Úvod

Dámy a pánové! Vítejte na tomto semináři, který moje kancelář uspořádala ve spolupráci s Transparency International. Je mi potěšením sdílet pódium s Janou Mittermeierovou, která zde v Bruselu pracuje pro Transparency International. Jsem také velmi rád, že se k nám dnes připojil Christian Linder z kabinetu místopředsedy Komise Šefčoviče. V kabinetu je dostatečně odpovědný mimo jiné za Evropskou iniciativu pro transparentnost, která již přinesla některé důležité výsledky.

Pokud jde o místopředsedy, je nám ctí, že poslankyně Evropského parlamentu Diana Wallisová, místopředsedkyně Evropského parlamentu pro otázky transparentnosti, souhlasila s tím, že se k nám připojí a bude našemu semináři předsedat.

Jsem také rád, že tu dnes máme Oliviera Hoedemana z Corporate Europe Observatory. Evropský veřejný ochránce práv pravidelně dostává stížnosti od střediska Corporate Europe Observatory, které nám pomáhají identifikovat nedostatky ve správě EU a radit orgánům EU, jak je napravit.

Proč jsme tuto akci uspořádali? Chtěli jsme vyslechnout výzvu obhájců přístupu k informacím, abychom se zaměřili na "Mezinárodní den práva vědět" po celém světě. Vzhledem k tomu, že debata o přístupu k dokumentům a informacím probíhá v Bruselu a je obzvláště důležitá pro práci veřejné ochránkyně práv, považovali jsme za přínosné diskutovat s vámi o některých souvisejících otázkách.

Ještě jedna poznámka: Naprostou shodou okolností je dnes první celý den nové vizuální identity evropského veřejného ochránce práv. Dovoluji si Vás pozvat, abyste se podívali na naše nové logo a nový design, který najdete na našich webových stránkách a v dnešní tiskové zprávě.

Nyní se krátce zaměřím na právo evropských občanů na informace a stížnosti, které veřejná ochránkyně práv dostává na nedostatečnou transparentnost. Chtěl bych také poukázat na výsledky, kterých jsme dosáhli, a na to, co je ještě třeba udělat. Na závěr se těším na živou debatu s vámi všemi.

Právo evropských občanů na informace

Vstup Lisabonské smlouvy v platnost a právně závazná Listina základních práv představují zásadní etapu v dlouhém procesu posilování postavení evropských občanů a dalších zúčastněných stran. Listina zejména vysílá jasný signál o významu, který Unie přikládá právům občanů.

Oddíl Listiny nadepsaný „Občanská práva“ samozřejmě obsahuje právo podat stížnost veřejnému ochránci práv. Obsahuje rovněž právo na řádnou správu, které je jádrem činnosti veřejného ochránce práv. Mezi prvky práva na řádnou správu, které jsou výslovně uvedeny v Listině, patří právo na to, aby správa EU řešila své záležitosti „nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“, právo každého být vyslechnut a právo každého na přístup ke spisu.

Řada dalších článků Lisabonské smlouvy zajišťuje větší transparentnost činností orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Zahrnují ustanovení, aby se Rada scházela veřejně, když projednává a rozhoduje o návrzích právních předpisů - což jsem opakovaně požadoval. Smlouva však rovněž vyžaduje, aby správa Unie vykonávala svou činnost co nejotevřeněji s cílem podporovat řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti.

Článek 42 Listiny základních práv je pro činnost veřejného ochránce práv obzvláště důležitý. Stanoví, že občané mají právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie. To představuje významné zlepšení a rozšiřuje právo na přístup nejen na dokumenty Evropského parlamentu, Rady a Komise, ale i na všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU, včetně poprvé Evropské rady.

Všechna tato nová ustanovení mají zásadní význam pro právo na informace. Evropští občané musí mít možnost vidět, co vlády, které si zvolili za národní občany, dělají na evropské úrovni. Jako občané Unie musí být rovněž schopni účinněji monitorovat činnost orgánů EU. Kromě toho mají právo na otevřenou správu EU vstřícnou k občanům, která se zavázala ke kultuře služeb.

Stížnosti na nedostatečnou transparentnost

Dovolte mi nyní přejít k naší statistice stížností. V roce 2009 byla zdaleka nejčastějším tvrzením, které veřejný ochránce práv zkoumal, nedostatečná transparentnost ve správě EU. Toto tvrzení se objevilo u 36 % všech šetření a zahrnovalo odepření informací nebo přístupu k dokumentům. S určitým znepokojením jsem zaznamenal trvale vysoký počet stížností na nedostatek transparentnosti v posledních letech. Odpovědná a transparentní správa EU je totiž klíčem k budování důvěry občanů v EU.

Dovolte mi uvést několik příkladů případů, kterými jsem se zabýval v souvislosti s nedostatečnou transparentností: Na základě stížností, které jsem obdržel, jsem Komisi kritizoval za to, že nezavedla komplexní rejstřík dokumentů, jak to vyžadují pravidla EU pro přístup k dokumentům.

Rovněž jsem kritizoval Evropský parlament za to, že nedodržuje pravidla transparentnosti, pokud jde o zveřejňování podrobností o příspěvcích poslanců Evropského parlamentu. Konstatoval jsem, že v návaznosti na toto šetření zveřejnil Parlament na svých internetových stránkách obecné informace o příspěvcích poslancům Evropského parlamentu. To je vývoj, kterému tleskám, i když Parlament by měl udělat více pro to, aby byly dodrženy nejvyšší standardy transparentnosti.

Ve velmi nedávném případě jsem obdržel stížnost od irského občana, jehož syn spáchal sebevraždu poté, co užíval léky proti akné. Otec chlapce požádal Evropskou agenturu pro léčivé přípravky o přístup k hlášením nežádoucích účinků souvisejících s tímto léčivým přípravkem. Agentura EMA původně přístup odepřela s odůvodněním, že pravidla EU pro přístup k dokumentům se na zprávy o nežádoucích účincích nevztahují.

Nesouhlasil jsem a vyzval agenturu EMA, aby své odmítnutí přehodnotila. Agentura EMA přijala mé doporučení a oznámila zveřejnění zpráv. Agentura EMA rovněž oznámila, že přepracuje svou politiku transparentnosti. Velmi vítám tento konstruktivní přístup.

Tento případ ukazuje, jak důležité je, aby se jednotliví občané dozvěděli o svých právech a využívali je. V konečném důsledku má z větší transparentnosti prospěch každý, a to jak v důležité oblasti veřejného zdraví, tak i v jiných oblastech.

Transparentní dialog s orgány EU

Lisabonská smlouva rovněž posiluje právo občanů a sdružení podílet se na demokratickém životě Unie. Vyžaduje, aby orgány Unie udržovaly otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními organizacemi a občanskou společností.

Je důležité zdůraznit, že „otevřený, transparentní a pravidelný dialog“ – jak je stanoveno ve Smlouvě – předpokládá skutečnou diskusi o politice s reprezentativními organizacemi a občanskou společností, které mohou iniciativy orgánů kritizovat, bránit se jim a podporovat je. Jsem přesvědčen, že toto nové ustanovení bude mít rovněž podstatný dopad na práci veřejného ochránce práv.

Uvedu příklad: začátkem tohoto roku jsem zahájil šetření toho, jak Komise provedla studii o používání subhumánních primátů, jako jsou šimpanzi, pro výzkumné účely. Stížnost podala Evropská koalice pro ukončení pokusů na zvířatech. Tvrdila, že příslušná pracovní skupina Komise nemá v této oblasti odborné znalosti a že nezohlednila určité důkazy. K tomuto případu jsem zatím nevyvodil žádné závěry. Je však zřejmé, že zdůrazňuje úlohu, kterou může veřejná ochránkyně práv hrát při podpoře účinné a transparentní tvorby politik v orgánech EU.

Vysoké etické normy ve správě EU

Dovolte mi také říci několik slov o transparentnosti a etice, než Olivier Hoedeman představí akční plán ALTER EU pro reformu transparentnosti a etiky v orgánech EU. Tyto dva principy jdou samozřejmě ruku v ruce. Veřejná ochránkyně práv velmi podporuje dodržování nejvyšších etických standardů ve správě EU.

V této oblasti dostáváme stále více stížností. Sahají od otázky, jaké dary by úředníci EU měli přijmout, až po otázku „otáčivých dveří“, kdy se komisaři nebo úředníci EU přestěhují do soukromého sektoru - nebo naopak - a riskují tak vznik střetu zájmů. Při řešení těchto otázek má zásadní význam transparentnost spolu se zásadami a pravidly etického chování.

S ohledem na tuto skutečnost jsem nedávno zahájil konzultaci o etických zásadách s vnitrostátními veřejnými ochránci práv v členských státech. Cílem této konzultace není vypracovat konkrétní pokyny.  Cílem je určit a stanovit základní etické zásady, které by se měly vztahovat na úředníky EU.  Ty by měly úředníkům EU umožnit lépe pochopit a uplatňovat právo a další platná pravidla a pomoci v situacích, na které se právo nebo jiná platná pravidla zřejmě nevztahují. Doufám, že vám v blízké budoucnosti budu moci výsledky prezentovat.

Závěr

Závěrem: Právo na informace je nesmírně důležité pro všechny evropské občany. Pouze pokud budou mít pocit, že správa EU je transparentní, přístupná a odpovědná, budou rozvíjet nezbytnou důvěru a ochotu aktivně se podílet na demokratickém životě Unie.

Jsem si vědom toho, že ještě zbývá mnoho práce, aby byli občané plně informováni jak o svých právech, tak o tom, jak je nejlépe uplatňovat. Jsem odhodlán informovat občany o těchto právech. Při plnění tohoto cíle budu úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a vnitrostátními a regionálními veřejnými ochránci práv v členských státech.

V neposlední řadě je také důležité, aby občané věděli, kam se obrátit v případě porušení jejich základního práva na přístup k dokumentům nebo jiných práv. Vyzývám vás proto všechny, abyste pomohli šířit slovo, že evropský veřejný ochránce práv je rychlým, svobodným, flexibilním a, jak věříme, účinným způsobem, jak pomoci jednotlivcům prosazovat jejich práva.

Velice vám děkuji za pozornost.