilo na hodnoty zakotvené v samotných Smlouvách Evropské unie, z nichž plyne veškeré unijní právo.

Neplacení, a to ani za cestu k obživě, znamenalo, že tato místa byla fakticky k dispozici pouze privilegovaným mladým lidem, jejichž rodiny si mohly dovolit platit za cestu, ubytování a zajištění pobytu v zahraničí. Privilegium následovalo privilegium a poskytlo některým mladým lidem cenný doplněk k jejich životopisu, zatímco ostatní propustili.

Zjistil jsem, že to je v rozporu se základními zásadami EU, mezi něž patří nediskriminace a rovnost příležitostí. Evropská služba pro vnější činnost reagovala kladně. Rozpočtové orgány se dohodly na zvýšení svého rozpočtu, aby mohly vyplácet budoucí stážisty, a pro ostatní instituce byl nyní stanoven pozitivní precedens.

V jiné oblasti zahraniční politiky jsem se rovněž zabýval tím, že Evropská komise před uzavřením dohody o volném obchodu s Vietnamem neprovedla posouzení dopadu na lidská práva. Případ jsem uzavřel kritickými komentáři a doufám, že moje práce přispěje ke změnám v této důležité oblasti. Otisk EU v chudších částech světa musí být pozitivní pro všechny, jichž se týká.

Můj úřad se rovněž zabývá stížnostmi na obtěžování v orgánech EU, které v některých případech znamenají diskriminaci na základě pohlaví. Zahájila jsem například šetření na základě stížnosti na jednu agenturu EU kvůli údajnému sexuálnímu a psychickému obtěžování. Zjistil jsem závažné porušení pravidel EU o ochraně důstojnosti na pracovišti a navrhl jsem, aby byl stěžovatel odškodněn. Agentura následně stěžovateli zaplatila částku 10 000 EUR.

Kontaktoval jsem také všechny orgány EU a některé agentury, abych se dozvěděl o jejich politikách proti obtěžování, a nakonec jsem zveřejnil zprávu o důstojnosti v práci, která například vyzývá k genderově vyváženému řízení jako preventivnímu opatření proti diskriminaci na základě pohlaví.

V jiném případě jsem spolupracoval s Evropským parlamentem na vytvoření mechanismu pro podávání a vyřizování stížností v agentuře Frontex – agentuře EU pro pohraniční a pobřežní stráž, která byla nedávno rozšířena o mnoho tisíc dalších zaměstnanců.

Místo toho, aby jako v minulosti musel potenciální žadatel o azyl podat stížnost na diskriminaci nebo obtěžování orgánu členského státu, který náhodou vyslal konkrétního úředníka agentury Frontex, má nyní agentura Frontex mechanismus pro podávání stížností a zaměstnává úředníka pro otázky základních práv na plný úvazek. Nicméně, a zejména s ohledem na jeho rozšířenou úlohu a zvýšený počet zaměstnanců, bude důležité zajistit, aby ochrana poskytovaná mechanismem pro podávání a vyřizování stížností byla spolehlivá a měla dostatečné zdroje.

V loňském roce jsem se zabýval tím, jak administrativa EU zachází se svými vlastními zaměstnanci. Když orgány EU požadují toleranci a rovnost od ostatních, musí jít příkladem v tom, jak zacházejí se svými vlastními zaměstnanci. Zabýval jsem se zacházením s osobami se zdravotním postižením v rámci systému pojištění orgánů EU s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a v jiném případě jsem zkoumal politiky Evropské školy v oblasti inkluzivního vzdělávání. V obou případech bylo dosaženo pozitivních výsledků.

Moje kancelář rovněž obdržela stížnost týkající se neposkytnutí tlumočení do mezinárodního znakového jazyka agenturou EU na veřejné akci. Připomněl jsem Komisi a agentuře, že je třeba vynaložit veškeré úsilí k zajištění toho, aby byla dodržována práva osob se zdravotním postižením, a poznamenal jsem, že by bylo vhodné, aby agentura přezkoumala svá opatření k vyřešení tohoto problému.

Boj proti diskriminaci na základě jazyka je v orgánech EU obzvláště důležitý. Proto jsem v loňském roce uspořádal veřejnou konzultaci o používání jazyků v orgánech, institucích a jiných subjektech EU. Svou práci jsem uzavřel zprávou o mnohojazyčnosti, v níž jsou uvedeny praktické návrhy na zlepšení.

Jako evropský veřejný ochránce práv rovněž předsedám Evropské síti veřejných ochránců práv, která hraje klíčovou úlohu při ochraně základních práv, neboť vnitrostátní veřejní ochránci práv jsou často rovněž pověřeni ochranou základních práv. Příští týden přivítám v Bruselu více než 100 národních a regionálních veřejných ochránců práv z členských států EU a přistupujících zemí. Cílem konference je upevnit evropské základní hodnoty a zabývat se tématy, jako je participativní demokracie, měkká síla, dostupná zdravotní péče, péče o děti a sociální práva.

A to vše a veškerá práce, kterou děláte, je nyní pravděpodobně důležitější než kdy jindy, protože žijeme v období narušení norem, které mnozí z nás považovali za samozřejmé, pokud jde o to, jak zacházíme se svými bližními.

Květnové volby do Evropského parlamentu budou měřítkem toho, jak si v tomto ohledu stojíme, a je třeba povzbudit všechny Evropany, aby vyjádřili svůj názor bez ohledu na pohlaví, věk, jazyk, potenciální zdravotní postižení, náboženství nebo barvu pleti. Evropa je jednotná v rozmanitosti, ale je životně důležitá, aby tato slova, nabitá takovým významem pro nás všechny a pro naši budoucnost, neklesla do klišé, abychom je i nadále žili tak, jak mají být, navzdory současnému hluku, navzdory výzvám a navzdory nejlepšímu úsilí těch, kteří chtějí zničit to, co tato Evropa tak bolestně vybudovala.

Děkuji vám.