Výroční zpráva 2021

Úvod

V roce 2021 pokračovala pandemie COVID-19. V EU jsme měli to štěstí být svědky rozsáhlého zavádění vakcín proti onemocnění COVID-19, ale veřejná debata o použití vakcín a o tom, jak šíření viru omezit, vnesla do popředí zájmu otázku důvěry ve veřejnou správu.

Můj úřad pokračoval v provádění naší strategie „Směrem k roku 2024“ prostřednictvím účinného vyřizování stížností a zahájení strategických šetření v oblastech, které jsou pro veřejnost důležité, včetně dopadu pandemie na činnost orgánů.

V letošním roce jsem se znovu zaměřila na to, jak orgány EU řídí přechod zaměstnanců z veřejné správy EU do soukromého sektoru, tzv. fenomén otáčivých dveří. Bez odpovídajícího dohledu nad souvisejícími riziky může mít tento jev ničivé účinky a poškodit důvěru veřejnosti. To by se nemělo podceňovat.

Zahájila jsem rozsáhlé šetření toho, jak Komise řídí situace otáčivých dveří, a požádala jsem o podrobné informace o rozhodnutích, která přijala v souvislosti s přechodem zaměstnanců do soukromého sektoru. Šetření se týkalo ekonomicky důležitých oddělení, kabinetů komisařů a Právní služby. Cílem je zhodnotit rozhodovací proces a zjistit, kde by bylo možné jej zlepšit.

Nezávisle na tom, ale v souvislosti s širší problematikou, jsem zjistila nesprávný úřední postup Evropské obranné agentury při přechodu jejího bývalého výkonného ředitele do společnosti Airbus a zahájila jsem šetření ohledně toho, jak Evropská investiční banka (EIB) řešila žádost jedné ze svých viceprezidentek o přechod do energetické společnosti Iberdrola.

Předložila jsem návrhy agentuře Frontex, jak zlepšit odpovědnost za její činnosti, a navrhla jsem Evropské investiční bance, aby zveřejňovala více informací o dopadech projektů, které financuje, na životní prostředí.

V rámci našeho obecného sledování toho, jak orgány přistupují k důležitým otázkám, jsem se písemně obrátila na Komisi a evropského inspektora ochrany údajů s dotazem, jak budou v praxi fungovat pravidla týkající se umělé inteligence, což je otázka, která zajímá Evropskou síť veřejných ochránců práv, s nimiž úřad v průběhu roku pořádal pravidelné semináře. Požádala jsem také o podrobné informace týkající se toho, jak Komise zajišťuje dodržování lidských práv v mezinárodních obchodních dohodách, které vyjednává.

V letošním roce si připomínáme 20. výročí přijetí unijního „právního předpisu o transparentnosti“ (nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům), a proto jsem uspořádala veřejnou konferenci o tom, zda je třeba tento právní předpis modernizovat. Opakující se problémy, jako jsou prodlevy orgánů při vyřizování žádostí o přístup nebo nespokojenost žadatelů s odůvodněním odmítnutí přístupu, spolu s významnými technologickými změnami v posledních dvaceti letech znamenají, že je nejvyšší čas zvážit, zda pravidla odpovídají potřebám veřejnosti v této oblasti.

Bylo mi potěšením uspořádat třetí ročník Ceny za řádnou správu, v němž byla hlavní cena udělena společně pracovníkům Generálního ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci a Evropské služby pro vnější činnost za jejich úsilí o repatriaci lidí, kteří uvízli v zahraničí v důsledku pandemie. Toto ocenění opět připomnělo vynikající práci, kterou správa EU odvádí. Doufám, že to bude inspirací pro další zájemce o předkládání projektů v budoucnu.

Tato výroční zpráva je opatřena novým logem evropského veřejného ochránce práv, které má dále přispět k vytvoření současného obrazu v očích veřejnosti a k lepšímu pochopení naší úlohy ve správě EU. Přítomnost vlajky EU jasně ukazuje, že jsme součástí souboru orgánů a institucí EU, zatímco tři prvky loga představují hlavní cíle našeho poslání: odpovědnost, transparentnost a důvěru.

Závěrem děkuji Evropskému parlamentu za to, že v drtivé většině schválil nový statut, který zachovává pravomoci úřadu, posiluje právní základ veřejného ochránce práv a zavádí záruky, které dále zaručují nezávislost úřadu.

Nový statut považuji za potvrzení práce našeho úřadu při udržování špičkové úrovně veřejné správy v orgánech EU.

Emily O’Reilly

1. Rok 2021 v souhrnu

2. Klíčová témata

Úřad veřejného ochránce práv pomáhá lidem, podnikům a organizacím při styku s orgány, institucemi a jinými subjekty EU. K problémům se může řadit například nedostatečná transparentnost při rozhodování nebo odmítnutí přístupu k dokumentům, porušení základních práv a smluvní záležitosti. V různých oddílech se uvádí přehled klíčových případů týkajících se dané konkrétní oblasti.

2.1. Efekt otáčivých dveří

V roce 2021 se úřad veřejného ochránce práv nadále zaměřoval na to, jak správa EU řeší tzv. efekt otáčivých dveří, kdy úředníci EU přijímají pozice v soukromém sektoru nebo zaměstnanci soukromého sektoru nastupují do veřejné služby. Obecným cílem veřejného ochránce práv je najít rovnováhu mezi právem na práci a veřejným zájmem na tom, aby správa EU fungovala v souladu s nejvyššími standardy integrity a odpovědnosti.

V rámci tohoto zaměření zahájila veřejná ochránkyně práv rozsáhlé strategické šetření, které se týkalo způsobu, jakým Komise řeší případy otáčivých dveří. Tým úřadu veřejného ochránce práv provádějící šetření prověřil spisy týkající se rozhodnutí Komise v letech 2019, 2020 a 2021 o žádostech členů vedení vrcholné a střední úrovně o schválení nového zaměstnání nebo neplaceného volna za účelem výkonu jiné činnosti. Spisy se týkaly celkem čtrnácti generálních ředitelství, dále všech kabinetů komisařů, Právní služby Komise, Generálního sekretariátu, interního think-tanku Komise a Výboru pro kontrolu regulace.

Po analýze rozhodnutí Komise ji veřejná ochránkyně práv požádala o další vysvětlení, včetně toho, jak často zakázala zaměstnanci podle článku 16 služebního řádu nastoupit na zamýšlené místo a jak čelí riziku, že bývalí zaměstnanci budou radit svým novým kolegům v otázkách souvisejících s jejich předchozími funkcemi. Toto šetření pokračovalo i v roce 2022.

Veřejná ochránkyně práv rovněž zahájila šetření na základě stížnosti týkající se efektu otáčivých dveří. Jedno z nich se týkalo přechodu španělské viceprezidentky Evropské investiční banky (EIB) do španělského podniku veřejné služby, který od banky obdržel úvěry. Stěžovatelé – dva poslanci Evropského parlamentu – vyjádřili obavy ohledně rizik střetu zájmů a opatření, která EIB navrhla ke zmírnění těchto rizik. Veřejná ochránkyně práv prověřila dokumenty týkající se rozhodnutí EIB o schválení tohoto přechodu a požádala EIB o odpověď na řadu otázek.

Další šetření ohledně efektu otáčivých dveří se týkalo Evropské obranné agentury (EDA), která schválila přechod svého bývalého výkonného ředitele na pozici strategického poradce společnosti Airbus, jednoho z největších aktérů evropského obranného průmyslu. Šetření z vlastního podnětu dospělo k závěru, že EDA měla tento krok zakázat z důvodu střetu zájmů. Veřejná ochránkyně práv doporučila, aby EDA v budoucnu zakázala svým vedoucím pracovníkům zastávat funkce, u nichž existuje zřejmý střet zájmů. Měla by také stanovit kritéria pro zákaz takovýchto přechodů a všichni uchazeči o vedoucí pozice by měli být o těchto kritériích informováni. Agentura EDA souhlasila s provedením doporučení týkajících se možného zákazu, aby zaměstnanci nastoupili na určité pozice, a s poskytnutím pokynů zaměstnancům ohledně toho, jak bude takovéto opatření uplatňovat.

2.2. Přístup k dokumentům

Občané EU mají velmi široká práva na přístup k dokumentům v držení orgánů EU. Úřad veřejného ochránce práv slouží jako nápravný mechanismus pro osoby, které se setkají s potížemi v souvislosti s přístupem k těmto dokumentům.

V roce 2021 upozornil stěžovatel, který chtěl získat přístup k textovým zprávám zaslaným předsedkyní Evropské komise generálnímu řediteli velké farmaceutické společnosti, na otázku, zda správa EU zaznamenává textové a rychlé zprávy související s prací. Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi o její politiku v této otázce a o způsob, jakým vyhledávala textové zprávy, které stěžovatel uvedl.

V rámci samostatného šetření se veřejná ochránkyně práv dotázala osmi orgánů a agentur EU (Komise, Rady, Parlamentu, Evropské agentury pro chemické látky, Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Evropské agentury pro léčivé přípravky, agentury Frontex a Evropské centrální banky), jaká mají zavedena opatření pro evidenci textových a rychlých zpráv souvisejících s prací.

Veřejná ochránkyně práv získala přístup ke stížnostem týkajícím se řady různých orgánů a institucí EU.

Během šetření týkajícího se přístupu k údajům o smlouvě, kterou Komise podepsala s farmaceutickou společností na nákup vakcín proti onemocnění COVID-19, Komise zveřejnila upravené verze této smlouvy a podobných smluv s jinými farmaceutickými společnostmi. V souvislosti s šetřením veřejné ochránkyně práv Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní připojištění (EIOPA) souhlasil s tím, že budoucí zápisy z jednání jeho rady orgánů dohledu budou obsahovat informace o hlasování členů týkající se rozhodnutí o regulačních normách.

Další agentura EU s významnou regulační pravomocí, Evropský orgán pro bankovnictví, souhlasila se zveřejněním podrobných informací o hlasování své rady orgánů dohledu v souvislosti s vyšetřováním porušení práva EU vnitrostátními orgány, pokud jde o dohled nad dvěma konkrétními bankami.

Velkého pokroku bylo dosaženo při šetření ohledně způsobu, jakým agentura Frontex zpracovává žádosti o přístup veřejnosti prostřednictvím svého online portálu. Stěžovatelé vznesli otázky týkající se prohlášení agentury Frontex o autorských právech, doby uchovávání dokumentů a také způsobu, jakým portál agentury Frontex spolupracuje s jinými online portály. Toto šetření pokračovalo i v roce 2022.

Správa EU se bohužel ne vždy řídila návrhy veřejné ochránkyně práv týkajícími se šetření přístupu k dokumentům. Veřejná ochránkyně práv zjistila nesprávný úřední postup poté, co Komise odmítla zpřístupnit informace týkající se dovozu použitého kuchyňského oleje. Komise uvedla, že sice shromažďuje požadované údaje, ale nepředkládá dokumenty, z nichž by bylo možné získat informace požadované stěžovatelem, a odmítla se tak řídit návrhem řešení předloženým veřejnou ochránkyní práv. Veřejná ochránkyně práv rovněž zjistila nesprávný úřední postup poté, co Komise odmítla vydat dokumenty týkající se nákupu 1,5 milionu zdravotnických masek, které nesplňovaly požadované normy kvality. Veřejná ochránkyně práv upozornila na významný veřejný zájem na zveřejnění těchto informací.

V roce 2018 zahájila veřejná ochránkyně práv zrychlené řízení pro rychlé vyřizování stížností týkajících se přístupu veřejnosti k dokumentům. Tento postup byl přezkoumán v roce 2021 a vykázal vynikající výsledky včetně:

• výrazného zkrácení doby zpracování,
• zvýšení počtu stížností týkajících se přístupu k dokumentům,
• obecné spokojenosti zúčastněných stran se zrychleným řízením.

2.3. Etické otázky

Řada šetření veřejné ochránkyně práv se týká zajištění toho, aby orgány EU uplatňovaly stávající pravidla pro zajištění vysokého standardu etiky v celé správě EU.

Na základě stížnosti poslance Evropského parlamentu prověřila veřejná ochránkyně práv složení fóra na vysoké úrovni pro navrhovanou unii kapitálových trhů EU (UKT). Komise při přípravě akčního plánu UKT zohlednila doporučení fóra, na němž se sešli vedoucí pracovníci z průmyslu, mezinárodní odborníci a vědci. Komise při vlastním posuzování žadatelů o jmenování nezávislým členem zjistila, že pět z nich má zájmy, které ohrožují nebo by mohly být vnímány jako ohrožující jejich schopnost jednat nezávisle a ve veřejném zájmu. Poté však nedodržela svá vlastní pravidla pro řízení těchto střetů zájmů. Veřejná ochránkyně práv zjistila nesprávný úřední postup a navrhla, aby v každé zprávě expertní skupiny byly uvedeny také typy členů expertní skupiny.

Dvě organizace občanské společnosti podaly stížnosti týkající se účasti předsedkyně a místopředsedkyně Komise ve videoklipu na podporu volební kampaně jedné chorvatské politické strany. Stěžovatelé se ptali, zda je to v souladu s kodexem chování členů Komise. V reakci na dopis veřejné ochránkyně práv, v němž žádala o vysvětlení této záležitosti, Komise uvedla, že hodlá vypracovat pokyny týkající se toho, jak se mohou komisaři účastnit vnitrostátních volebních kampaní.

V návaznosti na šetření veřejné ochránkyně práv týkající se cestovních výdajů v souvislosti s oficiální cestou do Číny se Evropský hospodářský a sociální výbor v roce 2021 dohodl, že zlepší transparentnost výdajů a příspěvků pro své členy tím, že tyto informace bude aktivně zveřejňovat na svých internetových stránkách. Další informace zahrnují podrobnosti o pravidlech týkajících se náhrad a příspěvků a také informace o konkrétních akcích konaných v zahraničí a souvisejících výdajích.

V dubnu Komise konstruktivně reagovala na podněty veřejné ochránkyně práv, které následovaly po šetření ohledně jejího rozhodnutí zadat společnosti BlackRock Investment Management zakázku na provedení studie v oblasti finančního a regulačního zájmu společnosti. Komise ve své reakci uvedla, že zvažuje vydání dalších pokynů ke střetu zájmů, které by pomohly jejím zaměstnancům zabývajícím se postupy zadávání veřejných zakázek. Komise rovněž uvedla, že zvažuje, zda navrhnout změnu finančního nařízení – právního předpisu EU, který upravuje způsob zadávání veřejných zakázek financovaných z rozpočtu EU – tak, aby zahrnovalo povinnost uchazečů zveřejnit případné střety zájmů. Zjištění veřejné ochránkyně práv podpořil Parlament, který požádal Komisi, aby aktualizovala finanční nařízení s cílem řešit možné střety zájmů u zakázek souvisejících s politikou.

2.4. Základní práva

V březnu zahájila veřejná ochránkyně práv šetření z vlastního podnětu týkající se toho, jak Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) dodržuje své povinnosti v oblasti základních práv a zajišťuje odpovědnost v souvislosti se svými rozšířenými pravomocemi. Tyto rozšířené pravomoci začaly platit v prosinci 2019, kdy vstoupilo v platnost nové nařízení (EU) 2019/1896 o agentuře Frontex. Cílem šetření je objasnit otázky týkající se odpovědnosti za „společné operace“ agentury Frontex, činností souvisejících s „navracením“ migrantů a podpory migrace při kontrole na vnějších hranicích EU.

Toto šetření navazuje na samostatné šetření veřejné ochránkyně práv týkající se „mechanismu pro podávání a vyřizování stížností“ agentury Frontex, v němž veřejná ochránkyně práv upozornila na prodlevy agentury Frontex při plnění jejích nových povinností týkajících se jak mechanismu, tak úředníka pro otázky základních práv. V tomto šetření veřejná ochránkyně práv rovněž zjistila nedostatky v mechanismu pro podávání a vyřizování stížností, které mohou jednotlivcům ztěžovat oznamování údajných porušení základních práv a úsilí o nápravu. Veřejná ochránkyně práv předložila několik praktických návrhů, jak posílit nezávislost mechanismu pro podávání a vyřizování stížností a povzbudit lidi k jeho využívání. Mezi nimi byl návrh, aby veřejné informace o mechanismu upřesňovaly, že podávání stížností na údajné porušování základních práv nebude mít vliv na rozhodování o azylu.

Další klíčové šetření související se základními právy se zaměřilo na to, jak Komise zajišťuje, aby chorvatské orgány dodržovaly základní práva v souvislosti s operacemi správy hranic. Stěžovatel, Amnesty International, vyjádřil pochybnosti o tom, zda Chorvatsko zavedlo „monitorovací mechanismus“, který by zajistil, že operace správy hranic jsou plně v souladu se základními právy a právem EU. V létě Chorvatsko oznámilo, že tento mechanismus zavedlo. Celková zjištění veřejné ochránkyně práv budou zveřejněna na začátku roku 2022.

Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření z vlastního podnětu, jehož cílem je zjistit, jak Evropská komise kontroluje, zda jsou evropské strukturální a investiční fondy využívány na podporu práva osob se zdravotním postižením a starších osob na nezávislý život. Veřejná ochránkyně práv požádala Komisi o odpověď na řadu otázek a poté provedla cílenou konzultaci se zúčastněnými stranami.

Veřejná ochránkyně práv často využívá iniciativy shromažďování informací, aby upozornila na problém, aniž by zahájila formální šetření. V jedné z těchto iniciativ požádala veřejná ochránkyně práv Komisi, aby poskytla podrobnosti o tom, jakým způsobem zajišťuje dodržování lidských práv v mezinárodních obchodních dohodách, které EU podepisuje. Cílem této iniciativy je prozkoumat používání „ustanovení o lidských právech“ v těchto mezinárodních obchodních dohodách a také se zabývat otázkou, jak jsou lidská práva řešena poté, co obchodní dohody vstoupí v platnost. Žádost o informace následuje po několika šetřeních veřejné ochránkyně práv v této oblasti, včetně nedávného šetření z roku 2020, které se týkalo toho, že Komise před uzavřením obchodní dohody mezi EU a společenstvím Mercosur nedokončila aktualizované posouzení dopadů na udržitelnost. V rozhodnutí veřejné ochránkyně práv vydaném v březnu se uvádí, že Komise měla provést aktualizované posouzení ještě před schválením obchodní dohody. Veřejná ochránkyně práv požádala, aby v budoucích obchodních jednáních byla tato hodnocení dokončena před uzavřením konečné dohody.

Na základě oznámení Komise z dubna, že hodlá navrhnout pravidla týkající se umělé inteligence, se veřejná ochránkyně práv písemně obrátila na Komisi i na evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ), aby získala další informace o možných důsledcích navrhovaných nových pravidel. Tým úřadu veřejného ochránce práv provádějící šetření se poté sešel se zástupci Komise, aby společně projednali otázky týkající se fungování pravidel pro umělou inteligenci. Byly vzneseny otázky ohledně toho, k čemu správa Komise v současnosti umělou inteligenci používá a jak zajistit, aby budoucí pravidla zohledňovala veřejný zájem.

2.5. Odpovědnost v rámci rozhodování

V návaznosti na předchozí práci týkající se odpovědnosti v rozhodovacím procesu EU zahájila veřejná ochránkyně práv v listopadu šetření ohledně toho, jak Komise zajišťuje transparentnost svých interakcí s tabákovými lobbisty. Komise byla požádána, aby poskytla ke kontrole veškeré dokumenty týkající se interakcí s tabákovými lobbisty v letech 2020 a 2021, včetně žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům týkajícím se těchto interakcí. Veřejná ochránkyně práv rovněž požádala o kontrolu všech interních pokynů, které byly poskytnuty zaměstnancům Komise.

EU je smluvní stranou Rámcové úmluvy o kontrole tabáku Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž musí zabránit negativnímu vlivu tabákového průmyslu na politiku veřejného zdraví. To mimo jiné vyžaduje, aby Komise byla plně a proaktivně transparentní při setkáních se zástupci tabákového průmyslu. Kromě GŘ SANTE a GŘ TAXUD však útvary Komise aktivně nezveřejňují podrobnosti o schůzkách, které se konají pod úrovní generálních ředitelů.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v reakci na šetření veřejné ochránkyně práv, které se týkalo transparentnosti jeho reakce na pandemii COVID-19, zavedlo opatření ke zlepšení odpovědnosti svého rozhodování. Mezi ně patřilo i usnadnění sledování vývoje vědeckých doporučení a nahlížení do údajů, z nichž vědecká hodnocení vycházejí, ze strany veřejnosti. Zavázalo se také k větší transparentnosti při výměnách s mezinárodními partnery a ke zlepšení komunikace s veřejností.

Veřejná ochránkyně práv při hodnocení reakce Rady na pandemii zjistila, že v prvních měsících krize nesplňovala zasedání ministrů na dálku standardy transparentnosti, které se za normálních okolností uplatňují na osobních zasedáních Rady. Veřejná ochránkyně práv však také konstatovala, že některé postupy, které Rada v tomto období přijala, zlepšily odpovědnost, a požádala, aby v nich pokračovala. Patřilo k nim širší využívání písemných připomínek před zasedáními úředníků členských států a po nich, což zvýšilo množství dokumentace o jednáních pracovních skupin.

Aby lidé mohli sledovat, jak se rozhoduje na úrovni EU, potřebují úložiště dokumentů, ke kterým mohou požádat o přístup. Aby byly tyto veřejné rejstříky dokumentů smysluplné a užitečné, měly by být aktuální a úplné. Na základě šetření veřejné ochránkyně práv souhlasila Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) s tím, že zlepší a aktualizuje svůj rejstřík dokumentů – mimo jiné tím, že pro něj vytvoří zvláštní internetovou stránku – a učiní z něj užitečnější nástroj pro veřejnost.

Veřejná ochránkyně práv se také zabývala veřejným rejstříkem dokumentů agentury Frontex na základě stížnosti, která tvrdila, že není řádně veden. Veřejná ochránkyně práv předložila řadu návrhů na zlepšení rejstříku, s jejichž realizací Frontex souhlasil.

Obavy ohledně transparentnosti rozhodování v záležitostech životního prostředí byly i v roce 2021 zdrojem stížností.

V dubnu 2021 zahájila veřejná ochránkyně práv šetření týkající se úlohy Komise při posuzování udržitelnosti plynárenských projektů, které Energetické společenství (sdružující EU, země západního Balkánu, země černomořského regionu a Norsko) zařadilo na seznam projektů regionálního významu. Stěžovatel se domníval, že projekty nebyly před zařazením na seznam náležitě posouzeny z hlediska udržitelnosti, neboť použitá metodika byla podobná metodice, která se dříve používala pro posuzování „projektů společného zájmu“ EU a kterou Komise od té doby považuje za nedostatečnou.

Na základě stížnosti skupiny organizací občanské společnosti zahájila veřejná ochránkyně práv šetření ohledně způsobu, jakým Komise provedla veřejnou konzultaci o iniciativě týkající se udržitelné správy a řízení společností, jejímž cílem je povzbudit společnosti, aby lépe řídily otázky udržitelnosti ve svých činnostech. Stěžovatelé tvrdili, že Komise při podávání zprávy o výsledku konzultace řádně nezohlednila názory všech respondentů, kteří se konzultace zúčastnili.

V červnu veřejná ochránkyně práv předložila Evropské investiční bance (EIB) předběžná zjištění týkající se transparentnosti environmentálních informací o projektech, které přímo i nepřímo financuje.

Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby EIB zveřejňovala mnohem podrobnější informace o dopadech projektů, které financuje, na životní prostředí. Veřejná ochránkyně práv požádala EIB, aby zveřejnila zdrojové dokumenty, které obsahují fakta, jakož i technické předpoklady a výpočty použité při posuzování projektů. U projektů s významným dopadem na životní prostředí veřejná ochránkyně práv rovněž navrhla, aby EIB upřednostnila zvýšenou proaktivní transparentnost, aby bylo možné rychle zveřejňovat její monitorovací zprávy o probíhajících projektech.

Je zřejmé, že se veřejnost bude velmi zajímat o Nástroj EU pro oživení a odolnost – prostředky určené na pomoc EU k oživení po pandemii a řešení problémů, jako je klimatická krize. Za tímto účelem se veřejná ochránkyně práv písemně obrátila na Komisi s žádostí, aby předjímala velký zájem o svá jednání s členskými státy ohledně plánů pro oživení a odolnost. S ohledem na pravděpodobnost žádostí o přístup k dokumentům týkajícím se této záležitosti veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Komise poskytla více informací o příslušných dokumentech, které má k dispozici.

3. Revidovaný statut veřejného ochránce práv

V červnu 2021 přijal Parlament velkou většinou hlasů – 602 z 692 odevzdaných – aktualizovaný statut úřadu veřejného ochránce práv. Nový statut kodifikuje mnoho úspěšných pracovních postupů úřadu z posledních let. Veřejný ochránce práv bude moci v souladu se Smlouvou zahájit šetření z vlastního podnětu, kdykoli k tomu shledá důvody. Vysokou míru souhlasu s novým statutem lze považovat za uznání práce úřadu týkající se vyřizování stížností občanů a provádění šetření.

Zohledňuje nový právní základ v Lisabonské smlouvě a je spíše nařízením Parlamentu než rozhodnutím. Statut byl prvním právním předpisem podle Lisabonské smlouvy, který vychází z práva podnětu uděleného Parlamentu. Revidovaný statut poskytuje úřadu posílený právní rámec a zavádí nové záruky, které dále zaručují jeho nezávislost, včetně odpovídajícího rozpočtu na podporu činností úřadu. Pro politiky, včetně poslanců Evropského parlamentu, kteří se chtějí ucházet o funkci evropského veřejného ochránce práv, je nově stanovena dvouletá čekací lhůta. To pomůže chránit nezávislost úřadu, která je pro jeho úlohu založenou na Smlouvě klíčová.

Revidovaný statut zachovává značné vyšetřovací pravomoci veřejného ochránce práv, včetně toho, že orgány musí veřejnému ochránci práv poskytnout veškeré informace potřebné pro jeho šetření. Veřejný ochránce práv může být v souvislosti s šetřením případně vyslechnut před Parlamentem, a to z vlastního podnětu nebo na žádost Parlamentu.

Úřad v současné době aktualizuje svá prováděcí ustanovení ke statutu, která podrobně popisují pracovní postupy úřadu.

4. 20 let nařízení (ES) č. 1049/2001

Transparentnost a přístup k dokumentům jsou dlouhodobou prioritou úřadu veřejného ochránce práv a tvoří přibližně čtvrtinu všech šetření, která úřad vede. Veřejný ochránce práv slouží jako opravný mechanismus pro osoby, kterým byl odepřen přístup k dokumentům EU, což úřadu poskytuje značné odborné znalosti o tom, jak je toto základní právo uplatňováno v praxi správními orgány EU.

V roce 2021 uplynulo dvacet let od chvíle, kdy vstoupil v platnost „právní předpis o transparentnosti“ EU (nařízení (ES) č. 1049/2001), který konkretizoval právo veřejnosti na přístup k dokumentům EU a výrazně zvýšil odpovědnost správy EU. Současně s tím se veřejná ochránkyně práv po celý rok zaměřovala na přístup k dokumentům.

Vyvrcholením byla veřejná konference, která se konala 15. listopadu v Bruselu – Přístup k dokumentům EU: jaké jsou další kroky? Konference, která se konala v „hybridním“ formátu, byla rozdělena do dvou částí: panelu na vysoké úrovni, který se zabýval budoucností pravidel pro přístup k dokumentům, a panelu odborníků, který se zabýval zkušenostmi lidí se žádostmi o dokumenty.

V panelu na vysoké úrovni se k evropské veřejné ochránkyni práv Emily O'Reilly připojili Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, Heidi Hautala, místopředsedkyně Evropského parlamentu, a Reijo Kemppinen, generální ředitel pro komunikaci a informace generálního sekretariátu Rady. V rámci přípravy konference provedla veřejná ochránkyně práv ad hoc průzkum mezi některými zúčastněnými stranami ohledně jejich zkušeností s žádostmi o přístup k dokumentům EU.

Začátkem roku provedla veřejná ochránkyně práv iniciativu, jejímž cílem bylo zjistit, jak orgány, instituce a jiné subjekty EU informují veřejnost o právu veřejnosti na přístup k dokumentům. Výsledkem této iniciativy je příručka pro orgány EU o tom, jaké politiky a postupy by měly zavést s cílem zajistit výkon práva na přístup veřejnosti k dokumentům. Příručka byla zveřejněna v den konání konference (15. listopadu).

Klíčovou otázkou, která zazněla na konferenci i ve stížnostech, je, jak správa EU nakládá s textovými a rychlými zprávami a dalšími novými technologiemi v souvislosti se svými povinnostmi týkajícími se transparentnosti. V červenci zahájila veřejná ochránkyně práv strategickou iniciativu týkající se způsobu, jakým správa zaznamenává textové a rychlé zprávy odeslané/přijaté zaměstnanci v rámci jejich pracovních povinností. Cílem této iniciativy je zhodnotit stávající pravidla a postupy vedení záznamů o těchto zprávách s cílem určit osvědčené postupy v rámci správy EU.

5. Cena za řádnou správu

Cena veřejné ochránkyně práv za řádnou správu 2021 byla udělena za mimořádné úsilí o pomoc při repatriaci více než půl milionu občanů EU, kteří uvízli po celém světě v důsledku pandemie.

Společné vítězné projekty realizovali pracovníci Generálního ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (GŘ ECHO) a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ).

Absolutní vítězové a vítězové jednotlivých kategorií byli vyhlášeni během červnového digitálního ceremoniálu, který zahájila prostřednictvím videozáznamu předsedkyně Komise Ursula von der Leyen.

Veřejná ochránkyně práv O'Reilly v souvislosti s dopady onemocnění COVID-19 na vnitřní i vnější činnost správy EU poznamenala, že „mnohé z předložených projektů ukázaly, jak velké úsilí zaměstnanci EU vynaložili na pomoc občanům během pandemie“.

V září se v Zahradě občanů v Bruselu konal krátký následný ceremoniál, na kterém byly ceny předány osobně.

Cena udělovaná každé dva roky, kterou v roce 2017 zavedla Emily O'Reilly, oceňuje činnosti veřejné správy EU, které mají viditelný a přímý pozitivní dopad na životy lidí v Evropě i mimo ni. Ceny byly uděleny také ve čtyřech kategoriích.

Nominace posoudil nezávislý poradní výbor a vítěze vybrala veřejná ochránkyně práv.

6. Stížnosti a šetření: jak pomáháme veřejnosti

Úřad evropského veřejného ochránce práv pomáhá lidem, podnikům a organizacím, které čelí problémům se správou EU, tím, že vyřizuje stížnosti, které předkládají, ale také se snaží podpořit řádnou správní praxi tím, že proaktivně zjišťuje širší systémové problémy orgánů EU.

Veřejná ochránkyně práv se neustále snaží zlepšovat vnitřní postupy, aby zajistila, že úřad bude provádět šetření co nejefektivněji a stěžovatelé získají pozitivní zkušenost. Zefektivněné ředitelství pro šetření, které bylo zřízeno v roce 2020, přineslo v tomto směru další zlepšení. Ta zahrnovala zdokonalení odborných znalostí a osvědčených postupů prostřednictvím týmů provádějících šetření podle tematických oblastí, což pomohlo dále zlepšit soudržnost a efektivitu šetření veřejné ochránkyně práv.

Zatímco postupy hybridní práce zůstaly zachovány po celý rok 2021, online systém stížností veřejné ochránkyně práv znamenal kontinuitu v této klíčové oblasti činnosti úřadu. Počet stížností řešených úřadem se oproti roku 2020 zvýšil.

Byla zavedena další zlepšení týkající se způsobu prezentace a zveřejňování šetření veřejného ochránce práv na internetu, aby bylo pro veřejnost snazší sledovat práci úřadu. Nová sekce „Nejdůležitější šetření“ na internetových stránkách se zaměřuje na šetření veřejné ochránkyně práv, která mají širší veřejný význam. Byl zaveden nový oddíl týkající se práce veřejné ochránkyně práv v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům. Vylepšena byla také funkce vyhledávání na internetových stránkách.

Rozmanitý tým pracovníků, kteří případy v úřadu vyřizují a starají se o internetové stránky, odráží závazek veřejné ochránkyně práv komunikovat s osobami, které se na ni obracejí s žádostí o pomoc, ve všech 24 úředních jazycích EU.

Ačkoliv úřad veřejného ochránce práv není vždy schopen zahájit šetření u všech obdržených stížností, snaží se pomoci všem, kteří požádají o pomoc – například poskytnutím poradenství o dalších možnostech zjednání nápravy.

6.1. Druh a zdroj stížností

6.1.1. Přehled stížností a strategických šetření

Veřejná ochránkyně práv může zahájit šetření stížností, které spadají do její oblasti působnosti a splňují nezbytná „kritéria přístupnosti“, například to, že před podáním stížnosti proběhl pokus o vyřešení záležitosti přímo s dotčeným orgánem. Nová organizační struktura přinesla další zlepšení, pokud jde o způsob, jakým úřad vyřizuje stížnosti, a omezila tak množství času potřebné k uzavření stížností a dokončení šetření.

Témata činnosti úřadu vyplývají z mandátu veřejného ochránce práv a z obdržených stížností, které tvoří většinu případů. V roce 2021 uplynulo dvacet let od vstupu „právního předpisu o transparentnosti“ (nařízení (ES) č. 1049/2001) v platnost. Současně s tím se veřejná ochránkyně práv po celý rok zaměřovala na přístup k dokumentům. Stejně jako v předchozích letech zůstává transparentnost hlavním tématem stížností a je také prioritou strategické činnosti úřadu.

Kromě hlavní činnosti úřadu veřejného ochránce práv v oblasti vyřizování stížností provádí úřad rovněž širší strategická šetření a iniciativy týkající se systémových problémů v souvislosti s orgány EU. V souladu se strategií úřadu veřejného ochránce práv „Směrem k roku 2024“ došlo v roce 2021 k nárůstu strategické činnosti veřejné ochránkyně práv, kdy byl zahájen větší počet šetření a iniciativ týkajících se nejrůznějších otázek.

6.1.2. Stížnosti, které nespadají do působnosti veřejného ochránce práv

Úřad evropského veřejného ochránce práv v roce 2021 zpracoval přes 1 400 stížností týkajících se otázek, které nespadaly do jeho působnosti, většinou proto, že se netýkaly činnosti správy EU. Více než 40 % těchto stížností pocházelo ze Španělska, Polska a Německa.

Většinou se na veřejnou ochránkyni práv obraceli lidé s problémy týkajícími se zdravotní péče, rovného zacházení nebo diskriminace a ochrany spotřebitele a také se stížnostmi souvisejícími s pandemií COVID-19. Tyto stížnosti mimo rámec mandátu se týkaly především problémů, které se vyskytly u vnitrostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy, jakož i u vnitrostátních nebo mezinárodních soudů (např. Evropského soudu pro lidská práva). Velký počet stížností se týkal také soukromého sektoru. Další stížnosti mimo rámec mandátu se týkaly politické nebo legislativní činnosti orgánů EU.

Veřejná ochránkyně práv odpověděla všem, kteří se na ni obrátili s žádostí o pomoc, v jazyce, kterým byla napsána stížnost nebo dle volby stěžovatele. Odpovědi objasňovaly mandát úřadu veřejného ochránce práv, a pokud to bylo možné, poskytovaly rady stěžovatelům, jaké jiné subjekty by jim mohly pomoci. Se souhlasem stěžovatele rovněž veřejná ochránkyně práv postoupila stížnosti vhodným členům Evropské sítě veřejných ochránců práv.

Pokud stěžovatelé nebyli spokojeni s konkrétními právními předpisy EU, veřejná ochránkyně práv jim obvykle poradila, aby se obrátili na Petiční výbor Evropského parlamentu. Stěžovatelé, kteří vznesli jiné otázky včetně těch, které se týkají provádění práva EU, byli odkazováni na Evropskou komisi, vnitrostátní či regionální veřejné ochránce práv nebo na sítě EU, jako jsou Europe Direct a Solvit.

6.2. Na koho?

6.3. Z jakého důvodu?

6.4. Dosažené výsledky

6.5. Dopad a úspěchy

Jedním ze zastřešujících cílů činnosti úřadu evropského veřejného ochránce práv je dosáhnout hmatatelných zlepšení pro stěžovatele a veřejnost ve správě EU. Úřad veřejného ochránce práv toho dosahuje tím, že předkládá návrhy ve formě řešení, doporučení a podnětů. Úřad veřejného ochránce práv může rovněž podporovat zlepšení prostřednictvím strategických iniciativ, které nejsou formálním šetřením. Může také podnítit orgán, aby záležitost vyřešil ještě před předložením formálního návrhu řešení nebo doporučení.

6.5.1. Podíl přijatých návrhů

Podíl přijatých návrhů je procento kladných odpovědí na celkový počet návrhů (řešení, doporučení a podnětů), které veřejná ochránkyně práv předložila. Vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv dává orgánům až šest měsíců na to, aby přijaly opatření v návaznosti na návrhy uvedené v jejích rozhodnutích o ukončení šetření, zahrnuje podíl přijatých návrhů pro rok 2021 případy uzavřené v roce 2020.

V roce 2020 spolupracovaly orgány EU s veřejnou ochránkyní práv uspokojivě v 81 % případů. Tento podíl představuje zlepšení oproti předchozímu roku (do roku 2020 obsahovala informace o tom, jak orgány EU reagovaly na návrhy veřejného ochránce práv v případech uzavřených v předchozím roce zpráva „Putting it Right?“ (Provádění nápravy?). Po přijetí nového statutu veřejného ochránce práv v roce 2021 je toto hodnocení nyní součástí výroční zprávy).

Celkově se dá říci, že orgány EU reagovaly pozitivně na 29 z 36 návrhů, které předložila veřejná ochránkyně práv za účelem nápravy nebo zlepšení jejich správních postupů. Ze 12 orgánů, jimž veřejná ochránkyně předložila návrhy, 10 souhlasilo se všemi řešeními, návrhy či doporučeními v plném rozsahu. Ze zbývajících dvou orgánů Komise vyhověla 16 z 22 návrhů veřejné ochránkyně práv, zatímco Rada vyhověla jednomu ze dvou návrhů veřejné ochránkyně práv.

6.5.2. Širší dopad

Podíl přijatých návrhů zachycuje reakce orgánů na návrhy v určitém časovém okamžiku a plně nevystihuje dopad práce veřejné ochránkyně práv v průběhu času.

Šetření veřejného ochránce práv mohou upozornit na systémové problémy a výsledné pozitivní změny se ne vždy odrážejí v ročních číslech.

Dobrým příkladem je šetření veřejné ochránkyně práv týkající se sponzorování předsednictví Rady EU ze strany podniků. V reakci na zjištění veřejné ochránkyně práv Rada nakonec schválila pokyny pro sponzorování ze strany podniků pro členské státy, které vykonávají tato šestiměsíční předsednictví. Šetření vedlo ke zvýšení transparentnosti v této oblasti, neboť členské státy, které předsedají Radě EU, začaly uvádět sponzorství ze strany podniků na oficiálních internetových stránkách předsednictví, což Parlamentu a médiím umožnilo tuto problematiku sledovat.

Dopadu lze dosáhnout také tím, že se o daném tématu rozproudí debata. Práce veřejného ochránce práv může mít spolu s Parlamentem a mnoha dalšími důležitý „odrazující účinek“. Orgány si jsou vědomy toho, že správní opatření, která nesplňují vysoké standardy, jež veřejnost očekává, mohou být důvodem k šetření veřejného ochránce práv nebo k širší veřejné kontrole.

Konkrétním příkladem je otázka účasti členů Evropské komise ve vnitrostátních volebních kampaních. Veřejná ochránkyně práv obdržela dvě stížnosti týkající se účasti předsedkyně a místopředsedkyně Komise na videoklipu v předvolební kampani jedné chorvatské politické strany. Veřejná ochránkyně práv sice neshledala důvody k zahájení šetření, požádala však Komisi, aby objasnila, jak se kodex chování uplatňuje v souvislosti s volebními kampaněmi. V reakci na to Komise oznámila, že vypracuje nové pokyny pro účast komisařů ve vnitrostátních volbách.

7. Komunikace a spolupráce

7.1. Komunikace

Úřad pokračoval ve svém úsilí informovat o práci evropského veřejného ochránce práv co nejširší okruh veřejnosti. Cílená a inovativní komunikace byla využita ke zvýšení povědomí veřejnosti o konkrétních šetřeních a o obecných otázkách, jako je transparentnost a etika, jakož i o úloze veřejného ochránce práv při prosazování vysokých standardů odpovědnosti správy EU.

Internetové stránky se nadále vyvíjely jako dynamické obsahové centrum práce veřejného ochránce práv a umožňovaly veřejnosti co nejjednodušší vyhledávání relevantních šetření, nejnovějších zpráv a vysvětlení klíčových otázek.

Na internetových stránkách byla zavedena nová sekce „Nejdůležitější šetření“, která se zaměřuje na šetření s širším veřejným významem. Šetření jsou uvedena v pořadí podle data poslední aktualizace a používají krátké případové stránky s upoutávkami jako vstupní body pro ty, kteří hledají informace o šetření. Na internetových stránkách byla vylepšena funkce vyhledávání, která návštěvníkům usnadňuje nalezení hledaných dokumentů.

Na internetových stránkách veřejného ochránce práv byly zavedeny nové sekce, které se týkají práce úřadu v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům EU a přístupu k dokumentům veřejného ochránce práv. Důraz na přístup k dokumentům byl doplněn komunikační kampaní a také rolovacím webovým příběhem a krátkým vysvětlujícím videem.

Poprvé byla výroční zpráva veřejného ochránce práv za rok 2020 prezentována jako webový příběh, který umožňuje snadno zjistit, jaké jsou hlavní oblasti práce veřejného ochránce práv a kde měl úřad největší dopad.

Veřejná ochránkyně práv představila práci úřadu na výroční tiskové konferenci v květnu. Během tiskové konference oznámila veřejná ochránkyně práv zahájení rozsáhlého šetření ohledně toho, jak Komise řeší efekt otáčivých dveří (viz výše), a představila hlavní probíhající a nedávno ukončená šetření.

Aby se rozšířila informace o vítězích Ceny za řádnou správu a podpořilo se sdílení dobrých nápadů a postupů, proběhla kolem slavnostního předávání cen kampaň v sociálních médiích, na kterou navázala samostatná vizuální prezentace vítězných projektů.

Veřejná ochránkyně práv se 8. října ve Štrasburku zúčastnila Evropského setkání mládeže (EYE2021), které bylo uspořádáno v rámci konzultačního procesu ke Konferenci o budoucnosti Evropy. V debatě, kterou moderovala spisovatelka a aktivistka Nini Tsiklauri, odpovídala veřejná ochránkyně práv na otázky mladých lidí týkající se práce úřadu, ale i témat, jako je transparentnost a demokracie a budoucnost EU.

V roce 2021 byl podobně jako v předchozím roce nejrychleji rostoucím účtem na sociálních sítích Instagram (46% nárůst, což představuje 1 195 nových sledujících). Na LinkedIn se počet sledujících zvýšil o 24 % (+ 1 148), zatímco na Twitteru, kde má veřejná ochránkyně práv největší publikum ze všech kanálů sociálních médií, dosáhl v prosinci 2021 počet sledujících 31 300 osob, což představuje nárůst o 7 % (+ 2 140).

Veřejná ochránkyně práv a její zaměstnanci pokračovali v osvětové činnosti poskytováním rozhovorů tisku, vystoupeními na významných akademických a právních konferencích a přednáškami pro skupiny návštěvníků.

7.2. Vztahy s orgány EU

7.2.1. Evropský parlament

V roce 2021 se nadále upevňovaly vynikající vztahy mezi veřejnou ochránkyní práv Emily O'Reilly a Parlamentem. Na začátku roku veřejná ochránkyně práv vystoupila na plenárním zasedání Parlamentu a v průběhu roku se spolu se svými zaměstnanci účastnila zasedání výborů, aby představila práci veřejného ochránce práv na konkrétních šetřeních. Veřejná ochránkyně práv se pravidelně setkávala s poslanci napříč politickým spektrem, a to buď prostřednictvím videa, nebo osobně v Bruselu a Štrasburku. Kvůli pandemii byla výroční zpráva veřejného ochránce práv za rok 2020 předána předsedovi Evropského parlamentu dne 6. září 2021 digitálně.

7.2.2. Petiční výbor

Petiční výbor Evropského parlamentu je součástí Evropské sítě veřejných ochránců práv a je parlamentním výborem odpovědným za vztahy s evropským veřejným ochráncem práv. Úzká spolupráce mezi oběma orgány je důležitá pro zvýšení demokratické odpovědnosti orgánů EU. V průběhu roku se veřejné ochránkyni práv dostávalo pevné podpory pro její práci ze strany výboru a jeho předsedkyně Dolors Montserrat, s níž se pravidelně setkávala. Veřejná ochránkyně práv a její zaměstnanci se účastnili zasedání výboru k tématům společného zájmu a několik usnesení výboru se týkalo šetření veřejné ochránkyně práv, zejména pokud jde o transparentnost a odpovědnost správy EU v souvislosti s pandemií COVID-19.

7.2.3. Evropská komise

Evropská komise je největším orgánem EU. Vzhledem k rozsahu činností Komise jakožto výkonné složky EU se většina stížností, které veřejná ochránkyně práv obdrží, týká práce Komise. Pracovní vztahy mezi evropskou veřejnou ochránkyní práv a Komisí byly v roce 2021 nadále velmi konstruktivní. V listopadu vystoupila místopředsedkyně Komise Jourová na konferenci pořádané veřejnou ochránkyní práv o přístupu k dokumentům (viz výše) – předmětu mnoha stížností, které veřejná ochránkyně práv dostává – a oznámila, že Komise bude pracovat na zlepšení pravidel v této oblasti. Mezi oběma orgány probíhaly pravidelné kontakty na úrovni služeb, což zaměstnancům umožnilo udržovat konstruktivní vztahy.

7.2.4. Další orgány, agentury a organizace

Vztahy s různými subjekty správy EU jsou nedílnou součástí strategie veřejné ochránkyně práv „Směrem k roku 2024“. Dlouhodobého a pozitivního dopadu na správu EU lze dosáhnout pouze prostřednictvím úzké spolupráce. Veřejná ochránkyně práv udržuje úzké vztahy s mnoha orgány, institucemi a jinými subjekty EU. V roce 2021 se evropská veřejná ochránkyně práv setkala mimo jiné s předsedou Evropského soudního dvora, evropským nejvyšším žalobcem, ředitelem Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), předsedou a výkonným ředitelem Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a také s členem Evropského účetního dvora. Veřejná ochránkyně práv rovněž udržuje dobré vztahy s občanskou společností a mezinárodními organizacemi. Setkala se s generálním tajemníkem OECD a její úřad je nyní součástí neformální sítě OECD pro transparentnost a odpovědnost. Pracovníci úřadu veřejného ochránce práv vystoupili na akcích pořádaných Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), Akademií evropského práva (ERA) a Meijersovým výborem, nizozemskou výzkumnou sítí pro právo EU.

7.2.5. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Jako členka rámce EU týkajícího se Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením veřejná ochránkyně práv chrání, podporuje a monitoruje provádění Úmluvy správou EU. V roce 2021 předsedal tomuto rámci Evropský parlament. Rámec úzce sledoval vývoj týkající se strategie EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, ke kterému přispěl. Rovněž byly zahájeny přípravy na přezkum EU týkající se provádění závěrečných připomínek Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením.

V návaznosti na dvě šetření – uzavřená v roce 2019 a 2020 – týkající se způsobu vynakládání finančních prostředků EU v souvislosti s ústavy sociální péče zahájila veřejná ochránkyně práv šetření z vlastního podnětu týkající se způsobu, jakým Komise monitoruje finanční prostředky EU využívané na podporu práva osob se zdravotním postižením a starších osob na nezávislý život. Veřejná ochránkyně práv v současné době posuzuje odpověď Komise. Zároveň téma konzultovala také s organizacemi, které se zabývají právy osob se zdravotním postižením a starších osob.

Vzhledem k tomu, že řízení evropských strukturálních a investičních fondů je rozděleno mezi Komisi a vnitrostátní orgány, požádala veřejná ochránkyně práv členy Evropské sítě veřejných ochránců práv o vyjádření k této záležitosti. Veřejná ochránkyně práv také uspořádala webinář se členy Evropské sítě veřejných ochránců práv, na kterém se diskutovalo o ústavní péči, využívání finančních prostředků a zkušenostech získaných z pandemie COVID-19.

V červnu 2021 veřejná ochránkyně práv uzavřela strategickou iniciativu týkající se toho, jak Komise vychází vstříc zvláštním potřebám zaměstnanců se zdravotním postižením v souvislosti s pandemií COVID-19. Na základě reakce Komise na pandemii a příspěvků odborníků, včetně Evropského fóra zdravotně postižených a Agentury EU pro základní práva, vypracovala veřejná ochránkyně práv orientační seznam osvědčených postupů pro uspokojování potřeb osob se zdravotním postižením během mimořádných událostí.

Veřejná ochránkyně práv obdržela stížnost týkající se odmítnutí Evropské komise přiznat podle jejích pravidel zvýšený přídavek na dítě zaměstnanci se zdravotně postiženým dítětem. Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření a vyzvala Komisi, aby odpověděla na stížnost a na řadu konkrétních otázek.

Úřad prezentoval svou práci týkající se práv osob se zdravotním postižením na několika akcích v průběhu roku, včetně akce pořádané Evropským fórem zdravotně postižených.

7.3. Evropská síť veřejných ochránců práv

Evropská veřejná ochránkyně práv usilovala o posílení spolupráce a pracovních metod Evropské sítě veřejných ochránců práv, což je neformální síť, kterou koordinuje evropský veřejný ochránce práv. Evropská síť veřejných ochránců práv se skládá přibližně ze 100 kanceláří ve 36 evropských zemích a zahrnuje také Petiční výbor Evropského parlamentu.

V roce 2021 se evropská veřejná ochránkyně práv snažila rozšířit úlohu sítě Evropské sítě veřejných ochránců práv v oblasti budování kapacit a sdílení osvědčených postupů. Za tímto účelem byly uspořádány tři cílené webináře pro odborníky v úřadech členů Evropské sítě veřejných ochránců práv, kterých se zúčastnili i odborníci z administrativy EU. Tyto webináře se zaměřily na různá témata: umělou inteligenci a e-government ve veřejné správě, mechanismus pro podávání a vyřizování stížností agentury Frontex a monitorování nucených návratů, jakož i ústavní péči, využívání fondů EU a zkušenosti z pandemie.

V roce 2021 pokračovala evropská veřejná ochránkyně práv ve své „souběžné práci“ s Evropskou sítí veřejných ochránců práv. Při šetření z vlastního podnětu, které se týkalo způsobu, jakým Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) řeší stížnosti na údajné porušování základních práv prostřednictvím svého mechanismu pro podávání a vyřizování stížností, konzultovala evropská veřejná ochránkyně práv problematiku i s národními členy Evropské sítě veřejných ochránců práv a zapojila je do šetření. Konzultovala s nimi i šetření z vlastního podnětu, které se týkalo způsobu, jakým Evropská komise monitoruje fondy EU využívané na podporu práva osob se zdravotním postižením a starších osob na nezávislý život. Také do tohoto šetření se zapojili.

Prostřednictvím postupu „dotazování“ také evropská veřejná ochránkyně práv pomáhá členům Evropské sítě veřejných ochránců práv získat odpovědi odborníků z příslušného úseku správy EU na otázky EU, které se objevily během jejich šetření. V roce 2021 se dotazy týkaly mimo jiné způsobilosti k získání digitálního certifikátu EU COVID a povinností Španělska v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti.

Veřejná ochránkyně práv se v průběhu roku setkávala s národními a regionálními veřejnými ochránci práv.

7.4. Cena „Europa“ – Univerzita ve Flensburgu

V listopadu obdržela veřejná ochránkyně práv za svou práci na zlepšení odpovědnosti a transparentnosti správy EU cenu „Europa“, kterou uděluje Univerzita ve Flensburgu. Ve své děkovné řeči hovořila veřejná ochránkyně práv o důležitosti dodržování zásad právního státu.

„Snažím se zajistit, aby rétorika orgánů EU o právním státě a demokratických hodnotách, odpovědnosti a transparentnosti odpovídala při jednání s občany činům. I drobné, nenápadné činy, které jsou v rozporu s hodnotami, jež je správa EU povinna prosazovat, vyčerpávají tento vzácný a křehký demokratický zdroj a umožňují špatným aktérům hrát jejich nedemokratické hry,“ uvedla veřejná ochránkyně práv ve svém projevu.

8. Zdroje

8.1. Rozpočet

Rozpočet úřadu veřejného ochránce práv je samostatným oddílem rozpočtu EU. Dělí se na tři hlavy. Hlava 1 zahrnuje platy, příspěvky a další výdaje v souvislosti se zaměstnanci. Hlava 2 zahrnuje výdaje na budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje. Hlava 3 zahrnuje výdaje související s obecnými činnostmi úřadu. V roce 2021 činila výše rozpočtových prostředků 12 501 836 EUR.

S cílem zajistit účinné řízení zdrojů provádí interní auditor úřadu veřejného ochránce práv pravidelné kontroly systémů vnitřní kontroly a finančních operací úřadu. Audit veřejného ochránce práv provádí stejně jako v případě jiných orgánů EU také Evropský účetní dvůr.

8.2. Využití zdrojů

Úřad veřejného ochránce práv každoročně přijímá roční plán řízení, který vymezuje konkrétní kroky, jež má úřad v plánu podniknout v zájmu uskutečnění cílů a priorit pětileté strategie úřadu evropského veřejného ochránce práv s názvem „Směrem k roku 2024“. Roční plán řízení na rok 2021 je prvním plánem založeným na této nové strategii.

Úřad veřejného ochránce práv má vysoce kvalifikované zaměstnance hovořící mnoha jazyky. Díky tomu může úřad vyřizovat stížnosti ve 24 úředních jazycích EU a zvyšovat povědomí o činnosti veřejné ochránkyně práv v celé EU. Na základě zkušeností z roku 2020 úřad v roce 2021 nadále pozitivně a rychle reagoval na výzvy, které představovala pandemie COVID-19. Přijal moderní politiku hybridní práce, aby využil výhod nového digitálního pracovního prostředí a zároveň zajistil vysokou efektivitu a pohodu zaměstnanců.

V roce 2021 bylo v plánu pracovních míst úřadu veřejného ochránce práv 73 pracovních míst. Kromě toho v úřadu pracovalo v průměru šest smluvních zaměstnanců a zkušenosti zde v průběhu roku získalo 16 stážistů.

V červnu 2021 veřejná ochránkyně práv dokončila reorganizaci úřadu vytvořením ředitelství pro správu. Na základě otevřeného výběrového řízení byla ředitelkou pro správu jmenována Marie-Pierre Darchy. Nový subjekt je odpovědný za všechny záležitosti týkající se správy instituce, lidských zdrojů, rozpočtu, budov, IT a správy záznamů.

Jak kontaktovat evropskou veřejnou ochránkyni práv

Telefonicky

+33 (0)3 88 17 23 13

E-mailem

eo@ombudsman.europa.eu

Poštovní adresa

Médiateur européen
1 avenue du Président Robert Schuman
CS 30403
F-67001 Strasbourg Cedex

On-line

• Internetové stránky ombudsman.europa.eu
• Twitter twitter.com/EUombudsman
• Instagram instagram.com/euombudsman
• LinkedIn linkedin.com/company/272026
• YouTube youtube.com/user/eotubes

Naše sídlo

Štrasburk

Adresa pro návštěvy

Bâtiment Václav Havel (HAV)
Allée Spach
F-67000 Strasbourg

Brusel

Adresa pro návštěvy

Bâtiment Froissart (FRS)
Rue Froissart 87
B-1000 Bruxelles

© Evropská unie, 2022

Není-li uvedeno jinak, drží autorská práva ke všem fotografiím a obrázkům © Evropská unie, a to s výjimkou obálky (© f9photos / envatoelements).
Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely povolena pod podmínkou uvedení zdroje.
Vysázeno písmem: FrutigerNext.

HTML

ISBN 978-92-9483-278-8

ISSN 1830-687X

doi:10.2869/619821

QK-AA-22-001-CS-Q