You have a complaint against an EU institution or body?

Výroční zpráva 2014

Úvod

Emily O'Reillyová, Evropská veřejná ochránkyně práv

Je mi potěšením, že vám mohu předložit naši výroční zprávu
za rok 2014.

Pro úřad evropského veřejného ochránce práv to byl velmi úspěšný rok, jelikož jsme zahájili provádění naší nové strategie, Směrem k roku 2019, s větším zaměřením na strategické otázky veřejné správy EU, které ovlivňují miliony Evropanů.

Doufáme, že zvyšováním viditelnosti a významu úřadu dosáhneme většího pozitivního dopadu na transparentnost a odpovědnost orgánů a institucí Evropské unie ve prospěch všech občanů a osob s trvalým pobytem v EU.

V roce 2014 jsme přispěli ke klíčovým debatám na úrovni EU, jelikož jsme více využívali svoji pravomoc provádět strategická šetření z vlastního podnětu. Zaznamenali jsme dobré výsledky v šetření zaměřeném na transparentnost jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Úřad veřejného ochránce práv se také zapojil do společného úsilí o zvyšování transparentnosti při lobbování v EU. Provedli jsme několik šetření tohoto širokého tématu, zejména složení a transparentnosti skupin odborníků Evropské komise a fenoménu „otáčivých dveří“.

Rovněž jsme pokračovali v řešení významného počtu stížností jednotlivců, členů organizací občanské společnosti, podniků a dalších zájmových skupin a mnoha jiným jsme pomohli při hledání řešení jejich potíží.

Je mi ctí, že jsem na konci roku byla jednohlasně znovu zvolena Evropským parlamentem s podporou všech hlavních politických skupin. Obnovila jsem svůj závazek pracovat nezávisle a energicky jménem občanů EU a pomáhat institucím EU v jejich úsilí poskytovat nejlepší možné služby občanům a rezidentům v Evropě. 

Emily O'Reillyová byla dnes Evropským parlamentem znovu zvolena do funkce evropské veřejné ochránkyně práv.

Emily O'Reillyová byla znovu zvolena dne 16. prosince 2014. http://europa.eu/!cc78fH

Gratulujeme Emily O'Reillyové ke znovuzvolení do funkce evropské veřejné ochránkyně práv Evropským parlamentem! Získala valnou většinu hlasů, což je důkazem, že odvádí chvályhodnou práci.

Budu nadále úzce spolupracovat s Evropským parlamentem, s národními a regionálními veřejnými ochránci práv a se všemi jejich spolupracovníky.

Doufám, že vás má druhá výroční zpráva zaujme.

Ve Štrasburku dne 16. února 2015.

Emily O’Reillyová

Kapitola 1 - Rok 2014 v souhrnu

Rok 2014 byl pro úřad veřejného ochránce práv bohatý na události, jelikož veřejná ochránkyně práv zahájila provádění své nové strategie pro zajištění většího vlivu, viditelnosti a významu. Zde jsou některé hlavní události roku:

Leden

Veřejné konzultace o evropské občanské iniciativě

Únor

Akce s názvem „Beyond the crisis? Business in Europe 2014“ (Po krizi? Podnikání v Evropě 2014)

Březen

“Akce „Your wish list for Europe" (Co očekáváte od Evropy)

Duben

Transparentnost nového nařízení EU o klinických hodnoceních

Květen

Základní práva v politice soudržnosti EU

Červen

Seminář Evropské sítě veřejných ochránců práv

Červenec

Pravidla oznamování podezření z protiprávního jednání v orgánech EU

Srpen

Transparentnost transatlantického obchodního a investičního partnerství

Září

„Otáčivé dveře“ v Komisi

Říjen

Lidská práva a návraty vynucené agenturou Frontex

Listopad

Zveřejnění „dopisu ECB Irsku“

Prosinec

Znovuzvolení veřejné ochránkyně práv

Kapitola 2 - Klíčová témata

Když se Emily O’Reillyová v říjnu roku 2013 ujala úřadu evropského veřejného ochránce práv, oznámila, že hodlá využít své pravomoci provádět z vlastního podnětu šetření systémových problémů ve správě EU strategičtěji. Veřejná ochránkyně práv chce zajistit, aby práce jejího úřadu byla relevantnější s ohledem na hlavní obavy běžných evropských občanů a rezidentů. Za tímto účelem jmenovala koordinátora šetření z vlastního podnětu, jehož úkolem je řídit strategická šetření z vlastního podnětu a ve spolupráci s kolegy usilovat o rychlou a efektivní realizaci. Mnoho případů, které tento oddíl uvádí jako příklady, bylo zahájeno z vlastního podnětu veřejné ochránkyně práv.

2.1 Transparentnost

Na prvním místě seznamu stížností směřovaných evropské veřejné ochránkyni práv se stále vyskytují stížnosti související s nedostatkem transparentnosti v orgánech EU. Již několik let se 20–30 % stížností, které úřad veřejného ochránce práv vyšetřuje, týká transparentnosti. Nejčastěji se otázky spojené s transparentností týkají odmítnutí orgánů umožnit přístup k dokumentům a informacím. Právo občanů na přístup k veřejným dokumentům zaručuje Listina základních práv EU.

V roce 2014 veřejná ochránkyně práv zahájila řadu šetření v případech, kdy orgány odmítly poskytnout přístup ke klíčovým dokumentům EU, a dosáhla pozitivních výsledků. Evropská komise následně zveřejnila dokumenty o vstupu Řecka do eurozóny, Evropská centrální banka (ECB) zveřejnila dopis, který zaslala irské vládě na vrcholu finanční krize, a Komise zpřístupnila interní dokumenty týkající se společné rybářské politiky EU.

Řecký případ předložený německým novinářem se týkal dokumentů o řeckých hlášeních o převodu a korespondence mezi útvary Komise, s řeckými orgány a s orgány dalších členských států EU. 

Evropská veřejná ochránkyně práv oceňuje, že Evropská komise zveřejnila 140 dokumentů týkajících se vstupu Řecka do eurozóny v roce 2001.

Po zásahu veřejné ochránkyně práv Generální sekretariát určil 140 dokumentů a všechny je zpřístupnil novinářům. Veřejná ochránkyně práv tento krok ocenila a poukázala na to, jak důležité je, aby evropští občané věděli, jak dochází k významným rozhodnutím, jež ovlivňují jejich životy, zejména v období krize.

V dopisu irskému ministru financí v roce 2010 Jean-Claude Trichet, tehdejší prezident ECB, vyzval Irsko k urychlenému jednání v zájmu ochrany finanční stability země. Když v roce 2011 irský novinář požádal o zpřístupnění tohoto dopisu, ECB to odmítla. ECB namítala, že musela chránit finanční stabilitu Irska v souvislosti s velkým tlakem trhu a obrovskou nejistotou. 

Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O'Reillyová vítá zpřístupnění dopisu Evropské centrální banky. „Dopis měl být nepochybně zpřístupněn mnohem dříve.“

Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že ECB jednala správně, když dopis nezpřístupnila v roce 2011, kdy o to novinář požádal. V té době byla EU zmítána finanční krizí. Od okamžiku, kdy ECB dopis poslala, však již uplynuly více než 3 roky. ECB nakonec uposlechla doporučení veřejné ochránkyně práv, aby dopis zpřístupnila. Veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že hospodářská krize občany Irska velmi těžce zasáhla a že občané mají právo slyšet pravdu, byť nepříjemnou. Evropská veřejná ochránkyně práv s ECB dále spolupracuje na vylepšování politik a postupů banky v oblasti transparentnosti a etiky. 

Případ dopisu ECB Irsku, jímž se evropská veřejná ochránkyně práv zabývala v roce 2014. http://europa.eu/!PG69jh

V jiném případu týkajícím se transparentnosti si německý výzkumný pracovník stěžoval veřejné ochránkyni práv poté, co mu Komise odmítla poskytnout plný přístup k návrhu nového nařízení o společné rybářské politice. Komise namítala, že by plné zpřístupnění ohrozilo její rozhodovací proces. 

Evropská veřejná ochránkyně práv: Evropská komise zpřístupnila interní dokumenty týkající se společné rybářské politiky.

Komise nakonec přijala doporučení veřejné ochránkyně práv, aby dokumenty zpřístupnila, přestože tak učinila teprve poté, co bylo dosaženo dohody o reformě této politiky. Veřejná ochránkyně práv tento výsledek uvítala a zároveň dala jasně najevo, že v budoucích případech očekává, že Komise poskytne přístup k podobným dokumentům okamžitě.

2.2 Transparentnost při lobbování

Z Bruselu se rychle stává po Washingtonu druhé nejvýznamnější lobbistické centrum na světě. Není tudíž divu, že se práce veřejné ochránkyně práv v roce 2014 více zaměřila na transparentnost lobbistických aktivit.

V této souvislosti veřejná ochránkyně práv zahájila tři strategická šetření z vlastního podnětu, dvě z nich ve spojení s pokračujícími jednáními o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Evropská komise jedná o této dohodě jménem Unie na základě pověření, které jí udělila Rada EU. Bude-li dohoda mezi EU a USA uzavřena, vznikne tak největší zóna volného obchodu v dějinách. Transatlantické obchodní a investiční partnerství bude utvářet budoucí pravidla a normy v takových oblastech, jako je bezpečnost potravin, motorová vozidla, chemické látky, léčivé přípravky, energie, životní prostředí a pracoviště.

V červenci veřejná ochránkyně práv zahájila šetření případu, kdy Rada EU odmítla zveřejnit směrnice, které EU používá pro jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Zároveň zahájila šetření kroků, které Komise podnikala pro zajištění transparentní a veřejné účasti na jednáních o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Veřejná ochránkyně práv již dříve předložila Evropské komisi opatření, která by mohla přijmout, aby umožnila včasný přístup veřejnosti k dokumentům o transatlantickém obchodním a investičním partnerství a podrobným informacím o setkáních se zúčastněnými stranami. Panovaly obavy ohledně odmítnutí zveřejnit dokumenty, neoprávněného zveřejnění dokumentů, průtahů a zjevného upřednostňování určitých zúčastněných stran z hlediska přístupu k dokumentům o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. 

O krok blíže k transparentnosti v transatlantickém obchodním a investičním partnerství: Evropská veřejná ochránkyně práv žádá Radu a Komisi, aby zveřejňovaly více dokumentů o transatlantickém obchodním a investičním partnerství.

O krok blíže k transparentnosti v transatlantickém obchodním a investičním partnerství: Evropská veřejná ochránkyně práv žádá Radu a Komisi, aby zveřejňovaly více dokumentů o transatlantickém obchodním a investičním partnerství.

V říjnu Rada dotčené směrnice zveřejnila. Krátce poté Komise oznámila své plány na zvýšení transparentnosti v oblasti lobbování a přislíbila poskytnout větší přístup k dalším dokumentům o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Veřejná ochránkyně práv tyto kroky uvítala a oznámila návrhy, jak dále zvýšit transparentnost jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. 

Šetření z vlastního podnětu evropské veřejné ochránkyně práv zaměřené na zvýšení transparentnosti transatlantického obchodního a investičního partnerství v roce 2014. http://europa.eu/!bq79gG

Třetí šetření se týká složení a transparentnosti stovek skupin odborníků, na jejichž poradenství Komise spoléhá při vypracovávání návrhů právních předpisů a politiky v oblastech od daní a bankovních služeb po bezpečnost silničního provozu a léčivé přípravky. Veřejná ochránkyně práv nejprve provedla veřejnou konzultaci, aby zjistila, jak vyvážené je zastoupení příslušných oblastí odbornosti a zájmu v různých skupinách, zda je jmenování členů „za svou osobu“ problematické a zda skupiny pracují tak transparentně, jak je to jen možné. 

Zveřejněný příspěvek evropské kanceláře organizace Transparency International EU o konzultaci evropské veřejné ochránkyně práv o skupinách odborníků.

Mimořádný zájem vyvolává Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise. Zřizuje 14 skupin pro občanský dialog, jež mají sloužit jako poradní orgány v oblasti společné zemědělské politiky. Na tuto klíčovou oblast politiky vydává EU více než třetinu svého rozpočtu. Veřejná ochránkyně práv se tudíž zajímá o složení těchto skupin s cílem zaručit vyvážené zastoupení této široké škály skupin hospodářského i nehospodářského zájmu.

Veřejná ochránkyně práv se rovněž angažuje v debatě o Rejstříku transparentnosti EU, který byl zřízen s cílem zvýšit transparentnost rozhodovacího procesu v EU a umožnit občanům zjistit, kdo se snaží ovlivnit činitele EU s rozhodovacími pravomocemi. Rejstřík provozuje Parlament společně s Komisí. Do rejstříku se mohou dobrovolně zapsat společnosti, profesionální poradenské firmy, samostatní poradci, obchodní sdružení, akademické instituce, nevládní organizace, organizace zastupující náboženské obce, organizace zastupující místní, regionální a obecní úřady a další subjekty lobbující u orgánů EU. V rejstříku je zapsáno přes 7 000 organizací.

Frans Timmermans - Prvního místopředsedu Komise, odpovědného za zlepšování právní úpravy, interinstitucionální vztahy, právní stát a Listinu základních práv EU.

Veřejná ochránkyně práv pochválila Franse Timmermanse, prvního místopředsedu Komise, odpovědného za zlepšování právní úpravy, interinstitucionální vztahy, právní stát a Listinu základních práv EU, za jeho plány usilovat o vytvoření povinného rejstříku. Zároveň uvítala rozhodnutí Komise ze dne 1. prosince 2014 ukládající všem členům Komise a vedoucím pracovníkům povinnost zveřejňovat všechny kontakty a setkání se zúčastněnými stranami a lobbisty na internetových stránkách Komise. Veřejná ochránkyně práv však chce, aby byl Rejstřík transparentnosti nakonec zakotven v zákoně a nezůstal pouze interinstitucionální dohodou. Také vyzvala Radu, aby se do rejstříku zapojila, a Komisi, aby zavedla silnější pobídky pro lobbisty, aby se registrovali, v souladu s praxí Parlamentu.

2.3 Transparentnost údajů klinických hodnocení

V roce 2014 veřejná ochránkyně práv hrála ústřední úlohu v oblasti transparentnosti údajů klinických hodnocení, jelikož pomáhala utvářet proaktivní politiku Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) v oblasti transparentnosti, která tuto politiku přijala v říjnu.

V minulých pěti letech veřejný ochránce práv provedl přes dvanáct šetření případů, kdy agentura EMA odmítla zpřístupnit dokumenty o tom, jak reguluje léčivé přípravky a schvaluje jejich nabízení na trhu, zejména léčivé přípravky pro léčbu roztroušené sklerózy, akné, bakteriálních infekcí a obezity. V reakci na zásah veřejného ochránce práv se zdálo, že je agentura EMA připravena přijmout proaktivní přístup k transparentnosti, a v roce 2012 oznámila novou politiku, která umožňuje veřejnosti co možná nejširší přístup k údajům klinických hodnocení.

V roce 2014 však veřejná ochránkyně práv vyjádřila své obavy, když se zdálo, že se agentura vrátila o krok zpět, jelikož plánovala zavést přísné požadavky důvěrnosti, omezit přístup pouze na „zobrazování na monitoru“ a rozsáhlým způsobem omezit používání údajů klinických hodnocení. Agentura EMA nakonec od politiky „zobrazování pouze na monitoru“ upustila. Veřejná ochránkyně práv tudíž uvítala, byť s jistými výhradami, rozhodnutí agentury v říjnu 2014 proaktivně zveřejňovat zprávy o klinických hodnoceních, které je základem rozhodnutí učiněných ohledně léčivých přípravků od ledna 2015. Veřejná ochránkyně práv bude nadále úzce sledovat, jak EMA zpřístupňuje údaje klinických hodnocení, a zajišťovat, aby splňovala nejvyšší standardy transparentnosti. 

Evropská veřejná ochránkyně práv požádala Evropskou agenturu pro léčivé přípravky o vysvětlení podivných revizí zpráv o klinických hodnoceních. Zásadní bitva.

Veřejná ochránkyně práv rovněž uvítala nové nařízení EU o klinických hodnoceních, které vyžaduje, aby byly informace o klinických hodnoceních zpřístupňovány a případně k dispozici on-line. Pogratulovala Parlamentu, zejména Glenis Willmottové, poslankyni Evropského parlamentu, a stínovým zpravodajům za úspěšné směrování této legislativy k velmi pozitivnímu výsledku.

Veřejná ochránkyně práv věnovala svoji tradiční akci „International Right to Know Day“ (Mezinárodní den práva na informace) transparentnosti údajů klinických hodnocení. Název akce zněl: Transparency and public health – how accessible is scientific data?“ (Transparentnost a veřejné zdraví – jak přístupné jsou vědecké údaje?) Akce se uskutečnila 29. září v Parlamentu v Bruselu. Sešli se na ní zástupci agentury EMA, Komise, Parlamentu, poradenských společností pro veřejné záležitosti, právníci, zástupci odvětví, nevládních organizací, novináři, výzkumníci a aktivisté. Akce přilákala celkem zhruba 150 účastníků. 

Akce pořádaná evropskou veřejnou ochránkyní práv v roce 2014 u příležitosti „Mezinárodního dne práva na informace“. http://europa.eu/!HT34QU

Transparentnost a veřejné zdraví: Jak přístupné jsou vědecké údaje? „Mezinárodní den práva na informace“ slaví zastánci práva na přístup k informacím na celém světě. Letos se evropská veřejná ochránkyně práv Emily O'Reillyová zaměřila na otázku transparentnosti vědeckých údajů ku prospěchu pacientů, lékařů a výzkumných pracovníků.

2.4 Základní práva

V oblasti závazků správy EU týkajících se základních práv veřejná ochránkyně práv v roce 2014 zahájila dvě klíčová strategická šetření z vlastního podnětu. Jedno se týká ochrany základních práv v politice soudržnosti EU. Unie tuto politiku zavedla s cílem zajistit růst a vytvořit pracovní místa, řešit změnu klimatu a snížit chudobu a sociální vyloučení v méně rozvinutých regionech EU. Tuto politiku spolufinancují evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESI), které společně spravují Komise a členské státy. Příděl fondů ESI na období 2014–2020 přesahující 350 miliard EUR představuje více než jednu třetinu rozpočtu EU na uvedené období.

Některé z těchto fondů mají pomáhat nejohroženějším členům společnosti, ovšem vyvstaly otázky ohledně dodržování základních práv při provádění této politiky. Například: nevyužívají se peníze na „institucionalizaci“ osob se zdravotním postižením namísto pomoci je začlenit? V tomto šetření veřejná ochránkyně práv zjišťovala, jak je na toto provádění uplatňována Listina, zda může Komise uložit sankce členským státům, které nedodržují základní práva, a zda může Komise pozastavit financování nebo zpětně získat prostředky vynaložené v rozporu s těmito právy. Veřejná ochránkyně práv také vyzvala své kolegy z Evropské sítě veřejných ochránců práv a další orgány zabývající se ochranou práv, aby vznesli připomínky k tomuto tématu. 

Šetření evropské veřejné ochránkyně práv z vlastního podnětu zaměřené na dodržování základních práv v politice soudržnosti EU uskutečněné v roce 2014. http://europa.eu/!yb43jk

Skvělý podnět evropské veřejné ochránkyně práv provést šetření výdajů fondů soudržnosti EU s ohledem na dodržování základních práv.

Mezi lety 2006 a 2014 EU přinutila téměř 13 000 migrantů ze třetích zemí, kteří neměli povolení k pobytu na území EU, k návratu do jejich zemí původu. Společné návratové operace ve spolupráci s členskými státy koordinuje a financuje Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex). V roce 2013 veřejná ochránkyně práv agenturu vyzvala, aby zavedla mechanismus pro stížnosti na případné porušování základních práv plynoucí z její práce.

Veřejná ochránkyně práv pokračovala v práci v této důležité oblasti i v roce 2014, kdy se zabývala tím, jak agentura Frontex zajišťuje dodržování dobrých podmínek vracených osob během letů, například nemocných osob nebo žen v pokročilém stádiu těhotenství. Také chce vědět, jak lze během letů zaručit nezávislý dohled a jak je prováděn kodex chování agentury Frontex pro společné návratové operace. Jelikož veřejní ochránci práv patří mezi vnitrostátní kontrolní subjekty, které s agenturou Frontex spolupracují na společných návratových operacích, požádala veřejná ochránkyně práv také je o sdělení jejich zkušeností.

2.5 Etické otázky

V roce 2014 veřejná ochránkyně práv řešila značný počet stížností týkajících se etických otázek, jako je střet zájmů a praxe „otáčivých dveří“ u orgánů EU. Termín „otáčivé dveře“ označuje přechod úředníků veřejné správy na úzce související pracovní místa v soukromém sektoru a naopak.

Veřejná ochránkyně práv opakovaně zdůraznila, že správa EU by se měla řídit „zlatými standardy“, pokud jde o etické chování. V této souvislosti veřejná ochránkyně práv provedla dvě strategická šetření.

První se týká způsobu, jakým Komise řeší případy „otáčivých dveří“. Veřejná ochránkyně práv šetřila stížnosti pěti nevládních organizací a prostudovala 54 spisů Komise týkajících se „otáčivých dveří“. Zjistila několik nedostatků. Nebylo vždy jasné, zda odcházející úředníci Komisi předložili dostatečně podrobné informace, aby mohla činit plně informovaná rozhodnutí, ani jak Komise zohledňovala připomínky svých útvarů. Veřejná ochránkyně práv doporučila Komisi, aby přezkoumala způsob, jakým řeší případy „otáčivých dveří“, aby zamezila střetu zájmů a narušení důvěry veřejnosti. Zároveň Komisi vyzvala, aby zveřejnila případy „otáčivých dveří“ vyšších úředníků EU na svých internetových stránkách. 

Nevládní organizace vítají rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv: Evropská komise by měla zavést transparentnost ohledně případů „otáčivých dveří“ vyšších úředníků.

Veřejná ochránkyně práv požádala devět orgánů EU, včetně Komise, Parlamentu a Rady, o sdělení jejich pravidel na ochranu oznamovatelů. V té době měla pokyny pro oznamování podezření z protiprávního jednání zavedené pouze Komise, která však neměla žádná interní pravidla. Od ledna 2014 služební řád vyžaduje, aby orgány EU zavedly interní pravidla pro oznamování podezření z protiprávního jednání. Veřejná ochránkyně práv chce vědět, do jaké míry orgány tato pravidla konzultovaly se svými zaměstnanci a veřejností a jak chrání externí oznamovatele, jako jsou dodavatelé nebo subdodavatelé v programech a projektech financovaných EU. Jelikož veřejná ochránkyně práv chtěla jít příkladem, vypracovala návrh interních pravidel pro oznamování podezření z protiprávního jednání ve spolupráci s výborem zaměstnanců svého úřadu a inspektorem ochrany údajů. Zveřejnila je a vyzvala všechny zainteresované strany k poskytnutí zpětné vazby. 

„Oznamovatelé hrají klíčovou úlohu při odhalování závažných nesrovnalostí“, říká evropská veřejná ochránkyně práv.

2.6 Účast občanů na rozhodovacím procesu v EU

Veřejná ochránkyně práv dostává stále více stížností týkajících se občanských práv, zejména práva k účasti na rozhodovacím procesu v EU. Zahrnují veřejné konzultace Komiseevropskou občanskou iniciativu (ECI). Prostřednictvím evropské občanské iniciativy může jeden milion občanů minimálně ze sedmi členských států požadovat, aby Komise zahájila přijetí právního předpisu EU. Kromě toho Lisabonská smlouva vyžaduje, aby orgány udržovaly „otevřený a pravidelný dialog s občanskou společností“.

Evropská občanská iniciativa zahájila činnost v roce 2012 a v roce 2013 předložila Komisi první iniciativu známou pod názvem Right2Water (Právo na vodu). Tato iniciativa navrhovala nový právní předpis EU, který by vyžadoval, aby vnitrostátní orgány svým občanům zajistily dostatečné množství čisté pitné vody a kanalizaci.

Veřejná ochránkyně práv v roce 2014 vyzvala organizátory evropské občanské iniciativy, organizace občanské společnosti a další zainteresované osoby, aby poskytli zpětnou vazbu ohledně evropské občanské iniciativy. Veřejná ochránkyně práv chce zejména zhodnotit účinnost softwaru Komise pro sběr podpisů on-line, aby mohla určit, zda jsou kontakty mezi organizátory evropské občanské iniciativy a vnitrostátními orgány dostatečné a zda proces zohledňuje aspekty ochrany soukromí. Veřejná ochránkyně práv také vyzvala k předkládání návrhů možných budoucích změn nařízení o evropské občanské iniciativě. 

Skvělá iniciativa ze strany evropské veřejné ochránkyně práv, která zahájila šetření fungování postupu evropské občanské iniciativy a úlohy/odpovědnosti Evropské komise.

Silná slova o budoucnosti evropské občanské iniciativy z úst evropské veřejné ochránkyně práv.

V březnu v období před volbami do Evropského parlamentu veřejná ochránkyně práv pozvala občany na interaktivní akci s názvem „Co očekáváte od Evropy“. Připojili se k ní Martin Schulz, předseda Evropského parlamentu, a José Manuel Barroso, tehdejší předseda Evropské komise, aby naslouchali občanům a navázali s nimi kontakt. Coby strážkyně EU zvolená pro zabezpečení řádné správy v Evropě chce veřejná ochránkyně práv zajistit, aby Evropa dostála svého tvrzení, jímž staví občany do středu rozhodovacího procesu.

Akce, která byla živě přenášena na internetu, se zúčastnilo přes 300 lidí. Dotazy a návrhy, které účastníci předložili buď přímo, nebo prostřednictvím Twitteru, vyvrcholily sestavením „seznamu přání pro Evropu“. 

Akce „Co očekáváte od Evropy“ evropské veřejné ochránkyně práv v roce 2014 http://europa.eu/!PX68Bn

2.7 Programy a projekty financované z EU

Veřejná ochránkyně práv dostává každoročně velký počet stížností od společností, nevládních organizací, univerzit, obcí a jiných právnických osob zapojených do projektů a programů financovaných z EU. Tyto stížnosti se týkají zejména opožděných plateb, smluvních sporů, problémů s výběrovými řízeními a nedostatečné transparentnosti, zejména z důvodu odmítnutí orgánů EU umožnit přístup k dokumentům nebo informacím.

Veřejná ochránkyně práv například kritizovala Evropskou investiční banku (EIB) za schválení vyloučení italské společnosti z veřejného nabídkového řízení na výstavbu mostu přes Sávu v Bosně a Hercegovině. Tato stavba je součástí většího projektu výstavby dálnice, která spojuje Chorvatsko s Bosnou a Hercegovinou. Místní předkladatel projektu společnost vyloučil i přesto, že předložila nejnižší nabídku, s odůvodněním, že její nabídka není v souladu se zadávací dokumentací. 

 

[Tisková zpráva]Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O'Reillyová kritizovala kritizovala Evropskou investiční banku (EIB) za schválení vyloučení italské společnosti z veřejného nabídkového řízení na výstavbu mostu v Bosně a Hercegovině. EIB, která projekt financuje, své rozhodnutí založila na právním pochybení a nepřihlédla ke zjištěním vlastního mechanismu pro stížnosti, že vyloučení společnosti je nezákonné.

Společnost toto rozhodnutí napadla prostřednictvím mechanismu EIB pro stížnosti, který potvrdil námitky společnosti a doporučil EIB, aby podporu projektu ukončila. Vedení banky však na zjištění svého mechanismu pro stížnosti nebralo ohled. Veřejná ochránkyně práv zjistila, že vedení EIB založilo své rozhodnutí na nesprávném výkladu zadávací dokumentace. Kritizovala banku za tento nesprávný úřední postup a varovala, že by tento případ mohl zpochybnit závazek EU k posilování právního státu v Bosně a Hercegovině.

V dalším případu italská společnost získala grant ve výši 4 milionů EUR od Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace (EACI) na přepravu keramiky z Itálie do Španělska jinak než po silnici, způsobem, který je šetrnější k životnímu prostředí. Avšak vlivem celosvětové hospodářské krize a následného náhlého poklesu španělského trhu s bydlením se poptávka po italské keramice dramaticky snížila. Společnost požádala o pozastavení projektu a agentura EACI souhlasila. Jelikož společnost předložila závěrečnou žádost o platbu se zpožděním, agentura nejprve odmítla platbu provést. Po zásahu veřejné ochránkyně práv, jejíž zjištění zdůraznila, jak negativně hospodářská krize zasáhla projekt stěžovatele, agentura nakonec společnosti vyplatila 2 miliony EUR.

Během roku veřejná ochránkyně práv také pomohla vyřešit spor mezi britskou charitativní organizací a Výkonnou agenturou pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA). Charitativní organizace realizovala projekt, který agentura EACEA spolufinancovala, v souvislosti s programem Mládež v akci. Agentura odmítla schválit závěrečnou zprávu o projektu organizace s tvrzením, že výsledky neodpovídají původnímu projektu, a požadovala vrácení předběžných plateb v celkové výši téměř 74 000 EUR. Organizace si stěžovala veřejné ochránkyni práv, že je nezákonné a nespravedlivé, aby agentura EACEA žádala vrácení prostředků. Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že získání prostředků zpět bylo skutečně nezákonné, protože agentura nezamítla projekt včas. Agentura nakonec návrhy veřejné ochránkyně práv přijala a zavázala se zaplatit stěžovateli přibližně 50 000 EUR a úrok z prodlení.

Veřejná ochránkyně práv pravidelně konzultuje podniky ohledně obtíží, s nimiž se potýkají při jednání s orgány EU. Jedna taková konzultace s názvem Beyond the crisis? Business in Europe  (Po krizi? Podnikání v Evropě) se zabývala opatřeními přijímanými na úrovni EU s cílem pomoci malým, středním a velkým podnikům. Akce se uskutečnila v únoru v Parlamentu v Bruselu a sešlo se na ní celkem zhruba 100 účastníků z řad odborníků na vysoké úrovni. Brožura Evropská veřejná ochránkyně práv – přínos pro podnikání, kterou účastníci obdrželi, stručně představuje výběr významných případů, které veřejná ochránkyně práv řešila s pozitivním výsledkem. 

Akce evropské veřejné ochránkyně práv „Beyond the crisis? Business in Europe“ (Po krizi? Podnikání v Evropě) v roce 2014. http://europa.eu/!PK36Br

2.8 Politika EU v oblasti hospodářské soutěže

V roce 2014 veřejná ochránkyně práv řešila stížnosti společností a dalších právních subjektů ohledně antimonopolních šetření a další případy týkající se politiky Komise v oblasti hospodářské soutěže.

Jednu ze stížností vznesla německá společnost Infineon. Komise ji vyšetřovala v rámci vyšetřování kartelu v oblasti „čipů do chytrých karet“ spolu se společnostmi Philips, SamsungRenesas a nakonec uvedeným společnostem uložila pokutu za to, že tvoří kartel. Komise měla elektronickou kopii interního e-mailu soutěžitele, o němž tvrdila, že se jedná o klíčový důkaz v případu Infineon. Společnost požádala o zpřístupnění tohoto dokumentu, protože měla pochybnosti o jeho pravosti. Komise e-mail zpřístupnila až o něco později než jeden měsíc před uložením pokuty kartelu, přestože e-mail měla k dispozici již šest měsíců. Společnost Infineon si stěžovala veřejné ochránkyni práv, že díky tomuto zpoždění měla pouze jeden týden na složitý úkol analyzovat pravost e-mailu. Vysvětlení, které Komise podala ohledně tohoto zpoždění, veřejnou ochránkyni práv nepřesvědčilo a jednání Komise kritizovala

Přístup společnosti Infineon k e-mailu konkurence v šetření kartelu čipů pro chytré karty: evropská veřejná ochránkyně práv kritizuje otálení Evropské komise.

Kapitola 3 - Počet stížností?

Obcanu, jimž evropská verejná ochránkyne práv v roce 2014 pomohla: 23072; 
rad poskytnutých pomocí interaktivního pruvodce na internetových stránkách verejné ochránkyne práv: 19170; 
stížností evidovaných v roce 2014: 2079; 
žádostí o informace, na než úrad verejného ochránce práv odpovedel: 1823; 
šetrení zahájených evropskou verejnou ochránkyní práv v roce 2014: 342; 
šetrení zahájených na základe stížností: 325; 
šetrení z vlastního podnetu: 17; 
šetrení, která evropská verejná ochránkyne práv v roce 2014 uzavrela: 400; 
šetrení na základe stížností uzavreno: 387; 
šetrení z vlastního podnetu uzavreno: 13.

Počet stížností, které spadají do působnosti evropského veřejného ochránce práv, v období 2003–2014: 
2003: 603; 
2004: 930; 
2005: 811; 
2006: 849; 
2007: 870; 
2008: 802; 
2009: 727; 
2010: 744; 
2011: 698; 
2012: 740; 
2013: 750; 
2014: 736.

Počet stížností, které nespadají do působnosti evropského veřejného ochránce práv, v období 2003–2014: 
2003: 1768; 
2004: 2729; 
2005: 2673; 
2006: 2768; 
2007: 2401; 
2008: 2544; 
2009: 2392; 
2010: 1983; 
2011: 1846; 
2012: 1720; 
2013: 1665; 
2014: 1427.

Zdroj stížností při šetřeních, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2014 uzavřela; 
spolecností, sdružení a jiných právnických osob: 52 (13%); 
jednotlivých obcanu: 335 (87%).

Země původu zaznamenaných stížností a šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2014 zahájila; 
Lucembursko - Pocet stížností: 20, Pocet zahájených šetrení opened: 7; 
Malta - Pocet stížností: 11, Pocet zahájených šetrení opened: 2; 
Kypr - Pocet stížností: 16, Pocet zahájených šetrení opened: 2; 
Slovinsko - Pocet stížností: 29, Pocet zahájených šetrení opened: 2; 
Irsko - Pocet stížností: 61, Pocet zahájených šetrení opened: 10; 
Belgie - Pocet stížností: 147, Pocet zahájených šetrení opened: 50; 
Bulharsko - Pocet stížností: 66, Pocet zahájených šetrení opened: 7; 
Recko - Pocet stížností: 78, Pocet zahájených šetrení opened: 24; 
Portugalsko - Pocet stížností: 74, Pocet zahájených šetrení opened: 6; 
Chorvatsko - Pocet stížností: 28, Pocet zahájených šetrení opened: 4; 
Španelsko - Pocet stížností: 309, Pocet zahájených šetrení opened: 19; 
Finsko - Pocet stížností: 33, Pocet zahájených šetrení opened: 5; 
Lotyšsko - Pocet stížností: 12, Pocet zahájených šetrení opened: 0; 
Polsko - Pocet stížností: 208, Pocet zahájených šetrení opened: 7; 
Rakousko - Pocet stížností: 40, Pocet zahájených šetrení opened: 12; 
Litva - Pocet stížností: 14, Pocet zahájených šetrení opened: 5; 
Madarsko - Pocet stížností: 44, Pocet zahájených šetrení opened: 5; 
Ceská republika - Pocet stížností: 36, Pocet zahájených šetrení opened: 1; 
Rumunsko - Pocet stížností: 65, Pocet zahájených šetrení opened: 7; 
Dánsko - Pocet stížností: 17, Pocet zahájených šetrení opened: 3; 
Slovensko - Pocet stížností: 17, Pocet zahájených šetrení opened: 1; 
Nemecko - Pocet stížností: 219, Pocet zahájených šetrení opened: 45; 
Nizozemsko - Pocet stížností: 41, Pocet zahájených šetrení opened: 7; 
Švédsko - Pocet stížností: 23, Pocet zahájených šetrení opened: 9; 
Itálie - Pocet stížností: 125, Pocet zahájených šetrení opened: 38; 
Spojené království - Pocet stížností: 127, Pocet zahájených šetrení opened: 24; 
Estonsko - Pocet stížností: 3, Pocet zahájených šetrení opened: 1; 
Francie - Pocet stížností: 98, Pocet zahájených šetrení opened: 11; 
Jiné zeme - Pocet stížností: 103, Pocet zahájených šetrení opened: 7; 
Není známa - Pocet stížností: 15, Pocet zahájených šetrení opened: 4.

Kapitola 4 - Na koho?

Šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2014 vedla, se týkala těchto orgánů a institucí; 
Evropská komise: 204 (59.6%); 
Agentury EU: 47 (13.7%); 
Evropský úrad pro výber personálu: 32 (9.4%); 
Jiné: 29 (8.5%); 
Evropská služba pro vnejší cinnost: 13 (3.8%); 
Evropský parlament: 12 (3.5%); 
Evropský úrad pro boj proti podvodum: 11 (3.2%).

Kapitola 5 - Z jakého důvodu?

Předmět šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2014 uzavřela; 
Žádosti o informace a prístup k dokumentum (transparentnost): 86 (21.5%); 
Komise jako strážce Smluv: 77 (19.3%); 
Konkurzy a výberová rízení (vcetne stážistu): 77 (19.3%); 
Institucionální a politické záležitosti: 64 (16.0%); 
Správa a služební rád: 45 (11.3%); 
Zadávání zakázek a udelování grantu: 33 (8.3%); 
Plnení smluv: 24 (6.0%).

Kapitola 6 - Dosažené výsledky

Opatření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2014 přijala na základě obdržených stížností; 
poskytnutých rad nebo postoupených prípadu 1217 (56.3%); 
odpovedí zaslaných stežovateli s informací, že nelze poskytnout žádné další doporucení 621 (28.7%); 
zahájených šetrení 325 (15.0%).

Výsledky šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2014 uzavřela; 
Vyrešeno orgánem nebo dohodnuto smírné rešení: 133 (33.3%); 
Další šetrení nebylo opodstatnené: 163 (40.8%); 
Nebyl zjišten nesprávný úrední postup: 76 (19.0%); 
Zjišten nesprávný úrední postup: 39 (9.8%); 
Jiné: 13 (3.3%).

Šetření, při nichž evropská veřejná ochránkyně práv zjistila v roce 2014 nesprávný úřední postup; 
Kritické poznámky urcené orgánu: 27 (69.2%); 
Návrh doporucení plne nebo zcásti prijatý orgánem: 12 (30.8%); 
Zvláštní zpráva: 0 (0%).

Vývoj v počtu šetření evropského veřejného ochránce práv: 
2003 - Zahájená šetrení: 253, Uzavrená šetrení: 180; 
2004 - Zahájená šetrení: 351, Uzavrená šetrení: 251; 
2005 - Zahájená šetrení: 343, Uzavrená šetrení: 312; 
2006 - Zahájená šetrení: 267, Uzavrená šetrení: 250; 
2007 - Zahájená šetrení: 309, Uzavrená šetrení: 351; 
2008 - Zahájená šetrení: 296, Uzavrená šetrení: 355; 
2009 - Zahájená šetrení: 339, Uzavrená šetrení: 318; 
2010 - Zahájená šetrení: 335, Uzavrená šetrení: 326; 
2011 - Zahájená šetrení: 396, Uzavrená šetrení: 318; 
2012 - Zahájená šetrení: 465, Uzavrená šetrení: 390; 
2013 - Zahájená šetrení: 350, Uzavrená šetrení: 461; 
2014 - Zahájená šetrení: 342, Uzavrená šetrení: 400.

Délka šetření případů, které evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2014 uzavřela: 
Prípady uzavrené do 3 mesícu: 36%; 
Prípady uzavrené behem 3 až 12 mesícu: 28%; 
Prípady uzavrené behem 12 až 18 mesícu: 10%; 
Prípady uzavrené po více než 18 mesících : 27%; 
Prumer za 11 mesícu

Kapitola 7 - Kapitola - Jak řešíme případy

Jak Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU), tak Listina základních práv EU stanoví právo podat stížnost u evropského veřejného ochránce práv. SFEU zmocňuje veřejného ochránce práv k přijímání stížností od kteréhokoli občana Unie nebo od kterékoli fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se statutárním sídlem v jednom z členských států Unie.

Veřejná ochránkyně práv zajišťuje, aby bezplatná služba v souvislosti se stížnostmi byla co nejspravedlivější, nejtransparentnější a nejpřímější. Stěžovatelé mohou svoji stížnost veřejné ochránkyni práv předložit písemně jakýmkoli způsobem, a to rovněž prostřednictvím zabezpečeného formuláře stížnosti na internetových stránkách veřejné ochránkyně práv. Veřejná ochránkyně práv se snaží poskytnout rychlou první odpověď tím, že stěžovatele do čtyř týdnů informuje, jak s jejich stížností naloží.

Veřejná ochránkyně práv zkoumá každou stížnost podle její podstaty. To zahrnuje i stížnosti, které musí odmítnout, jelikož nespadají do její působnosti. Pokud k tomu dojde, stěžovatelé dostanou osobní odpověď, která ve většině případů zahrnuje radu, jaké jiné instituce by jim mohly pomoci. Veřejná ochránkyně práv může rovněž rozhodnout o postoupení stížností jiným institucím.

Stížnosti, které spadají do působnosti veřejné ochránkyně práv, nejprve řeší její specializovaný tým právníků. Každému stěžovateli je jako kontaktní osoba přidělen konkrétní pracovník, který bude danou věc vyřizovat.

Pokud nová stížnost nesplňuje kritéria pro přijetí nebo jsou důvody pro zahájení šetření jinak přijatelné stížnosti nedostatečné, vysvětlí veřejná ochránkyně práv své rozhodnutí a tam, kde to bude možné a přiměřené, poskytne svou radu.

Pokud se veřejná ochránkyně práv rozhodne zahájit šetření, pečlivě prozkoumá stížnost stěžovatele, aby určila, zda ji lze vyřešit zjednodušeným postupem, například telefonickým šetřením. Může rovněž rozhodnout, že zahájí šetření spojené s rychlým nahlížením do spisů a podobně rychlým závěrem ohledně podstaty věci.

Šetření v plném rozsahu je nutné v případech, kdy je stížnost složitá nebo jasně vyžaduje příspěvek různých specializovaných služeb dotčeného orgánu.

Pokud veřejná ochránkyně práv získá zjištění ve prospěch stěžovatele, má k dispozici několik možností. Může navrhnout smírné řešení, které stěžovatele uspokojí, nebo vydat návrh doporučení, v němž daný orgán požádá o nápravu nesprávného úředního postupu. Pokud není možné řešení nalézt, může veřejná ochránkyně práv rozhodnout, že vydá kritickou poznámku. Veřejná ochránkyně práv je rovněž oprávněna zahajovat šetření z vlastního podnětu. Využitím této své pravomoci může veřejná ochránkyně práv zahájit šetření v případě, kdy se zdá, že se jedná o systémové problémy orgánů EU. Tuto pravomoc může dále využít pro vyšetření možného případu nesprávného úředního postupu, na nějž ji upozorní osoby mimo Evropskou unii. Veřejná ochránkyně práv dostává každoročně tisíce stížností od občanů, nevládních organizací, podniků a dalších organizací. Tým veřejné ochránkyně práv zajišťuje, aby byla každá stížnost vyřízena rychle, svědomitě a s vědomím služby občanům.

Kapitola 8 - Plnění návrhů veřejného ochránce práv

Veřejný ochránce práv každoročně zveřejňuje úplný popis toho, jak orgány EU reagovaly na jeho návrhy na zlepšení správy EU. Tyto návrhy mají podobu smírných řešení, návrhů doporučení, dalších poznámek, kritických poznámek a návrhů.

Plnění návrhů evropské veřejné ochránkyně práv v roce 2013; 
80% plnení; 
20% eplnení.

Do dnešního dne orgány splnily návrhy veřejné ochránkyně práv z 80 %. Ve čtyřech z pěti případů se orgány řídí doporučením veřejné ochránkyně práv. Zpráva Putting it Right? – How the EU institutions responded to the Ombudsman in 2013 (Provádění nápravy? – Jak orgány EU reagovaly na zjištění veřejné ochránkyně práv v roce 2013) tento trend potvrzuje. Jak zpráva ukazuje, míra plnění se může mezi jednotlivými orgány významně lišit – od 100 % v některých případech po 25 % v nejhorším případě. Největší podíl šetření prováděných veřejnou ochránkyní práv zaujímá Komise vzhledem ke své velikosti z hlediska správy EU. V roce 2013 její míra plnění klesla na 73 % z 84 % v roce 2012.

Zpráva ukazuje, že orgány ku prospěchu občanů dosáhly určitých skutečných zlepšení v oblastech od etiky po životní prostředí a od nabídkových řízení po transparentnost. Veřejná ochránkyně práv je odhodlána zajistit ve spolupráci se všemi orgány EU, aby se míra plnění dále zvyšovala.

Zpráva za rok 2014 bude k dispozici na podzim roku 2015.

Kapitola 9 - Vztahy s orgány EU

9.1 Evropský parlament

Emily O'Reillyová předala svoji výroční zprávu za rok 2013 Martinu Schulzovi dne 15. září 2014.

Evropská veřejná ochránkyně práv klade velký důraz na vztahy s Evropským parlamentem. Během roku 2014 se osobně setkala s více než 50 poslanci Evropského parlamentu ze všech hlavních skupin a jednala s nimi o různých problémech společného zájmu. Dále se setkala s různými politickými a národními delegacemi, například s delegací Petičního výboru Evropského parlamentu. Vystoupila před Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výborem pro rozpočtovou kontrolu, podvýborem pro lidská práva a Petičním výborem.

9.2 Petiční výbor

Veřejná ochránkyně práv udržuje úzké pracovní vztahy s Petičním výborem s cílem pomáhat EU reagovat nejlepším možným způsobem na obavy občanů a rezidentů. Zatímco veřejná ochránkyně práv řeší stížnosti proti institucím, orgánům a agenturám EU, Petiční výbor řeší petice týkající se různých oblastí činností EU v celé Evropě. V roce 2014 veřejná ochránkyně práv spolupracovala s novou předsedkyní, Cecilií Wikströmovou, poslankyní Evropského parlamentu, a se všemi politickými skupinami s cílem pomoci EU stát se svědomitější a přístupnější běžným evropským občanům a rezidentům. 

Transparentnost, účinnost, legitimita orgánů a institucí EU: „Síla evropského veřejného ochránce práv závisí na vztahu s Evropským parlamentem a Petičním výborem.“

9.3 Evropská komise

Vztah veřejné ochránkyně práv s Evropskou komisí je klíčový vzhledem k podílu Komise na správě EU a k tomu, že je předmětem největšího počtu stížností. Veřejná ochránkyně práv pochválila novou Komisi za její úsilí o zlepšení transparentnosti její práce, zejména v souvislosti s transparentností lobbování. Budování vztahů je jednou z priorit veřejné ochránkyně práv na všech úrovních Komise. Během roku 2014 se veřejná ochránkyně práv setkala s několika významnými řediteli a vedoucími oddělení Komise. Pravidelná měsíční setkání na úrovni ředitelů v tomto roce také pokračovala. Veřejná ochránkyně práv se těší na setkání s novým předsedou Komise, které se uskuteční na začátku
roku 2015.

9.4 Další orgány, instituce a agentury EU

Institucionální a správní kultury se mohou v různých orgánech, institucích a agenturách EU lišit a je důležité, aby mezi nimi a veřejným ochráncem práv byly navázány a udržovány pevné pracovní vztahy. V roce 2014 se veřejná ochránkyně práv setkala mimo jiné s vrchním ředitelem Evropské služby pro vnější činnost, s evropským inspektorem ochrany údajů, s prezidentem Evropské centrální banky, s ředitelem Agentury Evropské unie pro základní práva a s prezidentem Evropské investiční banky. Veřejná ochránkyně práv tato setkání využívá k propagaci svých strategických cílů pro zvyšování významu, dopadu a viditelnosti a také pro zajištění, aby se různé orgány, instituce a agentury EU řídily nejvyššími standardy veřejné správy.

9.5 Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Veřejná ochránkyně práv spolupracuje s mezinárodními organizacemi, jako je Organizace spojených národů, zejména v oblasti lidských práv, prostřednictvím Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Rámec EU pro tuto úmluvu vstoupil v platnost v lednu roku 2011. Veřejná ochránkyně práv chrání, podporuje a monitoruje provádění úmluvy na úrovni orgánů a institucí EU u Evropského parlamentu, Evropské komise, Agentury Evropské unie pro základní právaEvropského fóra zdravotně postižených. V roce 2014 se rámec EU setkal jednou a uspořádal setkání s kontrolními subjekty členských států. V březnu se k týmu veřejné ochránkyně práv připojil vyslaný národní úředník, který podporuje tým v otázkách zdravotního postižení.

Orgány a instituce EU musejí zajistit, že jejich služby budou dostupné osobám se zdravotním postižením, že osoby se zdravotním postižením budou mít přístup k informacím od orgánů a k prostředkům komunikace s nimi, že pracovní prostředí orgánů EU bude otevřené, podporující začlenění a přístupné osobám se zdravotním postižením a že osoby se zdravotním postižením se budou moci účinně a plně účastnit politického a veřejného života.

V roce 2014 veřejná ochránkyně práv řešila stížnost, že internetový portál Europass – životopis není přístupný zrakově postiženým osobám. Portál provozuje Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání, které má nyní stanoven akční plán zlepšit přístupnost portálu. Veřejná ochránkyně práv tento krok uvítala a bude záležitost dále sledovat. Stěžovateli zaslala zvukovou verzi svého rozhodnutí a zveřejnila je na svých internetových stránkách.

Aby veřejná ochránkyně práv zajistila zrakově postiženým osobám přístup k dokumentům na svých vlastních internetových stránkách, vytvořila v roce 2014 veřejný rejstřík dokumentů. Také se zaměřila na srozumitelnost komunikace a na to, aby rozhodnutí byla k dispozici i psaná velkým písmem nebo ve zvukových verzích.

Kapitola 10 - Vztahy se sítěmi

Stížnosti předané jiným orgánům a institucím; stěžovatelé, jimž veřejná ochránkyně práv v roce 2014 doporučila obrátit se na jiné orgány a instituce; 
Clen evropské síte verejných ochráncu práv: 59.3%; 
z toho:
národní nebo regionální verejný ochránce práv nebo podobná instituce: 636; 
Peticní výbor Evropského parlamentu: 86.

Stížnosti předané jiným orgánům a institucím; stěžovatelé, jimž veřejná ochránkyně práv v roce 2014 doporučila obrátit se na jiné orgány a instituce

Evropská veřejná ochránkyně práv úzce spolupracuje s různými sítěmi, aby zajistila rychlé a účinné vyřizování stížností občanů týkajících se otázek v oblasti práva EU.

Mnoho stěžovatelů se na veřejnou ochránkyni práv obrací v případech, kdy mají problémy se státní, regionální nebo místní správou. Tyto stížnosti nespadají do působnosti veřejné ochránkyně práv a často se týkají údajného porušení právních předpisů EU členskými státy. Mnoho takových případů mohou nejlépe vyřídit národní nebo regionální veřejní ochránci práv v rámci Evropské sítě veřejných ochránců práv. Plnoprávným členem této sítě je také Petiční výbor Evropského parlamentu. Jedním z cílů sítě je usnadnit rychlé předávání stížností příslušnému členu sítě, ať už národnímu, či regionálnímu veřejnému ochránci práv, obdobné instituci, nebo Petičnímu výboru Evropského parlamentu.

Interaktivní průvodce evropské veřejné ochránkyně práv pomáhá 20 000 občanů ročně najít ten správný orgán k řešení problémů, na nějž se mohou obrátit.

Tato síť se nyní skládá téměř ze 100 úřadů v 36 evropských zemích. Síť zahrnuje národní a regionální veřejné ochránce práv a obdobné instituce členských států EU, kandidátských zemí na členství v EU a dalších zemí Evropského hospodářského prostoru,
jakož i evropskou veřejnou ochránkyni práv a Petiční výbor
Evropského parlamentu.

Síť slouží jako užitečný mechanismus pro výměnu informací o právu EU a osvědčených postupech prostřednictvím seminářů, pololetního (nyní čtvrtletního elektronického) bulletinu a extranetového fóra pro diskuse a sdílení dokumentů.

V roce 2014 se diskuse zaměřovaly zejména na úlohu veřejných ochránců práv v šetření stížností od vojenského personálu, žalob podaných na úřady veřejného ochránce práv občany v případě nespokojenosti s odpovědí těchto úřadů na jejich stížnosti a na dvojjazyčné vzdělávání pro děti národnostních menšin. 

Děkujeme evropské veřejné ochránkyni práv za úžasný společný seminář Evropské sítě veřejných ochránců práv. Bylo skvělé se zúčastnit a reprezentovat veřejnou ochránkyni práv pro parlamentní a zdravotnické otázky.

Síť v uvedeném roce uspořádala dva semináře. V červnu uspořádala evropská veřejná ochránkyně práv společně s veřejným ochráncem práv Walesu (Spojené království) Devátý regionální seminář sítě. Seminář se uskutečnil v Cardiffu a zabýval se tématem „Veřejní ochránci práv a petiční výbory: hlasy němých“. Hlavní zkoumané oblasti zahrnovaly podporu práv mladších lidí, stárnoucí populaci, osoby se zdravotním postižením a právo na kvalitní zdravotní a sociální péči. O dva měsíce dříve evropská veřejná ochránkyně práv uspořádala Devátý společný seminář sítě ve Štrasburku. Zabýval se otázkou, jak zlepšit služby, které úřad evropského veřejného ochránce práv poskytuje síti, jak zvětšit viditelnost, dopad a význam sítě, úlohou sociálních médií při zvětšování viditelnosti sítě a úlohou veřejných ochránců práv jako strážců transparentnosti a přístupu k informacím.

Problémy s EU? Kdo Vám může pomoci?

V některých případech může veřejná ochránkyně práv považovat za vhodné postoupit stížnost Evropské komisi, síti SOLVIT nebo síti Vaše Evropa – Poradenství. SOLVIT je síť zřízená Evropskou komisí, jejímž úkolem je pomáhat lidem, kteří se setkávají s potížemi při uplatňování svých práv na vnitřním trhu Unie. Vaše Evropa – Poradenství je další síť zahrnující celou EU, kterou Komise zřídila s cílem poskytovat poradenství občanům v otázkách týkajících se jejich života, práce a cestování v EU. Před postoupením stížnosti nebo poskytnutím rady stěžovateli se útvary úřadu veřejného ochránce práv snaží určit, který úřad by mohl stěžovateli nejlépe pomoci.

Publikace veřejné ochránkyně práv s názvem Problémy s EU? Kdo Vám může pomoci? obsahuje více informací o alternativních způsobech nápravy.

Kapitola 11 - Zdroje

11.1 Rozpočet

Rozpočet veřejného ochránce práv je samostatným oddílem rozpočtu EU. Dělí se na tři hlavy. Hlava 1 obsahuje platy, příspěvky a další výdaje spojené se zaměstnanci. Hlava 2 obsahuje výdaje na budovy, nábytek a zařízení a různé provozní výdaje. Hlava 3 obsahuje výdaje související s obecnými činnostmi úřadu. V roce 2014 činila výše rozpočtových prostředků 9 857 002 EUR.

S cílem zajistit účinné řízení prostředků provádí interní auditor veřejného ochránce práv Robert Galvin pravidelné inspekce systémů vnitřní kontroly a finančních operací úřadu. Stejně jako u ostatních orgánů EU provádí Evropský účetní dvůr také audit úřadu veřejného ochránce práv.

11.2 Využití zdrojů

Veřejný ochránce práv každoročně přijímá roční plán řízení, který vymezuje konkrétní kroky, jež musí jeho úřad provést, aby mohl realizovat stanovené cíle a priority této instituce. Roční plán řízení pro rok 2014 byl posledním plánem vycházejícím ze strategie veřejného ochránce práv pro mandát na období 2009–2014.

11.3 Tým veřejné ochránkyně práv

Úřad má vysoce kvalifikované zaměstnance hovořící mnoha jazyky. To zaručuje, že může vyřizovat stížnosti na nesprávný úřední postup ve 24 úředních jazycích EU a zvyšovat povědomí o činnosti evropské veřejné ochránkyně práv. V roce 2014 zahrnoval plán pracovních míst úřadu evropského veřejného ochránce práv 67 pracovních míst.

Úplný a pravidelně aktualizovaný seznam zaměstnanců, včetně podrobných informací o struktuře úřadu veřejného ochránce práv a úkolech každého oddělení, je k dispozici ve 24 úředních jazycích EU na internetových stránkách veřejné ochránkyně práv (www.ombudsman.europa.eu). 

Seznamte se s týmem evropské veřejné ochránkyně práv. http://europa.eu/!nr96wD

Jak kontaktovat evropskou veřejnou ochránkyni práv

Poštou

Evropská veřejná ochránkyně práv>
1 avenue du Président Robert Schuman
CS 30403
F-67001 Strasbourg Cedex

Telefonicky

+33 (0)3 88 17 23 13

Faxem

+33 (0)3 88 17 90 62

E-mailem

eo@ombudsman.europa.eu

On-line

Navštivte nás

Pokud chcete navštívit úřad evropského veřejného ochránce práv v Bruselu nebo ve Štrasburku, obraťte se na nás prosím předem.