Rozhodování orgánů, institucí a jiných subjektů EU (dále jen „instituce EU“) v záležitostech životního prostředí

Smlouvy o EU vyžadují, aby všechna rozhodnutí EU byla přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům. Transparentnost a účast jsou považovány za zvláště důležité, pokud jde o rozhodování EU v záležitostech životního prostředí. Jako strana Aarhuské úmluvy se EU zavázala dbát na vysokou úroveň přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí. Aby se veřejnost mohla podílet na rozhodování v záležitostech životního prostředí, musí mít přístup k aktuálním informacím o životním prostředí a činnostech EU v tomto ohledu.

S cílem lépe porozumět problémům, s nimiž se veřejnost potýká, pokud jde o transparentnost rozhodování EU v této oblasti a účast na něm, vyzývá veřejná ochránkyně práv k zasílání příspěvků zabývajících se těmito otázkami:

Transparentnost

1. Popište obtíže, se kterými jste se setkali při vyhledávání a získávání informací nebo dokumentů týkajících se životního prostředí (a rozhodování v záležitostech životního prostředí), které mají v držení instituce EU.

2. Jsou podle vašeho názoru informace o životním prostředí, které EU zveřejňuje, aktuální a přesné? Pokud ne, uveďte příklady.

3. Aarhuské nařízení EU ukládá institucím EU povinnost zřídit veřejné databáze napomáhající aktivnímu a systémovému šíření určitých informací o životním prostředí.^[1] Co by podle vašeho názoru měly instituce EU udělat pro to, aby tyto databáze byly co nejkomplexnější a uživatelsky nejpřívětivější? Druh informací, které by instituce EU měly zahrnout do oblasti své působnosti, je stanoven v článku 4 Aarhuského nařízení. Jaké konkrétní informace by měly být poskytovány, aby byl tento požadavek splněn? Měly by instituce EU překročit rámec tohoto právního požadavku? V jakém smyslu?

4. V některých šetřeních týkajících se přístupu veřejnosti k dokumentům veřejná ochránkyně práv zjistila, že dotčená instituce EU nepovažuje dané informace za „informace o životním prostředí“, a tudíž neuplatňuje vyšší standardy transparentnosti požadované Aarhuským nařízením EU.^[2] Setkali jste se s tímto problémem? Pokud ano, uveďte podrobnosti.

5. Evropská komise má prováděcí pravomoci (v rámci tzv. postupu projednání ve výborech), které využívá i k přijímání rozhodnutí, jež se týkají životního prostředí, například schvalování účinných látek v pesticidech.^[3] Komise v roce 2017 předložila návrh na změnu nařízení o postupu projednávání ve výborech, který zahrnoval zveřejnění hlasování zástupců členských států EU v odvolacím výboru. V legislativním procesu ve věci tohoto návrhu však od té doby nedošlo k žádnému posunu.^[4] Komise mezitím uvedla, že uvažuje, jak zvýšit transparentnost postupů projednávání ve výborech.^[5] Jak může dle vašeho názoru Komise zlepšit transparentnost postupů projednávání ve výborech, zejména pokud jde o rozhodování v záležitostech životního prostředí?

6. Jsou podle vašeho názoru osobní a/nebo profesní zájmy externích odborníků, s nimiž Komise konzultuje legislativní či jiné návrhy v záležitostech životního prostředí, dostatečně transparentní? Svůj názor zdůvodněte.

7. Uveďte další problémy, které jste zaznamenali v oblasti transparentnosti rozhodování ve věcech životního prostředí.

Účast

8. Co by mohla Komise zlepšit, pokud jde o zapojení občanské společnosti do přípravy a provádění politik s dopadem na životní prostředí, například ve „skupinách pro občanský dialog“ v souvislosti se společnou zemědělskou politikou EU nebo v „interních poradních skupinách“ v souvislosti s prováděním dohod o volném obchodu?

9. Podle Aarhuského nařízení EU jsou instituce EU povinny poskytnout veřejnosti včasnou a účinnou příležitost k účasti na přípravě, úpravě nebo přezkumu plánů nebo programů týkajících se životního prostředí a zohlednit výsledky účasti veřejnosti. ^[6] Máte v tomto ohledu povědomí o nějakých obtížích, například o případech, kdy instituce EU tuto povinnost dostatečně nerespektovaly? Pokud ano, uveďte podrobnosti.

10. Co by měla Komise učinit, aby zajistila odpovídající úroveň účasti veřejnosti, pokud jde o opatření, která mají být přijata v souvislosti s akcí REPowerEU^[7] a balíčkem na ochranu přírody^[8]?

11. Uveďte další problémy, které jste zaznamenali ve způsobu, jakým instituce EU umožňují účast veřejnosti na rozhodování ve věcech životního prostředí.

Jak předložit příspěvky?

Uzávěrka pro podání připomínek je 15/12/2022. Příspěvky je možné zasílat e-mailem (EOPublicConsult@ombudsman.europa.eu) nebo poštou na adresu:

European Ombudsman
1 avenue du Président Robert Schuman
CS 30403, F - 67001, Strasbourg Cedex
Francie

V hlavičce příspěvku uveďte SI/5/2022/KR.

Příspěvky mohou být předloženy v kterémkoli z 24 úředních jazyků EU. Chcete-li, můžete odpovědět pouze na vybrané otázky. Jasně uveďte, ke kterým otázkám se vaše odpovědi vztahují. Pokud možno dodržte maximální rozsah 10 stran vašeho příspěvku, včetně příloh.

Veřejná ochránkyně práv hodlá tyto příspěvky zpřístupnit na svých internetových stránkách. Fyzické osoby, které se domnívají, že by v souladu s nařízením 2018/1725 o ochraně osobních údajů^[9] neměla být jejich jména zveřejněna, by o tom měly veřejnou ochránkyni práv informovat.

V případě zájmu o další informace, kontaktuje příslušného pracovníka pro šetření případů Koen Roovers na čísle +32 2 284 11 41.

 

[1] Článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Unie, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02006R1367-20211028.

[2] Viz například rozhodnutí ve věci 311/2021/TE.

[3] Viz článek 79 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02009R1107-20210327.

[4] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

Viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=COM%3A2017%3A85%3AFIN.

[5] Viz https://www.ombudsman.europa.eu/en/doc/correspondence/en/121412.

[6] Viz článek 9 Aarhuského nařízení, viz poznámka pod čarou 1.

[7] Sdělení Evropské komise ze dne 8. března 2022, „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“, COM(2022) 108 final.

https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_1511

[8] https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_3746

[9] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES, Úř. věst. L 295/39.