Souvislosti

Dne 26. května 2015 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv strategické šetření o transparentnosti třístranných jednání. Třístranná jednání jsou neformální jednání mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí, jejichž cílem je dosažení shody na legislativních návrzích[1]. Komise navrhuje počáteční verzi legislativy dvěma dalším společným spoluzákonodárcům.

Výzva k předkládání připomínek

Parlament, Rada a Komise v rámci šetření předložily veřejné ochránkyni práv stanoviska k transparentnosti třístranných jednání[2]. Veřejná ochránkyně práv také nahlédla do dvou uzavřených spisů třístranných jednání, aby zjistila, jaké druhy dokumentů jsou mezi Parlamentem, Radou a Komisí během třístranných jednání obvykle vyměňovány[3]. Nyní veřejná ochránkyně práv vyzývá veřejnost, aby se k tomuto tématu vyjádřila.

Jak veřejná ochránkyně práv zdůraznila ve svém projevu v Evropském parlamentu dne 28. září[4], šetření se netýká způsobu, jakým orgány organizují třístranná jednání, ani žádné otázky související s některým konkrétním legislativním návrhem. Šetření se týká pouze transparentnosti třístranných jednání, například otázky, do jaké míry a kdy mohou a mají být dokumenty, které orgány předloží během třístranných jednání a po jejich skončení, aktivně zpřístupňovány.

Veřejná ochránkyně práv vás vyzývá, abyste vyjádřili své názory na tyto body:

1. Je způsob, jakým se prostřednictvím procesu třístranných jednání jedná o právních předpisech EU, podle vašeho názoru dostatečně transparentní? Odpověď prosím stručně odůvodněte.

2. Vysvětlete, jak by podle vašeho názoru mohla větší transparentnost ovlivnit legislativní proces EU, například z hlediska důvěry veřejnosti v tento proces, jeho efektivity a dalších veřejných zájmů.

3. Orgány popsaly, jak postupují ohledně aktivního zveřejňování dokumentů třístranných jednání[5]. Zajistilo by aktivní zveřejňování všech dokumentů vyměněných mezi orgány během třístranných jednání, například „tabulek o čtyřech sloupcích“[6], poté, co proces třístranných jednání vedl ke shodě na kompromisním znění, podle vašeho názoru větší transparentnost? Ve které fázi procesu by mohlo zveřejnění proběhnout? Uveďte stručně důvody.

4. Jaké konkrétní kroky by mohly orgány učinit, aby veřejnost předem informovaly o schůzkách v rámci třístranných jednání (pokud jsou nějaké kroky zapotřebí)? Postačilo by a) veřejně oznamovat pouze to, že se tyto schůzky uskuteční a kdy, nebo b) zveřejňovat další podrobnosti o nadcházejících schůzkách, například pořady jednání a seznamy navrhovaných účastníků?

5. Byly vysloveny obavy, že by předem poskytované podrobné informace o schůzkách v rámci třístranných jednání mohly vést k většímu tlaku lobbistů na normotvůrce a úředníky, kteří se účastní daných jednání. K této otázce se prosím stručně vyjádřete.

6. Měl by být počáteční postoj („mandát“) každého ze tří orgánů k legislativnímu dokumentu podle vašeho názoru veřejně zpřístupněn před zahájením třístranných jednání? Svůj názor stručně odůvodněte.

7. Jaká konkrétní opatření by mohly orgány zavést, aby zvýšily viditelnost dokumentů a informací, které již zveřejňují, a jejich přístupnost pro uživatele (pokud jsou nějaká opatření zapotřebí)?

8. Domníváte se, že by se ve vztahu k transparentnosti mělo rozlišovat mezi „politickými třístrannými jednáními“, jichž se účastní političtí představitelé orgánů, a technickými schůzkami úředníků, na kterých by se neměla přijímat politická rozhodnutí?

9. Okomentujte případné další oblasti, ve kterých existuje potenciál pro větší transparentnost třístranných jednání. Buďte prosím co nejkonkrétnější.

Jak přispět?

Lhůta pro předkládání připomínek končí dne 31. března 2016.

E-mailem: http://www.ombudsman.europa.eu/email?to=contactform_email_EO-TriloguesConsultation

nebo

Poštou: European Ombudsman, 1 avenue du Président Robert Schuman, CS 30403, F - 67001 Strasbourg Cedex, France

Na začátku příspěvku jasně uveďte „trilogues consultation“ (konzultace o třístranných jednáních).

Příspěvky mohou být zaslány v kterémkoli z 24 úředních jazyků EU.

Všechny obdržené příspěvky veřejná ochránkyně práv postoupí Parlamentu, Radě a Komisi. Veřejná ochránkyně práv může tyto příspěvky také zpřístupnit na svých webových stránkách. Fyzické osoby, které se domnívají, že by v souladu s nařízením č. 45/2001 o ochraně osobních údajů[7] neměla být zveřejněna jejich jména, by o tom měly veřejnou ochránkyni práv informovat.

Pokud potřebujete další informace, obraťte se na Jana Stadlera, právníka veřejné ochránkyně práv (tel.: +32 2 284 35 86).

 

[1] Podrobné vysvětlení třístranných jednání najdete v průvodci o spolurozhodování a dohodovacím řízení, který vypracovalo oddělení pro dohodovací řízení a postup spolurozhodování Evropského parlamentu, na adrese http://www.europarl.europa.eu/code/information/guide_cs.pdf

[2] Viz níže pro stanovisku Parlamentu, stanovisku Rady a stanovisku Komise (v angličtině).

[3] Viz níže pro zprávy o nahlédnutí do spisů Parlamentu, Rady a Komise (v angličtině).

[4] http://www.ombudsman.europa.eu/cs/activities/speech.faces/en/60991/html.bookmark (v angličtině).

[5] Viz strana 5 stanoviska Parlamentu a bod 17 stanoviska Rady.

[6] Dokument, který obvykle obsahuje počáteční postoj každého orgánu a kompromisní řešení, která vzniknou v průběhu jednání.

[7] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. (Viz též: http://www.ombudsman.europa.eu/cs/resources/dataprotection/home.faces