You have a complaint against an EU institution or body?

Výroční zpráva 2020

Úvod

Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv
Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv.

Rok 2020 byl pro řadu lidí na celém světě tragický, protože kvůli pandemii COVID-19 ztratili milované osoby, a mnoho dalších trpělo a nadále trpí závažným onemocněním. Tento rok nám také důrazně připomněl důležitost veřejné správy, v jejíž způsobilost a odpovědnost můžeme věřit. Pandemie převrátila lidské životy naruby a významně zatížila naše systémy zdravotnictví, naše společnosti i naše hospodářství. Na úrovni EU vyžadovala rychlé rozhodování o finančních prostředcích EU, o zadávání zakázek na produkty a služby s cílem pomoci bojovat proti pandemii a o tom, jaké politiky mají být upřednostněny.

A právě v této složité době je nezbytná co nejvyšší úroveň řádné správy, aby bylo možné ujistit a uklidnit veřejnost, že přijatá opatření jsou správná a budou náležitě prováděna.

Je naším úkolem jako úřadu evropského veřejného ochránce práv být v tomto procesu nápomocni. Z tohoto důvodu jsme v dubnu připomněli Evropské komisi, že všechna rozhodnutí týkající se pandemie musí být přijata co nejtransparentněji. Na tuto výzvu jsme v červenci navázali žádostmi o získání informací předloženými Evropské agentuře pro léčivé přípravky, Evropské investiční bance a Komisi a dvěma šetřeními týkajícími se Rady EU a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Cílem je zajistit, aby veškeré rozhodování v souvislosti s pandemií – ať už se týká hodnocení nových léčivých přípravků, nebo rozhodnutí o tom, které projekty budou financovány – bylo jasné, dostupné a odůvodněné. Můj úřad se ve snaze zajistit, aby nedošlo k přerušení vyřizování případů, rychle stal digitálním pracovištěm – počet nových vyřešených stížností byl podobný počtu stížností vyřešených v roce 2019.

Během roku se rovněž prováděla šetření, jejichž závěry byly velmi relevantní pro celou správu EU. V jednom případě jsme konstatovali nesprávný úřední postup, a to v tom, jak Evropský orgán pro bankovnictví postupoval v případě odchodu svého výkonného ředitele do lobbistické skupiny ve finančním sektoru. Naše doporučení bylo přijato a orgán EBA se jím řídil. V jednom případě týkajícím se udržitelného financování jsme konstatovali, že příslušné právní předpisy EU jsou příliš vágní, aby umožňovaly odpovídající posouzení střetů zájmů v souvislosti s rozhodnutími o udělení zakázek financovaných EU.

Provedli jsme několik důležitých šetření týkajících se transparentnosti rozhodování v souvislosti s otázkami životního prostředí. Mezi ně patřilo šetření otázky, proč nebylo před uzavřením obchodní dohody mezi EU a Mercosurem dokončeno „posouzení dopadů na udržitelnost“, a šetření, zda Evropská investiční banka poskytuje dostatečné informace týkající se životního prostředí v souvislosti s projekty, které financuje.

Činnost úřadu veřejného ochránce práv rovněž zahrnuje navazující sledování předchozích šetření a zajišťování toho, aby se přijatá doporučení prováděla v praxi. Proto jsem zahájila navazující šetření s cílem přezkoumat, jak v praxi funguje „mechanismus pro podávání a vyřizování stížností“ Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) – který byl vytvořen v návaznosti na šetření úřadu veřejného ochránce práv v minulosti.

Rok 2020 byl pro úřad evropského veřejného ochránce práv mimořádným, protože jsme oslavili 25. výročí svého zřízení. To nám poskytlo příležitost oslavit to, čím se úřad stal: důvěryhodným subjektem prosazujícím transparentnost a etické normy v rámci správy EU. Rovněž jsme se zamysleli nad charakterem případů v uplynulých letech a připomněli si pozitivní změny, které orgány a instituce EU provedly v důsledku naší činnosti. V řadě případů jsme zaznamenali okamžité výsledky, ale v průběhu času také obecnější pozitivní vliv. Díky přezkumu jsme rovněž získali lepší povědomí o jiných subjektech, které mají pozitivní vliv souběžně s naší činností, a jsme vděční za jejich existenci. Mimo jiné jde o angažovaný a vstřícný Evropský parlament, aktivní občanskou společnost, silné sdělovací prostředky a orgány a instituce EU, které věří v hodnoty, které jsou základem činnosti úřadu veřejného ochránce práv.

V roce 2021 se těším na provádění naší nové strategie „Směrem k roku 2024“, která stanoví, jak plánuji dosáhnout dalšího pozitivního dopadu na správu EU, zajistit, aby naše činnost měla i nadále význam pro každodenní život, a zvýšením povědomí veřejnosti o naší činnosti umožnit občanům dále uplatňovat práva, která jim byla udělena v souladu se Smlouvami a Listinou základních práv.

Emily O’Reillyová

Emily O’Reillyová

1. Rok 2020 v souhrnu

2. Klíčová témata

Úřad veřejného ochránce práv pomáhá lidem, podnikům a organizacím při styku s orgány, institucemi a jinými subjekty EU. K problémům se může řadit například nedostatečná transparentnost při rozhodování nebo odmítnutí přístupu k dokumentům, porušení základních práv a smluvní záležitosti. Charakter stížností se mění podle toho, jakým obavám a starostem Evropané v daném roce čelí. Letošní výroční zpráva obsahuje nové oddíly týkající se šetření v souvislosti s pandemií COVID-19 a transparentnosti při rozhodování v oblasti životního prostředí. V různých oddílech se uvádí přehled klíčových případů týkajících se dané konkrétní oblasti.

2.1. Šetření a iniciativy týkající se pandemie COVID-19

Infografika o reakci EU na krizi COVID-19: příklady opatření přijatých EU
Infografika o reakci EU na krizi COVID-19: příklady opatření přijatých EU.

V reakci na bezprecedentní situaci způsobenou pandemií COVID-19 musela řada orgánů, institucí a jiných subjektů EU přijmout cílená opatření a přizpůsobit své pracovní procesy, aby se vypořádala s výzvami mimořádné situace. Mezi tyto výzvy patřila pomoc při koordinaci reakce v oblasti veřejného zdraví v EU a schválení zvláštních léčivých přípravků nebo hospodářská opatření, která měla řešit sociální a hospodářství dopad krize.

V dubnu 2020 začala veřejná ochránkyně práv zkoumat činnost správy EU v souvislosti s krizí COVID-19. Připomněla Evropské komisi a Evropské radě, že jejich povinnosti zachovávat transparentnost jsou během krize stejně důležité jako kdykoliv jindy.

V červenci 2020 veřejná ochránkyně práv zaslala tři žádosti o získání informací (Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA), Evropské investiční bance (EIB) a Komisi) a zahájila dvě šetření (týkající se Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Rady EU) v rámci úlohy úřadu monitorovat, jak přední orgány EU prováděly svoji činnost během pandemie.

Veřejná ochránkyně práv zkoumala, jak středisko ECDC shromažďovalo a předávalo údaje související s pandemií COVID-19. Kromě nahlédnutí do dokumentů týkajících se úlohy střediska ECDC v rámci správy informací o pandemii tým úřadu veřejného ochránce práv provádějící šetření rovněž uspořádal v říjnu 2020 schůzku se zástupci střediska ECDC. Veřejná ochránkyně práv následně požádala o více informací o konkrétních oblastech činnosti střediska ECDC, včetně těch, které se týkají transparentnosti rychlých posouzení rizik. Cílem šetření je identifikovat některé z problémů, které mohou středisku ECDC bránit ve snaze bojovat proti pandemii.

Ve svém šetření týkajícím se Rady veřejná ochránkyně práv posoudila rozhodnutí Rady dočasně se odchýlit od standardního postupu při přijímání rozhodnutí a důsledky pro transparentnost tohoto procesu.

Veřejná ochránkyně práv se zeptala Komise na transparentnost vědeckého poradenství, kterého se jí dostává, na její setkání s představiteli zájmových skupin a na její rozhodnutí týkající se zadávání veřejných zakázek v nouzové situaci. EIB poskytla veřejné ochránkyni práv informace o tom, jak zajišťuje transparentnost a řádnou správu v souvislosti s přijímáním opatření k řešení hospodářských důsledků krize. V reakci na otázky veřejné ochránkyně práv agentura EMA uvedla, že je odhodlána zajišťovat nezávislost postupu vyhodnocování léčivých přípravků na onemocnění COVID-19 a zveřejňovat klinické údaje o těchto přípravcích.

Veřejná ochránkyně práv rovněž zahájila několik šetření na základě stížností v souvislosti s pandemií COVID-19, včetně rozhodnutí Komise neudělit granty na prodloužení projektů dotčených pandemií COVID-19. Stěžovatelé – výzkumní pracovníci v rámci programu akce „Marie Curie-Skłodowska“ – namítali, že opatření přijatá Komisí nejsou dostatečná, protože jim neumožňují pokračovat v jejich výzkumu bez dalšího financování. V dopise, ve kterém nastiňuje své předběžné závěry, veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby zvážila, zda neposkytne výzkumným pracovníkům specializovanou on-line platformu, jejímž prostřednictvím mohou upozornit na problémy, kterým čelí kvůli omezením v důsledku pandemie COVID-19. Veřejná ochránkyně práv rovněž vyzvala Komisi, aby i nadále usilovala o nalezení řešení pro všechny výzkumné pracovníky v rámci akce „Marie Curie-Skłodowska“, jejichž činnost byla poznamenána krizí COVID-19, a aby vybídla organizace, které obdržely granty, aby těchto řešení využily. Toto šetření pokračovalo i v roce 2021.

European Ombudsman

We have asked @EU_Commission how it ensures #transparency in relation to:

- Lobbying during the #COVID19 crisis
- Emergency public procurement
- Scientific advice concerning the pandemic

europa.eu/!Xk93Ry

COVID19

Zeptali jsme se Evropské komise, jak zajišťuje transparentnost v souvislosti s(e):

  • lobbingem během krize COVID-19,
  • zadáváním veřejných zakázek v nouzové situaci,
  • vědeckým poradenstvím týkajícím se pandemie.

2.2. Etické otázky

V návaznosti na stížnosti předložené poslanci Evropského parlamentu a jednou organizací občanské společnosti zahájila veřejná ochránkyně práv šetření týkající se rozhodnutí Komise udělit společnosti BlackRock Investment Management zakázku na provedení studie o začleňování cílů v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení do pravidel EU v oblasti bankovnictví. V rámci tohoto šetření veřejné ochránkyně práv bylo posuzováno, jak Komise vyhodnotila nabídku společnosti v souvislosti s výzvou k podávání nabídek na provedení studie.

Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že nabídka společnosti vyvolává pochybnosti, protože tato společnost má jakožto největší správce aktiv na světě finanční zájem na sektoru, jehož se týká daná studie. Kromě toho mohla být nízká cena nabídky společnosti považována za součást strategie k získání informací o regulačním prostředí v daném sektoru a k získání vlivu na něj. V této souvislosti veřejná ochránkyně práv shledala, že Komise by měla pečlivěji ověřovat, zda společnost není ve střetu zájmů, který může nepříznivě ovlivnit její schopnost plnit zakázku. Vzhledem k omezením pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek však veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že se v tomto případě nejednalo o nesprávný úřední postup.

Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise aktualizovala své pokyny týkající se postupů zadávání veřejných zakázek v případě zakázek na služby související s politikami a aby zaměstnancům objasnila, kdy musí vyloučit uchazeče z důvodu střetu zájmů, který by mohl negativně ovlivnit plnění zakázky. Veřejná ochránkyně práv rovněž doporučila, aby Komise zvážila posílení ustanovení o střetu zájmů ve finančním nařízení – právním předpisu EU, který upravuje způsob zadávání veřejných zakázek financovaných z rozpočtu EU. Veřejná ochránkyně práv se písemně obrátila na zákonodárce EU, aby je upozornila na své rozhodnutí, zejména pokud jde o finanční nařízení.

European Ombudsman

Decision to award a contract to @BlackRock to study integrating sustainable finance #ESG objectives into @EU_Finance rules – @EU_Commission should have been more rigorous in verifying whether there was a #conflictofinterest

PRESS RELEASE: europa.eu/!Xk47Tx

Black Rock

Evropská komise měla důsledněji ověřit, zda nedochází ke střetu zájmů, než přijala rozhodnutí o udělení zakázky společnosti BlackRock na vypracování studie o začleňování cílů udržitelného financování v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení do finančních pravidel EU.

Emily O’Reillyová: „Komise se měla ptát na motivaci, stanovení ceny, strategii a na to, zda interní opatření, která společnost přijala s cílem předejít střetu zájmů, byla skutečně dostatečná.“

2.3. Základní práva

V listopadu 2020 zahájila veřejná ochránkyně práv šetření týkající se toho, jak Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) řeší případy údajného porušení základních práv. Cílem šetření je posoudit účinnost a transparentnost mechanismu pro podávání a vyřizování stížností agentury Frontex určeného osobám, které se domnívají, že byla porušena jejich práva v souvislosti s pohraničními operacemi agentury Frontex, jakož i posoudit úlohu a nezávislost „úředníka pro otázky základních práv“ agentury Frontex.

European Ombudsman

We have opened an inquiry into @Frontex.

We will assess:
- effectiveness & transparency of their ‘Complaints Mechanism’
- role and independence of their ‘Fundamental Rights Officer’

europa.eu/!Jx49Qv

Frontex

Zahájili jsme šetření týkající se fungování agentury Frontex.

Budeme posuzovat:

  • účinnost a transparentnost jejího „mechanismu pro podávání a vyřizování stížností“,
  • úlohu a nezávislost jejího „úředníka pro otázky základních práv“.

Po zahájení šetření zaslala veřejná ochránkyně práv agentuře Frontex soubor podrobných otázek týkajících se toho, jak a kdy bude agentura Frontex tento mechanismus aktualizovat, aby odrážel její rozšířený mandát; co se stane stěžovatelům, kteří čelí nucenému návratu, zatímco se jejich stížnost stále vyřizuje; jaké možnosti odvolání jsou stěžovatelům k dispozici; jak agentura Frontex monitoruje stížnosti na vnitrostátní orgány; jak osoby, které byly dotčeny operacemi agentury Frontex, ale nacházejí se v zemích mimo EU, mohou podat stížnost na údajné porušení základních práv; a na úlohu úředníka pro otázky základních práv v tomto procesu.

Veřejná ochránkyně práv rovněž informovala členy Evropské sítě veřejných ochránců práv (ENO) ohledně jejich možného zapojení do šetření.

Toto šetření z vlastního podnětu navazuje na doporučení veřejného ochránce práv z roku 2013, aby agentura Frontex zřídila mechanismus pro podávání a vyřizování stížností fyzických osob a aby za tento mechanismus nesl odpovědnost úředník pro otázky základních práv této agentury. Od té doby byl tento mechanismus zaveden a dále rozvíjen s cílem zajistit záruky pro základní práva v souvislosti s rozšířeným mandátem agentury Frontex a současně zajistit větší odpovědnost a právní ochranu pro osoby, kterých se dotýká činnost agentury.

Další klíčové šetření související se základními právy se zaměřilo na to, jak se Komise snaží zajistit, aby chorvatské orgány dodržovaly základní práva v souvislosti s operacemi správy hranic. Stěžovatel, organizace Amnesty International, poukázal na své obavy ohledně správy hranic chorvatskými orgány a upozornil na případy údajného porušení lidských práv spojených s „vytlačováním“ migrantů a jinými operacemi na hranicích. Stěžovatel zpochybnil to, zda Chorvatsko zřídilo „mechanismus monitorování“ – což bylo jeho povinností v souvislosti s financováním EU, jehož je příjemcem – s cílem zajistit, aby operace správy hranic byly plně v souladu se základními právy a právem EU.

Veřejná ochránkyně práv předložila Komisi řadu otázek, které měly zjistit povahu mechanismu monitorování a to, jak Komise jeho zřízení ověřila. Pokud byl vytvořen, otázky měly zjistit, jak Komise ověřila jeho účinnost a obecněji jak zajišťuje, aby při operacích správy hranic, které jsou financovány EU, bylo zajištěno dodržování základních práv.

2.4. Transparentnost při rozhodování v oblasti životního prostředí

V roce 2020 bylo provedeno několik šetření týkajících se toho, jak se přijímají rozhodnutí v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Jedna skupina organizací občanské společnosti se obrátila na veřejnou ochránkyni práv poté, co Komise nedokončila aktualizaci „posouzení dopadů na udržitelnost“ předtím, než v červnu 2019 uzavřela obchodní dohodu mezi EU a Mercosurem. Stěžovatelé namítali, že tím, že Komise neprovedla tento krok, porušila své vlastní pokyny týkající se posouzení dopadů na udržitelnost a jednala v rozporu se Smlouvami EU, které obsahují cíle v oblasti udržitelnosti obchodu EU. Stěžovatelé rovněž vyjádřili obavy ohledně skutečnosti, že předběžné posouzení dopadů nebylo zveřejněno v době, kdy probíhaly veřejné konzultace o obchodních jednáních, a že v okamžiku, kdy bylo posouzení zveřejněno, neobsahovalo nejnovější informace.

Veřejná ochránkyně práv předložila Komisi řadu otázek, včetně toho, jak hodlá použít závěrečnou zprávu a zda byl dodržen standardní postup pro posouzení dopadů na udržitelnost.

Veřejná ochránkyně práv rovněž zkoumala, jak Komise zajišťuje, aby byla posouzena udržitelnost plynárenských projektů, než budou zařazeny na seznam EU „projektů společného zájmu“ – přeshraničních projektů v oblasti energetické infrastruktury, které mají EU pomoci dosáhnout cílů politiky v oblasti energetiky a změny klimatu. Komise uznala, že posouzení udržitelnosti předložených plynárenských projektů nebyla dostatečná, a to kvůli nedostatku údajů a nevhodné metodice, a uvedla, že bude aktualizovat kritérium používané pro posouzení udržitelnosti projektů, které se uchází o zařazení na příští seznam projektů společného zájmu, který bude vypracován v roce 2021. Veřejná ochránkyně práv vyjádřila politování nad tím, že plynárenské projekty byly zařazeny na předešlé seznamy projektů společného zájmu, aniž by byly náležitě posouzeny, uvítala však závazek Komise zajistit, aby uvedená aktualizace byla provedena před přijetím rozhodnutí o příštím seznamu projektů společného zájmu.

European Ombudsman

We made three suggestions to @EU_Commission to improve approval process of ‘active substances’ in pesticides:

- Approve only for uses deemed safe by @EFSA_EU
- Explain decisions in clear language
- Further limit use of the ‘confirmatory data procedure’

https://europa.eu/!pg87PB

Pesticidy

Předložili jsme Evropské komisi tři návrhy na zlepšení procesu schvalování „účinných látek“ používaných v pesticidech:

  • schvalovat pouze použití, která úřad EFSA považuje za bezpečná,
  • srozumitelně vysvětlovat rozhodnutí,
  • dále omezit používání „postupu potvrzujících údajů“.

V červenci veřejná ochránkyně práv na základě stížností jedné ekologické skupiny zahájila tři šetření týkající se zpřístupňování informací o životním prostředí Evropskou investiční bankou (EIB). Jedno šetření se týkalo toho, že EIB odmítá udělit přístup veřejnosti k zápisům ze zasedání, na kterých její řídicí výbor projednával financování projektu týkajícího se biomasy. Další dvě šetření se týkala toho, zda EIB poskytuje dostatečné a včasné informace o životním prostředí v souvislosti s projekty, které přímo nebo nepřímo financuje.

V listopadu veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření týkající se toho, jak Komise schvaluje „účinné látky“ používané v pesticidech. Veřejná ochránkyně práv se zejména zabývala postupem, který Komise uplatňuje při schvalování účinných látek, u nichž Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) – agentura EU, která odpovídá za vědecké posouzení bezpečnosti – zjistil kritické body vzbuzující obavy nebo nezjistil žádné bezpečné použití. Veřejná ochránkyně práv rovněž přezkoumala postup Komise při schvalování látek, u kterých jsou zapotřebí další údaje potvrzující jejich bezpečnost („postup potvrzujících údajů“). Veřejná ochránkyně práv v souvislosti se svým šetřením Komisi podrobně vysvětlila, proč se domnívá, že její současné postupy vyvolávají obavy. Šetření uzavřela třemi návrhy pro Komisi, konkrétně aby schvalovala látky pouze na základě použití, která úřad EFSA potvrdil jako bezpečná; aby zajistila plnou transparentnost procesu schvalování a aby dále omezila uplatňování postupu potvrzujících údajů.

V dubnu veřejná ochránkyně práv potvrdila svůj závěr o nesprávném úředním postupu Rady v souvislosti s tím, že Rada nesouhlasila s návrhy na zvýšení transparentnosti rozhodovacího procesu při přijímání každoročních nařízení, jimiž se stanoví rybolovné kvóty. Veřejná ochránkyně práv však uvítala nezávislý krok Komise zveřejnit dokumenty týkající se návrhů na rybolovná práva v okamžiku, kdy je předává Radě.

2.5. Odpovědnost v rámci rozhodování

Veřejná ochránkyně práv zahájila několik šetření, která měla za cíl zvýšit transparentnost rozhodování, zejména ze strany členských států v Radě. Její hlavní šetření v této otázce vedlo k přijetí doporučení ke zvýšení transparentnosti legislativního procesu v Radě. Tato doporučení získala obrovskou podporu ze strany Evropského parlamentu a řady vnitrostátních parlamentů. To vedlo v roce 2020 k několika malým, ale konkrétním zlepšením: Rada souhlasila, že začne aktivně zveřejňovat zprávy o pokroku v jednáních o návrzích právních předpisů, svůj mandát pro jednání s Evropským parlamentem a kalendář trojstranných setkání. Tyto změny znamenají pokrok v jednom z klíčových cílů úřadu veřejného ochránce práv – zajistit, aby občané věděli, jaká rozhodnutí vlády přijímají jejich jménem v Bruselu. Veřejná ochránkyně práv i nadále vybízí Radu, aby pokračovala ve svém úsilí o zvýšení transparentnosti legislativního procesu, zejména zaznamenáváním identity členských států při vyjadřování postojů k návrhům právních předpisů.

Mário Centeno

This week we have launched the #Eurogroup document register, making it easier to access available documents. This step completes the list of measures to increase #transparency that were agreed in last September’s EG, and were welcomed by @EUombudsman

V tomto týdnu jsme uvedli do provozu rejstřík dokumentů Euroskupiny, který usnadní přístup k dostupným dokumentům. Tento krok uzavírá seznam opatření ke zvýšení transparentnosti, která byla dohodnuta na jednání Euroskupiny loni v září a která evropská veřejná ochránkyně práv uvítala.

V jiném šetření s významnými důsledky pro odpovědné rozhodování Komise souhlasila, že zavede opatření k posílení transparentnosti a užitečnosti své databáze, ve které uvádí plánované technické předpisy členských států. Podle směrnice EU o transparentnosti jednotného trhu mohou Komise a členské státy přezkoumat vnitrostátní technické předpisy, které chtějí zavést jiné členské státy. Komise spravuje databázi udělující přístup veřejnosti k informacím o návrzích opatření. Členské státy však mohou požádat, aby jimi navrhovaná opatření zůstala důvěrná. Komise uvedla, že plánuje na svých internetových stránkách podrobně vysvětlit, jak bude vyřizovat připomínky zainteresovaných stran. Komise má rovněž v úmyslu vyzdvihnout osvědčené postupy, pokud jde o oznamování ze strany členských států, a přijme rozhodnější opatření, pokud je určitý členský stát podezřelý ze zneužívání práva na předkládání důvěrných oznámení.

Veřejná ochránkyně práv v březnu uzavřela šetření týkající se toho, jak Komise zajišťuje, aby vědečtí odborníci, kteří jí poskytují poradenství, nebyli ve střetu zájmů. Šetření bylo založeno na stížnosti organizace občanské společnosti, která vyjádřila obavy ohledně nezávislosti odborníků, kteří se podíleli na zprávě o pesticidech.

Šetření se zaměřilo obecně na to, jak Komise ověřuje nezávislost odborníků, kteří se podílejí na jejím „mechanismu vědeckého poradenství“. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že uplatňované postupy jsou dostatečné, požádala však Komisi, aby zajistila, že v budoucnu budou všechny finanční zájmy uvedeny v prohlášeních odborníků o zájmech a že všechna tato prohlášení budou zveřejněna.

2.6. Transparentnost lobbingu

Výzva, kterou představuje efekt otáčivých dveří (jak se nazývá situace, kdy úředníci EU získají pracovní místo v soukromém sektoru nebo kdy do orgánů či institucí EU nastoupí osoby ze soukromého sektoru), je otázkou, které veřejná ochránkyně práv přikládá mimořádný význam. Přesuny v rámci efektu otáčivých dveří mohou být v některých případech škodlivé pro samotné orgány a instituce a poškozovat postoj veřejnosti k EU.

V lednu veřejná ochránkyně práv zahájila šetření týkající se rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), které umožnilo tehdejšímu výkonnému řediteli nastoupit na pracovní místo generálního ředitele Asociace finančních trhů v Evropě (AFME), což je sdružení, které zastupuje banky a další finanční instituce.

European Ombudsman

Our inquiry has found that @EBA_News should not have allowed its Executive Director to become CEO of a financial lobby association.

Press release: europa.eu/!rj86rV

EBA

V rámci našeho šetření jsme zjistili, že Evropský orgán pro bankovnictví neměl umožnit svému výkonnému řediteli, aby se stal generálním ředitelem sdružení zabývajícího se finančním lobbingem.

Emily O’Reillyová: „Pokud tato změna pracovní pozice nebyla důvodem k uplatnění možnosti stanovené právem EU zakázat někomu odchod na takovouto pozici, pak by takovým důvodem nebyla žádná změna pracovní pozice.“

Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že orgán EBA měl zakázat odchod na tuto pracovní pozici a že opatření, která zavedl za účelem zabránění střetu zájmů, nebyla dostatečná k vyřešení příslušných rizik. Rovněž dospěla k závěru, že jakmile byl orgán EBA uvědomen o plánované změně pracovní pozice, měl okamžitě zbavit výkonného ředitele přístupu k důvěrným informacím.

Veřejná ochránkyně práv doporučila, aby orgán EBA v budoucnu: zakázal členům vrcholného vedení nastoupit na některé pracovní pozice po skončení jejich funkčního období, stanovil kritéria určující, v jakých případech budou takové přesuny zakázány, a zavedl interní postup pro zbavení přístupu k důvěrným informacím okamžitě poté, co zjistí, že zaměstnanec odchází na jiné pracovní místo.

V reakci na doporučení veřejné ochránkyně práv orgán EBA uvedl, že má v úmyslu zakázat členům vrcholného vedení nastoupit po odchodu z funkce na určitá pracovní místa. Rovněž schválil postup pro posouzení povinností zaměstnanců po skončení pracovního poměru a zásady, na základě kterých zbaví zaměstnance, o nichž je známo, že odcházejí do soukromého sektoru, přístupu k důvěrným informacím. Veřejná ochránkyně práv tyto kroky orgánu EBA přivítala a své šetření uzavřela.

Rovněž je důležité, aby orgány a instituce EU monitorovaly přesuny v rámci efektu otáčivých dveří u zaměstnanců orgánů a institucí EU, protože mají přístup k politickým informacím, které mohou být užitečné pro soukromý sektor. V jednom šetření se na veřejnou ochránkyni práv obrátil novinář, který usiloval o přístup k dokumentům týkajícím se firemní akce navštívené zaměstnanci Komise. Uvedl, že potřebuje dokumenty za účelem prošetření, zda bývalý vedoucí oddělení Komise, který přijal pracovní nabídku v nadnárodní společnosti, jednal v souladu se svými právními povinnostmi neprovádět lobbing u svých bývalých kolegů. Ačkoliv Komise udělila přístup k částem dokumentů, o které stěžovatel žádal, odmítla zpřístupnit jméno bývalého vedoucího oddělení. Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že bývalý vedoucí oddělení Komise musí strpět určitou míru veřejné kontroly své pracovní činnosti po odchodu do soukromého sektoru, a že odmítnutí Komise zpřístupnit jméno bývalého zaměstnance proto představovalo nesprávný úřední postup.

Některá šetření se zabývají rozsahem, v jakém zástupci odvětví a jiných zájmových skupin mají přístup k osobám s rozhodovací pravomocí v Komisi, a jak je tento přístup zdokumentován. Jedno takové šetření se týkalo novináře, který hledal dokumenty související s prezentací biofarmaceutické společnosti během jednání s předsedkyní Komise v březnu 2020. Veřejná ochránkyně práv v rámci svého šetření zkoumá, zda Komise poskytla dostatečně podrobný přístup k prezentaci poskytnuté na jednání, zda určila veškeré dokumenty související s touto videokonferencí a zda určila veškeré dokumenty týkající se jiných videokonferencí pořádaných v dubnu 2020.

Šetření veřejné ochránkyně práv týkající se sponzorování předsednictví Rady EU firmami bylo v červnu 2020 úspěšně uzavřeno poté, co Rada souhlasila, že vypracuje pokyny pro členské státy. Stěžovatel, německá organizace občanské společnosti, se obrátil na veřejnou ochránkyni práv v souvislosti s tím, že rumunské předsednictví EU (v první polovině roku 2019) sponzorovala významná společnost zabývající se výrobou nealkoholických nápojů. Veřejná ochránkyně práv otázku sponzorování předsednictví přezkoumala obecněji. Ve svém doporučení uvedla, že jelikož je předsednictví součástí Rady, je jeho činnost širší evropskou veřejností pravděpodobně vnímána jako činnost související s Radou a potažmo celou EU. Veřejná ochránkyně práv proto dospěla k závěru, že sponzorování předsednictví obnáší riziko poškození dobré pověsti, kterým by se Rada měla zabývat. Rada na to kladně reagovala. Navíc řada členských států (včetně německého předsednictví v druhé polovině roku 2020 a budoucích předsednictví) uvedla, že již nebude v rámci svých předsednictví sponzorování akceptovat.

2.7. Přístup k dokumentům

Infografika o reakci EU na krizi COVID-19: příklady opatření přijatých EU
Diagram zobrazující kroky, které je třeba vykonat v rámci žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům EU.

Občané EU mají velmi široká práva na přístup k dokumentům v držení orgánů a institucí EU. Úřad veřejného ochránce práv je nápravným mechanismem pro osoby, které se setkají s potížemi v souvislosti s přístupem k těmto dokumentům.

Různá šetření veřejné ochránkyně práv v roce 2020 vedla k tomu, že byl udělen přístup k dokumentům, na nichž má zájem širší veřejnosti. Veřejná ochránkyně práv v listopadu uzavřela šetření poté, co Komise souhlasila, že zpřístupní informace o nákladech pod položkou „Různé“ – dosahující výše 8 320 EUR – vzniklých během oficiální návštěvy tehdejšího předsedy Evropské komise v Buenos Aires za účelem účasti na summitu skupiny G20. Komise rovněž souhlasila, že bude v budoucnosti informace o povaze těchto různých výdajů proaktivně zveřejňovat.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) souhlasil se zpřístupněním informací – jako jsou podrobnosti o letu, ceny letenek a cestovní třída – týkající se obchodní cesty delegace výboru EHSV do čínské Šanghaje v červenci 2019. Před uzavřením tohoto šetření veřejná ochránkyně práv vybídla výbor EHSV, aby vypracoval politiku proaktivní transparentnosti týkající se cestovních nákladů členů výboru.

Další šetření se týkalo žádosti ze strany jistého novináře o přístup k přezkumům etických, právních a sociálních aspektů nabídek, které obdržela Evropská obranná agentura v souvislosti s prováděním projektů obranného výzkumu. Veřejná ochránkyně práv konstatovala, že agentura EDA neměla zaujmout tak restriktivní přístup k přezkumu nabídek, které úspěšně získaly financování EU. Agentura EDA souhlasila, že úspěšné návrhy by neměly těžit ze stejně vysoké úrovně ochrany jako neúspěšné návrhy, a poskytla stěžovateli téměř neomezený přístup k dotčeným dokumentům.

Veřejná ochránkyně práv přezkoumala zamítnutí žádosti o přístup k různým dohodám ze strany Europolu (Agentury EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva), které tato agentura uzavřela s členskými státy za účelem vytvoření společných vyšetřovacích týmů pro boj proti přeshraniční trestné činnosti, a k dokumentům, které upravují činnost společné styčné pracovní skupiny pro převaděčství migrantů. Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že Europol odůvodněně zamítl plný přístup k většině dokumentů, měl však udělit částečný přístup k dokumentu s názvem „Společná styčná pracovní skupina – převaděčství migrantů, návrh popisu procesu“, který popisuje činnost této pracovní skupiny. Europol následně udělil k tomuto dokumentu částečný přístup, a to po úpravách, které veřejná ochránkyně práv považovala za oprávněné.

European Ombudsman

In response to our proposals to improve transparency, notably regarding public access to documents, @Europol has set out a number of steps it intends to take or has taken: europa.eu/!uB68KW

EUROPOL

V reakci na naše návrhy na zvýšení transparentnosti, zejména pokud jde o přístup veřejnosti k dokumentům, Europol stanovil řadu kroků, které hodlá podniknout nebo již podnikl.

Jedno šetření týkající se Evropské rady vyvolalo závažné otázky o vedení záznamů v souvislosti s textovými a rychlými zprávami. Stížnost se týkala žádosti o přístup veřejnosti ke zprávám odeslaným z mobilního telefonu, které v roce 2018 zaslal tehdejší předseda Evropské rady hlavám států a předsedům vlád. Generální sekretariát Rady uvedl, že nemá k dispozici žádné zprávy, které by představovaly „dokument“ v souladu s pravidly EU o přístupu veřejnosti k dokumentům. Stěžovatelé tento argument zpochybnili. Veřejná ochránkyně práv neshledala žádný nesprávný úřední postup, konstatovala však, že by se orgány a instituce EU měly zamyslet nad tím, jak zajistit vhodné vedení záznamů v případě sdělování podstatných informací rovněž prostřednictvím rychlých a textových zpráv.

V říjnu zahájila veřejná ochránkyně práv šetření týkající se toho, jak agentura Frontex vyřizuje žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům, poté, co obdržela dvě stížnosti týkající se potíží se specializovaným on-line portálem agentury Frontex pro vyřizování těchto žádostí. Pracovníci, kteří vyřizují případy, se sešli se zástupci agentury Frontex, aby projednali způsob nastavení portálu, jeho fungování i to, proč veřejnost nemůže předkládat žádosti o přístup k dokumentům jiným způsobem, např. elektronickou poštou.

Veřejná ochránkyně práv provedla přezkum zrychleného postupu pro vyřizování stížností týkajících se přístupu veřejnosti k dokumentům v držení orgánů a institucí EU. Z tohoto přezkumu vyplynulo, že stížnosti se nyní vyřizují mnohem rychleji: v roce 2019 čtyřikrát rychleji než v roce 2014. To je důležité, protože čas v nich často hraje velmi důležitou úlohu. Přezkum však rovněž odhalil problémy s orientačním harmonogramem, jakož i s dodržováním doporučení úřadu veřejného ochránce práv ze strany orgánů. To nám pomůže optimalizovat postup a zlepšit to, jak je představován případným stěžovatelům.

3. 25 let úřadu evropského veřejného ochránce práv

Rolovací příběh na internetu
Poslední strana zvláštního rolovacího příběhu na internetu vypracovaného k 25. výročí zřízení úřadu evropského veřejného ochránce práv.

V roce 2020 oslavil úřad evropského veřejného ochránce práv 25. výročí svého zřízení. Od svého založení v roce 1995 vyřídil úřad více než 57 000 stížností, provedl více než 7 300 šetření a zvýšil etické standardy a standardy v oblasti odpovědnosti v celé řadě oblastí a ve všech orgánech a institucích EU.

Digitální konference k 25. výročí zřízení úřadu
Emily O’Reillyová předsedala digitální konferenci k 25. výročí zřízení úřadu evropského veřejného ochránce práv z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku, zatímco s některými projevy vystoupili řečníci v bruselském sídle Evropského parlamentu.

V průběhu let se díky různým inovacím podařilo zajistit, aby úřad veřejného ochránce práv měl i nadále vliv a zůstal relevantní pro občany. Mezi tyto inovace patří vytvoření Evropské sítě veřejných ochránců práv, vyčlenění zvláštních pracovníků pro vyřizování případů, provádění strategických šetření a zavedení zrychleného postupu pro vyřizování stížností týkajících se přístupu k dokumentům.

Hlavními oblastmi činnosti úřadu veřejného ochránce práv je přístup k informacím a dokumentům, odpovědnost a zapojení veřejnosti v rámci rozhodovacího procesu v EU, problémy s nabídkovými řízeními a granty EU a dodržování základních a procesních práv.

European Commission

For 25 years, the @EUombudsman has been working to ensure that citizens’ rights are respected – as enshrined in the #EUCharter of Fundamental Rights.

This is essential for maintaining public trust in the EU.

We are committed to working together ever more closely. #EO25Years

Konference k 25. výročí zřízení úřadu

Již 25 let evropský veřejný ochránce práv usiluje o to, aby byla dodržována práva občanů, která jsou zakotvena v Listině základních práv EU.

To je nezbytné pro zachování důvěry veřejnosti v EU.

Jsme odhodláni spolupracovat stále úžeji.

Vyřizování stížností jednotlivců je základem činnosti úřadu. V posledních letech však úřad veřejného ochránce práv stále více používal pravomoci jednat z vlastního podnětu s cílem pomoci v boji proti systémovým problémům ve správě EU.

V důsledku šetření provedených úřadem veřejného ochránce práv se obchodní jednání EU stala transparentnějšími, zveřejnily se výsledky klinických studií léčivých přípravků vyhodnocovaných v EU, byly zřízeny mechanismy pro podávání a vyřizování stížností pro žadatele o azyl, kteří mají pocit, že byla porušena jejich základní práva, a byla posílena etická pravidla pro evropské komisaře.

Veřejný ochránce práv se zaměřil také na široké otázky související s řádnou správou, jako je zvýšení transparentnosti legislativního procesu a zajištění, aby byla náležitě prováděna pravidla týkající se efektu otáčivých dveří.

Úřad ovlivnil chování správy EU tím, že zveřejnil pokyny k různým otázkám, jako je řádná správní praxe, používání 24 úředních jazyků EU orgány a institucemi EU a to, jak by měli úředníci EU komunikovat se zástupci zájmových skupin. Cena za řádnou správu – jejíž první ročník se uskutečnil v roce 2016 – vyzdvihuje projekty a opatření ze strany správy EU, které pro veřejnost představují skutečný přínos, a vybízí ke sdílení dobrých nápadů v rámci veřejné služby EU.

Úřad oslavil 25. výročí svého zřízení na sociálních médiích prostřednictvím zvláštní internetové stránky a letáku, který uvádí hlavní úspěchy od zřízení úřadu. Před radnicí ve Štrasburku byla od října do listopadu k vidění putovní výstava, na které byly představeny vrcholné okamžiky činnosti úřadu veřejného ochránce práv od roku 1995. Vernisáže se zúčastnila starostka Štrasburku Jeanne Barseghianová. Výstava se následně přesouvala virtuálně i fyzicky na jiná veřejná místa ve městě. Na zvláštní konferenci – 25 let úřadu evropského veřejného ochránce práv – se sešli vysoce postavené osoby, aby diskutovaly o budoucnosti úřadu. K široké škále projednávaných témat patřily výhody svěření závazných pravomocí veřejnému ochránci práv v souvislosti s žádostmi o přístup k dokumentům a úloha veřejného ochránce práv při podporování vnitrostátních veřejných ochránců práv, kteří jsou vystaveni tlaku v rámci úsilí o dodržování právního státu.

Výstava: 25 let
Evropská veřejná ochránkyně práv s Jeanne Barseghianovou (vlevo), starostkou Štrasburku, a Julií Dumayovou (vpravo), místostarostkou pro evropské vztahy a orgány EU, během vernisáže při dodržení opatření na omezení fyzického kontaktu na výstavě 25 let, která se konala před radnicí ve Štrasburku.

4. „Směrem k roku 2024“

V roce 2020 vypracoval úřad novou strategii „Směrem k roku 2024“, která stanoví cíle a priority pro toto funkční období. Vychází z úspěšné strategie „Směrem k roku 2019“ z předchozího funkčního období, jejímž cílem bylo zvýšit vliv, viditelnost a význam úřadu.

Strategie nastiňuje poslání úřadu veřejného ochránce práv pomoci podporovat občanství EU prostřednictvím spolupráce s orgány a institucemi EU v úsilí o dosažení transparentnější, etičtější a efektivnější správy. Zohledňuje měnící se kontext, v němž úřad působí, a způsob, jakým utváří nazírání veřejnosti na podstatu řádné správy.

Upozorňuje na významné politické otázky, které před EU stojí, jako je změna klimatu, migrační krize a problémy v oblasti právního státu v rámci EU, přičemž poukazuje na význam zachování vysokých etických norem v orgánech a institucích EU, aby veřejnost měla důvěru v rozhodnutí a právní předpisy přijaté v nadcházejících letech.

Strategie usiluje o dosažení čtyř cílů:

  • trvalý pozitivní dopad na správu EU – mezi priority patří rozvíjení systematičtějších a zásadnějších navazujících činností na práci úřadu veřejného ochránce práv a posílení spolupráce a dialogu s orgány a institucemi EU,
  • práce veřejného ochránce práv by měla mít setrvalý význam pro reálný život – mezi priority patří rozpoznávání systémových trendů v oblasti veřejné správy na úrovni EU i vnitrostátní úrovni a posuzování jejich důsledků pro evropskou demokracii,
  • zvýšení informovanosti občanů o práci úřadu veřejného ochránce práv – mezi priority patří vypracování participativního přístupu se zúčastněnými stranami a osobami významně ovlivňujícími veřejné mínění, jako jsou organizace občanské společnosti, sdělovací prostředky, podniky a další organizace,
  • další zvýšení efektivity práce úřadu – mezi priority patří pružné a přizpůsobivé strukturování úřadu, pracovních procesů a informačních činností.

K dosažení uvedených cílů budou každý rok naplánována a vyhodnocena konkrétní opatření.

European Ombudsman

We just published our strategy ‘Towards 2024’!

Our core objectives:
- achieve lasting impact on the EU administration
- ensure real-life relevance to citizens
- increase citizens’ awareness of our work
- keep improving our efficiency

europa.eu/!Hc33bu

Strategie

Právě jsme zveřejnili naši strategii „Směrem k roku 2024“.

Naše hlavní cíle:

  • dosáhnout trvalého dopadu na správu EU,
  • zajistit význam pro reálný život občanů Evropské unie,
  • zvýšit informovanost občanů o naší práci,
  • dále zvyšovat naši efektivitu.

5. Stížnosti a šetření: jak pomáháme veřejnosti

Úřad evropského veřejného ochránce práv pomáhá lidem, podnikům a organizacím, které čelí problémům se správou EU, tím, že vyřizuje stížnosti, které předkládají, ale také tím, že iniciativně zkoumá širší systémové problémy orgánů a institucí EU.

V zájmu zefektivnění toho, jak úřad vyřizuje stížnosti a provádí šetření, byla v roce 2020 zefektivněna činnost úřadu veřejného ochránce práv v oblasti vyřizování stížností, a to zejména vytvořením jediného ředitelství pro šetření. Ředitelství sdružuje všechny zaměstnance, kteří vyřizují stížnosti v rámci mandátu úřadu veřejného ochránce práv, což pomohlo dále zlepšit soudržnost a efektivitu šetření úřadu.

Navzdory pandemii nedošlo k poklesu objemu hlavní činnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv. Díky on-line systému pro podávání a vyřizování stížností úřadu veřejného ochránce práv nedošlo k žádnému narušení schopnosti úřadu pomáhat občanům.

Aby veřejnost mohla snadněji sledovat šetření úřadu veřejného ochránce práv a aby byla zajištěna ještě větší transparentnost, byly na internetových stránkách veřejného ochránce práv v roce 2020 vylepšeny a přeskupeny informace o šetřeních. Změny zahrnovaly zavedení hlavní „stránky o případu“ pro každé šetření, ze které je možné získat přístup i ke všem relevantním dokumentům. Součástí řady těchto stránek o případech je nyní také krátký popisný přehled šetření a nejnovějšího vývoje.

Rozmanitý tým pracovníků, kteří případy v úřadu vyřizují, odráží závazek veřejné ochránkyně práv komunikovat s osobami, které se na ni obracejí s žádostí o pomoc, ve všech 24 úředních jazycích EU. V roce 2020 byly rovněž dále vylepšeny internetové stránky, aby plnily vysoké standardy v oblasti přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.

Ačkoliv úřad veřejného ochránce práv není vždy schopen zahájit šetření u všech obdržených stížností, snaží se pomoci všem, kteří požádají o pomoc – například poskytnutím poradenství o dalších možnostech zjednání nápravy.

5.1. Druh a zdroj stížností

5.1.1. Přehled stížností a strategických šetření

Úřad veřejného ochránce práv může zahájit šetření stížností, které spadají do jeho oblasti působnosti a splňují nezbytná „kritéria přístupnosti“, například to, že před podáním stížnosti se stěžovatel pokusil vyřešit danou záležitost přímo s dotčeným orgánem či institucí. Úřad veřejného ochránce práv se ale vynasnaží pomáhat všem osobám, které předloží stížnost. Nová struktura úřadu přinesla další zlepšení, pokud jde o způsob, jakým úřad vyřizuje stížnosti, a dále omezila množství času potřebné k uzavření stížností.

Témata činnosti úřadu vyplývají z mandátu veřejného ochránce práv a z obdržených stížností, protože stížnosti tvoří většinu případů. Stejně jako v předchozích letech zůstává transparentnost hlavním tématem stížností, což se odráží i ve strategické činnosti úřadu.

Rady, stížnosti a šetření v roce 2020
Rady, stížnosti a šetření v roce 2020

Kromě hlavní činnosti úřadu veřejného ochránce práv v oblasti vyřizování stížností provádí úřad rovněž širší strategická šetření a iniciativy týkající se systémových problémů v souvislosti s orgány a institucemi EU. V roce 2020 k nim patřila řada šetření a iniciativ týkajících se reakce různých orgánů, institucí a jiných subjektů EU v souvislosti s krizí COVID-19.

Témata strategické činnosti v roce 2020
Témata strategické činnosti v roce 2020
Země původu zaznamenaných stížností a šetření, která zahájila evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2020
Země původu zaznamenaných stížností a šetření, která zahájila evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2020

5.1.2. Stížnosti, které nespadají do působnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv

Úřad evropského veřejného ochránce práv v roce 2020 zpracoval 1 400 stížností týkajících se otázek, které nespadaly do jeho působnosti, většinou proto, že se netýkaly činnosti správy EU. Největší počet těchto stížností pocházel ze Španělska, Polska a Německa.

Stížnosti, které nespadaly do působnosti úřadu veřejného ochránce práv, se převážně týkaly problémů, se kterými se občané setkali na úrovni vnitrostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné moci, vnitrostátních nebo mezinárodních soudů (např. Evropského soudu pro lidská práva) a soukromých subjektů (včetně leteckých společností, bank či on-line podniků a platforem). Občané si nejčastěji stěžovali na problémy týkající se soudních sporů, zdravotní péče, ochrany spotřebitele, zaměstnanosti a rovného zacházení.

Úřad veřejného ochránce práv rovněž obdržel různé stížnosti nespadající do jeho působnosti, které se týkaly krize COVID-19. Jednalo se např. o otázky zdravotní péče, cestování, zaměstnanosti a vzdělávání, které souvisely s opatřeními vnitrostátních orgánů zavedenými v reakci na pandemii.

Jiné stížnosti nespadající do působnosti úřadu se sice týkaly orgánů a institucí EU, ale souvisely s jejich politickou nebo legislativní činností.

Veřejná ochránkyně práv odpověděla všem, kteří se na ni obrátili s žádostí o pomoc, v jazyce, kterým byla napsána stížnost. Tyto odpovědi objasňovaly mandát úřadu veřejného ochránce práv a – pokud to bylo možné – radily stěžovatelům, na jaké jiné subjekty, které by jim mohly pomoci, se mají obrátit. Jednalo se převážně o vnitrostátní a regionální úřady veřejných ochránců práv, Komisi, Parlament a další organizace a vnitrostátní instituce. Se souhlasem stěžovatele rovněž veřejná ochránkyně práv postoupila stížnosti členům Evropské sítě veřejných ochránců práv (ENO).

Pokud stěžovatelé nebyli spokojeni s konkrétními právními předpisy EU, veřejná ochránkyně práv jim obvykle poradila, aby se obrátili na Petiční výbor Evropského parlamentu. Stěžovatele, kteří vznesli otázky týkající se provádění práva EU, odkázala na vnitrostátní či regionální veřejné ochránce práv nebo sítě EU, jako je SOLVIT. V některých případech veřejná ochránkyně práv informovala stěžovatele o možnosti podat stížnost na porušení předpisů Komisi.

Počet stížností v letech 2016–2020
Počet stížností v letech 2016–2020

5.2. Na koho?

Šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2020 vedla, se týkala těchto orgánů a institucí
Šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2020 vedla, se týkala těchto orgánů a institucí

5.3. Z jakého důvodu?

Předmět šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2020 uzavřela
Předmět šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2020 uzavřela

5.4. Dosažené výsledky

Opatření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2020 přijala na základě nových vyřizovaných stížností
Opatření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2020 přijala na základě nových vyřizovaných stížností
Vývoj počtu šetření evropského veřejného ochránce práv
Vývoj počtu šetření evropského veřejného ochránce práv
Výsledky šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2020 uzavřela
Výsledky šetření, která evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2020 uzavřela
Délka šetření případů uzavřených úřadem evropského veřejného ochránce práv
Délka šetření případů uzavřených úřadem evropského veřejného ochránce práv

5.5. Dopad a úspěchy

Jedním ze zastřešujících cílů činnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv je dosáhnout prostřednictvím šetření a jiné činnosti hmatatelných zlepšení pro stěžovatele a veřejnost při kontaktu se správou EU. To je částečně možné měřit statistikami, pokud jde o to, jak orgány a instituce reagovaly na návrhy veřejné ochránkyně práv. Čistě statistický přístup však nezachycuje širší dopad šetření veřejné ochránkyně práv. Výroční zpráva „Putting it Right? (Provádění nápravy?) veřejné ochránkyně práv, která se ohlíží za dopadem činnosti v předešlém roce, se v letošním vydání zprávy (2019) tento širší dopad snaží zachytit vůbec poprvé.

5.5.1. Širší dopad

Sem patří šetření, u nichž je patrný pozitivní výsledek až po jejich uzavření. Některé návrhy veřejné ochránkyně práv mají dalekosáhlý dopad, vyžadují významné úsilí a mohou vést k reformě postupů a procesů, které byly v platnosti celá desetiletí. V jiných případech mohou ke změnám v pozdější fázi vést pokračující vnější impuls po uzavření šetření, ačkoliv v době, kdy probíhalo šetření, orgán nebo instituce na návrhy reagovaly zamítavě.

Zvláštním příkladem této situace bylo šetření veřejné ochránkyně práv týkající se procesu jmenování generálního tajemníka Evropské komise, což je nejvyšší úřednický post správy EU. Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi, aby zavedla zvláštní postup pro jmenování svého generálního tajemníka. Ve své odpovědi veřejné ochránkyni práv Komise její doporučení zamítla a zpočátku odmítala provést jakékoliv změny. Následně však Komise postupovala v souladu s doporučením veřejné ochránkyně práv a ke konci roku 2019 zahájila zvláštní postup jmenování do funkce generálního tajemníka, včetně oznámení výběrového řízení na volné pracovní místo a řádně vymezeného časového harmonogramu. Nová generální tajemnice byla vybrána v lednu 2020 v rámci transparentního a spravedlivého řízení.

Další příklad se týká otázky efektu otáčivých dveří v Komisi. V roce 2018 veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření týkající se toho, jak Komise postupovala v případě zaměstnání bývalého předsedy Komise po skončení jeho mandátu, a úlohy „etického výboru“ Komise v této záležitosti. Komise zamítla dvě doporučení a čtyři z pěti návrhů předložených veřejnou ochránkyní práv. V roce 2019 ale v souvislosti s následným šetřením týkajícím se toho, jak Komise řídí situace otáčivých dveří, předložila veřejná ochránkyně práv 25 návrhů k zajištění systematičtějšího a účinnějšího přístupu vůči bývalým zaměstnancům odcházejícím do soukromého sektoru nebo lidem, kteří přicházejí ze soukromého sektoru do Komise. Ve své reakci se Komise zavázala, že zavede téměř všechny návrhy veřejné ochránkyně práv týkající se toho, jak Komise provádí svá pravidla ohledně efektu otáčivých dveří. Mezi tyto návrhy patřila žádost, aby osoby, které odcházejí do soukromého sektoru, poskytovaly více informací o organizaci, do které odcházejí, a více podrobností o povaze jejich nového zaměstnání.

5.5.2. Podíl přijatých návrhů

Ve výroční zprávě veřejné ochránkyně práv Putting it Right? (Provádění nápravy?) je rovněž zaznamenán statistický „podíl přijatých návrhů“ za rok 2019, ze kterého vyplývá, že orgány a instituce EU reagovaly kladně na návrhy veřejné ochránkyně práv (řešení, doporučení a návrhy) v 79 % případů. Tento podíl představuje zlepšení oproti předchozímu roku a vypovídá pozitivně o orgánech a institucích EU, které se snažily napravit to, co dělaly nesprávně, a obecněji zlepšit své správní postupy.

Celkově se dá říci, že orgány a instituce EU reagovaly pozitivně na 93 ze 118 návrhů, které předložila veřejná ochránkyně práv za účelem nápravy nebo zlepšení jejich správních postupů. Ze 17 orgánů a institucí, jimž veřejná ochránkyně předložila návrhy, 10 souhlasilo se všemi řešeními, návrhy či doporučeními v plném rozsahu.

6. Komunikace a spolupráce

6.1. Komunikace

Používání úředních jazyků EU
Evropská veřejná ochránkyně práv zahájila během léta kampaň obsahující 10 doporučení pro používání 24 úředních jazyků EU.

V roce 2020 se nadále vyvíjela a zlepšovala digitální komunikace veřejné ochránkyně práv a došlo k přeměně internetových stránek do podoby dynamičtějšího zdroje obsahu o činnosti veřejné ochránkyně práv. Internetové stránky mají nyní oddíl Aktuality, který obsahuje články o aktualitách ve snadno čitelném formátu. Tyto články jsou věnovány vývoji ostře sledovaných šetření nebo zkoumají jiné aspekty činnosti veřejné ochránkyně práv. V zájmu usnadnění sledování šetření veřejné ochránkyně práv má nyní každé šetření hlavní „stránku o případu“. Řada těchto stránek obsahuje rovněž krátkou slovní upoutávku, která vysvětluje šetření a shrnuje nejnovější vývoj. Rovněž byl spuštěn nový specializovaný oddílu o přístupu veřejnosti k dokumentům.

Kromě stálého obsahu svých internetových stránek začal úřad veřejného ochránce práv rovněž používat jiné interaktivní on-line publikační formáty, aby byla činnost úřadu zajímavější a přístupnější širšímu publiku.

Při příležitosti 25. výročí zřízení úřadu byl vypracován dynamický rolovací příběh na internetu o úřadu veřejného ochránce práv. Jedná se o formát, který – jak úřad veřejného ochránce práv doufá – bude rozvíjen i v budoucnu.

Úřad veřejného ochránce práv i nadále rozšiřoval používání sociálních sítí k poskytování informací jasným a zajímavým způsobem. Tyto informace pojednávaly o tom, čím se úřad zabývá a komu pomáhá, a také přinášely aktuality a názory, pokud jde o nejnovější vývoj v jednotlivých šetřeních. Zejména na Twitteru začal úřad veřejného ochránce práv používat inovativní způsoby, jak vysvětlit činnost úřadu, mimo jiné i za použití vláken. Zvýšila se přítomnost úřadu veřejného ochránce práv na hlavních platformách, které používá (Twitteru, LinkedIn a Instagramu). K vrcholům tohoto roku patřily činnosti při příležitosti 25. výročí zřízení úřadu veřejného ochránce práv, které bylo možné sledovat pomocí hashtagu #EO25years.

V souvislosti s činností veřejné ochránkyně práv ohledně reakce EU na krizi COVID-19 úřad rovněž poskytl přehlednou infografiku a související článek, v nichž shrnul úlohy a povinnosti jednotlivých orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Úřad rovněž provedl kampaň na propagaci pokynů veřejného ochránce práv v rámci správy EU k používání úředních jazyků EU při komunikaci s veřejností.

V roce 2020 byl nejrychleji rostoucím kanálem Instagram. Počet sledujících vzrostl v průběhu roku o 71 % (1 068 nových sledujících). Na LinkedIn se počet sledujících zvýšil o 34 % (+ 1 237), zatímco na Twitteru, kde má veřejná ochránkyně práv největší publikum, dosáhl v prosinci 2020 počet sledujících 29 200 osob, což představuje nárůst o 11 % (+ 2 870).

Hlavní komunikační akcí roku byla výroční konference, která byla příležitostí, jak upozornit na 25. výročí zřízení úřadu evropského veřejného ochránce práv. Zúčastnilo se jí více než 240 osob a úřad veřejného ochránce práv musel být inovativní, aby mohl nabídnout kvalitní on-line akci. Pro konferenci byla využita platforma Interactio a tlumočnická zařízení poskytnutá Evropským parlamentem s cílem zajistit tlumočení v reálném čase. Úřad veřejného ochránce práv rovněž použil Sligo, on-line platformu pro virtuální akce, která umožnila účastníkům položit otázky a zúčastnit se průzkumů v reálném čase. I díky tomu mohla být konference skutečně interaktivní navzdory výzvám, které představovalo její virtuální konání.

Oddíl Aktuality
Oddíl Aktuality nabízí rychlý přístup k různým důležitým aspektům činnosti úřadu.

6.2. Vztahy s orgány a institucemi EU

6.2.1. Evropský parlament

Po svém znovuzvolení na konci roku 2019 evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová dále upevňovala silné vztahy mezi svým úřadem a Evropským parlamentem, který je pro úřad veřejného ochránce práv zásadním partnerem. V roce 2020 veřejná ochránkyně práv přednesla projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu a navzdory potížím, které představovala pandemie COVID-19, i nadále pořádala pravidelné videokonference s poslanci Evropského parlamentu ze všech stran politického spektra. Veřejná ochránkyně práv byla rovněž pozvána k účasti na několika zasedáních různých parlamentních výborů, jakož i na workshopech, které se týkaly činnosti úřadu. Kvůli pandemii byla výroční zpráva veřejného ochránce práv předána předsedovi Evropského parlamentu dne 5. května 2020 elektronickou poštou.

6.2.2. Petiční výbor

Úřad veřejného ochránce práv a Petiční výbor Evropského parlamentu spolupracují v rámci řešení obav evropských občanů ohledně odpovědnosti orgánů a institucí EU. V roce 2020 se vztah mezi Petičním výborem a úřadem veřejného ochránce práv dále posílil. Veřejná ochránkyně práv se zúčastnila různých zasedání výboru a mezi úřadem veřejného ochránce práv a výborem probíhala neustálá komunikace. Činnosti úřadu veřejného ochránce práv se týkala různá usnesení výboru, zejména usnesení o právech osob se zdravotním postižením během krize COVID-19. V souvislosti s 25. výročím zřízení úřadu Emily O’Reillyová s potěšením obdržela gratulace k činnosti úřadu s přáním úspěchů do budoucnosti od několika poslanců Evropského parlamentu, a zejména od předsedkyně Petičního výboru, která se rovněž zúčastnila konference uspořádané při příležitosti tohoto výročí.

Dolors Montserratová
Dolors Montserratová, předsedkyně Petičního výboru, vystoupila s projevem na digitální konferenci pořádané při příležitosti 25. výročí zřízení úřadu.

6.2.3. Evropská komise

Evropská komise je výkonným orgánem EU a má největší správní aparát ze všech subjektů EU. Je tedy naprosto přirozené, že největší podíl stížností adresovaných úřadu veřejného ochránce práv se týká činnosti Komise. Pracovní vztah mezi Komisí a veřejnou ochránkyní práv byl v roce 2020 opět velmi konstruktivní a místopředseda Maroš Ševčovič byl hlavním řečníkem na konferenci pořádané při příležitosti 25. výročí zřízení úřadu. Úzké kontakty byly udržovány i na úrovni útvarů s cílem zajistit, aby bylo možné účinně řešit obavy stěžovatelů.

Maroš Šefčovič
Maroš Šefčovič, místopředseda Komise, byl hlavním řečníkem na digitální konferenci pořádané při příležitosti 25. výročí zřízení úřadu.

6.2.4. Další orgány, instituce a jiné subjekty a organizace

Pro veřejnou ochránkyni práv je rovněž důležité udržovat plodné vztahy s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty. V roce 2020 byla veřejná ochránkyně práv v kontaktu s čelnými představiteli Evropské investiční banky, Evropského účetního dvora a Evropské agentury pro léčivé přípravky. Vztahy s rozmanitými subjekty správy EU jsou nedílnou součástí strategie veřejné ochránkyně práv „Směrem k roku 2024“. Dlouhodobého a pozitivního dopadu na správu EU lze dosáhnout pouze díky úzké spolupráci.

6.2.5. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Jakožto členka rámce EU veřejná ochránkyně práv chrání a podporuje Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a sleduje její uplatňování správou EU. V roce 2020 veřejná ochránkyně práv rámci EU předsedala.

Spolu s Evropským fórem zdravotně postižených, Evropským parlamentem a Agenturou EU pro základní práva zaslala veřejná ochránkyně práv společný dopis Evropské komisi, v němž se uvádí názory rámce EU, jež se týkaly toho, co by měla obsahovat ambicióznější a komplexnější evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením po roce 2020. Za tímto účelem se rámec EU v červenci 2020 sešel s komisařkou pro rovnost Helenou Dalliovou, aby pokračoval v dialogu o nadcházející evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením. Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová rovněž přednesla projev na workshopu, který uspořádal Petiční výbor Evropského parlamentu na téma strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením.

V červnu 2020 veřejná ochránkyně práv zahájila strategickou iniciativu týkající se toho, jak Komise vychází vstříc zvláštním potřebám zaměstnanců se zdravotním postižením v souvislosti s mimořádnou situací v důsledku pandemie COVID-19. Veřejná ochránkyně práv se písemně obrátila na Komisi a položila jí řadu otázek o problémech, jako jsou zavedená opatření pro práci na dálku a zdravotní pojištění, jakož i o ponaučeních, která lze vyvodit s ohledem na širší interakci Komise s občany se zdravotním postižením. Veřejná ochránkyně práv v současnosti vyhodnocuje odpověď Komise poté, co si vyžádala vyjádření organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením.

Veřejná ochránkyně práv šetřila stížnost na využívání evropských strukturálních a investičních fondů (fondů ESI) na výstavbu zařízení ústavní péče pro osoby se zdravotním postižením v Maďarsku a Portugalsku. Stěžovatel se domníval, že Komise měla přijmout opatření týkající se těchto projektů, protože jsou v rozporu s povinnostmi EU zajistit, aby se osobám se zdravotním postižením dostalo podpory pro život v zařízení komunitní péče. Po pečlivém přezkoumání opatření přijatých Komisí veřejná ochránkyně práv uzavřela šetření a předložila návrhy na zlepšení a bude i nadále tuto důležitou problematiku sledovat.

European Ombudsman

Today is the International Day of Persons with Disabilities #IDPD2020

The Ombudsman is committed to protecting, promoting, and monitoring the EU administration’s implementation of the @UN Convention on Rights of Persons with Disabilities #UNCRPD

europa.eu/!UQ76uR

Den osob se zdravotním postižením

Dnes si připomínáme Mezinárodní den osob se zdravotním postižením.

Evropská veřejná ochránkyně práv je odhodlána chránit, propagovat a sledovat provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ze strany správy EU.

Emily O’Reillyová: „Zdraví demokracie lze měřit tím, do jaké míry umožňuje i těm nejzranitelnějším účastnit se v co největším rozsahu všech součástí veřejného života dané demokratické společnosti.“

V téže oblasti Komise kladně odpověděla na návrhy předložené veřejnou ochránkyní práv v rámci jejího šetření postupu Komise v případě údajného porušení lidských práv v ústavech sociální péče pro osoby se zdravotním postižením. V návaznosti na návrh veřejné ochránkyně práv Komise uvedla, že by fondy EU neměly být, v co nejvyšší možné míře, využívány na správu ústavů a měly by být místo toho použity na podporu deinstitucionalizace.

Veřejná ochránkyně práv rovněž řešila stížnost týkající se zpoždění v platném postupu pro opětovné začlenění zaměstnance se zdravotním postižením. Veřejná ochránkyně práv případ uzavřela poté, co Komise uvedla, že znovu aktivovala postup pro opětovné začlenění stěžovatele.

6.3. Evropská síť veřejných ochránců práv

Důsledky pandemie měly jasný dopad na pracovní metody a postupy řady orgánů veřejné moci a nadnárodních subjektů. Tak tomu přirozeně bylo i v případě Evropské sítě veřejných ochránců práv (ENO), což je neformální síť, kterou tvoří 96 úřadů v 36 evropských zemích a jejímž členem je rovněž Petiční výbor Evropského parlamentu.

Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová byla v přímém kontaktu s členy sítě ENO od rané fáze krize s cílem zjistit, jak může síť nejlépe pomáhat svým členům. V této souvislosti evropská veřejná ochránkyně práv dne 12. května 2020 uspořádala a hostila webinář o důsledcích pandemie COVID-19 pro veřejné ochránce práv. Na tomto webináři se sešli veřejní ochránci práv nebo osoby s rovnocennými pravomocemi z 33 členských organizací, aby sdíleli zkušenosti a propagovali osvědčené postupy, pokud jde o reakci na krizi.

V digitální podobě se uskutečnila také výroční konference, která je obvyklou každoroční příležitostí k setkání členů sítě ENO. Dne 26. října (téhož dne se konala i konference při příležitosti 25. výročí zřízení úřadu veřejného ochránce práv) se ke konferenci sítě virtuálně připojilo 106 účastníků z celé Evropy. Kromě výročí a diskuse o budoucnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv se na konferenci sítě jednalo o budoucí spolupráci během nadcházejícího funkčního období a o možných tématech a podmínkách budoucích souběžných šetření. Konference, jejíž úvodní projev přednesl komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmidt, byla rovněž příležitostí k projednání krize COVID-19 a k předjímání, jak tato krize ovlivní práci veřejných ochránců práv v nadcházejících letech.

European Ombudsman

We now start the European Network of Ombudsman annual conference, discussing the impact of COVID-19 on its members, future parallel inquiries and #ENOnetwork cooperation: europa.eu/!tj97tX #EO25Years

Evropská síť veřejných ochránců práv

Zahajujeme nyní výroční konferenci Evropské sítě veřejných ochránců práv, na které projednáme dopad pandemie COVID-19 na členy sítě, budoucí souběžná šetření a spolupráci sítě. Rovněž oslavujeme 25. výročí existence úřadu evropského veřejného ochránce práv.

Stěžovatelé, kteří v roce 2020 obdrželi od veřejné ochránkyně práv radu, aby se obrátili na jiné orgány nebo instituce, a postoupené stížnosti
Stěžovatelé, kteří v roce 2020 obdrželi od veřejné ochránkyně práv radu, aby se obrátili na jiné orgány nebo instituce, a postoupené stížnosti

7. Zdroje

7.1. Rozpočet

Rozpočet úřadu veřejného ochránce práv je samostatným oddílem rozpočtu EU. Dělí se na tři hlavy. Hlava 1 zahrnuje platy, příspěvky a další výdaje v souvislosti se zaměstnanci. Hlava 2 zahrnuje výdaje na budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje. Hlava 3 zahrnuje výdaje související s obecnými činnostmi úřadu. V roce 2020 činila výše rozpočtových prostředků 12 348 231 EUR.

S cílem zajistit účinné řízení zdrojů provádí interní auditor úřadu veřejného ochránce práv pravidelné kontroly systémů vnitřní kontroly a finančních operací úřadu. Audit veřejného ochránce práv provádí stejně jako v případě jiných orgánů a institucí EU Evropský účetní dvůr.

7.2. Využití zdrojů

Úřad veřejného ochránce práv každoročně přijímá roční plán řízení, který vymezuje konkrétní kroky, jež má úřad v plánu podniknout v zájmu uskutečnění cílů a priorit pětileté strategie úřadu evropského veřejného ochránce práv s názvem „Směrem k roku 2019“. Roční plán řízení na rok 2020 je šestým plánem založeným na této strategii. V prosinci 2020 veřejná ochránkyně práv přijala novou strategii s názvem „Směrem k roku 2024“.

Úřad veřejného ochránce práv má vysoce kvalifikované zaměstnance hovořící mnoha jazyky. Díky tomu může úřad vyřizovat stížnosti ve 24 úředních jazycích EU a zvyšovat povědomí o činnosti veřejné ochránkyně práv v celé EU. V březnu 2020 se v reakci na pandemii COVID-19 stal úřad veřejného ochránce práv rychle a efektivně digitálním pracovištěm, aniž by byla narušena jeho hlavní činnost spočívající ve vyřizování stížností. V roce 2020 bylo v plánu pracovních míst úřadu veřejného ochránce práv 69 pracovních míst. Kromě toho v úřadu pracovalo v průměru 8 smluvních zaměstnanců a zkušenosti zde v průběhu roku získalo 13 stážistů.

V září 2020 byla na základě otevřeného výběrového řízení jmenována ředitelkou pro šetření Rosita Hickeyová, která v úřadu veřejného ochránce práv pracuje od roku 2001.

Podrobné informace o struktuře úřadu veřejného ochránce práv a o úkolech různých oddělení jsou k dispozici na internetových stránkách úřadu veřejného ochránce práv.

Rosita Hickeyová
Rosita Hickeyová byla v roce 2020 jmenována ředitelkou pro šetření.

Jak kontaktovat evropskou veřejnou ochránkyni práv

Telefonicky

+33 (0)3 88 17 23 13

E-mailem

eo@ombudsman.europa.eu

On-line
Naše sídlo
Náš úřad
Štrasburk
Poštovní adresa

Médiateur européen
1 avenue du Président Robert Schuman
CS 30403
F-67001 Strasbourg Cedex

Adresa pro návštěvy

Bâtiment Václav Havel (HAV)
Allée Spach
F-67070 Strasbourg

Brusel
Poštovní adresa

Médiateur européen
Rue Wiertz
B-1047 Bruxelles

Adresa pro návštěvy

Montoyer-Science (MTS)
30 rue Montoyer
B-1000 Bruxelles

Autorská práva ke všem fotografiím a obrázkům drží © Evropská unie, a to s výjimkou obálky (© erikreis / iStock). Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely povolena pod podmínkou uvedení zdroje.

HTML ISBN 978-92-9483-217-7 ISSN 1830-687X doi:10.2869/263107 QK-AA-21-001-CS-Q