You have a complaint against an EU institution or body?

Výsledky veřejné konzultace - Zásady veřejné služby pro

Předmluva

Moje zkušenosti se stížnostmi a můj kontakt s orgány EU a jejich zaměstnanci, s občany a s organizacemi občanské společnosti mě vedly k závěru, že úředníci i veřejnost by měli prospěch z jasného a stručného prohlášení o zásadách veřejné služby pro úředníky EU. Svůj záměr předložit návrh takového prohlášení jsem oznámil v dubnu 2009 na sedmém semináři, jehož se účastnili vnitrostátní veřejní ochránci práv Evropské unie.

Nejprve jsem konzultoval vnitrostátní veřejné ochránce práv v Evropské síti veřejných ochránců práv, abych zohlednil osvědčené postupy členských států, a pak jsem připravil návrh, který zahrnuje pět zásad: závazek, etický rozměr, objektivnost, úctu a transparentnost. Veřejná konzultace k tomuto návrhu byla zahájena v únoru 2011.

Předkládaný dokument analyzuje odpovědi na veřejnou konzultaci. Nejprve se zabývá vyjádřeními k návrhu jako celku a pak připomínkami a návrhy týkajícími se toho, jaké zásady by mělo prohlášení zahrnovat a jak by měly být koncipovány. Na konci každého pododdílu se vyjadřuji k připomínkám a návrhům, které předtím byly analyzovány.

Dokument tohoto druhu je nutně selektivní. Nemohu uvádět všechny názory, které jednotliví přispěvatelé vyjádřili, což platí zejména o detailních otázkách návrhu. Jsem však přesvědčen, že předkládaný dokument spravedlivě zohledňuje všechny připomínky včetně těch, které se k této iniciativě stavěly kriticky.

Rád bych upřímně poděkoval všem orgánům, organizacím a jednotlivcům, kteří odpověděli na veřejnou konzultaci. Vyjádřené názory budou skutečně vzaty v potaz ve výsledném znění zásad.

Nyní bude třeba důkladně promyslet, jak výsledné znění zásad veřejné služby nejlépe sdělit veřejnosti, úředníkům, orgánům EU a dalším zúčastněným stranám. Jak někteří přispěvatelé správně poznamenali, zásady samotné je třeba opatřit vysvětlujícím úvodem.

Jednou věcí, kterou ve zmíněném úvodu zdůrazním, je, že zásady veřejné služby nejsou ani první vlaštovkou ani definitivním souhrnem etických standardů týkajících se veřejné služby EU. Jak bylo vysvětleno v podkladech ke konzultaci, služební řád, finanční nařízení a Evropský kodex řádné správní praxe tyto standardy již zahrnují, a to explicitně i implicitně.

Navíc záměrem prohlášení o zásadách veřejné služby není vytvořit nové etické standardy, ale ujasnit stávající očekávání úředníků a občanů. Přidaná hodnota výslovné formulace těchto standardů podle mého názoru spočívá v tom, že pomůže vyvolat a usměrnit stálou konstruktivní debatu mezi úředníky a mezi úředníky a veřejností o tom, jaké chování je z etického hlediska vhodné. Sama veřejná konzultace podle mne potvrdila přínosnost takové debaty.

Výsledné znění zásad tudíž zůstane vysoce obecným prohlášením o etických standardech, o nichž všichni úředníci již vědí, že je mají dodržovat, a očekává se od nich, že je budou dodržovat. Chystané prohlášení se nesnaží zdvojovat stávající nástroje nebo suplovat jejich případnou nutnou revizi a doplnění. Nevyhovím ani žádostem, aby do něj byly zahrnuty prvky, které by se podle mého názoru týkaly především úředníků ve vedoucích funkcích nebo jež by měly být pokládány spíše za povinnost orgánů než jednotlivých úředníků.

Tyto prvky jsou však bohatým zdrojem podnětů, z nichž veřejný ochránce práv bude v budoucnosti čerpat při práci s orgány, institucemi, agenturami nebo jinými subjekty Unie, aby podnítil a pěstoval institucionální kulturu, v níž se zásady veřejné služby stanou skutečně živými.

Doufám, že všichni čtenáři této zprávy budou souhlasit, že prohlášení o zásadách veřejné služby a veřejná konzultace o těchto zásadách významně přispívají k plnění poslání evropského veřejného ochránce práv stanoveného ve strategii, kterou jsem přijal v září 2010:

Evropský veřejný ochránce práv usiluje o spravedlivé výsledky stížností na orgány Evropské unie, podporuje transparentnost a prosazuje administrativní kulturu služby. Jeho cílem je budovat důvěru prostřednictvím dialogu mezi občany a Evropskou unií a podporovat nejvyšší standardy chování v orgánech Unie.

P. Nikiforos Diamandouros

1. Průběh konzultace

Dne 24. února 2011 zahájil evropský veřejný ochránce práv veřejnou konzultaci o návrhu prohlášení o pěti zásadách veřejné služby pro úředníky EU.

Dokument ke konzultaci byl zveřejněn ve všech 23 úředních jazycích.

Původní lhůta pro příspěvky byla stanovena na 15. května 2011. Na základě žádostí mnoha organizací byla tato lhůta o měsíc prodloužena do 15. června 2011.

Na konzultaci jsme obdrželi celkem 56 odpovědí: 28 v angličtině, 22 ve francouzštině, tři ve španělštině, dvě v němčině a jednu v řečtině.

Seznam přispěvatelů, kteří nepožadovali, aby jejich jméno zůstalo utajeno, byl zveřejněn na internetových stránkách veřejného ochránce práv, jak jsme avizovali v dokumentu ke konzultaci. Posléze na nich byly zveřejněny také samotné příspěvky na základě žádosti o jejich zpřístupnění veřejnosti.

Jistý úředník požádal, aby jeho jméno nebylo zveřejněno. Veřejný ochránce práv jeho žádosti vyhověl. Rozhodl také, že nebude zveřejněn ještě jeden příspěvek, protože obsahoval nepodložená obvinění třetích stran. Žádný z příspěvků nebyl podnětem k tomu, aby veřejný ochránce práv uvažoval o změně navrhovaných zásad.

Níže v druhém oddílu jsou uvedena jména 54 přispěvatelů, jejichž příspěvky byly zveřejněny na internetových stránkách.

Veřejný ochránce práv poslal během lhůty pro konzultaci samostatné odpovědi dvěma přispěvatelům: Unii evropských federalistů a Výboru zaměstnanců Rady. Tyto odpovědi jsou spolu s dalšími příslušnými příspěvky zveřejněny na jeho internetových stránkách. Veřejný ochránce práv se kromě toho dne 30. května 2011 sešel ještě s delegací odborového organizace Solidarité européenne a dne 31. května 2011 s delegací Ústředního výboru zaměstnanců Komise.

2. Seznam přispěvatelů

Níže je uveden abecední seznam osob a organizací, které písemně odpověděly na veřejnou konzultaci.

- Access Info Europe - Helen Darbishire, Pamela Bartlett a Lydia Medland

- Adriaen, Charlotte

- Alexakis, Georgios

- Allgeier, Timo

- ALTER-EU - Koen Roovers, koordinátor sdružení

- Úřad pro boj proti podvodům v Katalánsku - Xavier Sisternas, Ředitel odboru prevence

- Association Inscrire - Françoise Schein a Katia de Radiguès

- Banneux, Dominique

- Bartholomé, Etienne

- BEUC-Evropská organizace spotřebitelů - Ilaria Passarani, senior policy officer

- Birbeck, Vaughan

- Bordes, Arnaud

- Casana, Francois

- Cerchez, Marius

- Chaouch, Dhikra

- Cleary, Gottlieb, Steen & Hamilton LLP - John Temple Lang

- Ústřední výbor zaměstnanců Komise - Cristiano Sebastiani, Président

- Výbor zaměstnanců Rady EU - Catherine Bony-Brandt, Prezident

- Docherty, Michael

- Domm, Rory

- Dumont du Voitel, Rainer

- Euclid Network - Luisa De Amicis, Projektový a strategický úředník

- Eulaerts, Olivier

- Síť agentur EU - Geert Dancet, předseda sítě, výkonný ředitel Evropské agentury pro chemické látky

- Evropská komise - José Manuel Barroso, předseda

- Evropský účetní dvůr - Vítor Caldeira, předseda

- Evropská agentura pro léčivé přípravky - Frances Nuttall, vedoucí personálního oddělení

- Evropský parlament - Jerzy Buzek, předseda

- Evropská policejní akademie - Detlef Schröder, zástupce ředitele

- Evropská asociace univerzit - Lesley Wilson, generální tajemník

- Gargaro, Vittorio

- Gesamtverbandes der Deutschen Versicherungswirtschaft - Stephan Schweda

- Hermans, Barbara

- Sněmovna lordů, Výbor pro Evropskou unii - lord John Roper, předseda

- Ibáñez García, Isaac

- Jones, Alice

- Lacerda, Antonio

- Lefavrais, Thibaut

- Lemoigne, Brigitte

- Mauro, Massimo

- N'Dong, Stéphane

- Noriega Guerra, Alberto

- Ratel, Christine

- Robertson, Colin

- Romera Agüero, Lidia Maria

- Sanchez Amillategui, Fernando

- Society of European Affairs Professionals (SEAP) - Gary Hills, generální tajemník

- Solidarité Européenne - Luigia Dricot Daniele, Secrétaire politique

- Strack, Guido

- Syndicat des fonctionnaires internationaux et européens - Pilar Antelo, Présidente

- Talacchi, Alessandro

- Talevska, Snezana

- Unie evropských federalistů - Andrew Duff, poslanec Evropského parlamentu

- Wellens, Ingrid

3. Analýza odpovědí na konzultaci

3.1. Vyjádření o návrhu jako celku

3.1.1 Obecné reakce

Názory na užitečnost iniciativy veřejného ochránce práv se lišily.

Mnozí přispěvatelé (například organizace Access Info Europe, Evropská asociace univerzit, Výbor zaměstnanců Rady, síť agentur EU a Svaz německých pojišťoven) tuto iniciativu přivítali. Někteří přispěvatelé (zejména organizace Access info Europe, sdružení ALTER-EU a právní kancelář Cleary, Gottlieb, Steen & Hamilton) upozornili na konkrétní oblasti zájmu, pro něž by podle nich mohly mít zásady mimořádný význam. Patřily mezi ně řešení střetů zájmů, vztahy s lobbisty, jev „otáčivých dveří“ a změny složení veřejné služby EU.

Síť agentur EU

Mezi agenturami skutečně existuje shoda v tom, že je důležité stanovit obecně platné zásady týkající se všech úředníků EU, jež by měly odrážet hodnoty moderní veřejné správy jako např. transparentnost, nestrannost, odpovědnost a efektivitu.

Někteří přispěvatelé (například Ústřední výbor zaměstnanců Komise a jeden z odborových svazů: odborová organizace Solidarité européenne) naproti tomu upozorňovali na nebezpečí, že tato iniciativa by se nakonec mohla ukázat jako kontraproduktivní. Kdyby byla nesprávně pochopena ve smyslu, že stávající nástroje, například služební řád, jsou nedostatečné, mohlo by to důvěru občanů ve veřejnou službu EU místo posílení oslabit.

Unie evropských federalistů, za niž písemně odpověděl její předseda, poslanec Evropského parlamentu Andrew Duff, uvedla, že ji znepokojuje, jaký signál vlastně konzultací bude vyslán, a upozornila na nebezpečí, že by iniciativa mohla mít na úředníky demoralizující účinek.

Kromě toho mnoho úředníků poslalo jednotlivě odpovědi, v nichž vyslovili pochybnosti, zda je prohlášení o zásadách potřebné, a v několika případech zpochybňovali, zda má veřejný ochránce práv pravomoc zahájit takovou iniciativu, nebo pohnutky, které ho k tomu vedou.

Výbor zaměstnanců Rady ve své odpovědi upozornil na určitý problém týkající se francouzského znění zásad, ve kterém je anglické sloveso „should“ překládáno slovesným tvarem „devraient“. Podle tohoto výboru užití tohoto tvaru vyvolává záporné konotace, a proto místo něj doporučil použít oznamovací způsob přítomného času. Stejná připomínka zazněla později na schůzce s delegací Ústředního výboru zaměstnanců Komise a na schůzce s delegací odborové organizace Solidarité européenne, které se konaly na jejich žádost.

 Comité du personnel du Conseil de l'UE/ Výbor zaměstnanců Rady

Or, bien que l'intention de la déclaration soit constructive, sa rédaction pourrait, au lieu d'accroître la confiance des citoyens dans le service public européen, mettre sérieusement en doute l'intégrité même de celui-ci.

Chaque phrase contient notamment le mot "devraient", ce qui a une connotation d'accusation très forte. Ce conditionnel donne l'impression que la fonction publique européenne fait preuve d'une gestion administrative des plus mauvaises, ce qui n'est de toute évidence pas le cas. C'est pourquoi il nous semble que la rédaction du projet pourrait être sensiblement améliorée en supprimant ce verbe "devraient" et en mettant la totalité du texte au présent de l'indicatif[1].

Na schůzkách s Ústředním výborem zaměstnanců Komise a s odborovou organizací Solidarité européenne zazněl návrh, že je třeba důkladně promyslet otázky komunikace a že výsledné znění zásad by mělo být doplněno úvodem, který objasní jejich účel a zejména potvrdí, že úředníci se těmito zásadami řídí již v současnosti.

Evropský účetní dvůr ve svém písemném příspěvku také navrhl, aby prohlášení bylo doplněno úvodem, ve kterém bude připomenuto, proč byla EU založena, a jaké jsou její základní hodnoty. Účetní dvůr doporučil inspirovat se přitom Schumanovým plánem a článkem 2 Smlouvy o Evropské unii, jenž zmiňuje hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv.

Sdružení Euclid také upozornilo na to, že zásady je zapotřebí doplnit úvodem.

Stanovisko veřejného ochránce práv

Jak bylo uvedeno v dokumentu ke konzultaci, hlavním cílem návrhu jasného a stručného prohlášení o zásadách veřejné služby je posílit důvěru občanů v evropskou veřejnou službu a v orgány EU, jež služby využívají.

Vůbec nebylo naším úmyslem jakkoliv naznačovat, že úředníci EU tyto zásady nedodržují a neuplatňují.

Veřejný ochránce práv byl vděčný Výboru zaměstnanců Rady, Ústřednímu výboru zaměstnanců Komise a odborové organizaci Solidarité européenne za pozitivní a konstruktivní návrh na opravu francouzského znění zásad, jenž pomáhá předejít nedorozumění, a přijal jej.

Pokud jde o anglické znění, veřejný ochránce práv považuje výraz „should“ (v českém znění „měli by“) za přiměřený prostředek k vyjádření již existujících povinností, což je záměrem prohlášení o zásadách veřejné služby.

Veřejný ochránce práv zajistí, aby verze v ostatních jazycích byly posouzeny se zřetelem k této otázce.

Veřejný ochránce práv také naprosto souhlasí s tím, že výsledné znění zásad veřejné služby je důležité předložit účinným a vhodným způsobem a že za tímto účelem je nezbytné předložit vysvětlující úvod.

3.1.2 Vztah ke stávajícím pravidlům, kodexům a postupům

Mnoho přispěvatelů upozornilo na to, že pro praktické uplatňování zásad veřejné služby mají význam další nástroje a postupy.

Evropský parlament upozornil na svůj kodex chování pro zaměstnance (Průvodce povinnostmi úředníků a dalších zaměstnanců Evropského parlamentu), jejž přijalo jeho předsednictvo dne 7. července 2008. Úvod k tomuto kodexu jasně prohlašuje, že evropská veřejná služba má svoji závaznou profesní etiku.

Evropská komise připomněla, že v minulých letech podnikla kroky, aby zvýšila povědomí svých zaměstnanců a podpořila uplatňování pravidel a zásad obsažených ve služebním řádu a v jejím kodexu řádné správní praxe, který přijala dne 17. října 2000.

Dvě osoby ve svých odpovědích veřejného ochránce práv upozornily na sdělení místopředsedy Kallase Komisi o zlepšování prostředí profesní etiky v Komisi (SEK(2008) 301 v konečném znění ze dne 5. března 2008) a na Praktickou příručku etiky a chování zaměstnanců (jež je dostupná na intranetu Komise), kterou vypracovala Komise.

Právní kancelář Cleary, Gottlieb, Steen & Hamilton LLP zmínila, že GŘ pro hospodářskou soutěž má vlastní etický kodex[2], a doporučila, aby Komise zvážila přijetí podobných kodexů, jež budou přizpůsobeny podmínkám ostatních GŘ.

Odborový svaz zaměstnanců Syndicat des fonctionnaires internationaux et européens (SFIE) vyjmenoval řadu oblastí, ve kterých považuje uplatňování služebního řádu za neuspokojivé, a vyzval veřejného ochránce práv, aby v rámci změn služebního řádu, které se plánují na rok 2012, připravil návrhy.

Evropská organizace spotřebitelů (BEUC) upozornila na to, že posuzování dopadů prováděné Komisí[3] představuje zdroj informací a podkladů, jež mohou zajistit objektivitu při tvorbě politik, a zdůraznila, že při zadávání a koncipování výzkumu na podporu posuzování dopadů je zapotřebí nestrannost. BEUC také vyzvala orgány EU, aby za účelem zajištění rovnováhy mezi různými zájmy a zúčastněnými stranami revidovaly své postupy konzultace.

Úředník pracující pro Agenturu pro základní práva ve své soukromé odpovědi vyslovil návrh, že všechny orgány, instituce, agentury a další subjekty EU by měly mít „odborníka na etiku“, jenž by poskytoval informace a školení o etických otázkách, předkládal návrhy na zlepšení etiky chování, byl zaměstnancům k dispozici ke konzultacím a působil by jako varovný mechanismus. Měla by být vytvořena také platforma nebo síť pro sdílení informací a nápadů mezi jednotlivými odborníky na etiku. Další přispěvatelé rovněž zdůraznili, že je důležité, aby orgány poskytovaly svým zaměstnancům školení v etických otázkách.

Stanovisko veřejného ochránce práv

Veřejný ochránce práv považuje výše zmíněné připomínky za důležité a je vděčný přispěvatelům, kteří je vznesli.

V projevu k Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu dne 22. září 2011 veřejný ochránce práv hovořil o důležitých iniciativách Komise týkajících se jmenování „zpravodajů pro etiku“ a přípravy vzdělávacích programů v oblasti etiky. Vyslovil návrh, aby této práci byl dán interinstitucionální rozměr, a nabídl svoji pomoc při jeho realizaci. V souvislosti s tím veřejný ochránce práv důkladně přezkoumá cenný návrh, aby byli jmenováni odborníci na etiku.

Podle názoru veřejného ochránce práv připomínky diskutované v tomto oddíle nevyžadují, aby byly v návrhu zásad veřejné služby provedeny změny.

3.1.3 Vymáhání a sankce

Jeden přispěvatel, fyzická osoba, vznesl otázku, kdo bude sledovat, zda úředníci dodržují zásady, kdo v případě sporu nebo vznesení obvinění rozhodne, zda byly zásady porušeny, a zda ti, kdo zásady porušili, budou potrestáni. Spolek Society of European Affairs Professionals (SEAP) chtěl také vědět, co se stane, když úředník nedodrží zásady, a zda by veřejný ochránce práv nedodržení určité zásady považoval za důvod pro podpoření stížnosti.

Stanovisko veřejného ochránce práv

Zásady veřejné služby nemají za cíl ukládat úředníkům právně nebo disciplinárně závazné povinnosti.

Navíc tyto zásady byly koncipovány tak, aby vyjadřovaly nejvyšší očekávání na chování úředníků, a nikoliv aby stanovovaly, odhalovaly nebo trestaly prohřešky.

Mohly by poskytovat užitečný referenční základ, pokud jde o to, v jakém smyslu se mají vykládat a uplatňovat pravidla a kodexy obsahující konkrétní povinnosti, které představují praktickou realizaci zásad veřejné služby.

Veřejný ochránce práv bude při plnění své působnosti respektovat zásady veřejné služby a bude očekávat, že také orgány EU je budou respektovat. Veřejný ochránce práv nicméně připomíná, že se zabývá prošetřováním nesprávného úředního postupu při činnostech orgánů EU a nikoliv chováním jednotlivých úředníků z disciplinárního hlediska.

3.1.4 Oblast působnosti zásad

Dva přispěvatelé se vyjadřovali k poznámce pod čarou k úvodnímu nadpisu textu zásad, která vysvětluje, že pojem „úředník“ se vztahuje k zaměstnancům orgánů, institucí, agentur a dalších subjektů Unie, pro něž se v úřední terminologii EU používá označení „úředníci a ostatní zaměstnanci“.

Jeden přispěvatel (SEAP) se tázal, zda jsou do toho zahrnuti také komisaři a komisařky, a pokud tomu tak není, vyslovil přání, aby to bylo výslovně řečeno.

Jiný přispěvatel, fyzická osoba, doporučil, aby v zájmu transparentnosti bylo výslovně uvedeno, že členové Komise, soudci Soudního dvora a poslanci Evropského parlamentu nejsou úředníky EU a jsou buď jmenováni členskými státy Unie, nebo voleni.

Stanovisko veřejného ochránce práv

Veřejný ochránce práv souhlasí, že je důležité výslovně uvést, že členové Komise, soudci Soudního dvora a poslanci Evropského parlamentu nejsou „úředníky a ostatními zaměstnanci“ Evropské unie ve smyslu služebního řádu[4]. Navíc jejich povinnosti nejsou stanoveny služebním řádem. Pojem „úředník“ ve významu použitém v zásadách veřejné služby se na ně tudíž nevztahuje.

Služební řád však definuje kategorii zaměstnanců „zvláštní poradce“[5], na niž se vztahují některá ustanovení služebního řádu.

Veřejný ochránce práv se domnívá, že příslušná vysvětlení by bylo vhodné spíše než do poznámky pod čarou zahrnout do úvodu, jímž budou zásady opatřeny.

3.2. Vyjádření k návrhu jednotlivých zásad

3.2.1 Návrhy dalších zásad a témat

Hospodárné využívání zdrojů/hospodárnost

Katalánský úřad pro boj proti podvodům navrhl, aby jako další byla přidána zásada (zásada hospodárnosti), že úředníci by měli spravovat veřejné zdroje rozvážně a snažit se o hospodárnost a efektivnost. Zmíněný úřad poukázal na to, že rezoluce OSN[6] o mezinárodním kodexu chování státních úředníků tuto zásadu obsahuje: „státní úředníci dbají o to, aby své povinnosti a funkce vykonávali hospodárně, efektivně a poctivě v souladu s právními předpisy nebo správní politikou. Vynakládají veškeré úsilí, aby zajistili, že veřejné zdroje, za něž odpovídají, jsou spravovány maximálně hospodárně a efektivně.“

Sdružení Euclid vyslovilo podobný návrh, aby v zásadách bylo uvedeno, že „úředníci EU by se měli stavět vstřícně k plnění zásad hospodárnosti, efektivnosti, transparentnosti, odpovědnosti, důslednosti, přijímání rizika a omezování byrokracie (včetně snižování administrativních nákladů)“[7].

Jedna fyzická osoba vyslovila návrh, že úředníci by měli uvědomit své nadřízené o špatném fungování nebo nedostatcích úředních postupů. Zejména by měli předkládat návrhy na zvýšení produktivity a snížení byrokracie, administrativních nákladů a veřejných výdajů.

Soudní dvůr ve svých obecných poznámkách k témuž tématu zdůraznil, že je důležité, aby úředníci EU využívali veřejné zdroje racionálně.

Soudní dvůr rovněž uvedl, že jmenování a služební postup úředníků EU by se měly řídit zásadou zásluhovosti.

Odpovědnost

Katalánský úřad pro boj proti podvodům podotknul, že z textu zásad jako celku lze vyvodit zásadu odpovědnosti, která by měla být zmíněna samostatně. Podle názoru zmíněného úřadu by součástí formulace této zásady mohla být připravenost uznat a napravit chyby (v dokumentu ke konzultaci je tato formulace zahrnuta u zásady objektivity).

Pružnost a novátorství

Sdružení Euclid navrhlo, aby mezi zásady byly zařazeny pružnost a orientace na inovace. Tyto zásady by, stručně řečeno, stanovovaly, že úředníci by měli institucionální pravidla uzpůsobovat, tak aby splňovala potřeby a tužby občanů, měli by uvažovat progresivně a prosazovat inovace a osvědčené postupy.

Tyto dvě zásady by podle názoru sdružení Euclid měly hovořit také o posílení vlivu občanů, o tom, že jim bude umožněn aktivní podíl, a o podpoře participačního přístupu.

Oznamování protiprávního jednání

Access Info Europe

… je nezbytné, aby úředníci netolerovali korupci, stranění soukromým zájmům, nepoctivost a netransparentnost nebo neuctivé a neetické chování.

Organizace Access Info Europe ve svém příspěvku vyslovila návrh, aby zásady přímo zahrnovaly nebo zmiňovaly ochranu oznamovatelů a povinnost úředníků oznámit protiprávní jednání.

Jedna z fyzických osob ve svém příspěvku vyjádřila politování nad tím, že zásady se nijak nevyjadřují o tom, jak by se měl úředník zachovat, „je-li si vědom pochybení, které se určitý orgán snaží zatajit.“

Stanovisko veřejného ochránce práv

Veřejný ochránce práv souhlasí, že racionální využívání veřejných zdrojů a snaha o hospodárnost a účinnost a účelnost má pro orgány EU a veřejnou službu EU zásadní význam. Stejná věc byla zmíněna již dříve v konzultaci s Evropskou sítí veřejných ochránců práv.

Veřejný ochránce práv rovněž uznává, že téma oznamování protiprávního jednání je důležité.

Podrobná právní a institucionální opatření týkající se oznamování protiprávního jednání a hospodárného využívání veřejných zdrojů by měly obsahovat, a také je obsahují, nástroje jako služební řád, finanční nařízení a různé kodexy.

Veřejný ochránce práv nevylučuje možnost, že s ohledem na předkládané zásady a za účelem jejich plného uplatňování budou případně zapotřebí dodatečné nástroje nebo revize těch stávajících.

Veřejný ochránce práv chápe zásady veřejné služby jako vysoce obecné prohlášení o etických standardech, které se vztahují na všechny úředníky. Vzhledem k tomuto přístupu tudíž není vhodné zahrnovat mezi ně prvky, které by se týkaly hlavně úředníků ve vedoucích funkcích nebo jež by se spíše než za povinnost úředníků měly pokládat za povinnost jednotlivých orgánů.

Je pravdou, že každý úředník má možnost přispět k omezování plýtvání. Nicméně hlavní odpovědnost za racionální využívání veřejných zdrojů mají orgány a vedoucí pracovníci.

Pokud jde o oznamování protiprávního jednání, služební řád přece ukládá všem úředníkům povinnost informovat o porušení služebních povinností[8]. Veřejný ochránce práv nadto vůbec nepochybuje o tom, že úředníci by neměli lhostejně přihlížet porušování služebních povinností druhými osobami. Podotýká však také, že pokud jde o uložení konkrétní zákonné povinnosti úředníkům, aby oznamovali protiprávní jednání, v této věci neexistuje jednotná mezinárodní praxe.

Z těchto důvodů se veřejný ochránce práv domnívá, že vzhledem k vysokému stupni obecnosti předkládaných zásad bude představovat vhodnou a dostačující odpověď na tyto otázky text první zásady (závazek – viz rozbor níže) rozšířený o slova o důvěře veřejnosti v kombinaci s prvním odstavcem druhé zásady (etický rozměr)[9].

Veřejný ochránce práv zastává názor, že je povinností orgánů a jejich vedení, aby vytvořily institucionální podmínky, které dají všem úředníkům možnost jednat pružně a novátorsky. Co se týče pružnosti a novátorství jako obecně platné povinnosti, je toho názoru, že tyto dva pojmy jsou dostatečně zahrnuty ve třetí zásadě (objektivita), když se v ní hovoří o tom, že úředníci by měli být „přístupní“.

Veřejný ochránce práv má podobný názor na to, aby se posílil vliv občanů, podpořilo jejich zapojení a aby zásluhy fungovaly jako kritérium pro jmenování do veřejné správy a pro služební postup v jejím rámci. Povinnosti, které z toho pro všechny úředníky vyplývají, jsou dostatečně vyjádřeny zásadou závazku (zejména dodatečnou zmínkou o důvěře veřejnosti – viz níže) a zásadou etického rozměru.

S tématem tohoto oddílu ještě souvisí, že někteří přispěvatelé použili pojem „proaktivita“ a veřejný ochránce práv zvažoval, zda jej má zahrnout mezi zásady. Jelikož však není jisté, zda ostatní jazyky disponují jednoslovným ekvivalentem, zdá se, že nejlepším řešením je neučinit tak. (Z téhož důvodu se v zásadách nevyskytuje anglický výraz „accountability“). Třetí a čtvrtý odstavec ve znění první zásady (závazek) v sobě zahrnují proaktivní přístup, což bude zdůrazněno v úvodu k textu zásad.

3.2.2 První zásada – Závazek vůči Evropské unii a jejím občanům

Účetní dvůr se domníval, že by bylo vhodné doplnit zmínku o způsobilosti zaměstnanců EU, ve které by se požadovalo, aby se úředníci EU chovali vždy profesionálně a na svoji práci uplatňovali nejvyšší profesionální standardy, aby mohli své povinnosti vykonávat kvalifikovaně a nestranně.

Účetní dvůr rovněž navrhl v textu zásady uvést, že úředníci EU by si měli uchovat nezávislost na vnějších zájmových skupinách a politickou neutralitu. Podobně se vyjádřilo i několik dalších přispěvatelů.

Spolek Society of European Affairs Professionals (SEAP) navrhl, aby se třetí odstavec[10] rozdělil na dva odstavce, protože obsahuje dva rozdílné pojmy. Díky tomu by bylo možné dát „být dobrým příkladem“ do souvislosti se slovem „důvěra“, které se v textu zásad vůbec neobjevuje, ačkoliv se o ní hovoří v dokumentu ke konzultaci.

Sdružení ALTER-EU poukázalo na to, že Lisabonská smlouva obsahuje globálně orientované závazky. Organizace Access Info Europe připomněla totéž a navrhla formulaci, že úředníci by měli „být dobrým příkladem“, a nikoliv pouze „usilovat o to“, aby jím byli.

ALTER-EU

…Lisabonská smlouva se zavazuje k udržitelnému rozvoji a zahrnuje v sobě jasnou odpovědnost za ochranu zájmů lidí a životního prostředí na celém světě.

Poslanec Evropského parlamentu Andrew Duff navrhl jménem Unie evropských federalistů doplnit první větu první zásady tak, aby zněla: „…sloužily zájmům Unie a jejích občanů při plnění cílů Smluv.

Katalánský úřad pro boj proti podvodům vyslovil názor, že první zásada vytyčuje povinnost úředníků být loajální vůči Evropské unii a občanům, jimž EU slouží, a navrhl, aby její název byl v souladu s tím změněn.

Podle názoru tohoto úřadu by se tato zásada měla také výslovně zmiňovat o vedení záznamů o dokumentech a o uchovávání dokumentů a jejich následném předání těm, kdo za danou záležitost převezmou odpovědnost.

Stanovisko veřejného ochránce práv

Veřejný ochránce práv souhlasí s návrhy Účetního dvora. Aby se odrazily v textu, bude první zásada pozměna tak, aby zmiňovala „nejvyšší profesionální standardy“.

Pokud jde o nezávislost na vnějších zájmových skupinách a o politickou neutralitu úředníků, veřejný ochránce práv v souladu s návrhem sítě agentur EU doplní do třetí zásady (objektivita) zmínku o „nestrannosti“.

Veřejný ochránce práv souhlasí s návrhem spolku SEAP, aby se o „schopnostech“ a „dobrém příkladu“ hovořilo samostatně. Navíc v souvislosti s „dobrým příkladem“ se bude v příslušném odstavci mluvit o „důvěře“ a budou z něj odstraněna slova „usilovat o to“.

Veřejný ochránce práv přijímá také připomínku týkající se globální role EU, kterou vzneslo sdružení ALTER EU a organizace Access Info Europe. V čl. 3 odst. 5 Smlouvy o Evropské unii se skutečně píše toto:

„Ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů.“

Veřejný ochránce práv je toho názoru, že doplňující formulace navržená Unií evropských federalistů, která hovoří o cílech Smluv, dostatečně vychází vstříc této připomínce a že není vhodné, aby zásady veřejné služby přímo jmenovaly určité konkrétní cíle.

Pokud jde o návrh změnit název první zásady na „loajalitu“, veřejný ochránce práv připomíná, že jednou z věcí, která zazněla v rámci předchozí konzultace s Evropskou sítí veřejných ochránců práv, bylo, že úředníci se zodpovídají orgánům, pro které pracují, a jsou povinni být vůči nim loajální. Loajalita vůči orgánu je sice plně v souladu s první zásadou, ale tato zásada má sdělovat jinou a širší myšlenku, která je přiměřeně vyjádřena slovem „závazek“.

Veřejný ochránce práv souhlasí s návrhem Katalánského úřadu pro boj proti podvodům, že zásady by měly zahrnovat požadavek na vedení dostatečných záznamů. Evropský výbor Sněmovny lordů (Spojené království) předložil podobný návrh u druhé zásady (etický rozměr). Veřejný ochránce práv se domnívá, že vedení dostatečných záznamů plní více účelů. Zahrne je do páté zásady (transparentnost) jako jeden z jejích aspektů.

Veřejný ochránce práv také v druhém odstavci odstraní formulaci „z žádného jiného důvodu“. Vzhledem k tomu, že v první části věty je uvedeno slovo „pouze“, není již tato záporná formulace potřebná.

3.2.3 Druhá zásada – Etický rozměr

K této zásadě přispěvatelé vyjádřili nejvíce připomínek. Jejich připomínky se týkaly hlavně dvou věcí. Za prvé, mnoho přispěvatelů chtělo, aby zásada byla formulována důrazněji. Za druhé, někteří přispěvatelé, zejména jednotliví úředníci, nejsou spokojeni se zněním čtvrtého odstavce, v němž se konkrétně hovoří o příspěvcích.

Síť agentur EU navrhla, aby byl první odstavec přeformulován v tomto duchu: „jednají vždy tak, aby jejich chování bylo v souladu s nejvyššími standardy čestnosti, nestrannosti atd.“ Zmíněná síť agentur také navrhla použít spíše formulaci, že úředníci by se měli „vyhýbat“ střetům zájmům než že by měli „podnikat takové kroky“, aby se jim vyhnuli.

Organizace Access Info Europe vyslovila názor, že navrhovaná ustanovení jsou přínosná a důležitá, ale jsou značně nekonkrétní. Doporučila, aby zásady byly doplněny konkrétním mechanismem, který v nich bude nastíněn nebo na něj budou odkazovat a jehož prostřednictvím by měli úředníci EU přiznávat střet zájmů. Doporučila také, aby délka trvaní „ochranné lhůty“ po odchodu ze zaměstnání, během níž úředník nesmí vykonávat činnosti, které by mohly představovat střet zájmů, nebo délka této lhůty u zaměstnávání podle systému „otáčivých dveří“ byla konkrétně stanovena, a to nejméně na 18 měsíců.

Spolek SEAP doporučil použít důraznější formulaci zásady doplněním požadavku, že úředníci by měli oznámit střety zájmů, do nichž se dostanou, a podniknout rychlé kroky k jejich řešení. Spolek SEAP také navrhl, aby bylo konkrétně stanoveno, že po odchodu ze zaměstnání bude moci úředník vykonávat výdělečnou činnost, která by mohla představovat střet zájmů nebo vést k jeho vzniku, až po uplynutí lhůty jednoho roku.

Sdružení ALTER-EU tuto zásadu velmi podpořilo a navrhlo doplnit ji dodatečným odstavcem, v němž by bylo uvedeno, že úředníci by po dobu několika let neměli přejít do zaměstnání, které by představovalo střet zájmů, a neměli by během svého působení ve veřejné službě o takovém zaměstnání za žádných okolností začít vést jednání.

Evropský výbor Sněmovny lordů (Spojené království) navrhl doplnit formulaci o tom, že úředníci by neměli ani zneužívat informace a ani přijímat dary.

Čtvrtý odstavec[11]

Ústřední výbor zaměstnanců Komise považuje za nehoráznost domnívat se, že úředníci se snaží maximálně těžit ze svých práv. Podle názoru tohoto výboru správa zjistí, zda úředník určitý nárok má nebo nemá. Služební řád obsahuje ustanovení pro řešení případů pokusu o podvod a Komise již mnoho let uplatňuje politiku nulové tolerance.

Výbor zaměstnanců Rady navrhl doplnit do čtvrtého odstavce slovo „správnost“ (justesse), aby bylo jasné, že se po úřednících nepožaduje, aby byli štědří vůči orgánům, ale aby žádali pouze náhradu výdajů vzniklých v souvislosti s plněním jejich povinností.

Jedna fyzická osoba napsala, že čtvrtý odstavec chápe tak, že hovoří o náhradě výdajů vzniklých na služební cestě, a uvedla, že slovo „příspěvky“ by mohlo vést k omylu, protože označuje také některé složky celkové odměny, například příspěvky na bydlení. Navrhl proto, aby v tomto odstavci bylo uvedeno „úhrada výdajů“.

Stanovisko veřejného ochránce

Veřejný ochránce práv souhlasí, že druhou zásadu by bylo vhodné formulovat důrazněji doplněním zmínky o:

- přijímaní darů (druhý odstavec)

- bezodkladném oznámení soukromých zájmů (druhý odstavec)

- podniknutí rychlých kroků k řešení střetů zájmů (třetí odstavec).

Veřejný ochránce práv dává přednost tomu, aby v textu zůstala formulace, že úředníci by měli „podnikat takové kroky, aby se vyhýbali“ střetům zájmů, protože naznačuje, že je třeba být proaktivní, a nikoliv pouze reagovat na vzniklé situace.

Veřejný ochránce rozumí obavám přispěvatelů, kteří upozornili na problém „otáčivých dveří“ a žádali zavedení povinné „ochranné“ lhůty. Souhlasí také, že otázka, co mohou úředníci dělat po ukončení veřejné služby, je jen jedním z aspektů této problematiky. Neméně důležité, ne-li ještě důležitější, je vyhnout se nebezpečí, že by jejich jednání v úřadě mohlo být ovlivňováno nebo se zdálo ovlivňováno vyhlídkou na budoucí zaměstnání mimo veřejnou službu. Veřejný ochránce práv se však nedomnívá, že tak vysoce obecné prohlášení jako prohlášení o zásadách veřejné služby je správným nástrojem pro podrobnou úpravu těchto záležitostí.

Pokud jde o návrh doplnit formulaci, že úředníci „by neměli zneužívat informace“, veřejný ochránce práv se domnívá, že tuto věc dostatečně řeší doplnění první zásady (závazek) slovy, že úředníci by se měli vždy snažit splňovat nejvyšší profesionální standardy.

Pokud jde o čtvrtý odstavec a v něm zmiňované „příspěvky“, veřejný ochránce práv měl na mysli náhrady, výhody a příspěvky.

Veřejný ochránce práv souhlasí, že se od úředníků neočekává, že budou štědří vůči orgánům, a že v souladu s platnými pravidly mají plný nárok vyžadovat náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s plněním jejich povinností.

Ochránce veřejných práv však nepřesvědčuje argument, že určitý nárok úředník prostě má nebo nemá. Pravidla pro výhody, příspěvky a náhrady jsou složitá, jejich význam není vždy jednoznačný a jejich výklad a uplatňování někdy mohou vést k překvapením a nechtěným výsledkům.

Veřejný ochránce práv se již mnohokrát snažil přesvědčit správu orgánů EU, aby se při výkladu a uplatňování finančních pravidel na konkrétní případy řídila zdravým rozumem a zásadou spravedlnosti. Veřejný ochránce práv je nadále toho názoru, že při vykazování nároku na výhody, příspěvky a náhrady vůči správě by přístup úředníků měl být spíše umírněný než maximalistický.

Veřejný ochránce práv však souhlasí, že formulace čtvrtého odstavce by mohla vzbuzovat dojem, že je namířena proti podvodům, což není pravda.

Kromě toho je veřejný ochránce práv po pečlivém zvážení toho názoru, že není vhodné, aby se vysoce obecné prohlášení zaměřovalo na konkrétní oblast výhod, příspěvků a náhrad, a pokud by tomu tak bylo, mohlo by působit dojmem, že veřejný ochránce práv se domnívá, že v této oblasti je velmi rozšířený určitý problém, což opět není pravda.

Čtvrtý odstavec proto bude zrušen a zmínka o tom, aby se úředníci řídili „smyslem pro slušnost“, se místo toho stane součástí prvního odstavce.

3.2.4 Třetí zásada - Objektivnost

Síť agentur EU navrhla, aby zásada objektivnosti výslovně zmiňovala nestrannost a nediskriminaci. Výbor pro Evropskou unii Sněmovny lordů také vyslovil návrh, aby zásada výslovně hovořila o tom, že úředníci by se neměli dopouštět diskriminace, zatímco Svaz německých pojišťoven a Evropská agentura pro léčivé přípravky doporučily doplnit konkrétní zmínku o nestrannosti.

Právní kancelář Cleary, Gottlieb, Steen & Hamilton LLP se zaměřila především na GŘ Komise pro hospodářskou soutěž. Ve svých komentářích vyjádřila názor, že objektivnost vyžaduje přiměřenou praxi a školení. Upozornila rovněž na nebezpečí sklonu k „potvrzení úsudku“ (tj. tendence přikládat větší důležitost argumentům a důkazům podporujícím názory, k nimž jsme prozatím dospěli, a bagatelizovat nebo ignorovat význam argumentů a důkazů, které se nejeví být v souladu s těmito názory).

Sdružení ALTER-EU upozornilo na nebezpečí „regulačního zajetí“ (tj. situace, kdy regulační orgán spíše než ve veřejném zájmu jedná ve prospěch subjektů, které má regulovat) a zvýhodněného přístupu k rozhodování. Navrhlo zmínit proaktivní konzultace široké škály názorů a zájmů a také aktivní ochranu veřejného zájmu vůči lobbování.

Organizace Access Info Europe rovněž chtěla, aby byl posílen proaktivní prvek zásady doplněním formulace, že úředníci by měli aktivně vyhledávat odlišné názory a velmi podporovat zapojení občanů do rozhodování. Chtěla také, aby byl třetí odstavec rozveden takto: úředníci by neměli dovolit, aby jejich sympatie, nesympatie nebo vazby k určité osobě, sdružení nebo společnosti, politické straně nebo vládě ovlivnily jejich profesionální chování.

Stanovisko veřejného ochránce práv

veřejný ochránce práv souhlasí, že by bylo vhodné třetí zásadu posílit doplněním zmínky o:

- nestrannosti (první odstavec)

- nediskriminaci (třetí odstavec).

Pokud jde o nediskriminaci, veřejný ochránce práv ve vysvětlujícím úvodu k zásadám veřejné služby zdůrazní, že podle ustálené judikatury zásada rovného zacházení neboli nediskriminace zahrnuje dva požadavky, totiž:

(i) aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně

(ii) a s odlišnými situacemi nebylo zacházeno stejně,

není-li takové zacházení objektivně odůvodněno.

Druhý požadavek, jenž je pro činnost úřadů zvláště důležitý, bývá často opomíjen. Veřejný ochránce z vlastní praxe zná mnoho případů, kdy se úředníci podle všeho domnívali, že zásada rovného zacházení vždy vyžaduje, aby se všemi zacházeli stejně a nebrali v potaz odlišnost jednotlivých situací.

Pokud jde o návrh, aby do textu bylo doplněno, že úředníci by neměli dovolit, aby jejich „vazby k“ určitému sdružení nebo společnosti, politické straně nebo vládě ovlivňovaly jejich profesionální chování, veřejný ochránce práv chápe, jaký záměr se tím sleduje. Z navrhované formulace by však mohlo být vyvozováno, že je vlastně přijatelné, aby úředníci měli takové vazby, což není obvyklé.

Že školení o etických otázkách je důležité, tu již bylo zmíněno (viz výše, oddíl „Vztah ke stávajícím pravidlům, kodexům a postupům“). Veřejný ochránce práv souhlasí, že úvodní zaškolení a školení během služby by také mohlo pomoci omezit nebezpečí „regulačního zajetí“ a sklonu k „potvrzení úsudku“.

Veřejný ochránce práv rovněž souhlasí, že je důležité zaujmout proaktivní přístup ke konzultacím a zapojení občanů. Smlouva o Evropské unii ve znění pozměněném Lisabonskou smlouvou vskutku vyžaduje, aby všechny orgány udržovaly otevřený, transparentní a pravidelný dialog se zastupujícími sdruženími a občanskou společností. Zejména Komise musí vést s dotčenými stranami rozsáhlé konzultace, aby byla zajištěna soudržnost a transparentnost činností Unie[12].

Veřejný ochránce je však toho názoru, že tyto připomínky ohledně školení a proaktivity nevyžadují provedení změn v návrhu zásad, protože se týkají spíše povinností jednotlivých orgánů než úředníků.

3.2.5 Čtvrtá zásada – Úcta k ostatním

Sdružení Euclid i Výbor pro Evropskou unii Sněmovny lordů navrhly, aby jako jeden z aspektů této zásady byla zmíněna včasnost. Evropská organizace spotřebitelů (BEUC) předložila podobný návrh, a to, že úředníci by měli na dopisy a žádosti veřejnosti odpovídat „v rozumné lhůtě“.

Síť agentur EU navrhla, že by v této zásadě mohla být zmíněna rozmanitost, aby nebyla opomenuta kulturní dimenze úcty.

Organizace Access Info Europe doporučila doplnit do páté zásady (transparentnost), že by úředníci měli včas odpovídat na žádosti, dotazy a stížnosti občanů. Podobný návrh vyslovil spolek SEAP.

Katalánský úřad pro boj proti podvodům navrhl rozšířit pátou zásadu (transparentnost) o odstavec o tom, že úředníci by se měli vyjadřovat takovým způsobem, aby občanům usnadnili pochopení.

Stanovisko veřejného ochránce práv

Ochránce veřejných práv vítá cenné návrhy několika přispěvatelů, že by v zásadách veřejné služby měla být zmíněna včasnost.

Veřejný ochránce práv souhlasí, že včasnost je důležitá především v souvislosti s transparentností. Mnoho stížností, které dostává, se opravdu týká neopodstatněného prodlení při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům. Veřejných ochránce práv je však přesvědčen, že včasnost jakožto všeobecná individuální povinnost pojmově náleží do zásady úcty k ostatním. Slovo „včas“ tudíž bude doplněno do prvního odstavce této zásady, jenž bude znít: „Úředníci by měli jednat s úctou k sobě navzájem a k občanům. Měli by být slušní, vstřícní, ochotní a reagovat včas.“

Veřejný ochránce práv rovněž vítá cenný návrh Katalánského úřadu pro boj proti podvodům, aby zásady veřejné služby jasně hovořily o tom, že úředníci by se měli vyjadřovat takovým způsobem, aby občanům usnadnili pochopení. Veřejný ochránce práv souhlasí, že tato povinnost by mohla být zahrnuta do zásady transparentnosti. Z pojmového hlediska však také představuje součást zásady úcty k ostatním, a to zejména ve spojení s požadavkem snažit se pochopit, co druzí říkají. Po tomto doplnění se vlastně jedná o pojem dialogu. Veřejný ochránce práv proto do zásady úcty k ostatním doplní druhý odstavec, který bude znít: „Měli by se skutečně snažit pochopit, co druzí říkají, a vyjadřovat se jasně a jednoduše.“

Veřejný ochránce práv souhlasí, že oceňování kulturní rozmanitosti je důležitým aspektem zásady úcty k druhým. Vždyť i heslem Evropské unie je „jednotná v rozmanitosti“.[13] Úcta k rozmanitosti je však komplexním pojmem, jenž vyžaduje vysvětlení. Podle názoru veřejného ochránce práv je proto lepší zahrnou jej do úvodu k zásadám.

3.2.6 Pátá zásada – Transparentnost

Účetní dvůr navrhl, aby bylo upřesněno, že touto zásadou není dotčeno služební tajemství a právo na ochranu osobních údajů.

Sdružení Euclid navrhlo, aby byl doplněn další odstavec, jenž by zněl: „měli by být dostupnější a prosazovat systém sledování svého výkonu a výsledků, aby se zodpovídali občanům“.

Jak bylo uvedeno výše, návrh organizace Access Info Europe, aby do této zásady byla doplněna včasnost, byl zapracován do čtvrté zásady (úcta k ostatním).

Tatáž organizace také navrhla zmínit se v této zásadě o proaktivitě větou, že úředníci by měli proaktivně zveřejňovat co nejvíce informací o své funkci, povinnostech a činnosti včetně údajů o výdajích a schůzkách, a to interních i externích.

Stanovisko veřejného ochránce

Jak bylo uvedeno výše v rámci rozboru připomínek k první zásadě (závazek), návrh Katalánského úřadu pro boj proti podvodům a Evropského výboru Sněmovny lordů (Spojené království), aby se zásady zmiňovaly o vedení dostatečných záznamů, bude zpracován jako aspekt transparentnosti. Druhý odstavec této zásady tudíž bude znít: „Měli by vést dostatečné záznamy a vítat veřejné přezkoumání svého jednání, včetně kontroly jejich dodržování těchto[14] zásad veřejné služby“.

Návrh Účetního dvora, aby bylo upřesněno, že zásadou transparentnosti „není dotčeno služební tajemství“, je obdobný jako návrh Výboru pro Evropskou unii Sněmovny lordů týkající se druhé zásady (etický rozměr), že úředníci „by neměli zneužívat informace“. Veřejný ochránce práv se domnívá, že tento aspekt dostatečně zahrnuje formulace doplněná do první zásady (závazek), že úředníci by se měli vždy snažit splňovat nejvyšší profesionální standardy.

Ochrana osobních údajů stejně tak jako právo na přístup k dokumentům je zahrnuta v Listině základních práv a ve Smlouvě o fungování Evropské unie[15]. Veřejný ochránce práv se nedomnívá, že by bylo vhodné, aby zásady veřejné služby výslovně zmiňovaly některé z těchto práv. V této souvislosti je dobré upozornit, že transparentnost jako zásada veřejné služby se neodvozuje z individuálního práva na přístup k dokumentům. Spíše je základním předpokladem dobré správy věcí veřejných a zodpovědnosti

Pokud jde o návrh zahrnout do textu zásady proaktivnost a odpovědnost, již bylo vysvětleno, že zásady veřejné služby se těmto slovům vyhýbají kvůli možným potížím s jejich překladem do ostatních jazyků.

Návrh, aby se tato zásada zmiňovala o dostupnosti, o prosazování systému sledování výkonu a výsledků a o „legislativních stopách“, poukazuje na důležitá témata. Veřejný ochránce práv se však domnívá, že spíše než všech úředníků se tyto věci týkají povinností orgánů a vedoucích úředníků. Proto nepovažuje za vhodné začlenit je do zásad veřejné služby.

4. Závěr

Tato zpráva bude přeložena do všech úředních jazyků a bude dostupná na internetových stránkách veřejného ochránce práv. Anglická verze bude na jeho internetových stránkách zveřejněna okamžitě a ostatní jazykové verze budou následovat hned, jakmile budou k dispozici příslušné překlady.

Veřejný ochránce práv má v úmyslu zveřejnit výsledné znění zásad spolu s vysvětlujícím úvodem ve všech jazycích v první polovině roku 2012.



[1] Přestože prohlášení je míněno konstruktivně, nemuselo by posílit důvěru občanů v evropskou veřejnou službu, a místo toho by tím jak je formulováno, mohlo vyvolat vážné pochybnosti o etické stránce této služby.

Konkrétně jde o to, že každá věta obsahuje slovesný tvar „by měli“, jenž ve francouzštině velice silně konotuje výtku. Užití podmiňovacího způsobu budí dojem, že evropská veřejná služba je velmi špatnou administrativou, což samozřejmě neodpovídá skutečnosti. Proto považujeme za důležité návrh podstatně vylepšit tím, že slovesný tvar „by měli“ bude v celém francouzském textu odstraněn a nahrazen oznamovacím způsobem přítomného času. (Anglický překlad provedly útvary veřejného ochránce práv.)

[2] Výroční zpráva o činnosti GŘ pro hospodářskou soutěž v roce 2010 http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/aar/doc/comp_aar.pdf
zmiňuje tento kodex. Viz zejména str. 20.

[3] Komise vysvětluje, že posouzení dopadů je postup, který pro osoby s politickou rozhodovací pravomocí připravuje podklady o výhodách a nevýhodách možných politických řešení posouzením jejich možného dopadu: http://ec.europa.eu/governance/impact/index_en.htm

[4] Celým názvem Služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie. Komise zpřístupnila konsolidované znění na evropských internetových stránkách: http://ec.europa.eu/civil_service/docs/toc100_en.pdf.

[5] „Osoba, která je přijata pro svoji zvláštní kvalifikaci a bez ohledu na její jinou výdělečnou činnost, aby poskytovala svoji pomoc jednomu z orgánů Evropské unie buď pravidelně, nebo po stanovenou dobu, a která je odměňována z částky vyhrazené za tímto účelem v oddíle rozpočtu orgánu, pro který pracuje.” (článek 5 pracovního řádu ostatních zaměstnanců).

[6] A/RES/51/59, 28. ledna 1997.

[7] Sdružení Euclid navrhlo tuto formulaci jako doplněk zásady 1 („závazek“). Zdá se mi však vhodné zabývat se tímto návrhem zde.

[8] Viz článek 22a.

[9] „Úředníci by vždy měli jednat takovým způsobem, aby obstáli v důkladné veřejné kontrole.“

[10] „Úředníci by měli plnit své úkoly podle svých nejlepších schopností a usilovat o to, aby byli dobrým příkladem pro ostatní.“

[11] „Při vykazování nároku na náhrady a příspěvky by se měli úředníci řídit spíše smyslem pro slušnost než snahou o maximalizaci svých výhod.“

[12] Viz čl. 11 odst. 2 a 3.

[13] http://europa.eu/abc/symbols/motto/index_cs.htm

[14] Kvůli srozumitelnosti bylo do textu doplněno také slovo „těchto“.

[15] Viz články 8 a 42 Listiny a čl. 15 odst. 3 a článek 16 SFEU.