Úvod

Předsedo, vážení poslanci, rád bych vám poděkoval za tuto příležitost oslovit vás na téma mé výroční zprávy za rok 2012.

Zpráva obsahuje klíčové údaje, statistiky a podkladové materiály týkající se stížností, které jsem v roce 2012 obdržel od občanů, podniků, nevládních organizací, sdružení a dalších subjektů.

Úplná zpráva v angličtině a přehled ve všech úředních jazycích jsou k dispozici zde. Úplná zpráva bude jako obvykle k dispozici ve všech úředních jazycích od července.

Zprávu jsem formálně předložil předsedovi Schulzovi dne 21. května.

Dovolte mi nejprve říci, že jsem vděčný Parlamentu a tomuto výboru za trvalou podporu práce evropského veřejného ochránce práv, který má velmi specifický mandát: prošetřování stížností na nesprávný úřední postup v evropských orgánech a institucích.

Činnost veřejného ochránce práv tak doplňuje činnost tohoto výboru, i když naše příslušné úlohy jsou jistě odlišné.

Nesprávný úřední postup zahrnuje všechny druhy špatného nebo nesprávného úředního chování, od opožděných plateb na projekty EU až po neodůvodněné odmítnutí vydat dokument a od zveřejnění nepřesných informací až po neposkytnutí odpovědi na dopis.

Na rozdíl od soudních rozhodnutí nejsou rozhodnutí veřejného ochránce práv právně závazná. Využívá však své přesvědčovací síly k dosažení přátelských řešení, s nimiž mohou být obě strany, tj. stěžovatelé a dotčené evropské orgány, spokojeny. Útvary veřejného ochránce práv tak mohou být flexibilnější a častěji rychlejší než soudy. Kromě toho - což je pro mnoho stěžovatelů velmi důležité - jsou služby veřejného ochránce práv bezplatné.

Po zásahu veřejného ochránce práv orgány a instituce velmi často vypořádávaly účty, platily úroky, zveřejňovaly dokumenty, napravovaly nespravedlnosti a skoncovaly s diskriminací. Šetření veřejné ochránkyně práv rovněž podporují veřejný zájem a zabývají se důležitými zásadními otázkami, jako jsou potenciální střety zájmů a další etické otázky.

Výroční zpráva za rok 2012 - hlavní statistiky

Dovolte mi nyní přejít ke klíčovým statistikám výroční zprávy. Během roku 2012 jsem obdržel celkem 2 442 stížností od občanů, společností, nevládních organizací, sdružení a dalších. 

Pokud jde stručně o zeměpisný původ stížností, mohu vám říci, že jako obvykle byly zdrojem největšího absolutního počtu stížností Španělsko a Německo. Následovaly Polsko a Belgie. V poměru k počtu obyvatel však většina stížností opět pocházela z menších členských států, jako je Lucembursko, Kypr, Malta a Slovinsko. Členové naleznou podrobnosti o stížnostech podle jednotlivých zemí ve výroční zprávě a v mapě a číslech obsažených v přehledu.

Jak víte, systematicky se snažím pomáhat každému stěžovateli, který se obrátí na veřejného ochránce práv, a to i v případech, kdy stížnost nespadá do mého mandátu.

V lednu 2009 jsem na svých internetových stránkách spustil interaktivního průvodce, který je přístupný ve všech úředních jazycích. Cílem této příručky je nasměrovat stěžovatele na orgán, který jim může nejlépe pomoci, ať už se jedná o mé vlastní útvary, tento výbor, služby vnitrostátních nebo regionálních veřejných ochránců práv v členských státech nebo stávající mechanismy pro řešení problémů zřízené Evropskou komisí, jako je portál Vaše Evropa nebo síť SOLVIT pro přeshraniční problémy.

Neměli bychom podceňovat význam interaktivního průvodce pro občany a posílení jeho postavení. Díky tomu mohou na začátku určit nejvhodnější subjekt pro vyřizování stížností a ušetřit si frustraci a zpoždění, k nimž může dojít, pokud si stěžují nesprávnému subjektu.

V roce 2012 obdrželo poradenství prostřednictvím průvodce více než 19 000 osob.

Připočteme-li počet zodpovězených žádostí o informace a stížností, které byly vyřízeny, můžeme říci, že v roce 2012 veřejná ochránkyně práv přímo pomohla více než 22 000 občanům.

Počet šetření zahájených v roce 2012, tj. 465, představuje nárůst o 18 % ve srovnání s předchozím rokem. Po podobném nárůstu o 18 % v roce 2011 tento trend potvrzuje, že stále více lidí, kteří se obracejí na evropského veřejného ochránce práv, tak činí ze správných důvodů.

Tento trend potvrzuje skutečnost, že počet stížností nespadajících do mandátu evropského veřejného ochránce práv byl v roce 2012 na úrovni 1 720 nejnižší za deset let. Z velké části připisuji tento úspěch interaktivnímu průvodci, o kterém jsem se již zmínil.

Celkem bylo v roce 2012 uzavřeno 390 šetření. V 89 případech dotčený orgán záležitost vyřešil, souhlasil se smírným řešením nebo přijal návrh doporučení. Většina ostatních případů byla uzavřena buď zjištěním, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, nebo že nebyla zapotřebí žádná další šetření. V 56 případech jsem dospěl k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Orgány přijaly návrh doporučení, a to buď částečně, nebo v plném rozsahu, v devíti z nich, přičemž 47 případů bylo uzavřeno kritickými připomínkami. Ve 30 případech jsem učinil "další poznámky", abych pomohl zlepšit budoucí výkonnost.

Zvláštní zpráva

Vážení poslanci, jak si jistě vzpomínáte, v květnu loňského roku jsem Parlamentu předložil zvláštní zprávu týkající se a) toho, že Komise neřeší střet zájmů při řešení rozšíření vídeňského letiště, b) chybějícího posouzení vlivů na životní prostředí v souvislosti s tímto rozšířením a c) neexistence přezkumného řízení pro ty, kteří si stěžovali na stavební projekt, a neexistence posouzení vlivů na životní prostředí.

Extrémně malý počet zvláštních zpráv, které evropská veřejná ochránkyně práv v minulosti předkládala Parlamentu - 18 za 17 a půl roku - je hmatatelným důkazem kooperativního přístupu, který v naprosté většině případů přijaly orgány EU.

Tato spolupráce je však založena na vědomí, že veřejný ochránce práv má pravomoc předložit Parlamentu zvláštní zprávu. Zejména při vypracování návrhu doporučení pomáhá vědomí, že dalším krokem by mohla být zvláštní zpráva, často přesvědčit dotčený orgán nebo instituci, aby změnily svůj postoj.

Jistě, zvláštní zprávy by neměly být předkládány příliš často, ale pouze ve vztahu k důležitým záležitostem, k nimž by Parlament mohl pomoci přesvědčit dotčený orgán nebo instituci, aby změnila svůj postoj.

Při projednávání zvláštních zpráv veřejného ochránce práv je Evropský parlament jakožto politický orgán svrchovaný, pokud jde o jeho postupy i podstatu jeho přístupu a opatření.

Proto mě velmi potěšilo, že jak zpravodajka paní Aukenová, tak tento výbor hlasovali jednomyslně, podpořili postoj a analýzu veřejného ochránce práv ve vaší vlastní zprávě na téma letiště Vídeň.

Následná opatření a dodržování předpisů

Vážení poslanci, v roce 2012 se nám poprvé podařilo získat konkrétní odpověď na otázku, jak účinně evropský veřejný ochránce práv usiluje o zlepšení výkonnosti orgánů.

Ve dvou publikacích vypracovaných v loňském roce - v následné studii navazující na kritické a další připomínky a v nové zprávě o dodržování předpisů - jsme zjistili, že v 82 % případů se orgány EU řídí návrhy veřejné ochránkyně práv.

Jinými slovy, orgány poskytly 98 kladných odpovědí buď v roce 2011, nebo v roce 2012 na 120 připomínek a doporučení, které jsem učinil v souvislosti s šetřeními uzavřenými v průběhu roku 2011.

Když jsme tyto výsledky předali institucím, předseda Evropské rady Herman Van Rompuy napsal, že "... tato práce je dalším zásadním prvkem k uklidnění veřejného mínění, že naše Unie má zabudovaný systém brzd a protivah. I pro většinu občanů, kteří se nemusí obracet na veřejného ochránce práv, je důležité, aby věděli, že takové záruky existují a jsou aktivně uplatňovány.“

Hvězdicové případy

Vážení členové, v letošním roce jsem do výroční zprávy opět zařadil oddíl o „hvězdných případech“, abych zdůraznil názorné příklady příkladné správní praxe orgánů a institucí odhalené prostřednictvím mých šetření, a dále abych zdůraznil, že ústřední funkcí orgánu veřejného ochránce práv je posílit a prohloubit kulturu služeb v orgánech a institucích EU prosazováním a podporou osvědčených postupů.

Deset takových „hvězdných případů“ je zdůrazněno ve výroční zprávě. Jsou uvedeny v oddíle 1.5 zprávy.

Ochota orgánů spolupracovat s veřejným ochráncem práv s cílem dosáhnout uspokojivého řešení stížností je důležitým vyjádřením jejich závazku vůči této kultuře služeb. Rovněž podotýkám, že v některých případech se konstruktivní zapojení samotných stěžovatelů ukázalo jako zásadní pro dosažení oboustranně výhodného výsledku.

Zásady veřejné služby

Zajištění nejvyšších standardů chování v orgánech, jak je stanoveno v prohlášení o poslání veřejného ochránce práv, je nikdy nekončícím procesem. V průběhu roku 2012 jsme zveřejnili soubor zásad veřejné služby ve všech úředních jazycích, abychom dále pomáhali úředníkům s množstvím kodexů a předpisů upravujících jejich činnost a poskytovali jim lepší pokyny pro jejich chování.

Těchto pět zásad je: a) závazek vůči Evropské unii a jejím občanům, b) bezúhonnost, c) objektivita, d) úcta k ostatním a e) transparentnost.

Zásady zohledňují osvědčené postupy v členských státech a byly formulovány po konzultaci s Evropskou sítí veřejných ochránců práv a s veřejností. Po zveřejnění těchto zásad jsem pro zaměstnance svého úřadu vypracoval pokyny týkající se etiky a řádného chování.

Úvahy o desetiletí v úřadu

Předsedo, vážení členové, vzhledem k tomu, že letos v říjnu odejdu do důchodu, rád bych také využil této příležitosti a poskytl vám stručný přehled toho, co si myslím, že byly významné úspěchy a důležité zkušenosti za desetiletí, kdy jsem byl evropským veřejným ochráncem práv.

V základních číslech: Během posledního desetiletí se můj orgán zabýval více než 30 000 stížnostmi a zahájil téměř 3 500 šetření údajného nesprávného úředního postupu orgánů EU.

Ve stejném období se správa EU stala mnohem transparentnější, vstřícnější k občanům a orientovaná na služby. Doufejme, že nezávislá a nestranná práce veřejného ochránce práv přispěla k tomuto významnému pokroku ve správní kultuře veřejné služby EU.

Jak však nikdy neúnavně říkám, vždy existuje prostor pro zlepšení, zejména pokud jde o posílení schopnosti orgánů a institucí EU aktivně prosazovat kulturu služeb občanům.

Během posledních deseti let se veřejný ochránce práv různými způsoby podílel na rozhodování a utváření stanovisek na evropské úrovni a na posilování spolupráce s Evropskou sítí veřejných ochránců práv. Důležitou součástí mé práce bylo přizpůsobení úřadu veřejného ochránce práv tak, aby zohledňoval rozšíření EU, reforma statutu veřejného ochránce práv, poskytování poradenství ohledně zřízení instituce veřejného ochránce práv v Turecku, dohodnutí memorand o porozumění s evropským inspektorem ochrany údajů a Evropskou investiční bankou, posílení úlohy veřejného ochránce práv ve vztahu k ochraně lidských a základních práv, posílení Evropské sítě veřejných ochránců práv a především poskytování informací a doporučení Parlamentu v řadě oblastí.

Pokud bych mohl poukázat na tři oblasti, v nichž veřejná ochránkyně práv dosáhla hmatatelných výsledků při zlepšování kvality správy EU, zvolil bych následující: transparentnost, občanská práva a etické normy.

Transparentnost

Stížnosti související s transparentností byly vždy na prvním místě seznamu stížností. Klesají však z vrcholu roku 2008, kdy 36 % stěžovatelů uvedlo nedostatek transparentnosti, na 21,5 % v roce 2012. To je jasným znamením toho, že orgány EU udělaly hodně pro to, aby se staly transparentnějšími. Uvedu jen jeden příklad: Několik doporučení veřejné ochránkyně práv vedlo Evropskou agenturu pro léčivé přípravky v Londýně k přepracování její politiky transparentnosti, pokud jde o přístup k lékařským údajům, jako jsou zprávy o nežádoucích účincích a klinická hodnocení. Větší transparentnost v oblasti veřejného zdraví je pro evropské občany klíčová.

Práva občanů

Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost v roce 2009 a od doby, kdy se Listina základních práv stala právně závaznou, dostává veřejný ochránce práv stále více stížností v oblasti práv občanů. Týkají se například evropské občanské iniciativy, povinnosti orgánů vést otevřený a pravidelný dialog s občanskou společností a dalších způsobů, jak zvýšit účast občanů, včetně veřejných konzultací.

Na základě stížnosti jsem vyzval Komisi, aby zveřejnila své veřejné konzultace ve všech jazycích EU, neboť jsou klíčové pro účast občanů v EU. Komise se bohužel tímto doporučením dosud odmítla řídit.

Etické normy

V posledních letech jsem obdržel rostoucí počet stížností souvisejících s „etikou“, které se týkaly mimo jiné střetu zájmů, případů „otáčivých dveří“ a etických výborů.

V jednom případě jsem vyzval Evropský úřad pro bezpečnost potravin, aby posílil své postupy, aby se zabránilo riziku střetu zájmů v případech „otáčivých dveří“. V jiném jsem dospěl k závěru, že členství Maria Draghiho ve skupině 30 neohrožuje nezávislost Evropské centrální banky. A nedávno jsem zahájil dvě nová šetření, která se týkají řešení etických otázek v Evropské komisi. Tyto případy v současné době probíhají.

Během svého působení ve funkci jsem aktivně prosazoval nejvyšší etické standardy ve správě EU, například zveřejňováním zásad veřejné služby pro zaměstnance EU, které jsem právě zmínil a na něž orgány EU reagovaly velmi pozitivně.

Během posledních deseti let se faktické a právní otázky vznesené v případech, které dostávám, stávají stále složitějšími. Zároveň se počet zahájených šetření za rok zvýšil z 253 případů před deseti lety na 465 v roce 2012. Jinými slovy, naše pracovní zátěž se zvýšila jak z hlediska kvantity, tak kvality.

Kromě toho, abychom sloužili občanům 12 nových zemí, které vstoupily do Evropské unie v posledním desetiletí, nyní řešíme stížnosti ve 23 - brzy 24 - jazycích ve srovnání s méně než polovinou tohoto počtu před deseti lety.

Naštěstí se naše zdroje úměrně zvýšily. Velikost orgánu se zdvojnásobila z 31 pracovních míst v roce 2003 na 66 pracovních míst v roce 2012. Tento nárůst počtu zaměstnanců vedl k potřebě dlouhodobého procesu restrukturalizace úřadu. Jsem rád, že mohu oznámit, že jsme téměř dokončili závěrečnou fázi tohoto procesu a že se díváme do budoucnosti s obnovenou důvěrou v naši schopnost pomáhat občanům i institucím.

Díky

Jen málo z těchto úspěchů by bylo možné dosáhnout bez podpory zaměstnanců evropského veřejného ochránce práv. Právě jejich excelence a odhodlání jsou hnací silou pro řádné vyřizování stížností, oslovení občanů a dobré vztahy s orgány.

Volím svá slova velmi záměrně, protože v září 2012 EFQM, Evropská nadace pro řízení kvality, udělila evropskému veřejnému ochránci práv certifikát "Zavázala se k excelenci". Samozřejmě, jak by se dalo očekávat od vysoce kvalitních a vysoce motivovaných lidí, zaměstnanci usilují o ještě vyšší standardy. Přeji jim hodně štěstí v jejich úsilí.

Stejně tak je důležité uznat, že jen málo z těchto úspěchů by bylo možné dosáhnout bez řádné spolupráce orgánů EU. Pokud se vyskytly problémy, vždy jsem se mohl spolehnout na otevřenou a proaktivní spolupráci s vedením a zaměstnanci orgánů EU.

Pokud jde o Komisi, která v minulosti pokrývala zhruba dvě třetiny všech stížností, které se dostaly do mého úřadu, rád bych zde vyjádřil zvláštní pochvalu podpoře práce veřejného ochránce práv ze strany po sobě jdoucích komisařů pro administrativu, interinstitucionální vztahy a základní práva. Novějším zdrojem spokojenosti, který stojí za zmínku, jsou agentury EU, jejichž řídící týmy se mnou z převážné většiny plně spolupracovaly při prosazování zásad kultury služeb ve svých vztazích s občany a veřejností.

V neposlední řadě by jen málo z těchto úspěchů bylo možné bez podpory Evropského parlamentu obecně, a zejména vás, Petičního výboru, privilegovaného partnera veřejného ochránce práv.

Parlament velmi podporoval veřejnou ochránkyni práv v tom, že jí poskytl rozpočtové a lidské zdroje potřebné k tomu, abych mohl účinně vykonávat svou práci, fyzické zdroje nezbytné na základě naší dohody o spolupráci a politickou podporu nezbytnou k dosažení pokroku v oblasti řádné správy a ochrany občanských práv. Bylo to společné úsilí, které dosáhlo mimořádně dobrých výsledků, a chtěl bych poděkovat všem poslancům, ale zejména předsedkyni výboru, jejím předchůdcům a všem, kteří sloužili jako zpravodajové pro mé zprávy pro vás.

Úvahy o budoucnosti

Na závěr několik úvah o budoucnosti. Parlament v současné době volí mého nástupce. Ten, kdo bude úspěšný, bude čelit řadě výzev do budoucna.

Jednou z takových výzev je situace úsporných opatření, které musí čelit jak občané, jimž sloužíme, tak instituce, jimž máme pomáhat, se vší pravděpodobností již delší dobu.

Dalším úkolem bude vyrovnat se s technologickými změnami a přizpůsobit se jim; environmentální, hospodářské a finanční problémy; rostoucí, ale také stárnoucí populace; a mnoho dalších, včetně migrace.

Tyto výzvy zanechávají hluboký otisk na vyvíjejícím se vztahu mezi EU a jejími občany. Očekávání občanů ohledně EU, která jim slouží, jsou zase funkcí dvou ústředních parametrů:  problémy, s nimiž se potýkají, a nástroje, které mají k dispozici, aby oznámily své požadavky.

Výzvou pro evropského veřejného ochránce práv je reagovat na měnící se potřeby a požadavky občanů a zároveň si být vědom tlaků a omezení, jimž orgány čelí.

Nesplnění očekávání občanů může vést ke ztrátě důvěryhodnosti a k hledání řešení jinde. Stejně tak neuznání omezených zdrojů, které mají orgány k dispozici, aby na tato očekávání reagovaly, může vést ke zhroucení vztahů mezi veřejným ochráncem práv a orgány. Takový potenciální vývoj bude rovněž škodlivý pro občany.

Jak by měl budoucí veřejný ochránce práv těmto výzvám čelit? Smysluplně, kreativně a proaktivně se zapojit do pravidelného a strukturovaného dialogu s orgány, pro který sloužím jako vnější mechanismus kontroly, představuje ústřední prvek mého hluboce zastávaného názoru, že veřejný ochránce práv by neměl být považován za institucionální vyjádření kultury viny, která má tendenci vytvářet v orgánech a zaměstnancích obrannou mentalitu. Mým cílem bylo spíše aktivně podporovat kulturu služby občanům a aktivního dodržování jejich práv.

Podpora administrativní kultury služeb občanům vyžaduje spíše morální než rozpočtovou investici ze strany Parlamentu a veřejného ochránce práv. Žádá veřejnou ochránkyni práv, aby byla proaktivní, nápaditá a kreativní, pokud jde o způsoby, jak může přispět ke změnám v myšlení orgánů. Mezi tyto způsoby patří mimo jiné systematické vytváření sítí a neustálá spolupráce s veřejností; přesvědčit správní orgány, že aktivní jednání může být vítězným – a levným – řešením pro posílení důvěry občanů.

Podpora administrativní kultury služeb občanům však především vyžaduje od úřadu veřejného ochránce práv intelektuální odhodlání a správní kapacitu přijímat strategie zaměřené na občany a zaměřené na zachování a dodržování nejvyšších etických norem. Tyto atributy představují nezbytný základ pro vybudování morálního a politického kapitálu, který je potřebný k tomu, aby bylo možné dostát přidaným povinnostem a velkým očekáváním spojeným s tím, že veřejný ochránce práv je považován za důležitou institucionální protiváhu výkonné moci, která je vybavena morální autoritou schopnou významně přispět k prohloubení právního státu a ke zvýšení kvality demokracie v Evropské unii.

K dosažení těchto cílů bude muset budoucí evropský veřejný ochránce práv vlastnit osobní nezávislost, nestrannost a bezúhonnost, jak výslovně stanovil Parlament při přijímání svého rozhodnutí o veřejném ochránci práv před téměř 20 lety, a být schopen toto vlastnictví veřejně prokázat ke spokojenosti občanů.

Přeji každému, kdo bude mým nástupcem, aby se cítil dobře, a děkuji vám za vaši pozornost a znovu za vaši podporu během posledních deseti let.